Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 29. ledna 2004

Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha

Bankovní radě byla předložena lednová situační zpráva, obsahující novou prognózu zachycující vývoj inflace a ostatních klíčových makroekonomických veličin v letech 2004 a 2005.

Spotřebitelské ceny v prosinci 2003 meziročně vzrostly o 1 %. Tento nárůst inflace byl vyšší než očekávala říjnová prognóza ČNB. K nadměrnému růstu cen oproti prognóze došlo především v oblasti potravin a regulovaných cen, korigovaná inflace naopak vykázala nižší než očekávaný růst. Přes dílčí zrychlení růstu však vývoj cen potravin v posledním čtvrtletí roku 2003 nepřinesl zásadní odchylky od střednědobé vazby cen potravin na cyklickou pozici ekonomiky a na nákladové faktory. Od zpracování říjnové makroekonomické prognózy též došlo k vyššímu než očekávanému růstu spotřeby domácností, který je výsledkem nastavení úrokové složky měnových podmínek v minulosti, rychlého růstu reálných disponibilních příjmů v roce 2003 a působení nesystematických faktorů v podobě očekávaných změn v daňové legislativě.

V horizontu nejúčinnější transmise, podobně jako tomu bylo v případě říjnové makroekonomické prognózy, se inflace nachází v cílovém pásmu. K růstu inflace v roce 2004 budou přispívat všechny faktory s výjimkou dovozních cen. Ke snížení predikce dovozních cen oproti předchozí predikci došlo přesto, že německá inflace je oproti 10. SZ vyšší a nominální kurz znehodnocený. Hlavními důvody pro pokles dovozních cen jsou tak zhodnocení kurzu vůči dolaru a promítání odchylky skutečného vývoje od predikce z konce roku 2003. Ze systematických faktorů k vyšším inflačním tlakům přispívá především očekávaný vývoj mezery výstupu. Volnější reálné měnové podmínky a rychlejší zahraniční oživení jsou hlavními příčinami rychlejší konvergence aktuálního výstupu k potenciálu ekonomiky. Dynamika spotřeby domácností v rámci cyklu odpovídá vývoji složek reálných příjmů. Zaměstnanost s určitým zpožděním následuje ekonomický cyklus, zatímco průběh reálných mezd je v souladus minulým vývojem proticyklický, k čemuž v posledním období významně přispěly nominální mzdové strnulosti. Vliv rostoucí nezaměstnanosti se projeví ve mzdové umírněnosti až v průběhu roku 2004.

Velký vliv na rychlost návratu inflace do cíle i pozorovanou odchylku oproti minulé prognóze budou mít regulované ceny, jejichž podíl na celkové inflaci však v polovině roku 2005 klesne k 0,5 procentního bodu. Rovněž ceny potravin přispívají k pozorovanému rozdílu v predikci inflace na rok 2004, a to přesto, že primární faktory jako například dovozní ceny a ceny zemědělských výrobců působí obdobně či s menší intenzitou. Naopak korigovaná inflace bez pohonných hmot leží v roce 2004 pod minulou predikcí, což souvisí s vývojem dovozních cen, zatímco rychlejší uzavírání mezery výstupu se projevuje až v roce 2005.

S predikcí je konzistentní stávající hladina nominálních úrokových sazeb v prvním pololetí letošního roku a jejich postupný nárůst v období následujícím.

K prognóze byly zpracovány dva alternativní scénáře. První z nich kvantifikuje vliv přesunu služeb pohostinství a ubytování ze snížené do základní sazby DPH ke dni vstupu ČR do EU. Tento scénář je oproti základnímu scénáři charakterizován vyšší úrovní celkové inflace od druhého čtvrtletí roku 2004 a mírným zpomalením ekonomické aktivity na přelomu let 2004 a 2005. Vzhledem k tomu, že měnová politika reaguje pouze na sekundární dopady daňových úprav, tato alternativa nepředstavuje oproti základnímu scénáři vyšší tlaky na zpřísňování měnové politiky až do poloviny letošního roku. Druhý scénář mapuje rizika vyplývající z pozorované apreciace eura vůči americkému dolaru. Tento scénář, v závislosti na předpokládané reakci ECB na apreciaci eura, by vedl k mírnění inflačních tlaků a k nižším nominálním úrokovým sazbám v ČR.

Bankovní rada navázala na prezentaci lednové situační zprávy diskuzí nad novou prognózou a riziky s ní spojenými. Panovala shoda na tom, že inflační prognóza v zásadě dobře zachycuje současný a očekávaný makroekonomický vývoj v ČR. Proto se diskuze koncentrovala především na rizika spojená s předloženou prognózou.

Při posuzování celkové bilance inflačních rizik většina členů bankovní rady vnímala rizika vychýlená proinflačním směrem, ostatní považovali rizika prognózy za přibližně vyrovnaná. Za jedno z hlavních rizik byl označen odhad vlivu daňových změn na inflační očekávání, mzdový vývoj, celkovou poptávku, kterou ovlivní též důchodový efekt. Podstatný bude i rozsah kompenzací, jež mohou tyto daňově-harmonizační úpravy doprovázet. Očekávaný růst ekonomiky a uzavírání mezery výstupu může v této souvislosti působit více proinflačně než v minulosti. V této souvislosti bylo však konstatováno, že budoucí vývoj spotřebitelské inflace očištěný od přímého vlivu daňových změn stále naznačuje přetrvávání nízkoinflačního prostředí.

Stávající nastavení úrokových sazeb bylo považováno, především s ohledem na očekávaný cenový vývoj, za uvolněné. V této souvislosti bylo poukázáno na to, že ke snížení úrokových sazeb na hladinu 2 % došlo v okamžiku hrozby deflace a výrazně utlumené poptávky ve světové ekonomice. Od té doby došlo k výraznému poklesu zásadních rizik vnějšího vývoje. Výkon tuzemské ekonomiky je uspokojující, průzkumy podnikové sféry naznačují zlepšující se využití kapacit a většina indikátorů na makro a mikroúrovni potvrzuje pozitivní tendence v reálné ekonomice. Evropská ekonomika se pozvolna zotavuje z útlumu, ale udržuje si zhruba dvouprocentní inflaci. Spojené státy naopak vykazují dynamický ekonomický růst s nízkým růstem cen při velice nízké hladině úrokových sazeb a výrazné depreciaci kurzu dolaru vůči euru.

Jediné protiinflační riziko, o kterém bankovní rada zevrubně diskutovala, byl scénář kvantifikující výraznější oslabení kurzu USD a jeho vliv na zpomalení růstu evropské ekonomiky. Panoval konsensus v tom smyslu, že tento alternativní scénář prognózy z kvalitativního hlediska správně zachycuje dopad depreciovaného dolaru na českou ekonomiku, z kvantitativního hlediska však přikládali jednotlivé členové bankovní rady tomuto riziku rozdílnou váhu.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 2 %.

Zapsal: Tibor Hlédik, poradce bankovní rady ČNB

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu autora: Tibor.Hledik@cnb.cz