Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 26. září 2002

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek

V předložené 9. situační zprávě o hospodářském a měnovém vývoji se konstatovalo, že dosavadní vývoj spotřebitelských cen, který v srpnu dosáhl meziročního růstu o 0,6 %, odpovídá prognóze inflace ČNB. Významnější pokles cen byl zaznamenán u potravin, naproti tomu k růstu docházelo u některých služeb, jejichž cenovou úroveň ovlivňovala rozhodnutí příslušných regulatorních institucí. Ceny průmyslových výrobců zaznamenaly v srpnu meziroční pokles o 0,9 %, u zemědělských výrobců je dezinflace ještě silnější.

Také data o vývoji HDP za 2. čtvrtletí jsou v souladu s prognózou ČNB. I když ČSÚ připouští u svého propočtu větší míru nejistoty než obvykle, lze předpokládat, že údaj o meziroční dynamice indikuje určité zpomalení hospodářského růstu, ke kterému dochází zejména z  důvodu slabé zahraniční poptávky a vývoje kurzu. Měsíční údaje o průmyslové výrobě sice značně kolísají, ale její celkový růst v letošním roce byl dosud uspokojivý, tj. + 5,3 %. Jde ovšem o údaj za prvních sedm měsíců, když v srpnu lze předpokládat zpomalení způsobené záplavami. To platí také o dynamice maloobchodních prodejů, které za leden až červenec rostly o 3,8 %.

V posledních měsících se zpomaluje tempo růstu peněžní zásoby. V červenci se peněžní agregát M2 meziročně zvýšil o 4,4 %, srpnový odhad je o málo vyšší. Tyto údaje korespondují s mimořádně nízkou inflací a s oslabováním ekonomické aktivity. Delší úrokové sazby na peněžním trhu vykazují tendenci k poklesu; inverzní tvar výnosové křivky (do splatnosti 1R) může odrážet chování části účastníků trhu, kteří připouštějí možnost dalšího snížení repo sazby ČNB.

Průměrná úroveň kurzu eura ve třetím čtvrtletí dosáhla zatím 30,18 Kč. Deficit běžného účtu (3,5 %  HDP) představuje vcelku významné meziroční zlepšení, a to přesto, že se zhoršuje bilance výnosů i bilance služeb.

Situační zpráva se zabývala riziky platné čtvrtletní makroekonomické prognózy. Za hlavní aktuální riziko naplnění prognózy označila situační zpráva vývoj světových cen ropy. Lze očekávat, že průměrná cena uralské ropy se bude v nejbližší době pohybovat aspoň o 10 % nad dosavadními odhady. Druhé proinflační riziko je spojeno s nejistotou o charakteru konečného rozhodnutí o úhradě škod vyvolaných záplavami a jeho vlivu na poptávku a ceny. Charakteristika dezinflačních rizik zůstává od minulé situační zprávy nezměněná: za hlavní lze i nadále pokládat důsledky slabé zahraniční poptávky a nízké inflace (především jde o  Německo).

V navazující rozpravě se členové bankovní rady shodovali v tom, že oproti projednávání minulé situační zprávy se proinflační a protiinflační rizika jeví jako vyrovnanější. Rozdíl byl spatřován v tom, že dezinflační tlaky, tj. především důsledky stále váznoucího oživení evropské ekonomiky, lze vcelku spolehlivě konkretizovat. Naproti tomu existují velké nejistoty generované jak vnitropolitickými, tak mezinárodně politickými faktory. Jde především o možné důsledky krize na Blízkém Východě a dále o politickou průchodnost a obsah daňových aj. regulačních opatření vlády, která se navrhují jako řešení důsledků záplav a stavu veřejných financí.

V diskusi o měnověpolitickém rozhodnutí byl vyjádřen názor, že vnitřní inflační tlaky v současné době neexistují, a že se červencová inflační prognóza naplňuje. Očekávání nízkoinflačního vývoje je dále podporováno informacemi o perspektivách vývoje světové ekonomiky.

Naproti tomu bylo uváděno, že provedené snížení sazeb spolu se stabilizací úrovně kurzu vedlo k jistému uvolnění měnových podmínek oproti prognóze. Byl konstatován převážně proinflační charakter rostoucích nejistot zejména v oblasti nákladové inflace. Pokud jde o veřejné finance, lze očekávat, že v blízké době budou k dispozici podklady - především návrh rozpočtu na rok 2003 a střednědobý fiskální výhled - které mohou dnešní míru nejistot zmírnit.

Byla vyslovena pochybnost, zda případné malé snížení úrokových sazeb by mohlo v současné době nějak ovlivnit potřebné přiblížení vývoje ekonomiky k potenciálnímu růstu a rychlejší návrat inflace k cílovanému koridoru. Přitom bylo připomenuto, že aktuální vývoj cenových indexů je charakteristický tím, že dle prognóz dochází k  obratu ve všech cenových okruzích, a že v takové situaci by efekt dodatečného měnového impulsu mohl být sporný.

Členové bankovní rady opětovně a shodně konstatovali, že současná úroveň kurzu koruny neodpovídá fundamentálním faktorům vývoje ekonomiky. V této souvislosti projednali přístup ČNB k provádění devizových intervencí.

Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace beze změny. Pět členů bankovní rady hlasovalo pro toto rozhodnutí, jeden člen bankovní rady hlasoval pro snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu.

Zapsal: Petr Krejčí, poradce guvernéra

Případné komentáře je možné směřovat na e-mailovou adresu: research@cnb.cz