Česká národní banka obdržela zvýšené množství stížností na aktivity obchodních společností i fyzických osob, které nabízejí zprostředkování spotřebitelského úvěru, a to za úplatu. Součástí smluv o poskytnutí této služby jsou i ustanovení o povinnosti zaplatit zálohu, která je na první pohled prezentována jako vratná, avšak v řadě případů uvedených v dalších ustanoveních smluv nebo vyplývajících z postupu společnosti nelze tuto zálohu získat zpět.
Protože zprostředkování spotřebitelského úvěru je vázanou živností bez nutnosti licence či registrace u ČNB a tedy nepodléhá jejímu dohledu, upozorňuje ČNB spotřebitelskou veřejnost na obezřetnost před takto používanými obchodními praktikami.
S jakými praktikami se lze setkat:
- Společnost se zaváže zprostředkovat úvěr nebo vrátit zálohu/provizi do určitého data od podpisu smlouvy a spotřebitel se zavazuje za tímto účelem se společností spolupracovat. V průběhu této lhůty společnost slibuje uzavření úvěrové smlouvy v nejbližších dnech a požaduje další složitější podklady od spotřebitele, a to tak dlouho, že tato lhůta nakonec uplyne. Po uplynutí lhůty společnost spotřebiteli sdělí, že úvěr nebyl poskytnut, přičemž záloha/provize se nevrací, protože lhůta uplynula.
- Smlouva o zprostředkování úvěru obsahuje např. formulaci, že jejím předmětem je „úplatná činnost směřující k tomu aby měl klient příležitost s třetí stranou uzavřít smlouvu o úvěru nebo obdobné finanční službě“, ale žádný závazek úvěr zprostředkovat nebo vrátit provizi. Navíc smlouvy obsahují i závazek, že klient uhradí zprostředkovateli jeho náklady i v případě, že úvěr nakonec zprostředkován nebude.
- Není také neobvyklý požadavek na zakoupení dalšího finančního produktu (např. penzijní připojištění nebo životní pojištění), který má údajně zvýraznit schopnost klienta splácet své závazky a zvyšuje jeho bonitu. Současně však řada takto uzavíraných zprostředkovatelských smluv vůbec nezajišťuje, že spotřebitel nakonec úvěr získá - a to ani v případě, že klient skutečně uzavře nějakou další smlouvu jako důkaz své solventnosti. Navíc platí další produkt, z něhož při předčasné výpovědi většinou zaplacené prostředky zpět nezíská.
- Zprostředkovatel v případě pochyb budoucího klienta upozorňuje na možnost od smlouvy odstoupit a obdržet zálohu zpět. To však často bývá smluvně ošetřeno tak, že odstoupení od smlouvy je sice možné, avšak podmínky, za nichž tak lze učinit jsou velmi striktní a lhůta bývá i velmi krátká. Vyžadována bývá výhradně písemná forma (nikoliv telefon nebo e-mail) a odstoupení od smlouvy musí být ve stanovené lhůtě skutečně zprostředkovateli doručeno, což může být díky chování zprostředkovatele nerealizovatelné. Lze se setkat i se situací, když zprostředkovatelé účelově prodlužují komunikaci s klientem tak dlouho, až uplyne lhůta dohodnutá pro odstoupení nebo je její dodržení reálně nesplnitelné.
- Občanský zákoník dává u spotřebitelských smluv uzavíraných mimo obvyklé prostory poskytovatele služeb 14-denní lhůtu na odstoupení bez uvedení důvodu. Pokud je součástí smlouvy podepsané prohlášení klienta, že si sjednal telefonickou formou osobní návštěvu zástupce zprostředkovatelské společnosti za účelem objednávky služeb a podpisu smlouvy o poskytnutí finančních služeb, má to ten právní důsledek, že se spotřebitel vzdává práva na toto jednoduché odstoupení od smlouvy v zákonných lhůtách a platí právě ony velmi krátké nebo složité podmínky odstoupení od smlouvy stanovené ve smlouvě samé. Pokud klient odstoupit od smlouvy nestihne, nezbývá než smlouvu vypovědět, to má ovšem obvykle ten důsledek, že již zaplacená záloha na poskytnuté služby opět nebude vrácena, neboť zprostředkovatelé mívají ve smluvních ujednání zajištěno, že mají právo na náhradu zatím vynaložených nákladů ve výši, která se obvykle rovná právě výši zaplacené zálohy na poskytnutí služby.
V rámci principu smluvní volnosti dané naším právním řádem nelze tato smluvní ustanovení, nebo jejich většinu, podřadit pod veřejnoprávní dozor České národní banky. Spotřebitel se proto může domáhat nápravy pouze soukromoprávní žalobou.
Česká národní banka doporučuje, aby se spotřebitelé na finančním trhu pohybovali s obezřetností. Zejména pak měli vždy na paměti základní Desatero spotřebitele, zejména pak:
Nic není zadarmo
Prodejci finančních služeb jsou soukromí podnikatelé a podnikání je činnost zaměřená na zisk. Jestliže je některá služba zdarma, zaplatíte za ni jiným způsobem, aniž byste si to někdy uvědomili.
Mějte jasno
Ověřte si především všechny klíčové informace o vybraném produktu, nedůvěřujte slepě informacím od prodejce. I ten se může mýlit. Snížíte tak pravděpodobnost, že přistoupíte na nabídku, která se později ukáže jako nevýhodná.
Čtěte všechno
Nenechte se odradit nedostatkem času, ani přesvědčit tím, že vám vše potřebné již prodejce řekl, a tedy smlouvu nemusíte číst. Raději si ji vezměte domů a poraďte se o ní.
Stejně tak čtěte všeobecné obchodní či pojistné podmínky a nechte si je důkladně vysvětlit prodejcem. Ztratíte tím určitě méně času než řešením případných problémů.
Pokud vám někdo odmítne zapůjčit návrh smlouvy k podrobnému prostudování, mělo by vás to varovat.
Jsou-li ve smlouvě nebo všeobecných podmínkách odkazy na další dokumenty nebo zákony, seznamte se s nimi podrobněji. Ohlídejte si včasné splnění povinností sjednaných ve smlouvě nebo ve všeobecných obchodních podmínkách, a to i druhou stranou.
Nejasné smlouvy
Čím je podstata nabízeného obchodu pochybnější, tím delší je smlouva, včetně všech prohlášení klienta o podpisu bez nátlaku po důkladném seznámení se se všemi podmínkami a o tom, že smlouva není jednostranně nevýhodná. Slova jako „neplatí“ či „nepoužije se“ považujte za důvod ke zvýšení pozornosti.
Jestli souhlasíte s rozhodováním sporů rozhodcem jmenovaným poskytovatelem služby, vzdáváte se jakékoli možnosti obrátit se na nezávislý soud.