K vymezení pojmu vedoucí osoby podle ZISIF

Cíl stanoviska

Cílem tohoto stanoviska je odpovědět na otázku, kdo má být považován za vedoucí osobu podle ZISIF. ČNB ve své dohledové praxi pozoruje, že na trhu přetrvává nejistota ohledně správného výkladu pojmu „vedoucí osoba“, zejména v případě „ředitele právnické osoby“ nebo „osoby, která skutečně řídí činnost právnické osoby“. Tímto stanoviskem si proto ČNB klade za cíl předejít různým výkladům pojmu „vedoucí osoba“ a zvýšit právní jistotu regulovaných subjektů.

Shrnutí stanoviska

Pojmem vedoucí osoby se podle ZISIF rozumí vždy statutární orgán a jeho členové a také další osoby, které fakticky řídí činnost právnické osoby jako celku.

V praxi je takovou další skutečně řídící osobou zpravidla jen výkonný či generální ředitel (CEO). Ten stojí na vrcholu organizační hierarchie, podléhá statutárnímu orgánu a řídí celkovou činnost právnické osoby.

Naopak za vedoucí osoby se nepovažují osoby, které odpovídají pouze za řízení dílčích úseků činnosti právnické osoby, jako je například obchodní úsek, compliance či účetnictví, a to bez ohledu na jejich formální zařazení (pozici).

Odůvodnění

  1. Úvod

Podle § 624 odst. 1 ZISIF se vedoucí osobou pro účely ZISIF rozumí statutární orgán, člen statutárního orgánu, ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby.

Unijní právní rámec kolektivního investování považuje za vedoucí osoby ty osoby, které skutečně řídí činnost správcovské společnosti (v anglické verzi „effectively conduct the business“) [čl. 7 odst. 1 písm. b) UCITS, čl. 8 odst. 1 písm. c) AIFMD][1]. Podle ZISIF je postavení vedoucí osoby spojováno buď s určitou vykonávanou funkcí, nebo se skutečným řízením činnosti právnické osoby (§ 624 odst. 1 ZISIF) [2].

Pro zajištění odborné péče a řádného a obezřetného výkonu činnosti musí mít obhospodařovatel alespoň dvě vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce (§ 21 odst. 4 ZISIF). Stejně tak administrátor musí mít alespoň dvě vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon funkce (§ 48 odst. 4 ZISIF). Je-li investiční společnost nebo samosprávný investiční fond zároveň administrátorem, postačí, aby měl alespoň dvě vedoucí osoby, pokud současně splňují požadavky dle § 21 odst. 4 i § 48 odst. 4 ZISIF; není nutné mít celkem čtyři vedoucí osoby.[3]

Vedoucí osoba musí mít k výkonu své funkce předchozí souhlas ČNB (§ 515 ZISIF) ještě před tím, než začne vedoucí funkci vykonávat nebo je do ní jmenována. Souhlas ČNB musí získat vedoucí osoby všech povolovaných subjektů (podle § 479 – 482 ZISIF), tzn. vedoucí osoby investičních společností, samosprávných investičních fondů, zahraničních osob (tj. z třetích zemí) jako obhospodařovatelů i hlavních administrátorů. Podmínky pro udělení souhlasu jsou podrobně popsány v § 516 ZISIF. Jde zejména o důvěryhodnost, odbornou způsobilost, dostatečné zkušenosti a schopnost řádně a obezřetně vykonávat činnost. Řádnému výkonu funkce nesmí bránit ani střet zájmů, například výkon činnosti u osoby s obdobným předmětem podnikání. Souhlas se přitom příslušné osobě neuděluje jako univerzální, ale pro konkrétní funkci v konkrétní společnosti (např. člen představenstva, ředitel atd.).

  1. Statutární orgán, člen statutárního orgánu

Za vedoucí osobu se podle ZISIF vždy považuje statutární orgán právnické osoby a jeho členové, přičemž platí, že: „Je-li statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu právnická osoba,  vedoucí osobou se rozumí fyzická osoba, která je touto právnickou osobou zmocněna, aby jí ve statutárním orgánu zastupovala“ (§ 624 odst. 1 ZISIF). I tato osoba podléhá předchozímu souhlasu dle § 515 ZISIF. Statutární orgán jednotlivých typů právnických osob je vymezen v příslušných právních předpisech upravujících tento typ právnických osob. U akciové společnosti, která je jedinou přípustnou právní formou investiční společnosti (§ 479 odst. 1 ZISIF), je statutárním orgánem v dualistickém systému vnitřního uspořádání představenstvo (§ 435 odst. 1 ZOK), v monistickém systému vnitřního uspořádání pak správní rada (§ 456 odst. 1 ZOK)[4].

  1. Ředitel právnické osoby

Funkce ředitele právnické osoby není v právních předpisech univerzálně definována, ředitel není ani univerzálně předvídaným orgánem vnitřní organizační struktury právnických osob. V minulosti bylo možné ztotožnit pojem „ředitel právnické osoby“ podle § 624 odst. 1 ZISIF mj. s funkcí „statutárního ředitele“ v případě akciové společnosti s monistickým systémem řízení podle ZOK. Novelou ZOK provedenou zákonem č. 33/2020 s účinností od 1. ledna 2021 byla však funkce statutárního ředitele zrušena. To v praxi vede někdy k pochybám, zda za vedoucí osobu nepovažovat i ředitele jednotlivých útvarů.

Výklad pojmu vedoucí osoby, pokud jde o „ředitele právnické osoby“ je však třeba zúžit jen na generálního ředitele či CEO (příp. v ČR se v praxi nevyskytující varianta co-CEO), tedy osoby s  řídícími pravomocemi a odpovědností za každodenní vedení právnické osoby jako celku, jak to vyplývá

  • z formulace „ředitel právnické osoby“, tedy ředitel právnické osoby jako celku, nikoliv ředitel dílčího úseku činnosti právnické osoby a nikoliv každý ředitel působící vprávnické osobě,
  • z dovětku „nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby“, tedy opět činnost právnické osoby jako celku,
  • z evropského práva [viz čl. 3 bod 4 směrnice 2010/43/EU a čl. 1 bod 3 AIFMR][5].

Ředitelem právnické osoby a tedy vedoucí osobou ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF je proto určitá osoba jen tehdy, pokud řídí společnost jako celek. V korporátních strukturách tomuto pojetí zpravidla odpovídá pozice výkonného ředitele [obvykle označovaný též jako generální ředitel, či CEO (Chief Executive Officer)], která v organizační hierarchii podléhá přímo statutárnímu orgánu společnosti a řídí činnost společnosti jako celku[6]. I ve zcela výjimečném případě, že je řízení společnosti jako celku svěřeno více osobám (co-CEOs), jsou tyto vedoucími osobami ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF.  

Výkonným ředitelem, a tedy i (obecně) vedoucí osobou ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF, naopak není ten, kdo řídí pouze určitý dílčí úsek činnosti dozorované společnosti, např. „divizi obhospodařování“, „divizi administrace“, „odbor compliance“, „účetní divizi“ nebo „sales department“, a to bez ohledu na to, jak je jeho funkce označena.[7]

  1. Další osoby, které skutečně řídí činnost právnické osoby

Poslední kategorií vedoucích osob je „Osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby“. Řídící pravomoci vedoucí osoby, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF, se musí opět vztahovat k řízení společnosti jako celku, tj. k řízení celkové činnosti právnické osoby, nejen k parciálnímu vedení určitého úseku její činnosti.[8] V praxi je tato kategorie málo častá, ale může jít o orgán řídicí osoby v případě koncernu (§ 81 ZOK) nebo situaci, kdy výkonný ředitel (CEO) přenechá faktické řízení celé společnosti další osobě (výkonnému řediteli v pravém slova smyslu).

Tímto stanoviskem není dotčena možnost považovat za vedoucí osobu i nadále toho, komu byl v minulosti odpovídající souhlas udělen.

 

---------

[1] Povinnosti vedoucích osob jsou podrobněji rozvedeny v prováděcí směrnici ke směrnici UCITS 2010/43/EU.

[2] Šovar J. a kol., Zákon o investičních společnostech a investičních fondech, komentář. Komentáře Wolters Kluwer. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentář k § 624 ZISIF.

[3] Shodně mj. Šovar, J., Králík, A., Beran, J., Doležalová, D. a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, s. 175.

[4] K vedoucím osobám a požadavkům na řídící a kontrolní systém investiční společnosti a samosprávného investičního fondu v monistickém systému vnitřního uspořádání blíže stanovisko ČNB K obsazení správní rady investičních společností a samosprávných investičních fondů z hlediska řídicího a kontrolního systému.

[5] „Vedoucí osobou či osobami“ se rozumí osoba nebo osoby, které skutečně řídí činnost správcovské společnosti. „Vrcholným vedením“ se rozumí osoba nebo osoby, které skutečně řídí podnikatelskou činnost správce a případně exekutivní člen nebo členové řídícího orgánu.

[6] V intencích regulace finančního trhu je CEO zpravidla považován za osobu ve výkonné funkci, která stojí na vrcholu organizační struktury (může být i více než jedna v případě co-CEO), která skutečně řídí a je odpovědná za řízení, tj. rozhoduje o každodenním provozu obchodního závodu, na úrovni B („board“) nebo B-1. Srov. definici CEO uvedenou v obecných pokynech EBA k vnitřnímu systému správy a řízení (internal governance) podle CRD: „osoba, která je odpovědná za řízení a vedení celkové podnikatelské činnosti instituce („generální ředitel“)“.

[7] Šovar Jan a kol., Zákon o investičních společnostech a investičních fondech, komentář. Komentáře Wolters Kluwer. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentář k § 515.

[8] Šovar Jan a kol., Zákon o investičních společnostech a investičních fondech, komentář. Komentáře Wolters Kluwer. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentář k § 515.