K obsazení správní rady investičních společností a samosprávných investičních fondů z hlediska řídicího a kontrolního systému

Odpovídající obsazení správní rady samosprávného investičního fondu (SIF) či investiční společnosti (IS) s monistickým systémem vnitřní struktury je součástí jejich řídicího a kontrolního systému a musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činnosti daného SIF nebo IS.

Účinný řídicí a kontrolní systém v případě SIF a IS s monistickým systémem vnitřní struktury vyžaduje až na výjimečné odůvodněné případy splnění následujícího minimálního požadavku ohledně personálního zajištění

a) řídicí (výkonné) funkce na nejvyšší úrovni:

  • členy správní rady jsou alespoň dva výkonní členové správní rady, nebo
  • členem správní rady je alespoň jeden výkonný člen správní rady a vedle toho má společnost alespoň jednu jinou skutečně řídící vedoucí osobu ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF (např. výkonného ředitele),

 b) kontrolní (nevýkonné či dohledové) funkce na nejvyšší úrovni:

  • v případě dvou výkonných členů správní rady je členem správní rady ještě alespoň jeden nevýkonný člen, celkem tak správní rada má nejméně tři členy, nebo
  • v případě jednoho výkonného člena správní rady a jedné jiné skutečně řídící vedoucí osoby ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF je členem správní rady ještě alespoň jeden nevýkonný člen, celkem tak správní rada má nejméně dva členy.

Uvedené požadavky ohledně obsazení správní rady lze chápat jako minimální pro zajištění účinného řídicího a kontrolního systému. V konkrétním případě proto může být v souladu s § 21 odst. 1 ZISIF nezbytné, aby správní rada měla vyšší než minimální počet členů (např. při zohlednění povahy, rozsahu a složitosti činnosti, rizik atd.). Ve výjimečných a povinnou osobou řádně odůvodněných případech, zejména velmi jednoduchých obchodních modelů u některých podlimitních správců však lze připustit požadavky i nižší (vždy při dodržení požadavku na dvě skutečně řídící osoby). Uplatní se tedy princip proporcionality ve vztahu k povaze, rozsahu a složitosti činností, které SIF nebo IS vykonávají.

Všichni členové správní rady se považují za vedoucí osoby ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF, a u všech se proto k výkonu funkce vyžaduje předchozí souhlas České národní banky k výkonu funkce dle § 515 ZISIF a splnění požadavků dle § 516 odst. 1 ZISIF.

 

Akciové společnosti si mohou v souladu se ZOK zvolit jeden ze systémů vnitřní struktury, a to tzv. dualistický nebo monistický systém. V dualistickém systému je statutárním orgánem společnosti představenstvo a kontrolním orgánem dozorčí rada. V monistickém systému je statutárním orgánem správní rada, která současně vykonává jak řídicí funkci, tak i kontrolní funkci (dohled) nad činností společnosti.

Novela ZOK provedená zákonem č. 33/2020 Sb. nahradila s účinností od 1. 1. 2021 statutárního ředitele a správní radu pouze jedním orgánem, a to správní radou.

Podle § 457 ZOK má správní rada tři členy, neurčí-li stanovy jinak. Obecná právní úprava tedy připouští byť jen jednočlennou správní radu, jestliže tak stanoví stanovy společnosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že ZISIF představuje zvláštní právní úpravu vůči ZOK a specifické požadavky vyplývající ze ZISIF ohledně orgánů společnosti mají přednost před obecnou úpravou v ZOK.

Jak bylo naznačeno již výše, správní rada je s účinností od 1. 1. 2021 statutárním orgánem společnosti, kterému přísluší obchodní vedení, a zároveň vykonává dohled nad činností společnosti, tzn. správní rada vykonává jak řídicí funkci, tak i kontrolní funkci.

V souladu s ustanovením § 456 odst. 4 ZOK není možné pověřit určením základního zaměření obchodního vedení a dohledu nad činností společnosti osoby odlišné od členů správní rady s tím, že tuto základní působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady dle určitých oborů podle § 156 odst. 2 OZ. ČNB považuje za nutné v této souvislosti zdůraznit, že toto zákonné omezení se výslovně týká základního zaměření obchodního vedení a dohledu. Neklade tak překážku pro (i) rozdělení působnosti podle oborů mezi členy správní rady a/nebo (ii) pověření osob odlišných od členů správní rady (např. ředitele společnosti), to vše však pouze v případech, které se netýkají základního zaměření obchodního vedení a dohledu.[1]

Cílem tohoto dokumentu je vysvětlit některé požadavky, které právní předpisy kladou na správní radu v monistickém systému v případě, že je tento systém zvolen u SIF nebo IS podle ZISIF.

SIF

Podle § 8 odst. 2 ZISIF je obhospodařovatelem SIF tento fond. Z § 8 odst. 2 ve spojení s § 19 odst. 2 a § 20 ZISIF plyne, že SIF zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém k zajištění řádného a obezřetného výkonu své činnosti s tím, že tento systém musí být účinný a ucelený, přiměřený povaze, rozsahu a složitosti vykonávaných činností v jeho celku i částech. S tím z povahy věci souvisí též nutné personální vybavení SIF, které musí být v souladu s § 21 odst. 1 ZISIF taktéž přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností.

Již z označení řídicí a kontrolní systém plyne, že tento systém, jakožto uspořádaná soustava prvků a jejich vzájemných vazeb, vstupů a výstupů, má dvě základní od sebe odlišené funkce, a to funkci řídicí (výkonnou), která zahrnuje každodenní vedení a řízení společnosti, a funkci kontrolní (nevýkonnou či dohledovou).[2] Dále je s ohledem na zákonný požadavek přiměřenosti zřejmé, že řídicí a kontrolní systém je nutné vždy přizpůsobit konkrétní činnosti a modelu fungování daného SIF, a nelze tedy aplikovat jednotný vzor uplatnitelný ohledně všech SIF.

Dle § 21 odst. 4 ZISIF musí mít SIF alespoň dvě vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie obhospodařovaného investičního fondu, a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce. Toto ustanovení ovšem neznamená, že by ZISIF rozeznával dvě kategorie vedoucích osob, tj. vedoucí osoby mající dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie obhospodařovaného fondu, a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon funkce a vedoucí osoby, které takové požadavky plnit nemusí.

Podle § 624 odst. 1 ZISIF se vedoucí osobou rozumí statutární orgán, člen statutárního orgánu, ředitel právnické osoby nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost společnosti.

Podle § 515 ZISIF vedoucí osoba SIF musí mít k výkonu funkce předchozí souhlas České národní banky. Tento souhlas lze udělit pouze osobě, která splňuje požadavky podle § 516 odst. 1 ZISIF.

S ohledem na uvedená ustanovení ZISIF je požadavek ohledně personálního zajištění řídicí (výkonné) funkce na nejvyšší úrovni v SIF následující:

  • alespoň dva výkonní členové správní rady, nebo
  • alespoň jeden výkonný člen správní rady a alespoň jedna jiná skutečně řídící vedoucí osoba ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF (např. v tomto ustanovení uvedený ředitel),

splňující zákonem stanovené požadavky, včetně získání předchozího souhlasu České národní banky k výkonu funkce. Zejména v druhém případě je třeba doložit i funkční zastupitelnost mezi oběma řídícími osobami.

V zájmu naplnění kontrolní (nevýkonné či dohledové) funkce v SIF je minimální požadavek ohledně personálního zajištění této složky na nejvyšší úrovni (až na výjimečné případy) následující:

  • v případě dvou výkonných členů správní rady je členem správní rady ještě alespoň jeden nevýkonný člen, celkem tak správní rada SIF má nejméně tři členy, nebo
  • v případě jednoho výkonného člena správní rady a jedné jiné skutečně řídící vedoucí osoby ve smyslu § 624 odst. 1 ZISIF je členem správní rady alespoň jeden nevýkonný člen, celkem tak správní rada SIF má nejméně dva členy.

Ve smyslu § 21 odst. 1 ZISIF a v návaznosti na uvedené upozorňujeme, že personální vybavení SIF musí být vždy přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jím vykonávaných činností. Výše nastíněné obsazení správní rady tak je nutné považovat zpravidla za minimální s tím, že v konkrétním případě s ohledem na povahu, rozsah a složitost vykonávaných činností může být nutné, aby správní rada SIF měla více členů.

U velmi jednoduchých modelů některých, zejména podlimitních, správců s menším rozsahem činnosti lze v odůvodněných případech považovat za dostatečné i menší personální vybavení. Takový model musí dotčená osoba dobře odůvodnit a vždy musí být dodržen požadavek na alespoň dvě vedoucí osoby[3] a zajištěna zastupitelnost. Přitom lze uvažovat i situaci, kdy kontrolní funkce správní rady nebude zahrnovat nezávislý kontrolní prvek (tedy nevýkonného člena správní rady), pokud tento prvek bude kompenzován jinak (např. externě zajištěným a zkušeným výkonem funkce compliance). Správní radě přitom vždy přísluší i dohled nad činností společnosti ve smyslu § 456 odst. 2 ZOK.

Vzhledem ke znění § 624 odst. 1 ZISIF, dle kterého se vedoucí osobou rozumí mimo jiné člen statutárního orgánu, považují se za vedoucí osoby též nevýkonní členové správní rady a i tito nevýkonní členové správní rady musí mít k výkonu funkce předchozí souhlas České národní banky v souladu s § 515 ZISIF, tj. musí splňovat všechny požadavky stanovené v § 516 odst. 1 ZISIF. Tento požadavek lze odůvodnit i samotnou povahou správní rady jakožto orgánu, který je zároveň orgánem statutárním i kontrolním.[4]

SIF je povinen informovat Českou národní banku o tom, jaké osoby jsou v postavení vedoucích osob (včetně uvedení funkce, kterou mají vykonávat, a pravomocí a odpovědností spojených s příslušnou funkcí a uvedení, zda se jedná o výkonného či nevýkonného člena), a informovat o případných následných změnách.[5] K tomu je potřeba přiložit i příslušné rozhodnutí, kterým došlo k rozdělení výkonné a nevýkonné role mezi členy správní rady nebo k následným změnám tohoto rozdělení a případně též zapojení jiné skutečně řídící vedoucí osoby (v jejím případě se vždy dokládá, na základě jaké skutečnosti skutečně řídí). Dále je nutné promítnout přijaté nastavení do příslušného vnitřního předpisu.[6]

Uvedeným není dotčeno určování základního zaměření obchodního vedení a dohledu nad činností SIF, které s ohledem na znění § 456 odst. 4 ZOK spadá do působnosti správní rady jako celku (viz v této souvislosti výše).

SIF neoprávněný přesáhnout rozhodný limit

Uvedené závěry se obdobně uplatní rovněž na SIF neoprávněný přesáhnout rozhodný limit, a to zejména vzhledem k tomu, že § 28 ZISIF nijak nevylučuje uplatnění ustanovení týkajících se požadavků ZISIF na personální zajištění řídicí (výkonné) a kontrolní (nevýkonné či dohledové) funkce na SIF, který není oprávněn přesáhnout rozhodný limit.

SIF s oprávněním k administraci

Podle § 48 odst. 4 ZISIF musí mít administrátor investičního fondu alespoň dvě vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.

Z dikce § 21 odst. 4 ZISIF a § 48 odst. 4 ZISIF Česká národní banka dovozuje, že v případě, kdy SIF, který je zároveň administrátorem (tzn. má oprávnění k provádění své vlastní administrace), má alespoň dvě vedoucí osoby splňující podmínky dle § 21 odst. 4 ZISIF a zároveň dle § 48 odst. 4 ZISIF, není nutné, aby za administraci odpovídaly další dvě vedoucí osoby, tedy, aby SIF, který je zároveň administrátorem, měl vždy (nejméně) čtyři vedoucí osoby.[7] Předpokladem však je, že jsou splněny další podmínky vyplývající zejména z § 19, § 20, § 21, § 46, § 47 a § 48 ZISIF a § 6 Vyhlášky a v případě správců alternativních fondů též z přímo účinných unijních předpisů.[8] Závěry stanovené výše ohledně personálního zajištění řídicí (výkonné) a kontrolní (nevýkonné či dohledové) funkce v SIF tak lze v tomto případě vztáhnout též na SIF, který je zároveň administrátorem.

Současně platí, že je-li SIF zároveň administrátorem, je přípustné, aby takový SIF měl vedle minimálně dvou vedoucích osob podle § 21 odst. 4 ZISIF též další vedoucí osoby (mimo nevýkonné členy správní rady), které budou řídit pouze činnost SIF související s administrací. Viz v této souvislosti výše zmíněnou možnost, aby správní rada rozhodla o rozdělení působnosti podle oborů mezi své členy.

IS

Závěry uvedené výše ohledně personálního zajištění řídicí (výkonné) a kontrolní (nevýkonné či dohledové) funkce v SIF se obdobně uplatní též ohledně IS s monistickým systémem vnitřní struktury obhospodařující investiční fondy, popřípadě též provádějící jejich administraci.

 

----------

[1] V této souvislosti viz též I. Štenglová in Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 967. „Není však samozřejmě vyloučeno, aby sama správní rada nebo stanovy akciové společnosti postupovaly podle § 156 odst. 2 ObčZ a rozdělily působnost mezi členy správní rady tak, že některý (či někteří) bude vykonávat působnost statutárního orgánu a jiní působnost orgánu kontrolního.“. Částečně odlišně ohledně možnosti rozdělit působnost ve stanovách viz P. Janů in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 218, „Obecné principy delegace mohou (ale nemusí) být upraveny v zakladatelském právním jednání. Nesmí však dojít k zásahu do obchodního vedení nejvyšším orgánem… O horizontální delegaci tak rozhoduje zásadně orgán právnické osoby, jehož působnost má být delegována na určitého člena. Delegace (instrukce) se dokládá rozhodnutím příslušného orgánu, které musí zejména dostatečně určitě vymezovat delegovanou působnost…“. K obdobným závěrům dochází též J. Lasák in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 806.

[2] Viz v této souvislosti např. vymezení výkonných a nevýkonných členů správní rady v doporučení Evropské komise 2005/162/ES ze dne 15. února 2005.

[3] § 21 odst. 4 ZISIF: „Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu musí mít alespoň 2 vedoucí osoby (§ 624), které mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie (§ 93 odst. 3) jím obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a s výkonem činností nezbytných pro řádný výkon této funkce.“

[4] Vzhledem k tomu, že ze znění právních předpisů nelze dovodit výjimku pro osoby, které se staly členy správní rady před 1. 1. 2021, uplatní se povinnost získání souhlasu České národní banky též ohledně těchto osob. Tyto osoby by měly požádat o souhlas bez zbytečného odkladu.

[5] Viz § 8 odst. 3 ve spojení s § 3 odst. 3 Vyhlášky č. 247/2013 Sb.  ve spojení s § 467 odst. 1 ZISIF (oznamování změn v plnění licenčních předpokladů, včetně změn ve vedoucích osobách a jejich pravomocích) a také § 15 Vyhlášky č. 247/2013 Sb. (žádosti o předchozí souhlas k výkonu funkce v případě osob, které se nově stávají vedoucími osobami).

[6] § 20 odst. 1 písm. b) ZISIF, § 3 odst. 5 písm. c) Vyhlášky č. 247/2013 Sb.

[7] K obdobnému závěru dochází též odborná literatura. Viz Šovar, J., Králík, A., Beran, J., Doležalová, D. a kol. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015, s. 175.

[8] Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled (zejména čl. 42, čl. 57 a násl.).