K možnosti podání žádosti o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry zahraniční společností před zápisem přemístění sídla do obchodního rejstříku podle ZPKT

Shrnutí stanoviska

Zahraniční právnická osoba, která přemisťuje své sídlo do České republiky podle § 384a a násl. ZOP, může podle ZPKT podat žádost o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry u ČNB ještě před provedením zápisu přemístění sídla do českého obchodního rejstříku.

Je však nezbytné, aby přemístěná právnická osoba měla v době zahájení poskytování investičních služeb v České republice na základě povolení ČNB (a tedy nově dohlížená ČNB jakožto domovským orgánem dohledu) své sídlo, včetně skutečného sídla, na území České republiky.

Odůvodnění

ZOP upravuje v hlavě V možnost přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky. Podle § 384a tohoto zákona „[z]ahraniční právnická osoba může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby, nezakazují-li to právní předpisy členského státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry, pokud při přemístění sídla změní svou právní formu na českou společnost nebo české družstvo a budou-li se po změně právní formy její vnitřní právní poměry řídit českým právním řádem“.

Samotné přemístění sídla zahraničního obchodníka s cennými papíry do České republiky však nezakládá automatické oprávnění k dalšímu poskytování investičních služeb v České republice. Je proto nezbytné, aby obchodník s cennými papíry (v terminologii EU práva „investiční podnik“) z jiného členského státu, který přemisťuje své sídlo do České republiky, získal povolení podle § 6 ZPKT, pokud hodlá poskytovat investiční služby na území České republiky jako český obchodník s cennými papíry^[1]. Přesun sídla současně znamená ztrátu předpokladů podle MiFID II pro trvání povolení v původním domovském státě. V souladu s MiFID II tak musí dojít k odnětí či jiné formě zániku původního oprávnění (v závislosti na transpozici MiFID II v původním domovském státě).^[2] Pokud zahraniční právnická osoba před přemístěním svého sídla poskytovala investiční služby prostřednictvím pobočky na území České republiky na základě evropského pasu, ztratí tato pobočka v důsledku zániku původního povolení k poskytování investičních služeb oprávnění poskytovat služby. Důvodem je skutečnost, že oprávnění pobočky je odvozeno od povolení zahraniční právnické osoby, která po přemístění sídla musí zaniknout.

Podle § 6 odst. 1 ZPKT udělí ČNB povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry na žádost obchodní společnosti nebo zakladatele obchodní společnosti před jejím zápisem do obchodního rejstříku, za předpokladu splnění podmínek stanovených v tomto ustanovení. Na zahraniční právnickou osobu, která zahájila proces přemístění do České republiky, lze z pohledu ZPKT nahlížet jako na založenou obchodní společnost před jejím zápisem do obchodního rejstříku. Přemístění vyžaduje nejprve jednání, jehož cílem je splnění podmínek vyplývajících z ZOP nezbytných pro jeho účinnost. Teprve poté následuje samotné formální přemístění sídla, které nastává až okamžikem zápisu společnosti do obchodního rejstříku (§ 384e odst. 1 ZOP). Do té doby se jedná o proces, v jehož rámci vzniká právní základ pro existenci české obchodní korporace. Lze proto na takovou zahraniční společnost, která podá žádost o udělení povolení, pohlížet jako osobu obdobnou zakladatelům obchodní společnosti, jejíž „sídlo a skutečné sídlo má být v České republice“ a která „bude mít právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným“ [§ 6 odst. 1 písm. a) a b) ZPKT].

Na základě systematického výkladu § 6 odst. 1 ZPKT, provedeného ve spojení s cílem zákona a relevantním evropským právním rámcem – zejména směrnicí (EU) 2019/2121^[3] – lze proto dospět k závěru, že zahraniční právnická osoba, která dosud není zapsána v českém obchodním rejstříku, ale  již zahájila proces přemístění svého sídla do České republiky, je oprávněna podat u ČNB žádost o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry. Tato zahraniční osoba bude žadatelem, jehož postavení bude obdobné tomu, kdy žádost podává zakladatel obchodní korporace.

Pokud tedy žadatel – zahraniční právnická osoba, jejíž sídlo má být přemístěno do České republiky – prokáže, že podmínky týkající se sídla a právní formy budou splněny (např. probíhá činnost směřující k přemístění sídla zahraniční právnické osoby do České republiky podle § 384a ZOP, zejména byl připraven, zveřejněn a valnou hromadou schválen projekt přeshraničního přemístění sídla, nebo společnost obdržela osvědčení předcházející přemístění sídla, které potvrzuje splnění všech relevantních podmínek pro přemístění sídla a řádné dokončení všech postupů a splnění všech náležitostí ve výchozím členském státě),^[4] ČNB žádost nezamítne pouze z  toho důvodu, že se dosud nejedná o českou obchodní společnost v době jejího podání ani v době rozhodnutí o žádosti. Obchodní firma zahraniční společnosti a její zahraniční sídlo mohou být uvedeny ve výroku rozhodnutí o udělení povolení, pokud je stanoveno, že rozhodnutí nabude účinnosti až k datu přemístění sídla do České republiky. Do seznamu obchodníků s cennými papíry bude zapsána až po provedení zápisu do obchodního rejstříku a nabytí účinnosti povolení.

Závěrem podotýkáme, že podle čl. 5 odst. 4 písm. a) MiFID II se ústředí každého investičního podniku, který je právnickou osobou, musí nacházet v témže členském státě jako jeho sídlo. Z uvedeného ustanovení MiFID II a z dokumentu ESMA Opinion to support supervisory convergence in the area of investment firms in the context of the United Kingdom withdrawing from the European Union vyplývá, že přemístění sídla musí být účinné již k okamžiku zahájení regulované činnosti^[5], přičemž zahájit samotnou činnost je možné až po rozhodnutí o udělení povolení^[6]. To znamená, že osoba poskytující investiční služby na území České republiky na základě povolení uděleného ČNB musí mít v tomto okamžiku své sídlo, včetně skutečného sídla, již na území České republiky.

---------

[1] Podle bodu 57 preambule směrnice (EU) 2019/2121 platí, že: „Touto směrnicí nejsou dotčeny unijní právní předpisy upravující společnosti zprostředkující úvěry a jiné finanční podniky ani vnitrostátní předpisy, které byly přijaty nebo zavedeny na základě takových unijních právních předpisů“. Navíc ESMA v materiálu Opinion to support supervisory convergence in the area of investment firms in the context of the United Kingdom withdrawing from the European Union na str. 3 uvádí: „The MiFID framework does not provide for any reliance on previous or existing authorisations in other Member States or third countries and NCAs need to ensure, before granting authorisation, that all relevant conditions are met from day one. In particular, as the MiFID framework does not provide for any transitional provisions in case of relocation of firms“.

[2] Zákon ani MiFID II přitom nevylučují souběh dvou povolení k poskytování investičních služeb, z povahy věci však může jít jen o velmi krátkodobý souběh do formálního zániku původního povolení pro ztrátu předpokladů v původním domovském státě. 

[3] Bod 44 preambule směrnice (EU) 2019/2121 uvádí, že: „Přeshraniční přemístění sídla (…)  společnosti by však neměly vést k obcházení požadavků na založení společnosti v členském státě, v němž má být společnost po provedení dané přeshraniční přeměny zapsána do rejstříku. Společnost by měla plně dodržovat tyto podmínky, včetně požadavku mít sídlo v cílovém členském státě, a požadavky týkající se osob vyloučených z výkonu funkce člena statutárního orgánu. Uplatňováním těchto podmínek cílovým členským státem by však neměla být v případě přeshraničního přemístění sídla dotčena kontinuita právní osobnosti společnosti, která přemístila sídlo“.

[4] Čl. 86d - 86h a 86m směrnice (EU) 2017/1132.

[5] Opinion to support supervisory convergence in the area of investment firms in the context of the United Kingdom withdrawing from the European Union na str. 4 „NCAs should mitigate the risk of letter-box entities and ensure that any relocation is effective and complies with the MiFID framework from day one and on an ongoing basis“.

[6] Z § 145 odst. 2 písm. a) ZPKT nepřímo plyne, že na zahájení činnost má obchodník s cennými papíry 12 měsíců.