K možnostem přeměny standardního otevřeného podílového fondu na podfond existujícího SICAV

Shrnutí stanoviska

1. Přeměnu standardního otevřeného podílového fondu na nově vzniklý SICAV upravují § 414 a násl. ZISIF. Postupem podle těchto ustanovení však nelze uskutečnit přeměnu standardního otevřeného podílového fondu na již existující SICAV, tedy ani přeměnu na podfond existujícího SICAV.
2. Připouští se sloučení standardního otevřeného podílového fondu se SICAV, tedy i sloučení s jeho existujícím podfondem, ve smyslu § 398 ZISIF ve spojení s § 371 ZISIF.

Odůvodnění

1. K přeměně standardního OPF podle § 414 a násl. ZISIF

Z § 414 a násl. ZISIF vyplývá, že přeměna podle tohoto ustanovení spočívá v přeměně OPF na nově vzniklý SICAV, nikoliv ve sloučení OPF s již existujícím investičním fondem s právní formou SICAV. Tomuto závěru nasvědčují mj. náležitosti projektu přeměny uvedené v § 416 odst. 1 písm. a) ZISIF: „označení přeměňovaného podílového fondu a navrhovanou obchodní firmu akciové společnosti, na kterou se má podílový fond přeměnit“; nebo požadavek v § 419 ZISIF: „součástí projektu přeměny [je] závazek obhospodařovatele podílového fondu upsat zakladatelské akcie budoucí akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, a to ve výši podílu na základním kapitálu, která bude odpovídat zapisovanému základnímu kapitálu této společnosti“). Z textace obou citovaných ustanovení je přitom nepochybné, že se jedná o SICAV, který má teprve vzniknout (resp. jeho vznik je podstatným znakem upravované přeměny). Proto také není SICAV, na nějž se má OPF přeměnit, uveden ve výčtu účastníků řízení o žádosti o povolení přeměny v § 418 odst. 2 ZISIF.

Současně jsou právní účinky přeměny podle § 414 ZISIF spojeny se zápisem nově vznikající akciové společnosti ve formě SICAV do obchodního rejstříku (§ 421 ZISIF). I z tohoto hlediska tak postupem podle § 414 a násl. ZISIF nelze uskutečnit přeměnu podílového fondu na již existující akciovou společnost, a to z důvodu absence zápisu do obchodního rejstříku jakožto okamžiku, ke kterému ZISIF vztahuje účinnost přeměny.

Ke stejnému závěru dochází též autoři komentáře k ZISIF, kteří ve vztahu k přeměně podle § 414 ZISIF uvádí: „podstatou této přeměny je zrušení podílového fondu bez likvidace a vznik nové akciové společnosti…“.^[1]

2. K založení podfondu SICAV s totožnou investiční strategií jako OPF a jeho následnému sloučení s OPF ve smyslu § 398 ZISIF ve spojení s § 371 ZISIF

Podle § 398 odst. 1 písm. c) ZISIF je přípustné sloučení standardních fondů, které mají právní formu podílových fondů. Podle § 371 odst. 1 ZISIF se pak pro sloučení investičního fondu s právní osobností, který je standardním fondem, ustanovení ZISIF o sloučení standardního fondu, který má právní formu podílového fondu, použijí obdobně (dovolávají-li se tato ustanovení podílníků, rozumí se tím vlastníci investičních akcií; dovolávají-li se podílových listů, rozumí se tím investiční akcie). Ustanovení § 398 odst. 1 písm. c) ZISIF ve spojení s § 371 odst. 1 ZISIF pak připouští výklad, že je možné sloučení standardního fondu s právní osobností se standardním fondem ve formě podílového fondu^[2], což potvrzuje i odborná literatura.^[3]

Tento závěr odpovídá i požadavku čl. 38 směrnice UCITS, aby členské státy (za podmínek vymezených v kapitole VI směrnice UCITS) umožnily fúze fondů UCITS (tj. standardních fondů v případě českých fondů) ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. q) a r) směrnice UCITS,^[4] bez ohledu na způsob jejich zřízení [směrnice UCITS pouze ponechává v částečné diskreci členských států, které formy fúze umožní (např. sloučení nebo splynutí)].^[5] Tento požadavek se vztahuje i na podfondy UCITS (čl. 37 směrnice UCITS).

Že v rámci sloučení dojde fakticky ke sloučení s podfondem standardního fondu s právní osobností, je pouze technický aspekt vnitřních poměrů SICAV, který je upraven v projektu sloučení – ten musí podle § 400 odst. 1 písm. h) ZISIF obsahovat mj.: „pravidla pro převzetí jmění v podílovém fondu, který má být sloučením zrušen, a výměnu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydaných tímto fondem za cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydávané přejímajícím podílovým fondem“ (resp. čteno ve spojení s § 371 odst. 1 ZISIF: „vydávané přejímajícím fondem s právní osobností“).

Zdánlivě se může jako relevantní jevit také ustanovení § 373 ZISIF, které se týká situace, kdy se podfond standardního fondu s právní osobností účastní přeměny. Z kontextu ZISIF však vyplývá, že toto ustanovení má dopadat jen na případy, kdy dotyčný podfond sloučením s jiným standardním fondem s právní osobností (nebo jeho podfondem), případně se standardním podílovým fondem, zaniká [z opačného hlediska (pod)fondu, s nímž je slučován, postačuje uplatnění § 371 ZISIF].

---------

[1] BERAN, Jiří. § 414 Přípustnost přeměny. In: ŠOVAR, Jan, KRÁLÍK, Aleš, BERAN, Jiří, DOLEŽALOVÁ, Daniela aj. Zákon o investičních společnostech a investičních fondech: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-3-25]. ASPI_ID KO240_2013CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.

[2] Ustanovení § 398 odst. 1 písm. c) ZISIF zakládá přípustnost sloučení standardních fondů, které mají formu podílových fondů, tzn. jednoho standardního podílového fondu s jiným standardním podílovým fondem. Hovoří-li § 371 odst. 1 ZISIF o obdobné použití shora citovaného ustanovení i pro sloučení standardního investičního fondu s právní osobností v jednotném čísle, lze to interpretovat tak, že § 398 odst. 1 písm. c) ZISIF lze obdobně použít i v případě, kdy i jen jeden ze slučovaných standardních fondů je fondem s právní osobností (ať již má druhý ze slučovaných standardních fondů rovněž právní osobnost, anebo je podílovým fondem).

[3] BERAN, Jiří k § 371 v  komentáři k ZISIF citovaném v pozn. č. 1: „Standardní fond, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, se může účastnit těchto sloučení (…):

- sloučení se standardním fondem, který má právní formu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem,

- sloučení se standardním fondem, který má právní formu otevřeného podílového fondu, přičemž přejímajícím investičním fondem může být kterýkoliv z nich…“.

[4] Tj. fúze, jichž se účastní fond UCITS se sídlem v jiném členském státě (zahraniční fond UCITS) nebo fond UCITS se sídlem v České republice, který oznámil, že hodlá být nabízen v jiném členském státě (fond UCITS nabízený v zahraničí).

[5] Viz bod 28 preambule směrnice UCITS: „Tato směrnice se vztahuje na formy fúze, které se nejběžněji používají v členských státech. Nepožaduje, aby členské státy zavedly všechny tři formy do svých vnitrostátních právních předpisů, ale každý členský stát by měl uznávat převod aktiv, k němuž dochází na základě těchto forem fúzí.“ a čl. 38 odst. 1 směrnice UCITS: „Za podmínek vymezených v této kapitole a bez ohledu na způsob zřízení SKIPCP stanovený v čl. 1 odst. 3 umožní členské státy přeshraniční a vnitrostátní fúze, jak jsou stanoveny v čl. 2 odst. 1 písm. q) a r), v souladu s jednou či více formami fúze uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. p).“ Tato diskrece však neumožňuje členským státům podmiňovat účast fondu UCITS v některé z povolených fúzí právní formou tohoto fondu (viz výše citovaný čl. 38 odst. 1 směrnice UCITS: „…bez ohledu na způsob zřízení SKIPCP […] umožní členské státy přeshraniční a vnitrostátní fúze…“.