K povinnosti hradit příspěvky do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry obhospodařovatelem investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF

Cíl stanoviska

Toto stanovisko se zabývá otázkou, zda je investiční společnost (resp. obhospodařovatel investičního fondu ve smyslu § 33 odst. 1 ZISIF) povinna hradit příspěvky do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry podle § 129 ZPKT, splňuje-li materiálně podmínky malého a nepropojeného investičního podniku podle čl. 12 nařízení (EU) 2019/2033.

Shrnutí stanoviska

Obhospodařovatel investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF se může zprostit povinnosti hradit příspěvky do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry podle § 12ae odst. 2 ZPKT, pokud obdobně naplní podmínky pro malý a nepropojený investiční podnik podle kvantitativních parametrů vymezených v čl. 12 IFR.

V rámci řádného a obezřetného výkonu své činnosti musí takový obhospodařovatel v rámci svého řídicího a kontrolního systému zavést mechanismus pro průběžné sledování a kontrolu, zda podmínky podle čl. 12  IFR naplňuje, a na výzvu ČNB splnění podmínek v příslušném období doložit, včetně podrobností jednotlivých výpočtů.

Obhospodařovatel investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF, který nehradí příspěvky do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry z důvodu splnění podmínek podle čl. 12 IFR, musí být v souladu s § 12ae odst. 1 ZPKT pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry dle ZPKT.  

Odůvodnění

  1. Právní zakotvení podle ZISIF, ZPKT, IFR aj.

Podle § 33 odst. 1 písm. b) bodu 5 ZISIF, vykonává-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního fondu v ČR činnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF pro jiného (dále jen „obhospodařovatel investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF“), vykonává tyto činnosti pro jiného s odbornou péčí a dodržuje přitom obdobně ustanovení ZPKT týkající se poskytování stejných investičních služeb obchodníkem s cennými papíry, mj. tedy také ustanovení upravující Garanční fond obchodníků s cennými papíry ve vztahu k činnostem uvedeným v § 11 odst. 1 písm. c) nebo d) ZISIF.

Konkrétní povinnost obhospodařovatele investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF přispívat do Garančního fondu obchodníka s cennými papíry vychází z čl. 12 odst. 2 písm. b) AIFMD a čl. 12 odst. 2 písm. b) směrnice  UCITS, podle kterých se tento obhospodařovatel řídí, pokud jde o služby podle čl. 6 odst. 4[1] AIFMD, resp. čl. 6 odst. 3 směrnice UCITS, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů.

Podle § 11 odst. 1 ZISIF investiční společnost a zahraniční osoba s povolením podle § 481 ZISIF, která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem, může v rozsahu uvedeném v povolení uděleném Českou národní bankou mimo jiné podle písm. c) obhospodařovat majetek zákazníka, jehož součástí je investiční nástroj, na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání (portfolio management), či podle písm. d) provádět úschovu a správu investičních nástrojů včetně souvisejících služeb, avšak pouze ve vztahu k cenným papírům a zaknihovaným cenným papírům vydávaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. Uvedené ustanovení § 11 odst. 1 ZISIF je implementací diskrece členských států Evropské unie umožňující povolit tyto činnosti v rámci povolení investiční společnosti či obhospodařovatele investičního fondu na základě čl. 6 odst. 3 směrnice UCITS a čl. 6 odst. 4 směrnice AIFMD. Jde tak o povolení odlišné od povolení investičního podniku k poskytování investičních služeb (podle ZPKT povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry).

Podle § 12ae odst. 2 ZPKT se pro malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry ustanovení § 128 až 134 ZPKT, která upravují Garanční fond obchodníků s cennými papíry, nepoužijí. Podle čl. 4 odst. 1 bodu 22) IFR se „investičním podnikem“ rozumí investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU (dále jen „MiFID II“). Podle § 5 odst. 1 ZPKT, který transponuje čl. 4 odst. 1 bod 1 MiFID II, je obchodník s cennými papíry právnická osoba, která je na základě povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry uděleného Českou národní bankou oprávněna poskytovat hlavní investiční služby.

Článek 12 IFR stanoví podmínky, za nichž je investiční podnik považován za malý a nepropojený investiční podnik. Podle § 2 odst. 3 písm. u) ZPKT se malým a nepropojeným obchodníkem s cennými papíry rozumí obchodník s cennými papíry, který splňuje podmínky podle čl. 12 odst. 1 IFR.

  1. K povinnosti hradit příspěvky

Z výše uvedených ustanovení platné legislativy plyne, že status malého a nepropojeného investičního podniku podle čl. 12 IFR, respektive malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry podle § 2 odst. 3 písm. u) ZPKT, je výslovně přiznán investičnímu podniku, resp. obchodníkovi s cennými papíry.

Na obhospodařovatele investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF se však relevantní ustanovení ZPKT vztahují podle § 33 odst. 1 písm. b) ZISIF. Ustanovení § 33 ZISIF je přitom transpozičním ustanovením k čl. 6 odst. 6 AIFMD a čl. 6 odst. 4 UCITS, které stanoví, že obhospodařovatel investičního fondu poskytující investiční služby musí taktéž splňovat vybrané požadavky pro investiční podniky stanovené směrnicí MiFID II.

Povinnost obhospodařovatele investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF splňovat stejné předpoklady, a dodržovat pravidla ZPKT týkající se poskytování stejných investičních služeb obchodníkem s cennými papíry obdobně podle § 33 odst. 1 písm. b) ZISIF,  nepřiznává dotčeným subjektům status obchodníka s cennými papíry. Tím však není dotčeno, že pokud se tyto povinnosti mají použít „obdobně“, je nutné tomu rozumět tak, že se tato ustanovení vztahují na určité právní vztahy v plném rozsahu, a tedy že se na obhospodařovatele investičního fondu poskytujícího investiční služby použijí stejná ustanovení, jako na obchodníka s cennými papíry. Obhospodařovatel investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF tak má stejná práva a stejné povinnosti jako obchodník s cennými papíry. Vzhledem k tomu, že konkrétní povinnosti obchodníků s cennými papíry závisí na rozsahu jeho povolení a dalších okolnostech, použijí se na obhospodařovatele investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF obdobně ty povinnosti, které odpovídají postavení a činnosti tohoto obhospodařovatele.

Pokud tedy obchodník s cennými papíry splňující podmínky pro získání statusu malého a nepropojeného investičního podniku podle IFR (v českém právním prostředí malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry podle ZPKT) má specifická práva či povinnosti na to navazující, náleží obdobná práva a povinnosti i obhospodařovateli investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF, a to na základě požadavku na „obdobné“ dodržování relevantních ustanovení ZPKT podle § 33 odst. 1 písm. b) ZISIF.[2] Přestože povinnost obhospodařovatele investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF přispívat do systému pro odškodnění investorů podle čl. 12 odst. 2 písm. b) AIFMD či čl. 12 odst. 2 písm. b) směrnice UCITS vysloveně odkazuje na použití směrnice 97/9/ES bez dalšího, je zřejmé, že při poskytování totožných služeb tímto obhospodařovatelem vznikají za splnění podmínek stanovených čl. 12 IFR obdobná rizika jako v případě malého a nepropojeného obchodníka s cennými papíry, a tedy i regulace jejich činnosti má být obdobná.[3]

Vzhledem k výše uvedenému tedy platí, že na obhospodařovatele investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF může být aplikováno i ustanovení § 12ae odst. 2 ZPKT, podle kterého se malý a nepropojený obchodník s cennými papíry neúčastní záručního systému zabezpečovaného Garančním fondem obchodníků s cennými papíry, avšak musí být podle § 12ae odst. 1 ZPKT pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností stanovených ZPKT ve spojení se ZISIF ve vztahu k jím poskytovaným investičním službám uvedeným v § 11 odst. 1 písm. c) až f) ZISIF a uzavřená pojistná smlouva musí splňovat parametry dané § 12ae odst. 1 písm. a) a b) ZPKT.

Pro obhospodařovatele investičního fondu podle § 33 odst. 1 ZISIF, který (obdobně) splní všechny podmínky podle kvantitativních parametrů stanovených čl. 12 IFR, se proto podle § 12ae odst. 2 ZPKT nepoužijí ustanovení § 128 až 134 ZPKT upravující Garanční fond obchodníků s cennými papíry, ale na základě obdobného použití § 12ae odst. 1 ZPKT se uplatní povinnost sjednat pojištění profesní odpovědnosti, které, jak bylo uvedeno již výše, splňuje požadavky stanovené v § 12ae odst. 1 písm. a) a b) ZPKT. Cílem těchto požadavků je vždy zajistit dostatečné krytí případných nároků investorů v souladu s pravidly ochrany investorů.

Současně, v rámci řádného a obezřetného výkonu své činnosti, musí takový obhospodařovatel zavést ve svém řídicím a kontrolním systému mechanismus pro průběžné sledování a kontrolu, zda stále naplňuje podmínky čl. 12 IFR, při jejichž splnění může namísto účasti v záručním systému zabezpečovaném Garančním fondem obchodníků s cennými papíry mít sjednané pojištění profesní odpovědnosti podle § 12ae odst. 1 písm. a) a b) ZPKT. Obhospodařovatel splňující tyto podmínky, který do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry nepřispívá, musí být také schopen na výzvu ČNB (§ 8 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu) doložit jejich splnění s detailními výpočty stanovenými v části třetí IFR.

 

---------

[1] Jedná se o správu jednotlivých investičních portfolií, včetně portfolií penzijních fondů a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s čl. 19 odst. 1 směrnice 2003/41/ES s prostorem pro vlastní uvážení v rámci pověření od investorů; vedlejší služby zahrnující: investiční poradenství, úschovu a správu v souvislosti s akciemi nebo podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování, přijímání a předávání pokynů v souvislosti s finančními nástroji.

[2] Při posuzování, zda obhospodařovatel obdobně plní všechny podmínky pro získání statusu malého a nepropojeného investičního podniku podle čl. 12 IFR, se podmínky vyhodnocují pouze ve vztahu k jeho činnostem podle § 11 odst. 1 písm. c) – f) ZISIF. [Např. do výše jím obhospodařovaného majetku (AUM), která se měří v souladu s čl. 17 IFR, by pro účely čl. 12 odst. 1 písm. a) IFR neměla být započítávána aktiva investičních fondů, které obhospodařuje, ale pouze aktiva, která obhospodařuje v rámci poskytování investiční služby poskytované podle § 11 odst. 1 písm. c) ZISIF. Naopak výše jeho rozvahové a podrozvahové bilanční sumy podle čl. 12 odst. 1 písm. h) IFR se určuje za celou právnickou osobu obhospodařovatele].

[3] Srov. bod 17 preambule IFR, podle kterého: „Investiční podniky by měly být pro účely zvláštních obezřetnostních požadavků pro investiční podniky považovány za malé a nepropojené, pokud neprovádějí investiční služby s vysokým rizikem pro zákazníky, trhy nebo pro investiční podniky samotné a z důvodu jejich velikosti existuje menší pravděpodobnost rozsáhlých negativních důsledků pro zákazníky a trhy v případě naplnění rizik vlastních jejich podnikatelské činnosti nebo v případě jejich úpadku.“.