K používání IRB přístupu jen pro vybrané kategorie expozic podle CRR nebo jen vybranými osobami z téže skupiny

Cíl stanoviska

V tomto stanovisku poskytuje ČNB odpověď na otázku, zda a za jakých podmínek lze používat přístup založený na interním ratingu (dále jen „IRB přístup“) pro výpočet kapitálového požadavku pro úvěrové riziko jen pro některé kategorie nebo druhy expozic podle CRR ve znění CRR3 (dále jen „CRR“), případně jen některými osobami z téže skupiny. Stanovisko se zaměřuje zvláště na příklad retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, jichž se takové úvahy mohou často týkat. Nejde zde jen o instituce, které již IRB přístup zavedly a které ho případně u některých kategorií expozic opustí, ale i o instituce, které by ho nově zavedly, avšak pouze pro vybrané kategorie expozic nebo jen některými osobami z téže skupiny. ČNB poskytuje odpověď s ohledem na skutečnost, že tzv. EBA Single Rulebook Q&A[1] se k této otázce nevyjadřuje.

Shrnutí stanoviska

Instituce je podle CRR oprávněna s předchozím souhlasem příslušného orgánu zavést, resp. používat na individuálním nebo konsolidovaném základě IRB přístup jen pro vybrané kategorie expozic, zejména pokud u zbývajících kategorií expozic z podstaty věci není dostatek vhodných statistických údajů pro spolehlivé odhady rizikových parametrů. Příslušný orgán při posuzování žádostí o používání IRB přístupu jen pro některé kategorie expozice, resp. v rámci nich jen na některé druhy expozic nebo obchodní jednotky, nebo o návrat k méně pokročilým přístupům (tj. bez použití modelů nebo s omezeným využitím modelů) u některých kategorií expozic mimo jiné posuzuje, zda nedochází ke zneužívání této flexibility k regulatorní arbitráži a zda je dodržena konzistentnost i v rámci skupiny mateřského podniku a jeho dceřiných podniků zařazených do obezřetnostní konsolidace, případně zda je možné v odůvodněných případech schválit výjimky.

Odůvodnění

  1. Používání IRB přístupu

Regulatorní rámec Basel III, který byl v EU implementován prostřednictvím CRR, přináší při používání IRB přístupu ve vztahu k expozicím zařazeným do jednotlivých kategorií, které jsou v pozměněné úpravě (třídění) uvedeny v čl. 147 odst. 2 CRR, větší volnost. To vyplývá již z obecného cíle Evropské komise, který deklarovala ve výkladovém memorandu při vydání návrhu CRR3[2]: „Specifically, the use of the advanced IRB (A-IRB) approach, which allows the modelling of all risk parameters, is only allowed for those exposure classes for which robust modelling is possible whereas other exposure classes are “migrated” to less sophisticated approaches. … Limiting the use of advanced modelling approaches is expected to remove an important source of undue variability in RWAs and thereby improve the comparability of own funds requirements. In addition, it will remove a source of unnecessary complexity from the framework.“

Jinými slovy, cílem je omezit použití pokročilých modelových přístupů pouze na vybrané kategorie expozic.  Náhradou jsou pak méně pokročilé přístupy, tj. v případě úvěrového rizika standardizovaný přístup nebo IRB přístup bez vlastních odhadů ztrátovosti ze selhání (LGD) a úvěrového konverzního faktoru (CCF). Důvodem je vysoká variabilita výstupů a neschopnost robustního modelování všech rizikových parametrů u některých kategorií expozic, které se v praxi zpravidla označují jako portfolia s malým počtem selhání (tzv. low default portfolios).

Méně pokročilé přístupy pro výpočet kapitálového požadavku pro úvěrové riziko (a v rámci toho především standardizovaný přístup označovaný SA-CR), které je potom třeba použít, jsou chápány celkově jako konzervativnější, tj. zpravidla vedoucí k vyššímu, tj. obezřetnějšímu kapitálovému požadavku. Tato myšlenka je vtělena i do bodu 4 preambule CRR3: „…vyšlo najevo, že interní modely mají sklon podceňovat rizika, jimž jsou instituce vystaveny, zejména u některých druhů expozic a rizik, a tudíž obvykle vedou k výpočtu nedostatečných kapitálových požadavků. Ve srovnání s kapitálovými požadavky vypočítanými pomocí standardizovaných přístupů vedou interní modely v průměru k výpočtu nižších kapitálových požadavků u stejných expozic.“

V CRR je vypuštěn dřívější požadavek, aby byl IRB přístup používán pro všechny expozice kromě vybraných kategorií, pro které byla povolena trvalá výjimka (permanent partial use, PPU). Podle čl. 148 a 150 CRR lze IRB přístup používat pro jednotlivé kategorie expozic. S tím souvisí přechodné ustanovení podle čl. 494d CRR, jež umožňuje institucím, které již IRB přístup se souhlasem příslušného orgánu používají, návrat k SA-CR přístupu pro jednu nebo více kategorií expozic  podle čl. 147 odst. 2 CRR, a to do 10. 7. 2027 a to ve zjednodušené proceduře.  Jak vyplývá z výše uvedeného, zmíněný flexibilnější postoj ve vztahu k zařazování jednotlivých kategorií expozic do IRB přístupu má umožnit, aby IRB přístup nemusel být vyžadován pro ty kategorie expozic, u nichž nelze zajistit robustní modelování, tj. splnit požadavky na IRB přístup.

Nicméně příslušný orgán při posuzování žádostí o používání IRB přístupu nebo o návrat k SA-CR přístupu se má přesvědčit o splnění širšího spektra požadavků podle čl. 169 až 191 CRR, včetně splnění požadavků na řízení úvěrového rizika podle čl. 190 CRR, které jsou u IRB přístupu vyšší než u SA-CR přístupu. Příslušný orgán v případě schvalování IRB přístupu podrobně posuzuje nejen naplnění všech relevantních požadavků CRR, ale rovněž k dané problematice se vztahujících nařízení Komise, konkrétně zejména Nařízení Komise k metodologii hodnocení IRB přístupu, nebo obecných pokynů EBA, konkrétně zejména obecné pokyny k odhadu LGD při poklesu (EBA/GL/2019/03) a obecné pokyny pro odhad PD, odhad LGD a zacházení s expozicemi v selhání (EBA/GL/2017/16). Jde např. o naplnění požadavků na dostatečnou predikční schopnost modelů, reprezentativnost dat použitých pro kalibraci (zejm. požadavku na data zahrnující období hospodářského poklesu), kvalitativní požadavky apod. Kvantitativní ukazatele zásadně odlišné od tržních hodnot mohou vznášet pochybnosti o tom, zda instituce požadavky na reprezentativnost dat naplňuje.

Uvedený přístup k hůře modelovatelným kategoriím expozic je zdůrazněn také v bodu 25 preambule CRR3  „Je rovněž vhodné omezit používání přístupu IRB u kategorií expozic, u nichž je spolehlivé modelování obtížnější, aby se zvýšila porovnatelnost a spolehlivost kapitálových požadavků k úvěrovému riziku stanovených na základě přístupu IRB.“

Aby nedocházelo k tzv. regulatorní arbitráži ze strany instituce, tj. v tomto případě účelové preferenci přístupů s nižším kapitálovým požadavkem pro vybrané kategorie expozic, jsou v CRR zakomponovány určité pojistky ve formě dodatečných podmínek.

Podle čl. 148 odst. 3 CRR, který se týká postupného zavádění IRB přístupu, „Instituce zavedou přístup IRB v souladu s podmínkami stanovenými příslušnými orgány. Příslušný orgán navrhne uvedené podmínky tak, aby zajistily, že se flexibilita uvedená v odstavci 1 nepoužívá selektivně za účelem snížení kapitálových požadavků u těch druhů expozic nebo obchodních jednotek, které teprve mají být zahrnuty do přístupu IRB nebo do použití vlastních odhadů LGD nebo použití IRB-CCF.“ Z tohoto ustanovení plyne, že příslušný orgán má značnou míru diskreční pravomoci stanovit podmínky tak, aby zabránil při aplikaci IRB přístupu účelové preferenci přístupů s nižším kapitálovým požadavkem (tzv. cherry picking).

Podle čl. 149 odst. 1 písmeno a) CRR, který se týká přechodu k méně pokročilému přístupu, „instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že použití standardizovaného přístupu se nenavrhuje s cílem provádět regulatorní arbitráž, včetně nepatřičného snížení kapitálových požadavků instituce, je nezbytné na základě povahy a složitosti jejích celkových expozic tohoto druhu a nebude mít podstatný nepříznivý dopad na solventnost instituce nebo její schopnost účinně řídit riziko;“.

Podle CRR není nutné IRB přístup používat pro všechny kategorie expozic, avšak v rámci dané kategorie expozic se jako primární předpokládá konzistentní přístup napříč skupinou s určitými vyjmenovanými výjimkami s předchozím souhlasem příslušného orgánu.

Podle  čl. 148 odst. 1 prvního pododstavce CRR 

„1. Instituce, která má svolení uplatňovat přístup IRB v souladu s čl. 107 odst. 1, uplatňuje společně s jakýmkoli mateřským podnikem a jeho dceřinými podniky přístup IRB alespoň pro jednu z kategorií expozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. a), písm. aa) bodech i) nebo ii), písm. b), písm. c) bodech i), ii) nebo iii), písm. d) bodech i), ii), iii) nebo iv) a písm. g). Jakmile instituce zavede přístup IRB pro určitý druh expozic v rámci určité kategorie expozic, učiní tak u všech expozic v rámci dané kategorie expozic, ledaže obdržela svolení příslušného orgánu trvale používat standardizovaný přístup v souladu s článkem 150.

S předchozím svolením příslušných orgánů může zavádění přístupu IRB probíhat postupně napříč jednotlivými druhy expozic v rámci určité kategorie expozic v rámci téže obchodní jednotky a napříč různými obchodními jednotkami uvnitř stejné skupiny nebo pro použití vlastních odhadů LGD nebo pro použití IRB-CCF.“

Kromě toho pro kategorii akciových expozic již IRB přístup používat nelze, možný je pouze SA-CR přístup [čl. 150 odst. 1 písm. a) CRR].

Je vhodné připomenout, že instituce, která aplikuje IRB přístup, podléhá také požadavku na tzv. minimální výstupní práh podle čl. 92 odst. 3 CRR.

  1. Žádost o používání IRB přístupu

Je-li instituce součástí skupiny, tak podle čl. 20 odst. 1 CRR se žádost předkládá příslušnému orgánu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě, a to mateřskou institucí v EU a jejími dceřinými podniky nebo společně dceřinými podniky mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU.

Posuzování žádosti používat IRB přístup institucemi, které jsou součástí skupiny, probíhá na konsolidovaném základě. Příslušný orgán, který vykonává dohled na konsolidovaném základě, spolupracuje s ostatními příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad institucemi, jež jsou součástí skupiny, projednává s nimi relevantní otázky týkající se žádostí o používání IRB přístupu s cílem dospět ke společnému rozhodnutí (čl. 20 odst. 2 a 3 CRR). Podrobnosti k postupu společného rozhodování příslušných orgánů stanovuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/100.

Vzhledem k tomu, že žádost o používání IRB přístupu se podává příslušnému orgánu, který vykonává dohled na konsolidovaném základě, nelze hovořit o individuální a oddělené žádosti pouze vybraných osob z téže skupiny. Nelze vyloučit, že IRB přístup bude zaveden, resp. využíván jen některými osobami z téže skupiny, avšak příslušný orgán bude při posuzování žádosti zkoumat, jak budou kapitálové požadavky stanoveny na konsolidovaném základě, zda a jakým způsobem použití IRB přístupu institucí na individuálním základě ovlivní kapitálové požadavky na konsolidovaném základě, zda je ve stanovení kapitálových požadavků uplatněna konzistentnost a zda nejde jen o účelové snížení kapitálového požadavku na individuálním základě. To bude platit i v případě, že IRB přístup má být používán jen pro vybrané kategorie expozic. Požadovaný společný postup instituce s jejím mateřským podnikem (a dalšími osobami z téže skupiny zahrnutými do obezřetnostní konsolidace) je podpořen právě zněním výše citovaného čl. 148 odst. 1 CRR, zejména první větou. S předchozím souhlasem příslušného orgánu lze uplatnit případné dočasné odchylky na základě plánu postupného zavádění (tzv. roll-out plan) podle čl. 148 CRR nebo trvalé výjimky podle čl. 150 CRR.

  1. Kategorie expozic a ratingové systémy

Podle čl. 143 odst. 2 CRR

„Předchozí svolení používat přístup IRB včetně vlastních odhadů LGD a IRB-CCF se požaduje pro každou kategorii expozic a pro každý ratingový systém a pro každý přístup použitý k odhadování LGD a CCF.“

Znění tohoto ustanovení neznamená, že by pro každou kategorii expozic či ratingový systém nebo přístup k odhadům LGD a CCF bylo vydáno oddělené rozhodnutí o souhlasu. S žádostí o IRB přístup se předkládá celkový přehled (mapa) všech přístupů a ratingových systémů pro jednotlivé kategorie expozic a osoby z téže skupiny zahrnuté do obezřetnostní konsolidace, za něž je předložena žádost. Rozhodnutí o souhlasu obsahuje odpovídající rozčlenění IRB přístupu pro kategorie expozic, ratingové systémy a osoby z téže skupiny zahrnuté do obezřetnostní konsolidace.  

Podrobnosti upravuje nařízení Komise k metodologii hodnocení IRB přístupu, například čl. 7 upravující postupné zavádění IRB přístupu nebo kapitola 7 týkající se metodiky posuzování koncepce ratingových systémů, provozních detailů a dokumentace. V budoucnosti mohou být některé aspekty této metodiky s ohledem na CRR3 zpřesněny, neboť EBA (Evropský orgán pro bankovnictví) má podle čl. 144 odst. 2 CRR předložit Komisi návrh na změnu, a to do 10. července 2026.

V případě záměru používat IRB přístup s uplatněním trvalých výjimek podle čl. 150 odst. 1 nebo 1a CRR při souběžném uplatňování SA-CR přístupu pro některé druhy expozic v rámci jedné kategorie expozic, je vhodné toto řešit v rámci předložení žádosti příslušnému orgánu o používání IRB přístupu, neboť věcně nelze žádosti podle čl. 143 a 150 CRR řešit odděleně.     

  1. ČNB jako adresát žádosti o používání IRB přístupu

ČNB jako příslušný orgán by byla adresátem žádosti o souhlas s používáním IRB přístupu podle čl. 143 CRR, pokud by šlo o instituci se sídlem v ČR, která není ve skupině, nebo v případech, kdy ČNB je příslušným orgánem, který vykonává dohled na konsolidovaném základě nad mateřskou institucí v EU nebo mateřskou finanční holdingovou společností v EU, resp. evropskou finanční holdingovou osobou schválenou podle ZoB.

  1. Použití IRB přístupu pouze pro retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi

Jak plyne z výše uvedeného, lze předložit žádost o souhlas s používáním IRB přístupu pouze pro vybrané kategorie expozic, pokud je pro ně IRB přístup přípustný, tj. i pro kategorii retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi podle čl. 147 odst. 2 písm. d) bod ii) CRR. Musí však být splněny všechny příslušné podmínky podle CRR. Mimo jiné instituce v souladu s čl. 145 CRR používá pro dotčenou kategorii expozic ratingové systémy, které  jsou obecně v souladu s požadavky pro účely měření a řízení interního rizika podle čl. 169 až 191 CRR  po dobu nejméně tří let před tím, než bude instituce způsobilá používat přístup IRB pro výpočet kapitálových požadavků.

  1. Použití benchmarků nebo vstupních prahů pro pravděpodobnost selhání (PD) a ztrátovost při selhání (LGD) v případě malého počtu pozorovaných selhání

Instituce, která chce používat IRB přístup, musí splnit veškeré požadavky podle čl. 169 až 191 CRR. Ohledně použití modelů v rámci IRB přístupu lze odkázat především na čl. 174 CRR, zejména na návětí, písmeno a) a nový pododstavec:

Instituce používá k zařazování expozic do stupňů či seskupení dlužníků nebo transakcí statistické nebo jiné matematické metody (‚modely‘). Musí být splněny tyto požadavky:

  1. model má dobrou schopnost předpovědi a v důsledku jeho použití nejsou zkresleny kapitálové požadavky“,

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tvoří vstupní veličiny adekvátní a účinný základ pro výsledné předpovědi. Model nesmí vykazovat podstatná zkreslení. Mezi vstupy a výstupy modelu existuje funkční vazba, kterou lze případně určit na základě odborného úsudku.“

Instituce tedy musí jednoznačně prokázat mj. spolehlivost a nezkreslenost odhadů pro danou kategorii expozic, u níž hodlá používat IRB přístup. Jak bylo uvedeno výše, požadavky by měly být splněny v zásadě i po dobu předcházejících 3 let.

Dále lze zdůraznit čl. 179 odst. 1) písm. f) CRR týkající se marží konzervatizmu: „s cílem překonat zkreslení zahrne instituce do svých odhadů v co největší možné míře vhodné úpravy; poté, co zahrne vhodnou úpravu, instituce do svých odhadů doplní dostatečnou konzervativní marži týkající se očekávaného rozpětí chyb odhadů; pokud jsou metody a údaje považovány za méně uspokojivé a očekávané rozpětí chyb je větší, pak musí být větší i konzervativní marže“.

Podrobnosti k požadavkům na PD a LGD  jsou uvedeny v obecných pokynech EBA/GL/2017/16. Tyto obecné pokyny mj. v bodě 34 uvádějí ke kalibraci rizikových parametrů, že pokud reprezentativnost údajů není dostatečná a vede ke zkreslení nebo zvýšené nejistotě při kvantifikaci rizik, instituce by měly zavést vhodné úpravy s cílem opravit zkreslení a uplatnit rezervu z důvodu obezřetnosti. Posouzení provádí příslušný orgán.

Minimální hodnoty rizikových parametrů (tzv. vstupní prahy – input floors) stanovuje CRR, přičemž příslušný orgán není oprávněn je ze svého rozhodnutí upravovat. Vstupní prahy nejsou srovnávací hodnotou (nejde o benchmark). Jejich funkcí je to, že pokud by vlastním odhadem vyšla nižší hodnota, tak je irelevantní a pro stanovené regulatorní výpočty lze použít minimálně regulatorní hodnotu. Vysvětlení tohoto účelu přináší také bod 28 preambule CRR3, zejména tato část: „Proto je vhodné zavést minimální hodnoty pro vlastní odhady a uložit institucím povinnost, aby použily buď své vlastní odhady rizikových parametrů, nebo minimální hodnoty pro tyto vlastní odhady, podle toho, která z těchto hodnot bude vyšší. Tyto minimální hodnoty rizikových parametrů („minimální vstupní prahy“) by měly představovat záruku, že kapitálové požadavky neklesnou pod obezřetnou úroveň.“

Konkrétně pro retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi by se použila minimální hodnota PD = 0,05 %, která se vztahuje na výpočty objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát těchto expozic, což vyplývá z čl. 163 odst. 1 CRR:

Výhradně pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát těchto expozic, a zejména pro účely článků 154 a 157 a čl. 158 odst. 1, 5 a 10, je hodnota PD pro každou expozici, která se používá jakožto vstupní hodnota ve vzorcích pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a očekávaných ztrát, rovna vyšší z hodnot jednoleté PD spojené s interním stupněm nebo seskupením dlužníků, jimž je retailová expozice přiřazena, a těchto minimálních vstupních prahů PD:

  1. a) 0,1 % pro ‚QRRE revolver‘;
  2. b) 0,05 % pro retailové expozice, které nejsou ‚QRRE revolver‘.“

Z ustanovení je zřejmé, že vstupní práh platí pro každou jednotlivou expozici, nikoliv na portfoliovém základě.

Podobně jsou pro retailové expozice stanoveny v čl. 164 odst. 4 a 4a CRR i vstupní prahy pro parametr LGD. Pro retailové expozice zajištěné obytnou nemovitostí činí vstupní práh pro parametr LGD 5 % pro každou expozici.

  1. Použití IRB přístupu pouze pro ostatní retailové expozice a pouze jednou osobou ze skupiny

Z  čl. 148 odst. 1 CRR vyplývá, že IRB přístup má být použit v rámci skupiny vždy pro danou kategorii expozic podle čl. 147 odst. 2 CRR.

Výjimkou může být, s předchozím souhlasem příslušného orgánu, trvalé použití SA-CR přístupu podle čl. 150 CRR (permanent partial use, PPU), anebo dočasné použití SA-CR přístupu podle čl. 148 odst. 1 druhého pododstavce CRR, jestliže se předpokládá postupný přechod k IRB přístupu v rámci určité kategorie expozic v rámci téže obchodní jednotky a napříč různými obchodními jednotkami uvnitř stejné skupiny. Příslušný orgán by měl při posuzování žádosti přihlédnout mj. k tomu, zda flexibilita není používána selektivně a jak bude výpočet kapitálového požadavku pro tuto kategorii expozic probíhat na konsolidovaném základě.

  1. Použití IRB přístupu samostatně pro jednotlivé kategorie retailových expozic

Instituce může  podle čl. 148 odst. 1 CRR používat IRB přístup pro jednotlivé kategorie expozic nezávisle na sobě. Toto platí i pro jednotlivé kategorie expozic podle čl. 147 odst. 2 písm. d) CRR. Jde o tyto kategorie expozic:

  1. kvalifikované revolvingové retailové expozice (QRRE),
  2. retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi,
  3. retailové pohledávky nabyté za úplatu, nebo
  4. ostatní retailové expozice.

Opět platí, že pro udělení souhlasu příslušným orgánem musí být splněny všechny požadavky podle CRR.

  1. Trvalé použití standardizovaného přístupu pouze pro vybraný druh expozic v rámci kategorie expozic jen u některých osob z téže skupiny

Trvalé použití standardizovaného přístupu pouze pro vybraný druh expozic v rámci kategorie expozic u některých osob z téže skupiny je, s předchozím souhlasem příslušného orgánu, možné. Jde o použití IRB přístupu ve skupině s tím, že osoby aplikující standardizovaný přístup mají trvalou výjimku podle článku 150 CRR.

Podle čl. 150 odst. 1 druhého pododstavce:

Instituce, která má svolení používat přístup IRB pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro danou kategorii expozic, může s předchozím svolením příslušného orgánu použít standardizovaný přístup pro některé druhy expozic v rámci této kategorie expozic, včetně expozic zahraničních poboček a různých skupin produktů, pokud jsou tyto druhy expozic nevýznamné z hlediska velikosti a vnímaného rizikového profilu.“

Trvalé vynětí nějakého druhu expozic z použití IRB přístupu a místo toho použití SA-CR přístupu je vhodné zejména pro druhy expozic nevýznamné z hlediska velikosti a vnímaného rizikového profilu. U těchto druhů expozic by použití IRB mohlo být příliš velkou zátěží, i když jiná osoba ve skupině pro stejnou kategorii expozic používá IRB přístup. Konkrétní posouzení provede příslušný orgán na základě již zmiňovaných kritérií. Musí být též zřejmé, jaký přístup bude uplatněn pro výpočet kapitálového požadavku na konsolidovaném základě.

Kromě toho lze podle čl. 150 odst. 1a CRR trvale použít, s předchozím souhlasem příslušného orgánu, SA-CR přístupu pro v dotčeném ustanovení vyjmenované druhy expozic, i pokud se přístup IRB v rámci téže kategorie expozic uplatňuje na jiné druhy expozic. Jde např. o některé expozice vůči ústředním vládám a centrálním bankám členských států při splnění stanovených podmínek, expozice vůči stanoveným osobám ve skupině nebo expozice mezi institucemi splňující určité podmínky.

Podobně by bylo možné i dočasné vynětí mj. napříč jednotlivými druhy expozic v rámci určité kategorie expozic a napříč různými osobami z téže skupiny podle čl. 148 odst. 1 CRR, vždy však se souhlasem příslušného orgánu.

 

---------

[1] Odpovědi na časté otázky, které poskytuje Evropský orgán pro bankovnictví.

[2] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52021PC0664