Ke směnárenským obchodům provedeným s časovým odstupem od složení hotovosti klientem a k převozu hotovosti určené ke směně službou cash in tranzit

Odůvodnění

1. Lze za směnárenský obchod ve smyslu ZSČ považovat také obchod provedený tak, že klient složí u směnárníka hotovost a směnárník ji smění na hotovost v jiné měně a vyplatí klientovi, avšak směna a vyplacení se uskuteční s jistým časovým odstupem, například i několika dnů? Lze tento obchod považovat za platební službu ve smyslu ZPS?

Směnárenským obchodem podle ZSČ se rozumí rovněž obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu [§ 2 odst. 1 písm. a) ZSČ]. Dotazovaný způsob směny měn neodporuje formální definici směnárenského obchodu podle ZSČ. Nelze ale pominout, jak je uvedeno i v důvodové zprávě k ZSČ, že tento zákon předpokládá, že smluvní vztah mezi osobou provozující směnárenskou činnost a zákazníkem je krátkodobého rázu, čemuž odpovídá i podoba katalogu povinností provozovatele směnárenské činnosti vůči zájemci o směnu či zákazníkovi. Provozovatel směnárenské činnosti je proto při provádění směnárenské činnosti za všech okolností povinen (kromě dalších povinností týkajících se např. výkaznictví) zajistit náležité plnění veškerých povinností vůči zájemci o směnu či zákazníkovi podle ZSČ; především musí uveřejnit kurzovní lístek podle § 11 ZSČ, nesmí provést směnárenský obchod s použitím směnného kurzu nebo za úplatu, které jsou pro zájemce méně výhodné než směnný kurz nebo úplata uvedené na kurzovním lístku podle § 12 odst. 1 ZSČ, nesmí požadovat úplatu za provedení směnárenského obchodu podle § 12a ZSČ, musí sdělit zájemci o směnu všechny požadované předsmluvní informace podle § 13 ZSČ (převyšuje-li částka složená zájemcem k provedení směny částku odpovídající 1 000 EUR), které zahrnují i označení obchodovaných měn, částku složenou zákazníkem k provedení směny, směnný kurz nebo částku odpovídající částce složené zákazníkem po přepočtu směnným kurzem, musí vydat zákazníkovi doklad o provedení směnárenského obchodu podle § 14 ZSČ a v neposlední řadě musí umožnit zákazníkovi odstoupení od smlouvy podle § 16a a násl. ZSČ. Směnárenská činnost musí být také provozována v provozovně (§ 10 odst. 2 ZSČ). Směnárenské obchody nesmí být prováděné v rozporu s požadavky AMLZ  a ZOS. Je patrné, že dotazovaný způsob směny měn by znamenal podstatné zvýšení nároků na plnění zákonných požadavků provozovatele směnárenské činnosti a nelze vyloučit, že konkrétní obchodní model by byl po zohlednění všech konkrétních skutečností v daném případě v rámci dohledu ČNB posouzen jako rozporný se ZSČ.

Nadto je nutné upozornit, že v případě, že daný obchod nebude představovat směnárenský obchod ve smyslu ZSČ, mohou na takové jednání dopadat i jiné předpisy na finančním trhu. V tomto smyslu zejména upozorňujeme na možný vztah daného jednání se zákazem neoprávněného přijímání vkladů od veřejnosti podle § 2 ZoB; v podrobnostech viz stanovisko ČNB K neoprávněnému přijímání vkladů od veřejnosti (tzv. černé bankovnictví) – zde.

Pokud by se při splnění všech výše uvedených podmínek jednalo o směnárenský obchod podle ZSČ, nemůže se, s ohledem na znění § 3 odst. 3 písm. b) ZPS, jednat o platební službu ve smyslu § 3 odst. 1 ZPS.

Upozorňujeme, že za určitých okolností by tímto způsobem provedená směna měn mohla představovat derivátový investiční nástroj podléhající regulaci podle ZPKT.

2. Je možné směnárenský obchod provést i tak, že hotovost určenou ke směně dopraví do provozovny směnárníka dodavatel služeb cash in transit (CIT) a následně po provedení směnárenského obchodu rovněž dopraví hotovost klientovi?

ZSČ výslovně nezakazuje, aby hotovost určená ke směně byla do provozovny a z ní dopravena službou CIT. Je ale nezbytné, aby i v takovém případě byly naplněny všechny požadavky ZSČ týkající se provádění směnárenských obchodů, zejména aby provozovatel směnárenské činnosti dodržoval všechna práva zájemce o směnu či zákazníka, např. právo na sdělování předsmluvních informací s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu podle § 13 ZSČ, právo na vydání dokladu zákazníkovi bez zbytečného odkladu podle § 14 ZSČ (v této souvislosti lze odkázat i na stanovisko ČNB K poskytování informací podle zákona o směnárenské činnosti – zde), či právo na odstoupení od smlouvy o směnárenském obchodu podle § 16a a násl. ZSČ. Provozovatel směnárenské činnosti také musí být schopen splnit svou povinnost pořizovat a uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro osvědčení plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem (§ 16 ZSČ). Podobný obchodní model také nesmí jakkoli porušovat povinnosti provozovatele směnárenské činnosti týkající se provozoven, tedy provedení směnárenského obchodu musí vždy proběhnout v provozovně (§ 10 odst. 2 ZSČ) ve smyslu § 10 odst. 1 ZSČ, která splňuje podmínky uvedené v § 10 odst. 3 ZSČ a která byla oznámena ČNB podle § 10 odst. 4 ZSČ. Využití služeb CIT je rovněž možné jen při plnění povinností podle AMLZ.