K možnosti provést opravné zúčtování dle § 20c ZoB na loro účtech

Shrnutí stanoviska

1. Transakce na loro účtech nepodléhají opravnému zúčtování podle § 20c ZoB.
2. § 183 ZPS dopadá jen na vztah plátce a jeho banky, resp. příjemce a jeho banky. Na loro účtech probíhají platby, které nejsou samostatnou platební transakcí ve smyslu definic v § 2 odst. 1 písm. a) a b) ZPS, ale jsou pouze součástí (úsekem) takové platební transakce, a nemohou tak podléhat § 183 ZPS.

Odůvodnění

1. Podléhají transakce na loro účtech opravnému zúčtování podle § 20c ZoB?

§ 20c ZoB je dle důvodové zprávy^[1] terminologicky přizpůsoben ZPS; zní „Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území ČR nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce, je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).“ (zvýrazněno ČNB).

Příjemcem je nutné rozumět „uživatele, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky, nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici“ ve smyslu definice v § 2 odst. 3 písm. b) ZPS. Opravné zúčtování tak míří jen na účty, jejichž majitel je neoprávněným příjemcem peněžních prostředků z platební transakce (tj. příjemcem peněžních prostředků podle platebního příkazu plátce), nikoliv na účty, jejichž majitel je respondentem banky, která je účastníkem CERTIS.

Pro vyloučení pochybností dodáváme, že vzhledem k tomu, že § 20c ZoB hovoří obecně o účtech, nikoliv pouze o platebních účtech, je třeba mít za to, že opravné zúčtování je možné i ve vztahu k účtu vyjmutému z působnosti ZPS (např. účet stavebního spoření), na nějž byly v důsledku chyby připsány peněžní prostředky (tj. jeho majitel je neoprávněným příjemcem peněžních prostředků).^[2]

Upozorňujeme, že opravné zúčtování provedené v případech, kdy je ZoB neumožňuje, představuje v případech v působnosti ZPS neautorizovanou platební transakci, a rovněž, že existuje registr loro účtů, viz článek 24 Pravidel CERTIS^[3].

2.  Podléhají transakce na loro účtech režimu § 183 a násl. ZPS?

 Na loro účtech  probíhají platby, které nejsou samostatnou platební transakcí ve smyslu definic v § 2 odst. 1 písm. a) a b) ZPS, ale jsou pouze součástí (úsekem) takové platební transakce, a nemohou tak podléhat § 183 ZPS.

Obdobně i Evropská komise, FAQ 328 k PSD1^[4]:

„Nostro accounts, i.e. an account held by one payment service provider with another payment service provider, do not fall within the scope of PSD. Article 3(m) exempts payment transactions carried out between payment service providers, their agents or branches for their own account. Consequently, the provisions on value dating do not apply.“

§ 183 ZPS dopadá jen na vztah plátce a jeho banky, resp. příjemce a jeho banky. Tj. podle tohoto ustanovení případně dojde k nápravě vůči plátci či příjemci. Pro nápravu mezi bankami ustanovení § 183 ZPS není nijak relevantní (relevantním je pro poskytovatele, který splnil svoji povinnost napravit nesprávně provedenou platební transakci, § 189 ZPS o následném postihu, a to i vůči zprostředkujícímu poskytovateli, který nesprávné provedení platební transakce způsobil).

Ukázkové případy

Nesprávné (či neautorizované) provedení platební transakce, které se dotýká i loro účtů, se může zakládat na vícero různých pochybeních banky. Jedním z nich je např. duplicitní zpracování platební transakce bankou. K tomu může dojít například tak, že

1. banka plátce zašle dvakrát peněžní prostředky, ale pokyny k provedení platebního příkazu pouze jednou (tj. korespondenční banka obdrží dvakrát peněžní prostředky, přičemž v jednom případě je už dále nikam bez pokynu nezašle, banka příjemce je obdrží správně jednou);
2. banka plátce zašle dvakrát peněžní prostředky i pokyny k provedení platebního příkazu (tj. korespondenční banka i banka příjemce obdrží dvakrát peněžní prostředky i platební pokyny).

Jestliže na straně plátce ani příjemce k nesprávnému provedení transakce nedošlo a chybně bylo připsáno pouze na loro účet, pak není možné využít ustanovení § 183 ZPS, neboť není třeba napravit nesprávně provedenou transakci vůči plátci ani příjemci.

Pokud bylo chybně dvakrát připsáno i na účet příjemce v členském státě EHP, pak lze v souladu s čl. 92 PSD2 (resp. národními transpozičními předpisy, v ČR § 189 ZPS) žádat odškodnění po poskytovateli či zprostředkujícímu poskytovateli, který nese odpovědnost za nesprávně provedenou platební transakci. Jinak se korespondenční vztahy mezi bankami řídí smlouvami, které mají banky mezi sebou uzavřené.

Opravné zúčtování dle ZoB pak ani v jednom z výše uvedených případů nelze využít z důvodů uvedených v části a. odůvodnění tohoto stanoviska a také z důvodu, že taková transakce nebyla celá zúčtována na území ČR.

---------

[1] Důvodová zpráva k zákonu č. 285/2009 Sb., změna zákonů v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku: „Cílem je technicky a terminologicky sjednotit opravné zúčtování s novým zákonem o platebním styku.“

[2] V případě, že poskytovatel příjemce nevede příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici. Srov. BERAN, J., NÝDRLE, T., STRNADEL, D. Zákon o platebním styku: Komentář k § 170.  Praha. Wolters Kluwer ČR, 2020, str. 569 a násl.

[3] Pravidla CERTIS dostupná zde.

[4] Soubor otázek a odpovědí k PSD1 dostupný zde.