K přeshraničnímu nabízení investic do standardních fondů nebo srovnatelných zahraničních investičních fondů (UCITS)

Za jakých podmínek lze nabízet investice do zahraničního standardního fondu v České republice, nebo do tuzemského standardního fondu v jiném členském státě?

I. Úvod

Česká národní banka v tomto stanovisku shrnuje podmínky veřejného nabízení investic do tuzemského standardního fondu v jiném členském státě a veřejného nabízení investic do zahraničního standardního fondu v České republice podle ZISIF[1] a upřesňuje jeho podstatné technické aspekty.[2]

Vymezení některých pojmů

  1. V tomto stanovisku se rozumí
  1. cenným papírem také zaknihovaný cenný papír, popřípadě jiná forma podílu na zahraničním standardním fondu (“podílové jednotky“ ve smyslu směrnice UCITS),
  2. kontaktním místem finanční instituce zajišťující v návaznosti na čl. 92 směrnice UCITS na území České republiky odkupování/vyplácení cenných papírů, platby investorům (např. dividend) a zpřístupňování informací zahraničního standardního fondu notifikovaného v České republice,
  3. notifikací oznámení a případně také proces oznamování záměru veřejně nabízet investice do zahraničního standardního fondu v České republice nebo tuzemského standardního fondu v jiném členském státě,
  4. Oznámením standardizovaný formulář podle přílohy I nařízení o notifikacích,
  5. Osvědčením osvědčení podle přílohy II nařízení o notifikacích,
  6. standardním fondem tuzemský nebo zahraniční standardní fond,
  7. zahraničním standardním fondem investiční fond z jiného členského státu, který splňuje požadavky směrnice UCITS.

II. Distribuce v České republice

  1. Zprostředkování investic do zahraničního standardního fondu je hlavní investiční službou podle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), kterou může v České republice provádět podnikatelským způsobem pouze osoba s oprávněním k poskytování této investiční služby (přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů) na území České republiky, případně s oprávněním k poskytování hlavní investiční služby upisování nebo umisťování emise investičních nástrojů (§ 4 odst. 2 písm. h) nebo i) ZPKT), případně v závislosti na rozsahu svého povolení také investiční společnost, srovnatelná zahraniční osoba z jiného členského státu nebo osoba s povolením podle § 481 ZISIF (§ 11 odst. 1 písm. e) ZISIF). Distributorem může (ale nemusí) být i kontaktní místo (§ 306 ZISIF).
  2. Distribuci může rovněž zajišťovat sám zahraniční standardní fond (jeho obhospodařovatel[3]). Organizační složka ani notifikace záměru poskytovat své služby na území České republiky se v tomto případě nevyžaduje [čl. 16 a 91(2) směrnice UCITS ]. [4]
  3. Veřejně lze v České republice nabízet jen investice do zahraničního standardního fondu, který veřejné nabízení řádně notifikoval (viz body 19 až 23) u České národní banky a zabezpečil splnění podmínek pro veřejné nabízení, tedy poskytování informací investorům a existenci kontaktního místa (§ 305 až § 307 ZISIF).[5] Distributor odlišný od zahraničního standardního fondu (jeho obhospodařovatele) nemůže učinit notifikaci sám svým jménem.
  4. Při veřejném nabízení investic do zahraničního standardního fondu distributorem, který je odlišný od zahraničního standardního fondu (jeho obhospodařovatele), je nutné dodržovat relevantní pravidla podle ZPKT, všichni distributoři pak musí dodržovat pravidla propagace (§ 242 ZISIF) a současně zákon o ochraně spotřebitele, zákon o reklamě aj.

III. Notifikace zahraničního standardního fondu

Kdy je notifikace nutná

  1. Notifikace se v České republice vyžaduje v případě záměru zahájit veřejné nabízení[6] investic do zahraničního standardního fondu (§ 305 a násl. ZISIF). Notifikace se vyžaduje i v případě nové veřejné nabídky investic do zahraničního standardního fondu, který předtím ukončil veřejné nabízení investic na území České republiky a byl vymazán ze seznamu zahraničních investičních fondů, do nichž mohou být investice veřejně nabízeny.[7]
  2. Notifikace se nevyžaduje v případě omezeného nabízení investic zahraničního standardního fondu, které nedosahuje intenzity veřejného nabízení (tzv. private placement; § 305 odst. 1 ZISIF totiž vyžaduje notifikaci jen pro případy veřejného nabízení), včetně případů nabízení investic do zahraničního standardního fondu obchodníkům s cennými papíry, kteří je nabudou do portfolia zákazníka v rámci investiční služby obhospodařování majetku zákazníka.[8] Notifikace se nevyžaduje ani v případě zahraničního standardního řídícího fondu (master fondu), pokud shromažďuje v České republice prostředky pouze od podřízených standardních fondů (feeder fondů). Notifikace se nevyžaduje, pokud investor činí rozhodnutí investovat do zahraničního standardního fondu z vlastního podnětu (§ 295 ZISIF).
  3. Notifikace u České národní banky se provádí pouze jednou, i když investice do stejného zahraničního standardního fondu nabízí v České republice více distributorů.
  4. Pravidla pro současnou notifikaci více fondů a dále pro notifikaci podfondů a tříd cenných papírů jsou podrobněji popsána v bodech 31 až 35.

Požadavky na Oznámení

  1. Zahraniční standardní fond, který hodlá veřejně nabízet investice v České republice, oznamuje svůj záměr prostřednictvím Oznámení, tj. prostřednictvím standardizovaného formuláře podle přílohy I nařízení o notifikacích.
  2. Oznámení vyplní zahraniční standardní fond ve všech jeho částech (A, B a C) v jazyce obvyklém ve světě financí (tj. v angličtině[9]). Oznámení lze akceptovat i ve slovenském jazyce.
  3. V části A. Oznámení „Další informace o SKIPCP (v případě potřeby)“ zahraniční standardní fond uvede, pokud to odpovídá situaci, že zakládací dokument (fund rules/instruments of incorporation) a prospekt[10] jsou sloučeny do jednoho dokumentu, a proto je okruh příloh Oznámení omezený.
  4. V části B. 2 Oznámení „Opatření zavedená pro podílníky podle čl. 92 směrnice 2009/65/ES“ zahraniční standardní fond informuje o opatřeních k provádění plateb investorům (např. dividend), odkupu cenných papírů nebo jejich vyplácení (např. při likvidaci) a zpřístupnění informací podle čl. 92 směrnice UCITS. V České republice spočívají tato opatření v povinnosti sjednání a využívání služeb kontaktního místa podle § 306 ZISIF; v části B.2 Oznámení se proto uvedou údaje o kontaktním místu (viz body 51 až 52).
  5. Přílohou Oznámení není smlouva s kontaktním místem[11].
  6. Ve vztahu k části B. 3 Oznámení „Další informace požadované příslušnými orgány hostitelského členského státu podle čl. 91 odst. 3 směrnice 2009/65/ES“ se v České republice nevyžadují žádné další informace. Neuvádí se ani informace o správním poplatku, protože s veřejným nabízením investic do zahraničního standardního fondu v České republice není spojen správní poplatek.
  7. K Oznámení zahraniční standardní fond připojí přílohy
  1. zakládací dokumenty (fund rules/instruments of incorporation)9 pokud nejsou součástí prospektu (viz bod 12),
  2. prospekt[12],
  3. poslední existující výroční nebo pololetní zprávu a
  4. sdělení klíčových informací.

   17. Pro jazykové verze příloh Oznámení platí následující pravidla:

  1. sdělení klíčových informací zahraničního standardního fondu se přikládá v českém jazyce,
  2. zakládací dokumenty a prospekt (statut), výroční a pololetní zprávy zahraničního standardního fondu se přikládají v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.[13]

      18. Formu Oznámení (papírová nebo elektronická) a formát příloh Oznámení zahraničního standardního fondu určuje příslušný orgán jeho domovského členského státu.

Způsob notifikace

  1. Zahraniční standardní fond provádí notifikaci prostřednictvím příslušného orgánu svého domovského členského státu (čl. 93(1) směrnice UCITS), kterému předá Oznámení společně s přílohami.
  2. Orgán domovského státu k Oznámení připojí Osvědčení a nejpozději do 10 pracovních dnů od přijetí úplného Oznámení včetně požadovaných příloh předá veškerou dokumentaci České národní bance.
  3. Oznámení podané zahraničním standardním fondem přímo České národní bance není účinné (čl. 93(1) směrnice UCITS a čl. 4(1) nařízení o notifikacích); Česká národní banka v takovém případě o své nepříslušnosti žadatele vyrozumí a poučí jej o příslušnosti orgánu dohledu domovského členského státu fondu.
  4. Příslušný orgán domovského členského státu předává veškerou dokumentaci České národní bance výlučně v elektronické podobě na e-mailovou adresu passport.ucits@cnb.cz . Velikost e-mailu vč. přílohy je omezena na nejvíce 20 MB. Přílohy musejí mít pro Českou národní banku čitelný a tisknutelný formát typu doc, docx, xls, xlsx, pdf. Komprimování dokumentů je přijatelné v podobě zip, 7z nebo rar. Pro e-mail se nevyžaduje zvláštní označení předmětu e-mailu.
  5. Zahraniční standardní fond může začít veřejně nabízet své investice v České republice bezprostředně poté, co jej příslušný orgán domovského členského státu vyrozuměl o tom, že předal Oznámení České národní bance (§ 305 odst. 1 ZISIF).

Doplňující informace o postupu po přijetí Oznámení a důsledcích vadné notifikace

  1. O doručení e-mailu, kterým příslušný orgán domovského členského státu předal veškerou dokumentaci, Česká národní banka nejprve automaticky uvědomí odesílatele, tj. zahraniční orgán. Následně, nejpozději do 5 pracovních dnů od přijetí e-mailu, mu Česká národní banka elektronicky potvrdí, že obdržela veškerou dokumentaci, a že přílohy umožňují prohlížení a tisk (čl. 5(1) nařízení o notifikacích).
  2. Pokud Oznámení nebo některá z příloh trpí neúplností, zcela chybí nebo jsou v jiném formátu (bod 22), Česká národní banka potvrzení podle bodu 24 nevydá a namísto něho informuje příslušný orgán domovského členského státu o tom, že předaná dokumentace má vady ve smyslu čl. 4(2)(a) nařízení o notifikacích.
  3. V případě chybějícího Osvědčení Česká národní banka požádá příslušný orgán domovského členského státu o jeho doplnění.
  4. V případě jiných nedostatků Oznámení, než je neúplnost nebo nedovolený technický formát (např. je označeno kontaktní místo, které neodpovídá požadavkům § 306 zákona o ZISIF), Česká národní banka potvrdí přijetí Oznámení a následně projedná s příslušným orgánem domovského členského státu zahraničního fondu odstranění nedostatků.
  5. Příslušný orgán domovského členského státu by měl vyrozumět zahraniční standardní fond o tom, že předal Oznámení České národní bance buď poté, co obdrží potvrzení České národní banky, nebo poté, co obdržel automatické uvědomění odesílatele (bod 24 tohoto stanoviska) a pečlivě ověřil, že předaná dokumentace je úplná a v předepsaném jazyce a technickém formátu. Pokud nejsou splněny tyto podmínky, nepovažuje se Oznámení za předané.[14]
  6. Přestože do odstranění vad Oznámení nebo příloh zahraničnímu standardnímu fondu, uvedených v bodu 25 tohoto stanoviska, podle práva Evropské unie nevzniká právo veřejně nabízet jeho investice v České republice, nebude Česká národní banka přijímat opatření vůči zahraničnímu standardnímu fondu ani distributorovi, který by přesto veřejné nabízení investic zahájil, pokud budou vady bez zbytečného odkladu odstraněny. Tím není dotčena povinnost plnit právní povinnosti při veřejném nabízení investic zahraničního standardního fondu, např. využívat pouze přípustné kontaktní místo.
  7. V návaznosti na vyrozumění zahraničního standardního fondu příslušným orgánem jeho domovského členského státu o předání Oznámení České národní bance zapíše Česká národní banka zahraniční standardní fond do seznamu podle § 597 písm. d) ZISIF[15]. Seznam je veřejně přístupný na webu ČNB. Zápis do seznamu má pouze informativní povahu (viz závěr v bodu 23 tohoto stanoviska).

Notifikace více fondů, podfondů a tříd cenných papírů

  1. Záměr veřejně nabízet v České republice investice do více zahraničních standardních fondů vyžaduje samostatnou notifikaci pro každý takový fond. Důvodem jsou především technické limity Oznámení a Osvědčení, které neumožňují v příslušném formuláři uvést více zahraničních standardních fondů.
  2. Notifikaci veřejného nabízení investic do jednoho nebo více podfondů zahraničního standardního fondu nebo jedné nebo více tříd cenných papírů zahraničního standardního fondu nebo podfondu, který vydává více druhů (tříd) cenných papírů, je možné uskutečnit i prostřednictvím jednoho společného Oznámení. Zahraniční standardní fond může použít i samostatné Oznámení pro každý podfond. V případě záměru veřejně nabízet v České republice další třídu cenných papírů zahraničního standardního fondu nebo jeho podfondu se v návaznosti na čl. 93(8) směrnice UCITS postupuje podle bodu 35 a 39 tohoto stanoviska.
  3. V souladu s pravidly čl. 25 a 26 nařízení Komise EU č. 583/2010 o klíčových informací pro investory[16] se však vyžaduje vyhotovit samostatné sdělení klíčových informací pro každý podfond a pro každou třídu cenných papírů. Za podmínek uvedených v čl. 26 tohoto nařízení lze výjimečně sloučit sdělení klíčových informací vztahující se k jednotlivým třídám cenných papírů. Pokud se Oznámení týká pouze některých podfondů, postačí k Oznámení připojit pouze část prospektu zahraničního standardního fondu, která se týká podfondu uvedeného v Oznámení (tj. společná část prospektu a zvláštní část týkající se těchto podfondů).
  4. Notifikace dalšího podfondu nebo dalších podfondů zahraničního standardního fondu vyžaduje nové Oznámení zaslané České národní bance prostřednictvím příslušného orgánu domovského členského státu. Pomocí jednoho Oznámení lze opět notifikovat v České republice více dalších podfondů. Bez ohledu na případný překryv s předchozí notifikací jiných podfondů je nutné přiložit opět všechny doklady vyžadované právem Evropské unie (např. prospekt).
  5. O záměru veřejně nabízet v České republice další třídu nebo třídy cenných papírů zahraničního standardního fondu nebo jeho podfondu, které nebyly uvedeny v Oznámení, zahraniční standardní fond informuje přímo Českou národní banku způsobem pro informování o změnách podle bodu 39 tohoto stanoviska.

IV. Povinnosti zahraničního standardního fondu související s nabízením investic v České republice

Společná pravidla

  1. Pravidla činnosti zahraničního standardního fondu v České republice, uvedená v této části stanoviska, se uplatní rovnocenně na všechny zahraniční standardní fondy.
  2. Zahraniční standardní fond může své povinnosti související s veřejným nabízením investic plnit prostřednictvím osoby, která je oprávněna vykonávat příslušnou činnost na území České republiky (např. poskytování informací investorům nebo České národní bance; zpravidla půjde o banku nebo obchodníka s cennými papíry v souvislosti s jejich rolí distributora, nebo o administrátora investičních fondů; postačí však např. i živnostenské oprávnění). Samotné poskytování informací však lze delegovat i na další osoby. Zmocnění je potřeba České národní bance doložit pouze, pokud si je vyžádá.

Informační povinnosti zahraničního standardního fondu vůči České národní bance

  1. Zahraniční standardní fond nemá vůči České národní bance žádné pravidelné informační povinnosti.[17]
  2. Zahraniční standardní fond informuje Českou národní banku o změně prospektu, zakladatelských dokumentů (pokud nejsou součástí prospektu) a sdělení klíčových informací nebo o rozšíření či zúžení okruhu tříd cenných papírů veřejně nabízených v České republice a o změně týkající se kontaktního místa přímo, nikoliv prostřednictvím orgánu dohledu domovského členského státu (§ 461 odst. 1 a 2 ZISIF). O změně informuje bez zbytečného odkladu. O změně týkající se kontaktního místa a způsobu veřejného nabízení informuje před jejím provedením. Upřednostňovanou formou je e-mail na adresu: podatelna@cnb.cz . Žádné určité označení předmětu e-mailu se nevyžaduje. V e-mailu označí dokument dotčený změnou, stručně charakterizuje změnu[18] [zvlášť se přitom označí změna vyžadující promítnutí do seznamu zahraničních standardních fondů[19], včetně data, ke kterému má být změna provedena (body 30 a 43)], a uvede místo, zpravidla internetovou adresu, kde bude možné změněný dokument v aktualizované elektronické podobě nalézt. Pokud změnu poprvé oznamuje zástupce, který nebyl označen v Oznámení, přiloží k e-mailu kopii plné moci, ověřená kopie se nevyžaduje.
  3. V rámci informací podle bodu 39 by měl zahraniční standardní fond uvést i informace o fúzi, začlenění do master-feeder struktury, převodu obhospodařování a o své likvidaci.
  4. V informaci o změně dohody s kontaktním místem (§ 306 odst. 1 a § 461 odst. 2 ZISIF) zahraniční standardní fond popíše změnu a pokud je dotčen údaj o opatřeních zavedených pro investory (část B. 2. Oznámení), uvede nový údaj. Samotnou smlouvu s kontaktním místem zahraniční standardní fond nezasílá. Česká národní banka si však může smlouvu vyžádat.
  5. Česká národní banka přijímá informace o změnách v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.
  6. Pokud změna vyžaduje promítnutí do seznamu zahraničních standardních fondů je třeba na tuto skutečnost v informaci České národní bance výslovně upozornit a současně uvést datum, ke kterému má být změna provedena (bod 39). Česká národní banka změnu promítne bez zbytečného odkladu.

Poskytování informací investorům

  1. Způsob poskytování informací v České republice se neodchyluje od požadavků směrnice UCITS.
  2. Zahraniční standardní fond uveřejňuje[20] pro investory v České republice na svých internetových stránkách svůj prospekt (včetně zakládacích dokumentů), výroční a pololetní zprávu, sdělení klíčových informací a ceny, za které vydává nebo zpětně odkupuje své cenné papíry; všechny tyto dokumenty a informace musí být aktuální (§ 307 odst. 1 ZISIF). Z technického hlediska je nerozhodné, zda jsou informace zpřístupňovány z území České republiky nebo ze zahraničí, ani kdo zpřístupnění informací technicky zabezpečuje.[21] Při využití obchodně centralizovaného úložiště informací nebo rozcestí pro jejich poskytování však musí být učiněna taková technická opatření, která zamezí veřejnému nabízení zahraničních standardních nebo i alternativních fondů, které nemohou být v České republice nabízeny.
  3. Podrobnější pravidla poskytování informací (např. obsah jednotlivých informačních povinností, způsob jejich plnění, formát poskytovaných údajů a lhůty, zejm. pokud jde o lhůtu pro uveřejňování ceny, za kterou zahraniční standardní fond vydává nebo odkupuje své cenné papíry) určují v návaznosti na část IX směrnice UCITS předpisy domovského členského státu.
  4. Jazykový režim poskytování informací je v mezích čl. 94(1) směrnice UCITS stanoven v § 307 odst. 4 a 5 ZISIF a upřesněn v § 46 vyhlášky České národní banky č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech, a je popsán rovněž v bodu 17 tohoto stanoviska. Jazykový režim umožňuje zahraničnímu standardnímu fondu uveřejňovat dokumenty doplňkově i v dalším jazyce.
  5. Z pravidel pro propagační sdělení fondu kolektivního investování (§ 242 až 244 ZISIF) vyplývá, že propagační sdělení ani jeho překlady nesmějí vést k nejasnostem nebo klamnému nebo zavádějícímu informování investorů a musí z něj být zjevné, že se jedná o propagační sdělení. Název zahraničního standardního fondu by proto neměl být ani v prospektu ani ve sdělení klíčových informací překládán do českého jazyka, protože tím by vzbuzoval klamný dojem o tuzemském původu fondu a zejména stěžoval ztotožnění (identifikaci) fondu. Překlad je přijatelný, pokud v rovině vysvětlení doprovází původní název fondu, vždy však musí být ze způsobu prezentace informací patrné, který název je oficiální a který je pouze překladem do českého jazyka. Rovněž není přípustné využívání tzv. „obchodních názvů“, tedy odchylek od oficiálního názvu jiných než pouze od něj odvozených obvyklých zkratek. I při distribuci samotné by měl být užíván pouze původní název fondu nebo od něj odvozené obvyklé zkratky, případně původní název spolu s českým označením tak, aby bylo patrné, který název je oficiální a který je pouze překladem do českého jazyka.
  6. Informace zahraničního standardního fondu musí být zpřístupněny koncovým investorům, tedy jak v případě přímé investice, tak i v případě investice zprostředkované obchodníkem s cennými papíry, který cenné papíry pro investora nabývá svým jménem (nominee) a vede je na zvláštním zákaznickém účtu cenných papírů (nominee account). Zprostředkované investování nesmí být zneužito ke krácení práv investora na informace v rozsahu zaručeném evropským právem, například pokud jde o podmínky poskytování informací v elektronické podobě nebo transformaci podílových jednotek do cenného papíru, se kterým by byl spojen užší rozsah práv investora, než jaký zaručuje směrnice UCITS.
  7. Zahraniční standardní fond, který oznámil záměr veřejně nabízet investice pouze do některých svých podfondů, uveřejňuje informace pouze ve vztahu k těmto podfondům. Pokud nelze informace týkající se podfondu vyčlenit bez dopadu na jejich informační hodnotu, doplní zahraniční standardní fond informace jasným sdělením, že investice do zbývajících podfondů nejsou investorům v České republice určeny a nabízeny.

Kontaktní místo

  1. Kontaktním místem může být podle § 306 odst. 1 ZISIF banka, pobočka zahraniční banky v České republice a obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba, která v České republice poskytuje investiční služby prostřednictvím organizační složky podle § 24 nebo § 28 ZPKT.
  2. Kontaktní místo poskytuje investorům jistotu, že záležitosti týkající se zahraničního standardního fondu mohou zařídit v České republice – např. reklamace nepřipsané dividendy, odkup cenných papírů nebo jejich vyplacení při likvidaci fondu nebo dostupnost informací. Činnosti kontaktního místa jsou určitým minimálním standardem služeb, který musí zahraniční standardní fond zajistit tuzemským investorům (blíže k ukončení činnosti zahraničního standardního fondu, včetně služeb kontaktního místa, viz níže bod 57).
  3. Plnění jiných úloh přesahuje základní rámec smlouvy s kontaktním místem. Tyto úlohy mohou být v závislosti na rozsahu podnikatelského oprávnění zabezpečovány kontaktním místem v rámci doplňkově poskytovaných služeb, může je však zajišťovat i jiná osoba. Příkladem těchto dalších úloh, jejichž plnění nelze od kontaktního místa požadovat (nebo jen v návaznosti na smlouvu mezi fondem a kontaktním místem) je např. možnost úhrady v hotovosti na pobočce kontaktního místa v situaci, kdy smluvní dokumentace (prospekt) vyžaduje bezhotovostní úhrady.
  4. Jak se uvádí výše, kontaktní místo může, ale nemusí zajišťovat distribuci, tedy ani „vydávání“ cenných papírů zahraničního standardního fondu. Distribuci může tedy zahraniční standardní fond zajistit i prostřednictvím jiné osoby (viz blíže bod 2 a násl.).
  5. Investorovi rovněž zůstává zachována možnost uplatňovat svá práva přímo u zahraničního standardního fondu.

V. Ukončení činnosti zahraničního standardního fondu v České republice

Předpoklady ukončení činnosti

  1. Faktický útlum veřejného nabízení investic do zahraničního standardního fondu v České republice (například cenný papír není v dané chvíli v nabídce žádného distributora) nemá vliv na učiněnou notifikaci a veřejné nabízení lze kdykoliv obnovit. Útlum nemá vliv ani na povinnosti zahraničního standardního fondu související s veřejným nabízením investic.
  2. Informační povinnosti a povinnost mít kontaktní místo ve vztahu k zahraničnímu standardnímu fondu trvají podle § 306 odst. 2 a § 307 odst. 2 ZISIF, dokud mají investoři v České republice jeho cenné papíry ve svém vlastnictví, a to bez ohledu na faktické ukončení veřejného nabízení v České republice. Fond ale nebude vždy znát identitu svých investorů, nemusí mít ani informace o tom, kteří investoři koupili cenné papíry fondu v rámci veřejné nabídky v České republice a kteří je koupili v zahraničí, třeba i po ukončení veřejné nabídky v České republice. Splnění informační povinnosti po stanovenou dobu je navíc závislé na součinnosti investorů.[22] Z veřejnoprávního hlediska proto lze považovat tento požadavek za splněný, pokud fond vynaloží veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby cenné papíry od investorů odkoupil.[23]
  3. Za úsilí, které lze v souvislosti s ukončením veřejného nabízení požadovat, považuje Česká národní banka postup, kdy zahraniční standardní fond osloví investory z České republiky a nabídne jim odkoupení cenných papírů bez případných srážek ve lhůtě alespoň 30 dnů. Tento postup odpovídá opatřením na ochranu investorů např. v oblasti řešení dopadů přeshraničních fúzí standardních fondů nebo v případě vytvoření master-feeder struktur [čl. 43(2) druhý pododstavec a 64(1)(d) směrnice UCITS]. Pokud bude zahraniční standardní fond znát totožnost investorů v České republice, měl by je oslovit jednotlivě. Jinak je nutné uveřejnění plošné nabídky zpětného odkupu způsobem a po dobu odpovídající struktuře investorů fondu, případně struktuře typických investorů, kterým je zahraniční standardní fond určen. Přitom musí fond upozornit na důsledky ukončení veřejného nabízení v České republice pro investory.
  4. Investoři, kteří se i po upozornění na důsledky ukončení veřejného nabízení (bod 58) rozhodnou držet investice v zahraničním standardním fondu, nemohou počítat s plněním informačních povinností ze strany fondu v českém jazyce ani s existencí kontaktního místa. Česká národní banka nicméně nemůže předjímat rozhodnutí soudu v případě žaloby investorů. Toto stanovisko popisuje pouze přístup České národní banky.
  5. Podfond zahraničního standardního fondu ukončuje svou činnost shodným způsobem jako zahraniční standardní fond. V případě tříd cenných papírů jde o ukončení činnosti až ve vztahu k poslední třídě cenného papíru. Do té doby se ukončení veřejného nabízení jedné třídy cenných papírů oznamuje České národní bance podle bodu 39.

Výmaz ze seznamu České národní banky

  1. Česká národní banka vymaže ze seznamu zahraničních investičních fondů, jejichž cenné papíry mohou být veřejně nabízeny v České republice, vedeném podle § 597 písm. d) ZISIF, zahraniční standardní fond, který ji o to podle § 506 odst. 2 písm. d) ZISIF požádal, informoval o tom, jak naplnil podmínku odkupu cenných papírů od investorů v České republice, a současně sdělil, k jakému datu ukončí svou činnost v České republice. Česká národní banka uvítá i informaci o tom, z jakého důvodu k ukončení činnosti dochází. Datum ukončení činnosti nesmí předcházet ukončení odkupu cenných papírů. K datu ukončení činnosti Česká národní banka vymaže zahraniční standardní fond ze svého seznamu. Doporučený vzor návrhu na výmaz zahraničního standardního fondu ze seznamu České národní banky je dostupný na webu ČNB v sekci Dohled a regulace/Výkon dohledu/Povolovací a schvalovací řízení/Investiční společnosti a investiční fondy/Formuláře žádostí/II. Zápisy do seznamů a jejich změny.[24]
  2. Návrh lze podat České národní bance přímo nebo prostřednictvím příslušného orgánu domovského členského státu zahraničního standardního fondu, pokud to vyžadují právní předpisy domovského členského státu. Návrh se zasílá v elektronické podobě na adresu podatelna@cnb.cz . Přílohy mají podobu pdf. Pokud návrh podává zástupce, který nebyl označen v Oznámení, přiloží k e-mailu kopii plné moci, ověřená plná moc se nevyžaduje. Další způsoby možného zaslání žádosti a formátování příloh stanoví § 50 vyhlášky č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, jejich praktický dopad je však spíše při využití zástupce z České republiky.
  3. O výmazu ze seznamu vyrozumí Česká národní banka zahraniční standardní fond.

Další pravidla související s ukončením činnosti

  1. Výmazem zahraničního standardního fondu ze seznamu není dotčeno další zpřístupňování informací investorům, zajišťování plateb investorům nebo odkup těm investorům v České republice, kteří o to budou mít zájem.
  2. ZISIF neupravuje podrobnosti tohoto postupu, ale z hlediska smyslu pravidel v zákoně lze mít za to, že zahraniční standardní fond by měl ukončit smlouvu s kontaktním místem podle § 306 a uveřejňování informací způsobem stanoveným § 307 ZISIF nejdříve ke dni výmazu.
  3. Zahraniční standardní fond, který nabízí své investice v časově omezeném upisovacím období a který má pevně stanovený investiční horizont (typicky zajištěné fondy), by měl uveřejňovat informace podle § 307 odst. 1 ZISIF a plnit ostatní své povinnosti až do doby dosažení stanoveného investičního horizontu. Potřeba vynaložit veškeré úsilí k odkoupení cenných papírů od investorů popsaná v bodech 57 a 58 tím není dotčena. Dřívější ukončení činnosti zahraničního standardního fondu by vedlo k nepřijatelnému zkrácení práv investorů z České republiky. Buď by museli využít zpětného odkupu za méně výhodných podmínek, než jakých by dosáhli při očekávaném dosažení investičního horizontu, anebo by přišli o možnost uplatnění svých práv v souvislosti se splatností jejich investice na území České republiky. Nadto by přišli o dostupnost sdělení klíčových informací v českém jazyce.
  1. Oznámení tuzemského standardního fondu

Základní pravidla

  1. Obhospodařovatel, který hodlá veřejně nabízet investice do standardního fondu na trhu v jiném členském státě, oznamuje svůj záměr prostřednictvím České národní banky pomocí Oznámení.
  2. Notifikaci posuzuje Česká národní banka z hlediska splnění formálních předpokladů (úplnost a přípustný jazyk Oznámení a přiložených dokumentů). Česká národní banka nezkoumá, zda je Oznámení pro činnost standardního fondu v zahraniční potřeba.

Požadavky na Oznámení

  1. Obhospodařovatel standardního fondu vyplní Oznámení ve všech jeho částech (A, B a C) v anglickém jazyce.[25]
  2. V části A Oznámení „Právní forma SKIPCP“ označí, že právní forma podílového fondu odpovídá typu „podílový fond/common fund“ nebo že právní forma akciové společnosti s proměnným základním kapitálem odpovídá fondu typu „investiční společnost[26]/investment company“. (Jiná forma nepřipadá v úvahu.)
  3. V seznamu tříd cenných papírů zařazeném v části A uvede druhy podílových listů nebo investičních akcií standardního fondu/podfondu, se kterými jsou v mezích § 120 odst. 1 a 2 nebo § 167 ZISIF a statutu standardního fondu spojena rozdílná práva investorů. Přitom vždy uvede označení příslušného druhu podílových listů nebo investičních akcií.
  4. V části A je možné uvést „Další informace o SKIPCP (v případě potřeby)“. Česká národní banka zatím neidentifikovala informace, které by bylo nutné v této části uvádět.
  5. Informace vyžadované v části B.3 se uvedou podle požadavků hostitelského členského státu.
  6. K Oznámení obhospodařovatel připojí statut, poslední výroční nebo pololetní zprávu (v závislosti na tom, která byla vydána později) a sdělení klíčových informací.
  7. Statut a výroční nebo pololetní zpráva se předkládají podle volby fondu v jazyce obvyklém ve světě financí (tj. anglicky), v úředním jazyce členského státu, jemuž je určeno Oznámení (hostitelský stát) nebo v jazyce, který uznává orgán dohledu hostitelského státu. Sdělení klíčových informací se přiloží vždy v překladu do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků hostitelského státu nebo jazyka, který příslušný orgán hostitelského členského státu uznává.
  8. Česká národní banka odmítne předat Oznámení, které je vyplněno neúplně, nebo ke kterému nejsou připojeny předepsané přílohy, anebo Oznámení, nebo přílohy, které jsou vyhotoveny ve zjevně nepřípustném jazyce. Česká národní banka však není povinna zkoumat detailní jazykové režimy hostitelských členských států. Důsledky předání Oznámení nebo jeho příloh v nepřípustném jazyce nese obhospodařovatel oznamujícího tuzemského standardního fondu.

Způsob oznamování

  1. Obhospodařovatel, který hodlá veřejně nabízet investice do standardního fondu v jiném členském státě, notifikuje svůj záměr prostřednictvím České národní banky. Notifikace učiněná přímo u příslušného orgánu cílového členského státu není účinná.
  2. Oznámení a přílohy obhospodařovatel standardního fondu předkládá České národní bance na adresu elektronické podatelny České národní banky podatelna@cnb.cz v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem, ve formátu doc, docx, xls, xlsx nebo pdf, pokud umožňují tisk. Velikost e-mailu je limitována 15 MB. Komprimování dokumentů je přijatelné v podobě zip, 7z nebo rar.
  3. V případě, že dokumentace není úplná nebo trpí jinými vadami, vyzve Česká národní banka obhospodařovatele standardního fondu k odstranění nedostatků.
  4. K úplné dokumentaci (tj. Oznámení a přílohy) Česká národní banka připojí Osvědčení a nejpozději do 10 pracovních dnů od přijetí úplné dokumentace Česká národní banka předá dokumenty příslušnému orgánu hostitelského členského státu.
  5. Obhospodařovatel nebo jeho smluvní distributor může začít veřejně nabízet investice do standardního fondu v členském státě, kterému svůj záměr oznamuje, bezprostředně poté, co jej Česká národní banka vyrozumí o tom, že odeslala Oznámení příslušnému orgánu hostitelského členského státu.
  6. Česká národní banka vyrozumí obhospodařovatele o odeslání Oznámení e-mailem adresovaným jeho kontaktní osobě na adresu uvedenou v části A Oznámení. Pokud to není možné (tj. e-mail se vrátí jako nedoručitelný), uvědomí Česká národní banka obhospodařovatele na e-mailovou adresu, ze které byla České národní bance podána žádost o notifikaci, anebo na fyzickou adresu sídla obhospodařovatele.
  7. Pokud do 5 pracovních dnů od doručení notifikace zahraničnímu orgánu Česká národní banka neobdrží potvrzení [čl. 93(3) třetí pododstavec směrnice UCITS], obrátí se na zahraniční orgán dohledu a ověří, zda došlo k předání úplné dokumentace a o dalším postupu uvědomí obhospodařovatele.
  8. Pokud namísto potvrzení obdrží Česká národní banka sdělení zahraničního orgánu dohledu, že předanou dokumentaci nepovažuje za úplnou, bez zbytečného odkladu vyzve obhospodařovatele k odstranění nedostatků a vyhovující dokumentaci předá příslušnému zahraničnímu orgánu. Podrobnosti budou uvedeny ve výzvě.

Notifikace více fondů nebo tříd cenných papírů

  1. Záměr veřejně nabízet v jiném členském státě více standardních fondů vyžaduje samostatnou notifikaci pro každý takový fond. Důvodem jsou především technické limity Oznámení a Osvědčení, které neumožňují v příslušném formuláři označit více standardních fondů.
  2. Notifikaci veřejného nabízení investic do jednoho nebo více podfondů standardního fondu nebo jedné nebo více tříd cenných papírů standardního fondu nebo podfondu, který vydává více tříd cenných papírů, může obhospodařovatel uskutečnit i prostřednictvím jednoho společného Oznámení. Obhospodařovatel může použít i samostatné Oznámení pro každý podfond. Samostatné oznámení pro každou třídu cenných papírů se však nevyžaduje. V případě záměru veřejně nabízet v hostitelském členském státě další třídu cenných papírů standardního fondu se v návaznosti na čl. 93(8) směrnice UCITS postupuje přiměřeně podle bodu 35 a 39 tohoto stanoviska.
  3. V souladu s pravidly čl. 25 a 26 nařízení Komise EU č. 583/2010 o klíčových informacích pro investory13 se však vyžaduje samostatné sdělení klíčových informací pro každý podfond a pro každou třídu cenných papírů. Za podmínek uvedených v čl. 26 tohoto nařízení lze výjimečně sloučit sdělení klíčových informací vztahující se k jednotlivým třídám cenných papírů. Pokud se Oznámení týká pouze některých podfondů, postačí k Oznámení připojit pouze část statutu standardního fondu, která se týká podfondu uvedeného v Oznámení (tj. společná část statutu a zvláštní část týkající se podfondu).
  4. Notifikace dalšího podfondu nebo dalších podfondů standardního fondu vyžaduje nové Oznámení. Pomocí jednoho Oznámení lze opět notifikovat více dalších podfondů. Bez ohledu na případný překryv s předchozí notifikací jiných podfondů je nutné přiložit opět všechny doklady vyžadované právem Evropské unie (bod 74).
  5. O uvedení další třídy nebo tříd cenných papírů standardního fondu nebo jeho podfondu na trh jiného členského státu, které nebyly uvedeny v Oznámení, obhospodařovatel informuje přímo orgán dohledu hostitelského členského státu způsobem určeným tímto orgánem dohledu.

Ukončení činnosti tuzemského standardního fondu v zahraničí

    90. Podmínky ukončení činnosti standardního fondu na území jiného členského státu stanoví hostitelský členský stát, případně příslušný orgán hostitelského členského státu. Česká národní banka v tomto procesu nemá žádnou předepsanou úlohu.

 

Pozn. aktualizace provedená k 11. březnu 2019 spočívá především ve formálních úpravách navazujících na novely ZISIF a směrnice UCITS. Stanovisko bylo rovněž rozšířeno o bližší upřesnění k pravidlům pro propagační sdělení (zejm. s ohledem na zákaz marketingu UCITS fondů pod obchodním jménem odlišným od oficiálního názvu).

.........

[1] „Nabízením investic“ rozumí ZISIF a v návaznosti na něj i toto stanovisko nabídku cenných papírů, případně též jinou nabídku investičních příležitostí.

[2] Tato odpověď navazuje na zrušené Úřední sdělení České národní banky z 20. 12. 2011 k notifikaci standardního fondu a podmínkám distribuce zahraničního standardního fondu v České republice, které se týkalo předchozí úpravy v zákoně č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů.

[3] Obhospodařovatelem standardního fondu se rozumí osoba podle § 6 ZISIF, tedy v případě standardních fondů s externím obhospodařovatelem, tzv. „nesamosprávných investičních fondů“ investiční společnost („správcovská společnost“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice UCITS) a v případě tzv. „samosprávných“ investičních fondů ve smyslu § 8 ZISIF samotný fond  („investiční společnost, která nestanovila správcovskou společnost“ podle kapitoly V, čl. 27 a násl. směrnice UCITS).

[4] Tímto není dotčena povinnost notifikace nabízení investic do zahraničního standardního fondu, viz část III stanoviska. Nevyžaduje se však samostatná notifikace případného externího obhospodařovatele nesamosprávného standardního fondu.

[5] Kde se v tomto stanovisku hovoří o naplňování povinností ve spojení se standardním fondem; osobou příslušnou k jejich zajištění je jeho obhospodařovatel.

[6] Kdy je nabízení veřejné, vymezuje odpověď České národní banky „K pojmu „veřejnost“ v zákoně o kolektivním investování“ ze 4. 2. 2013. Stanovisko je dostupné zde:

[7] § 597 písm. d) ZISIF, srov. body 61 až 63.

[8] Podrobněji viz odpověď České národní banky Nabídka cenných papírů nabývaných do obhospodařovaného majetku ze dne 30. 8. 2011. Stanovisko je dostupné zde:

[9] V případě, že by se domovský a hostitelský orgán dohodly, lze Oznámení a Osvědčení vyhotovit v úředních jazycích obou členských států. Takovou dohodu aktuálně Česká národní banka neuzavřela.

[10] V některých jurisdikcích se nazývá také statutem. Statut fondu kolektivního investování podle § 219 ZISIF má širší význam a zahrnuje i prospekt fondu ve smyslu Přílohy I seznamu A směrnice UCITS.

[11] Česká národní banka si může v rámci výkonu dohledu tuto smlouvu dodatečně vyžádat.

[12] Prospektem se rozumí dokument ve smyslu čl. 68 ve spojení se seznamem v části A přílohy I, Směrnice UCITS. Tento dokument není shodný s prospektem založeným na směrnici 2003/71/ES o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování. V České republice jsou prospekt v prvním uvedeném významu a zakládací dokumenty obsaženy ve statutu fondu. Stejně jako v České republice, dokument zahraničního fondu obsahující prospekt fondu může zčásti nebo zcela plnit i funkci zmíněnou v čl. 93 směrnice UCITS, tj. funkci zakládacího dokumentu.

[13] Srov. § 307 odst. 5 a § 638 odst. 3 ZISIF a § 46 vyhlášky České národní banky č. 244/2013 Sb., o bližší úpravě některých pravidel zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

[14] Podle čl. 93(3) třetí pododstavec směrnice UCITS smí zahraniční standardní fond vstoupit na trh hostitelského členského státu ode dne oznámení domovského orgánu o předání dokumentace. Dokumentace se podle čl. 4(2) nařízení o notifikacích nepovažuje za předanou (směrnice volně, avšak ekvivalentně používá termíny předat a úplně předat), pokud chybí některý z dokumentů, příslušný orgán domovského členského státu nepoužije určenou e-mailovou adresu nebo došlo k technickému selhání.

[15] Žádost podle § 503 odst. 1 ZISIF Česká národní banka nevyžaduje.

[16] Nařízení Komise (EU) 583/2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek.

[17] To neplatí pro tuzemského obhospodařovatele zahraničního standardního fondu z důvodu dohledu nad plněním obezřetnostních požadavků na obhospodařovatele.

[18] Např. jako změna názvu, změna obhospodařovatele nebo administrátora, změna investiční politiky, změna depozitáře, změny poplatků, pravidelná aktualizace sdělení klíčových informací, změny sdělení klíčových informací vyvolané změnou prospektu apod.

[19] Změna názvu fondu, kontaktního místa apod.

[20] Podle § 638 odst. 2 musí být informace uveřejněny po dobu 3 let ode dne, kdy uveřejněný dokument nebo informace přestane být aktuální.

[21] Např. správce zahraničního standardního fondu, některý z evropských distributorů nebo tuzemský distributor.

[22] Pravidla pro ukončení činnosti ve směrnici UCITS chybí, ale jejím záměrem nemohlo být bránit ukončení činnosti zahraničního fondu za rozumných podmínek zajišťujících ochranu investorů.

[23] Obdobně s liberačními důvody dle § 21 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, podle kterého „Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila“.

[24] https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/povolovaci_schvalovaci_rizeni/inv_spolecnosti_a_fondy/index.html

[25] V případě, že by se domovský a hostitelský orgán dohodly, lze Oznámení (i Osvědčení) vyhotovit v úředních jazycích obou členských států. Takovou dohodu aktuálně Česká národní banka neuzavřela.

[26] „Investment company“ (v doslovném překladu „investiční společnost“) v terminologii evropského práva odpovídá investičnímu fondu „vytvořenému podle práva společností“ (čl. 1 odst. 3 směrnice UCITS), tedy ve formě právnické osoby. I takovýto standardní fond musí zajišťovat odkupy svých cenných papírů na žádost podílníků. Podle ZISIF se tedy bude jednat o standardní fond, který je akciovou společností s proměnným základním kapitálem.

Toto stanovisko vyjadřuje názor pracovníků České národní banky. Soud a případně i bankovní rada České národní banky mohou zaujmout odlišný názor.