PSM vstup ČR do EU - technická příprava platidla

Soutěžní podmínky

Pamětní stříbrná mince

PSM ke vstupu České republiky do Evropské unie – technická příprava platidla

Pamětní bimetalová mince

Bimetalová mince ke vstupu České republiky do Evropské unie – technická příprava platidla

Na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince a bimetalové mince ke vstupu České republiky do Evropské unie byly vyhlášeny celostátní neomezené anonymní soutěže v lednu 2003 s uzávěrkou 18. dubna 2003. Vyhlášení soutěží bylo veřejné, prostřednictvím ČTK a internetu. Všem členům Asociace umělců medailérů, uměleckým školám a těm, kteří se již účastnili některé soutěže na české pamětní mince a mají o ně nadále zájem, byly soutěžní podmínky zaslány přímo.

Do soutěže na pamětní stříbrnou minci bylo předloženo 20 návrhů od celkem 17 autorů, na bimetalovou minci 18 návrhů, z nichž jeden měl variantní rubovou stranu, od 16 autorů. Hodnocení obou soutěží proběhlo 29. dubna 2003. Odborné konzultace k návrhům poskytl odbor Evropské unie a mezinárodních organizací sekce sekretariát ČNB.

Komise pro posuzování návrhů na české peníze hodnotila nejprve podání na pamětní stříbrnou minci. Konstatovala, že žádný z návrhů v podobě, v jaké byl předložen, není možné doporučit k realizaci, protože v převážné většině dostatečně nevystihují zadané téma nebo obsahují problematické prvky, jako je např. podoba s euromincemi. U některých návrhů se vyskytly i technické nebo výtvarné nedostatky. Z těchto důvodů komise v průběhu prvního kola vyřadila z další soutěže 17 návrhů a u tří zbývajících návrhů, které zadané téma vystihovaly nejlépe, byly nápadité a výtvarně kvalitní, rozhodla o uspořádání užší soutěže. Autory těchto návrhů byli akademický sochař Jiří Harcuba, akademický sochař Vladimír Oppl a studenti Akademie výtvarných umění Jakub Vlček a Josef Oplištil, kteří předložili společný návrh. Komise stanovila podmínky pro účast v užší soutěži s uzávěrkou 19. května; u jednotlivých návrhů doporučila upravit nebo pozměnit některé atributy, kompozici nebo písmo. Současně připustila, vzhledem k obtížnosti námětu, volnější úpravu zejména rubových stran, event. i předložení výrazně odlišného nebo zcela nového námětu.

Obdobná situace nastala i v případě soutěže na bimetalovou minci. V prvním kole soutěže vyřadila komise 11 návrhů pro nedostatečnou výstižnost a věrohodnost tématu ve spojení s většími či menšími technickými nebo výtvarnými nedostatky. Ve druhém kole udělila odměny třem návrhům. Zbývající čtyři výtvarně nejzdařilejší a nejvýstižnější návrhy postoupily do třetího kola. Protože ani jeden z nich nebylo možné realizovat bez výraznějších úprav, komise stejně v případě stříbrné mince rozhodla o uspořádání užší soutěže. Podmínky pro autory, kterými byli akademický sochař Ladislav Kozák, akademický sochař Zbyněk Fojtů, student VŠUP Josef Šafařík a studenti AVU Jakub Vlček a Josef Oplištil (opět společný návrh), byly v podstatě rovněž shodné jako u stříbrné mince.

Užší soutěž na obě mince se uskutečnila 20. května 2003 v Bižuterii Česká Mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou. V obou případech komise konstatovala, že všichni vyzvaní autoři zadané podmínky splnili.

Z předložených návrhů na pamětní stříbrnou minci komise ohodnotila jako nejoriginálnější, nejvýstižnější a výtvarně velmi zdařilý společný návrh studentů J. Vlčka a J. Oplištila, udělila mu první cenu a doporučila jej k realizaci.

Po shlédnutí návrhů na bimetalovou minci komise konstatovala, že návrh ak. sochaře L. Kozáka je méně výstižný než ostatní tři návrhy, které jsou v podstatě na stejné úrovni. Po delší diskusi přistoupila komise k hlasování, ze kterého vyšel jako vítězný návrh ak. sochaře Zbyňka Fojtů. Komise mu přiznala první cenu a doporučila jej k realizaci.

Bankovní rada ČNB doporučení k realizaci u obou mincí schválila, avšak s určitými výhradami:

  • Na rubové straně návrhu pamětní stříbrné mince ztvárnili autoři stylizované státní symboly stávajících členských zemí Evropské unie, převzaté převážně ze státních znaků těchto zemí. V případě Itálie však byl použit benátský lev, který není symbolem celého státu. Podobně je tomu v případě Velké Británie, kde autoři zobrazili pouze anglické levharty. Pro Francii pak byly ztvárněny lilie, které jsou ovšem symbolem royalistickým. Proto bude nutné po konzultaci s heraldikem navržené symboly nahradit jinými, výstižnějšími.
  • Návrh bimetalové mince vyjadřuje v souladu se soutěžními podmínkami historické kořeny české státnosti. Na lícní jsou vyjádřeny historickými státními znaky jednotlivých epoch, na straně rubové důležitými resp. zlomovými letopočty. Bankovní rada před realizací mince doporučuje vyžádat si odborné stanovisko historiků k těmto letopočtům, popř. je ve smyslu tohoto stanoviska změnit nebo doplnit.

Autoři byli s rozhodnutím bankovní rady seznámeni. ČNB i autor bimetalové mince požádali o vyjádření k použitým letopočtům stanovisko odborných historických pracovišť a na základě jejich stanovisek byly letopočty upraveny. Současně, po konzultaci s mincovnou a vzhledem k obsahu zlata v bimetalové minci, byl autor požádán o změnu nominální hodnoty bimetalové mince z 2000 Kč na 2500 Kč. Po úpravě návrhů k oběma mincím přistoupí Česká mincovna k technickému zabezpečení jejich realizace. Emise stříbrných i bimetalových mincí se předpokládá koncem dubna roku 2004.

Poznámka: Na obrázcích jsou návrhy obou mincí v podobě, v jaké byly předloženy do užší soutěže.

Zpracovala: sekce peněžní a platebního styku, 27.6.2003