Jan Frait, viceguvernér ČNB
Národní fórum pro platby
Kongresové centrum ČNB
Praha, 9. června 2026
Úvodní slovo na jednání Národního fóra pro platby
Česká republika již v den svého vzniku disponovala moderním systémem mezibankovního platebního styku CERTIS. Když jsem ke konci roku 2000 „přistál“ jako nepraktický akademický teoretik v bankovní radě ČNB, dostal jsem do svého portfolia právě platební styk. Nejspíše proto, že jsem tam nemohl napáchat větší škody. A jelikož ten systém fungoval, tak jsem se zpočátku mohl více věnovat problémům, kterým v té době ČNB čelila v nespočtu oblastí. Záhy jsem však byl společně s tehdejším ředitelem sekce platebního styku Tomášem Hládkem konfrontován s potřebou rozhodnout, zda bude nezbytné nakoupit nové sálové počítače, na kterých systém běžel, nebo zda jít nějakou novou a méně nákladnou cestou. I díky dobrým radám od kolegů ze Slovenské národní banky jsme se správně rozhodli přejít na rychlé servery a systém se pak mohl zdárně rozvíjet. Kvantitativně rostl, jeho rychlost se zvyšovala, naučil se provádět i okamžité platby a od loňského roku ho mohou využívat i nebankovní instituce.
Nemá pražádný smysl nostalgicky vzpomínat na minulé úspěchy. Laťka je nastavena vysoko a všichni očekávají, že se bude posunovat stále nahoru. Zákazníci požadují rychlé, jednoduché a bezpečné platby. Tyto tři požadavky jdou zčásti proti sobě a ČNB průběžně hledá rovnováhu v návaznosti na to, jak se rozvíjí technologie, požadavky zákazníků a také rizika, kterým jsou platební systémy vystaveny.
Základním požadavkem zákazníka je mít možnost provést platbu elektronickým způsobem rychle a jednoduše, tedy během několika sekund. Aby doba trvání byla kratší než starý způsob předání hotovosti a vrácení drobných na pokladně. Zároveň není tolerováno složité klikání, které jsme byli nuceni provádět na počátku rozvoje internetového bankovnictví. Vše musí být intuitivní a přirozené. Nové generace uživatelů jsou na to zvyklé a považují to za samozřejmé. Pokud je tam krok navíc, příště si nejspíše zvolí jinou platební metodu.
Rychlost nepředstavuje pouze co nejrychlejší přesun peněz na účet příjemce, ale také trvalou dostupnost všech aplikací a nástrojů, které jsou do transakce zapojeny. Očekává se, že všechny IT služby budou fungovat ideálně neustále, bez výpadků. Dohled ČNB vnímá platební systémy jako jednu z nejkritičtějších funkcí u dohlížených subjektů. Vycházíme z toho, že moderní a bezpečné platby podporují důvěru ve finanční systém a tržní ekonomiku jako takovou. Naši dohledoví experti se při své činnosti při každé kontrole zaměřují na robustnost a stabilitu fungování platebních systémů, jak na frontendu (internetové nebo dnes již spíše mobilní bankovnictví), ale taky na backendu, tedy fungování transakčních systémů, jádrových bankovních systémů a další nutné IT infrastruktury, která umožnuje hladký běh bankovních systémů.
ČNB dostává od bank povinná hlášení, pokud elektronická bankovnictví nefungují v delším časovém úseku a mají dopad na významný počet klientů. ČNB pak požaduje vysvětlení příčin incidentu a nápravná opatření, která výrazně sníží riziko opakování takového výpadku. Takové incidenty se dějí a dohled působí na banky a jiné finanční instituce, aby neustále zlepšovaly kvalitu platebních služeb.
Další důležitou součástí dostupnosti platební služby je možnost zaplatit více způsoby. Může se stát, že jedna technologie je zrovna přetížená nebo má provozní výpadek. Když lze pohotově zaplatit jiným způsobem, je to tolerováno. Přiznejme si nicméně, že z hlediska alternativ má situace v Česku stále daleko k ideálu a dostupné technické možnosti nejsou zatím v plném rozsahu využívány. Může za tím stát i nezkušenost či neznalost na straně obchodníků i jejich zákazníků. Jedním z cílů tohoto fóra je tuto situaci napravit. Cest k tomu může být více. ČNB i s ohledem na vysokou nákladnost prozatím neuvažuje o rozvoji systému, jakým má být digitální euro. Za prioritu považuje rozvoj okamžitých plateb, jejichž infrastruktura je již vybudována. Podporujeme rovněž rozvoj otevřeného bankovnictví, které využívají jiné platební instituce pro nabízení platebních služeb.
Požadavky na implementaci otevřeného bankovnictví byly domácím bankám uloženy od roku 2018 zákonem o platebním styku transponujícím směrnici o platebních službách (PSD2). Regulatorní rámec PSD2 vytvořil pouze předpoklady pro rozvoj otevřeného bankovnictví. Praktická implementace a rozvoj konkrétně vyhrazených rozhraní (PSD2 API) probíhaly z přirozených důvodů – zejména opatrnostních – postupně v návaznosti na vývoj technologických možností. V rámci implementace směrnice PSD2 se domácí banky dohodly na společném postupu a prostřednictvím České bankovní asociace vytvořily nezávazný standard pro otevřené bankovnictví. Tento standard sjednotil technické a komunikační požadavky na poskytování služeb třetím stranám prostřednictvím API, čímž usnadnil interoperabilitu a bezpečnost napříč trhem. Klíčovým impulsem pro rozvoj v této oblasti se stal přechod k využívání bezpečnějších mobilních aplikací. A proto se v návaznosti na provedená šetření začal dohled ČNB v loňském roce důrazně a systematicky věnovat plnění požadavků PSD2 ze strany bank.
V dosavadní části letošního roku jsme s bankami vedli řadu jednání a v jejich průběhu jsme na ně apelovali, aby hladké fungování rozhraní zařadily mezi své priority. V případech, v nichž jsme spatřovali nedostatky, jsme stanovili nápravná opatření s rozumným harmonogramem, který respektuje náklady i bezpečnostní aspekty. Očekáváme, že do konce letošního roku dojde k výraznému pokroku v uživatelské přívětivosti a ke zvýšení stability a dostupnosti API. Prioritou z pohledu ČNB je odstranění překážek, které negativně ovlivňují realizaci běžných platebních převodů, včetně okamžitých plateb, a dostupnost základních funkcionalit.
Uvědomujeme si, že požadovaná jednoduchost a rychlost plateb se může dostávat do konfliktu s požadavkem, aby byly zcela bezpečné. Bezpečnost je nudná, pomalá a pro uživatele je přítěží do té doby, než se něco pokazí. Dohled ČNB proto hledá rovnováhu mezi uživatelskou přívětivostí a bezpečností. Aktuálně je bezpečnost platebních systémů obecně na takové úrovni, že podvodníkům se nevyplatí bojovat s bezpečnostními technologiemi a jdou snazší cestou – útočí přímo na člověka tak, aby dobrovolně otevřel dveře do svého bankovnictví. A tím vlastně podvodník překoná draze vybudované bezpečnostní technologie. Proto se musíme věnovat také osvětové činnosti. A snažit se, aby klienti chápali, že zajištění rovnováhy mezi konfliktními cíli – rychlostí, jednoduchostí a bezpečností – vyžaduje zodpovědný přístup i z jejich strany.