Inflace v únoru klesla na 1,4 % a byla nejníže od roku 2016
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v únoru 2026
V únoru meziroční míra inflace klesla o 2 desetiny na 1,4 %, což bylo mírně pod naší prognózou (1,6 %). Zásadním faktorem byl pokles cen potravin a alkoholu, celková inflace se tak dostala na nejnižší hodnoty od října 2016.
Poslední měsíce inflaci snižovala řada pozitivních impulzů ze stran cen energií a potravin. Na začátku roku bylo jednorázovým a výrazným vlivem zrušení poplatku za podporované zdroje energie (POZE) u cen elektřiny. V únoru se přidal mimořádný pokles cen potravin v kombinaci s poklesem cen alkoholických nápojů. Právě tyto položky pak stály za poklesem celkové míry inflace. Růst cen potravin je nejmírnější od podzimu 2024. Ve zbytku spotřebního koše už celkový pohyb cen nebyl výrazný.
Jádrová inflace v únoru zůstala beze změny na hodnotě 2,7 % r/r. Trendově se příliš nic nemění. Růst cen zboží zůstal utlumený, i když v únoru mírně zrychlil na 0,3 % r/r z 0,1 % a kompenzoval zpomalení z ledna. Naopak zvýšená je nadále inflace ve službách, byť v únoru zpomalila o 2 desetiny na 4,3 % r/r. Sledovaná položka náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v únoru pokračovala v nezměněném růstu 5,1 % r/r, což je nejvyšší hodnota za poslední 3 roky. Zvýšený zůstal i růst tržního nájemného (6,1 % r/r).
Celková inflace se díky příznivému vývoji cen energií a potravin dostala na začátku letošního roku výrazně pod hranici 2 %. V dalších měsících inflaci ovlivní nárůst cen ropy, ale stále by se mohla udržet pod 2 %. Jádrová inflace zůstane zvýšená poblíž současných úrovní, zejména kvůli cenám služeb.
I přes předchozí velmi příznivý vývoj celkové inflace představují zvýšená jádrová inflace a nově i nárůst globálních nákladových tlaků důvody pro obezřetnost v měnové politice.
Inflace v únoru klesla na 1,4 % a byla nejníže od roku 2016
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v únoru 2026
V únoru meziroční míra inflace klesla o 2 desetiny na 1,4 %, což bylo mírně pod naší prognózou (1,6 %). Zásadním faktorem byl pokles cen potravin a alkoholu, celková inflace se tak dostala na nejnižší hodnoty od října 2016.
Poslední měsíce inflaci snižovala řada pozitivních impulzů ze stran cen energií a potravin. Na začátku roku bylo jednorázovým a výrazným vlivem zrušení poplatku za podporované zdroje energie (POZE) u cen elektřiny. V únoru se přidal mimořádný pokles cen potravin v kombinaci s poklesem cen alkoholických nápojů. Právě tyto položky pak stály za poklesem celkové míry inflace. Růst cen potravin je nejmírnější od podzimu 2024. Ve zbytku spotřebního koše už celkový pohyb cen nebyl výrazný.
Jádrová inflace v únoru zůstala beze změny na hodnotě 2,7 % r/r. Trendově se příliš nic nemění. Růst cen zboží zůstal utlumený, i když v únoru mírně zrychlil na 0,3 % r/r z 0,1 % a kompenzoval zpomalení z ledna. Naopak zvýšená je nadále inflace ve službách, byť v únoru zpomalila o 2 desetiny na 4,3 % r/r. Sledovaná položka náklady vlastního bydlení (tzv. imputované nájemné) v únoru pokračovala v nezměněném růstu 5,1 % r/r, což je nejvyšší hodnota za poslední 3 roky. Zvýšený zůstal i růst tržního nájemného (6,1 % r/r).
Celková inflace se díky příznivému vývoji cen energií a potravin dostala na začátku letošního roku výrazně pod hranici 2 %. V dalších měsících inflaci ovlivní nárůst cen ropy, ale stále by se mohla udržet pod 2 %. Jádrová inflace zůstane zvýšená poblíž současných úrovní, zejména kvůli cenám služeb.
I přes předchozí velmi příznivý vývoj celkové inflace představují zvýšená jádrová inflace a nově i nárůst globálních nákladových tlaků důvody pro obezřetnost v měnové politice.
Petr Sklenář, ředitel sekce měnové