Leopold Surga (Týdeník Rozhlas 2.1.2009 Strana 15)
Měna s názvem rakousko-uherská koruna byla na území monarchie zavedena v roce 1892. Název koruna byl odvozen od vyobrazení symbolu panovníka (královská koruna). Na rozdíl od předcházející tzv.zlatkové měny, která byla založena na váhovém množství stříbra v jednom zlatém, byla nová měna definována zlatem. Název pak v roce 1919, kdy vznikla samostatná československá měna (koruna československá, Kč), převzala Československá republika. Pokusy o zavedení nového názvu (např.„sokol“a drobné - „káňata“)neprošly. Po německé okupaci v březnu 1939 vydávala nově zřízená Národní banka pro Čechy a Moravu protektorátní koruny (K) a začala provádět vnucenou měnovou politiku (záměrně podhodnocený kurz, kdy se jedna marka rovnala 10 korunám). Poválečná měnová reforma (koruna československá, Kčs) omezila pohyb několika měn na našem území a situaci částečně stabilizovala. Druhá měnová reforma v roce 1953 reagovala na znárodňování a přechod na centrálně plánované hospodářství. Nová československá koruna (Kčs) byla vyměňována v poměru 1:5 u částek do 300 (starých) Kčs, vyšší částky byly vyměňovány v poměru 1:50. To vedlo ke znehodnocení úspor drobných střadatelů. Po rozdělení Československa 1.1.1993 oba nové státní útvary název koruna převzaly. Korunu mají i Dánové, Švédové či Norové.
Odpověď zazněla v pořadu zVĚDAvosti Českého rozhlasu Leonardo.