Leopold Surga (Týdeník Rozhlas 5.11.2007 , rubrika: Rozhovor)
Čím se platilo, když ještě nebyly peníze?
V lidských společnostech, v nichž ještě neexistovaly peníze v podobě mincí a bankovek, fungovala především naturální směna. To znamená například „pět metrů jeleních šlach za zánovní sekeromlat“. Později lidé začali přecházet na určitý druh zboží, které mělo na daném území všeobecně uznávanou konstantní hodnotu. Byly to například mušličky, u jihoamerických indiánů kakaové boby... Mayové sice zlato znali, ale používali ho k něčemu jinému a platili právě kakaovými boby. Jinde se platilo kožešinami, přičemž neobvykle zbarvené kožešiny měly hodnotu o něco vyšší.
Zřejmě nejkurióznějším platidlem byly kamenné kotouče na ostrově Yap v západní části Tichého
oceánu. Dosahovaly průměru až čtyři metry. Široko daleko se tam žádný kámen nevyskytuje, takže ti,
co si takový symbol bohatství pořídili, ho museli přivézt na voru nebo na lodi. Historické prameny
dokládají, že na našem území se jako platidlo používaly plátěné šátečky, které neměly jinou funkci
než být používány ke směně za zboží. Ostatně slovo platit je odvozeno právě od těchto šátečků. Na
území Velké Moravy to pak byly hřivny - kovové předměty, které sloužily jako symbol hodnoty.