(Patria.cz 8.12.)
Otázka (, 14:13) -
Dobrý den, pane řediteli. Rád bych se Vás zeptal, jestli přicházející krize může české ekonomice přinést i něco pozitivního, např. může paradoxně dojít k posílení pozic menších, nezadlužených firem a podniků?
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:56) -
Já jsem vždy byl optimistou, takže nepochybuji o tom, že každá situace v sobě přináší něco pozitivního. Domnívám se, že tato krize přiměje mnohé účastníky byznysu chovat se v budoucnu zodpovědněji a zároveň i efektivněji, tj. snižovat náklady podnikání/výroby. Firmy, které se již doposud chovaly zodpovědně, tak samozřejmě mají dnes velkou výhodu - tzv. "krize důvěry" se jich týká minimálně.
Otázka (Roman Roubíček, 14:11) -
Dobrý den, Myslíte si, že zasahování vlád do volného trhu je dobré řešení? Nepovede to naopak k prohloubení recese? Děkuji
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:54) -
Já osobně se domnívám, že ad hoc řešení obecně nejsou šťastná a neprospívají fungování trhu. Jsem zastáncem dopředu stanovených pravidel a dodržování těchto pravidel. Zásahy do trhu jsou opodstatněné pouze v případě hrozícího systémového rizika, tj. rizika selhání celého trhu. Ale takovéto případy jsou zcela výjimečné.
Otázka (, 13:58) -
Dobrý den, co říkáte strmému propadu cen komodit a má tento propad reálné opodstatnění ? Pokud nedojde k stabilnímu financování komoditního sektoru, nedojde ve střednědobém horizontu k vygenerování ještě větší komoditní bubliny? Co energetické komodity? Došlo v tomto sektoru ke změně fundamentu, nebo se jedná jen o korekci trhu? Děkuji. Michal
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:43) -
Já osobně se domnívám, že u cen komodit (zejména ropy) se jedná o určitou korekci tržních cen. Nicméně je nutné zdůraznit, že ceny komodit vždy byly velmi volatilní a zejména pak procyklické. To znamená, že s ochlazením světové ekonomiky bylo možno očekávat pokles cen komodit.
Otázka (matrix, 13:48) -
Dobrý den, jaký rozdíl v dopadu současné finanční krize na českou ekonomiku by podle Vás byl, kdybychom měli euro? Děkuji.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:41) -
Hned v úvodu mé odpovědi chci podotknout, že do problémů v souvislosti se současnou finanční krizí se dostaly země, které jsou jak členem eurozóny, tak stojí i mimo eurozónu. Euro by nás před dopady měnové krize rozhodně neuchránilo. Jediné, co dokáže zemi před finanční či měnovou krizí skutečně ochránit, je provádění zodpovědné hospodářské politiky. Tím, že česká měnová politika měla dlouhodobě nízké úrokové sazby, nebyly v ČR tendence k finančnímu zprostředkování úvěrů a hypoték v cizí měně. A to byl velmi důležitý fakt, který nám pomáhá být do určité míry izolován od problémů současné finanční krize. Existence vlastní měny a vlastní měnové politiky nám tak pomohla nebýt přímo vystaven finanční krizi.
Otázka (M.K., 11:43) -
Dobrý den, kdy podle Vás skončí světová finanční krize a recese a začnou se zotavovat trhy? Děkuji a přeji hezký den.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:31) -
Datum konce finanční krize opravdu nevím a ono ani období krize není nikdy přesně ohraničené – vždy budou existovat firmy, které se ocitají v problémech – a to i v době konjunktury. Většina poválečných recesí ve vyspělých zemích trvala 3 až 5 čtvrtletí, takže pokud bude recese v USA a dalších zemích „tradiční“, lze očekávat, že se začne blýskat na lepší časy v roce 2010. Finanční trhy obvykle reagují s určitým předstihem – klesají jako první na začátku recese, ale také se jako první zvedají na jejím konci. Podle této pravidelnosti by se finanční trhy mohly zvednout již příští rok. To vše za předpokladu, že se bude jednat o recesi „tradiční“ a nikoliv o dlouhý bolestivý proces, kterým si například procházelo Japonsko celá devadesátá léta. Stále věřím, že recese v západních zemích bude onou tradiční a nikoliv „japonskou“. Co se týká ČR, domnívám se, že se sice bude jednat o prudké zpomalení z dosavadních rychlých temp růstu na úrovni kolem 6%, na která jsme si zvyklí, ale do recese bychom se neměli propadnout.
Otázka (H()L()T4, 11:09) -
Úroková sazba vyjadřuje cenu peněz. U všech ostatních statků umělé stanovování ceny vede k tržním deformacím. Navíc snižování ceny v případě klesající nabídky a rostoucí poptávky znamená urychlení pádu trhu s tímto statkem. Můžete mi prosím říct, co čekáte, že se stane s CZK, když se k ní ČNB chová stejně jako k výše uvedenému imaginárnímu statku? Děkuji a přeji hezký den
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:26) -
Dovolím si vyjádřit jiný ekonomický pohled: je sice pravda, že úroková sazba se často populárně označuje jako cena peněz, ale ve skutečnosti je to cena za vypůjčení peněz neboli cena úvěru, a to je rozdíl (viz Milton Friedman). Peníze mají ve srovnání s jinými statky poněkud specifické postavení, protože dnes již nežijeme ve světě komoditních peněz, ale peněz, které jsou v poslední instanci dodávány centrálními bankami. Případné snížení úrokových sazeb tak je způsob, jakým centrální banky podporují nabídku peněz.
Otázka (P.Vodstrčilová, Reuters, 10:54) -
Ještě mám dotaz k dluhopisovému trhu... Jak byste současnou situaci popsal? Vyžaduje tento trh ještě nějaké zásahy ze strany ČNB? Pokud ano, mohl byste naznačit, co připravujete?
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:17) -
Situace na dluhopisovém trhu sice zatím není srovnatelná se situací, jaká na něm panovala před několika měsíci. A stejně tak tomu není ani na peněžním trhu s kratšími splatnostmi. U peněžního trhu však již pozorujeme tendenci k uklidnění, i když spready jsou zde stále neobvykle vyšší. Ohledně dluhopisového trhu zatím nepřipravujeme žádné nestandardní opatření například v podobě market-makingu, protože se domníváme, že se obnoví důvěra a s ní i normální fungování trhu dluhopisů. Navíc tento trh rozhodně nezamrznul zcela, probíhaly kotace přes brokery.
Otázka (P.Vodstrčilová, Reuters, 10:49) -
Dobrý den. Trh se po dnešních datech o inflaci, která strmě spadla směrem k cíli ČNB, a po slabém zahraničním obchodu začal připravovat na snížení úrokových sazeb během zasedání 17/12. Souhlasíte, že situace je zralá na větší zásah do měnové politiky, než drobné ladění o 25 bps? Děkuji a přeji příjemné odpoledne.
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:16) -
Tím si v tento okamžik opravdu nejsem jistý. Připomínám, že trajektorie úrokových sazeb v základním scénáři v poslední prognóze inflace byla a je stále klesající. Je skutečně otázkou, do jaké míry nové informace tuto trajektorii skutečně posouvají ještě více směrem dolů, než indikuje dosavadní základní scénář prognózy.
Otázka (Hartman, 10:29) -
Dobrý den, je podle Vás správné zachraňovat automobilky? Mohou si za současné problémy samy, nebo je na vině skutečně finanční krize? Co když to u automobilek nekončí? To budou státy zachraňovat každého, kdo si řekne o peníze...? Děkuji za odpověď, i když není úplně z Vašeho oboru...
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:10) -
Americké automobilky měly již problémy dlouhodobě. V době finanční krize, kdy je pro firmy obtížnější přístup k financování, se tyto problémy ještě zvýraznily, ale nemám žádné detailní informace o stavu jejich bilancí a cash flow. Obecněji řečeno podpora je opatřením nesystémovým, tržně nekonformním a vede k tzv. morálnímu hazardu ostatních účastníků trhu. Osobně bych proto taková opatření nepodporoval.
Otázka (tk, 10:02) -
Dobrý den, nevím jestli to šachování se sazbama + různé dotační balíčky je to správné. Domnívám se, že se jedná jen o vytloukání klínu klínem a přenesení finančních problémů do budoucnosti. Každý soudný člověk ví, že při snížení sazeb se zvedne zájem o úvěry a tím se zvýší růst HDP, což povede k opětovnému výraznému růstu cen komodit a následnému růstu inflace - pak dojde opět na růst sazeb a jsme tam kde jsme. Jsme v úvěrové pasti - tahle krize je velká, příští bude obrovská a další devastující. Z jakého důvodu by teda měla ČNB snižovat sazby, není lepší se politický šaškárny neúčastnit - nechat ekonomiku přistát (i za cenu krátkodobého propadu) a pak využít hlouposti ostatních zemí a svést se na jejich růstové vlně???
Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:09) -
Váš dotaz se dotýká vztahu měnové politiky a cen komodit. To je téma, které je v měnové teorii stále otevřené a ekonomové se přou, do jaké míry by měnová politika měla brát vážně změny cen komodit a nemovitostí (obecněji řečeno ceny aktiv), protože prudké snižování úroků je jistě může ovlivnit. Připomínám však, že u nás pracujeme v režimu cílování inflace, který se dívá dopředu – dnes míříme na inflaci na počátku roku 2010 a v našem rozhodování o sazbách samozřejmě je i obsažen vliv sazeb na HDP a jeho zpětný vliv na inflaci. Změna sazeb (ať tím či oním směrem) je motivována naší snahou splnit stanovený inflační cíl, nikoliv snahou udržet hospodářský růst na nějaké konkrétní úrovni. Nějaké politické motivy v rozhodování o sazbách já osobně zcela odmítám.
Otázka (, 9:21) -
Inflace v listopadu meziměsíčně poklesla o 0,5 %. Teoreticky tak vzniká nový prostor pro uvolňování měnové politiky, jež by mohlo pomoci české ekonomice v prostředí oslabující poptávky zvenčí. Je podle Vás pravděpodobné, že ČNB tohoto prostoru využije pro snižování sazeb?
Odpověď (Vladimír Tomšík, 13:59) -
Přeji dobré odpoledne všem účastníkům Patria on-line diskuse. Máte pravdu, že pokles celkové inflace je aktuálně poněkud rychlejší, než předpokládal základní scénář aktuální inflační prognózy. Velký vliv má pokles cen pohonných hmot, o kterém si však osobně myslím, že si do budoucna nemůže udržet stávající razanci v poklesu (ropa již ztratila 2/3 hodnoty od vrcholu na začátku letošního léta). Na druhou stranu musím připomenout, že ČNB sleduje cíl v horizontu 12 až 18 měsíců. Rozhodování o sazbách je komplexní a bere v potaz nejen výši inflace, ale také její strukturu a mnoho dalších veličin (zejména měnový kurz vůči euru). Netroufnu si zde říci, do jaké míry toto dnešní číslo inflace posune implikovanou trajektorii úrokových sazeb ještě více směrem dolů.