Ztrátu centrální banky dokážeme vyrovnat

(Petr Blažek, Julie Hrstková, HN 2.6.2005 strana 23)

ZDENĚK TŮMA, GUVERNÉR ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY:

Praha, 2. 6. 2005

Platí strategie dohodnutá s vládou, která předpokládá přijetí eura v letech 2009 až 2010, říká guvernér ČNB Zdeněk Tůma v rozhovoru, jehož plné znění přináší ve svém 22. čísle týdeník Ekonom.

* Výroky některých členů Bankovní rady naznačují, že je lepší s přijetím eura nespěchat. Kriticky se k jednotné měně vyjádřil například člen Bankovní rady Robert Holman. Jde o změnu stanoviska celé ČNB?

Názory se lišily i v minulosti. Bankovní rada je složena ze sedmi členů, každý má mandát od prezidenta. Každý má také na řadu věcí jiný názor. To, že pan profesor Holman je ohledně rychlého přijetí eura skeptičtější, není žádné překvapení. Svůj názor také neprezentoval jako názor instituce. Stále proto platí strategie dohodnutá s vládou, která předpokládá přijetí eura v letech 2009-2010. Finální krok včetně jeho načasování je však politickým rozhodnutím.

* Podle materiálu Přehled úkolů před zavedením eura měla ČNB zahájit v první polovině 2005 spolupráci s Ministerstvem financí a spolu s ostatními resorty připravovat detailní plán přechodu na euro. Vjaké fázi plánování, pokud vůbec v nějaké, jste?

Dosavadní spolupráce s Ministerstvem financí spočívá ve výměně několika dopisů. Výsledkem je rozhodnutí, že gesci za přechod na euro má resort financí, který bude koordinovat kroky zúčastněných stran. Hlavní práce a debaty se rozeběhnou v příštím roce. Má-li platit rok vstupu 2010, pak dva roky před tím musíme zakotvit korunu v systému ERM II. To předpokládá, že v roce 2006 si musí ČNB vyjasnit, jak bude fungovat měnová politika v prostředí ERM II, nakolik je kompatibilní s tím, co děláme nyní, a v čem budeme muset udělat v měnové politice změny. Zatím nic konkrétního, co by vyžadovalo naše rozhodnutí, na stole není.

* Jedním z aktuálních problémů, které musí ČNB řešit, je její ztráta. Její výše už dosáhla zhruba 125 miliard korun. Diskuse na toto téma nedávno proběhly ina stránkách Ekonoma. Proč však stále není jasný plán řešení?

Předesílám, že nic netajíme a minulý týden jsem vše vysvětloval poslancům. Jak je známo, největší část ztráty vzniká oslabováním dolaru a eura, protože v těchto měnách máme své rezervy. Tyto kursové ztráty jsou dočasné a nejpozději s přijetím eura se významné části problému zbavíme.

* Snad jenom jeho narůstání, ne? K vyřešení by se musely kursy deviz vrátit tam, kde jste je kupovali.

Jistě, ale abych mohl problém řešit, musím napřed zastavit jeho narůstání. A co se vlastní ztráty týče, tu vyřešíme v rámci očekávaného hospodaření. Pomůže nám změna struktury pasiv, díky čemuž se budou zvyšovat úrokové zisky a příjem z prodeje oběživa. Z našich modelů vychází, že ztrátu dokážeme v rozumném horizontu vyrovnat. Nechci uvádět čísla, ale...

* Ale ten horizont sahá daleko za očekávané přijetí eura, že? Apřece nás nenechají vstoupit do eurozóny s nevyřešenou ztrátou centrální banky.

Nechci říkat, jestli to bude patnáct nebo dvacet let, ale opravdu bychom měli být schopni tu ztrátu pokrýt. Shodli jsme se na tom i s auditorem. Do přijetí eura to samozřejmě nebude, ale to považuji za irrelevantní. Nevím, kde se vzala úvaha, že to musíme splatit už při vstupu do eurozóny. Nikdy nic takového řečeno nebylo, i když je fakt, že nelze vyloučit nějakou budoucí debatu na toto téma. Podmínkou evropského systému centrálních bank je, aby nebyla ohrožena finanční stabilita žádného z prvků celého systému. A pokud existuje rozumný plán řešení, není důvod pro požadavek na jednorázové splacení. Podle mého názoru by takový požadavek ani zaznít neměl.

* Ztráta se však zatím prohlubuje, nyní se v bilanciocitne ekvivalent 40 miliard korun z prodeje Telecomu. V dalším obdodí se plánuje prodej ČEZ. Což je dalších pár set miliard...

Zatím není žádný jasný plán na prodej ČEZ. Tohle by jinak mohl být argument, aby byl ČEZ prodán až po přijetí eura - i když je jasné, že to nebude dominantní motivace. Co se týče dopadu těchto operací na naši ztrátu, model jejího splácení by neohrozil ani nárůst devizových rezerv z titulu prodeje ČEZ.

* Pak už nečekáte posilování eura?

Ano.

* Jak to vlastně bude s vašimi rezervami po vstupu do eurozóny? Kolik převedeme do Frankfurtu?

Nyní máme přibližně 22 miliard eur, převádět budeme necelou miliardu eur, a to v dolarech, jenech a zlatě.

* Jakou funkci budou mít zbylé rezervy, když už nebudou existovat žádná vlastní měnová rizika?

To je relevantní už dnes - nepotřebujeme tolik devizových rezerv. Ale tento problém momentálně nemá řešení. Jednoduše nelze převést devizové rezervy státu, protože pak by bylo třeba převést i závazky. Podobně je na tom řada centrálních bank, nejen japonská nebo čínská, ale i v Evropě.

* Když část devizových rezerv nepotřebujete, jak se to projevuje ve vaší investiční politice? Počítáte s tím, že po vstupu do eurozóny byste investovali zbylé rezervy agresivněji, třeba po vzoru norského ropného fondu?

Tyhle úvahy probíhají v mnoha centrálních bankách. Zatím jsme mírně prodloužili splatnost investic. Lze si představit, že část portfolia by byla méně likvidní. O případné změně vztahu k riziku teprve začínají diskuse. Ale jsou v počátcích a konkrétnější debata o jiné alokaci portfolia není na stole.