Zrodila se nová peněžní teorie

Aleš Michl (Mladá fronta DNES 13. 5. 2019 strana 10, rubrika Názory)

Jestřábi a holubice

Zatímco Česko v době expanze tři roky po sobě hospodařilo ve veřejných financích s přebytkem, v USA to rozjeli hlava nehlava na dluh. Prezident Donald Trump oznámil více peněz na armádu, více stojí i zdravotnictví, naplánovány jsou nové investice. Do toho snížil daně lidem a firmám. Tak například efektivní sazba u korporátní daně, tedy procento, co po všech úlevách firmy skutečně platí, je dnes 15 %, v roce 2014 to bylo 30 %. Firmám vzrostl cash v pokladně. Vzrostly však i dividendy, zpětný nákup vlastních akcií, rozjely se nové investice i fúze a akvizice. Firmy nový cash nevyužily na snížení zadluženosti. Míra dluhu firem k HDP se dále zvýšila ze 42 % v roce 2014 na 46 % v roce 2018, což je nejvíc v historii. Státní rozpočet USA je pak naprojektován do roku 2029 s průměrným deficitem 4,4 % HDP, v průměru posledních padesáti let byl 2,9 % HDP.

Jestliže Keynes radil masivně pomáhat ekonomice v krizi, ale v dobrých časech šetřit, a jestliže disciplinovanější přístup zase velí k vyrovnanému rozpočtu (schwarze Null v Německu), tak tohle je jakási nová, „moderní“ peněžní politika (anglicky je označována zkratkou MMT). Prostě peníze rozhazuje kdekdo, dluhy nevadí a sází se na to, že po dolaru bude poptávka vždy.

Problém nastane, až výrazněji vzroste dlouhodobá úroková sazba a začne to zase naopak prodražovat soukromé investice.

Ještě že letos se vydala už i první akademická makro učebnice na tuhle MMT od autorů Mitchell, Wray a Watts. Tak si ji jdu koupit a dám do knihovny ČNB. Zůstávám stará škola – pro naši malou otevřenou ekonomiku založenou na exportu chci pevnou korunu a úspory a je dobře, že v době expanze byl český stát v plusu. Nejsme případ MMT.