(ČT 24 25.5.2009, rubrika: 08:25 Studio 6 II)
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Sazby České národní banky, které jsou už teď na svém historickém minimu, budou dál klesat, už čtyři ze sedmi členů Rady České národní banky tuto možnost připustili. Naposledy rada snížila sazby 7. května, tu základní na 1,5 %. Znovu bude rozhodovat za měsíc. Se mnou ve studiu je už Robert Holman, člen bankovní rady České národní banky, hezké ráno.
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Dobré ráno.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Budou tedy úroky dále klesat? Vy jste ještě naposledy nehlasoval pro to snížení, které tedy nakonec prosadili vaši kolegové. V čem se podle vás situace změnila?
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak já jsem na tom posledním měnovém politickém jednání se do poslední chvíle rozhodoval, jestli budu hlasovat pro snížení nebo pro ponechání. Nakonec u mne převážila obava, že to další snížení úrokových sazeb by mohlo vést k další depreciaci koruny. Vzhledem k tomu, že i Evropská centrální banka snížila, její reposazba je teď 1 %, tak je pravděpodobné, že i Česká národní banka ještě v dalším obdobím, nevím, jestli to bude už v tom dalším měnovém zasedání, je možné, že i my ještě snížíme.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Vy jste řekl, že vás překvapil propad hrubého domácího produktu v České republice o 3,4 %. Že to je víc než jste očekávali, je to i jeden z důvodů, proč se přikláníte k dalšímu snížení sazeb?
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Ten hospodářský propad nás překvapil. My jsme očekávali poněkud mírnější. Ale zase na druhé straně je pravda, že očekáváme, že třeba Český statistický úřad ještě provede nějakou revizi těch čísel. Samozřejmě, že hloubka hospodářské recese je důležitým faktorem, který by nás mohl přimět k dalšímu snížení sazeb.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Nabízí se otázka, jaký smysl mají vlastně sazby blížící se nule, když komerční banky se podle toho příliš neřídí. Pro klienty, pro firmy je vlastně půjčování peněz stále zůstává drahé?
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Je pravda, že v současné době, v současné situaci měnová politika není tak účinná, pokud jde o dopad měnově politických sazeb na klientské sazby, to znamená na sazby bank z jejích úvěrů. My ovlivňujeme bezprostředně sazby na peněžním trhu. Banky pochopitelně v dnešní době jsou opatrnější a mají větší rizikovou prémii, takže i ty úrokové sazby bank jsou vyšší než bychom si přáli, ale s tím my nemůžeme nic dělat. Kromě toho měnová politika ztrácí schopnost ovlivňovat dlouhodobé úrokové sazby, pokud narůstají rozpočtové schodky a roste státní dluh a pokud vláda prodává stále větší množství státních dluhopisů, tak tím tlačí ty dlouhodobé úrokové sazby nahoru.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Takže to je vlastně současná situace v podstatě, dá se říci. Centrální banka sleduje především inflační cíl. Proč tedy vlastně se řídí měnová politika podle inflace, když třeba v současné době toho inflačního cíle není dosaženo? Naposledy dubnu inflace zpomalila na 1,8 %, což je nejníž od února 2007. Inflační cíl pro letošek je 3 %?
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Inflační cíl pro letošek je 3%, ale je velmi těžké ho dosáhnout v situaci hlubší hospodářské recese. My očekáváme, že horizont měnové politiky je 1,5 roku, takže to co my děláme dneska se sazbami, dopadne na reálnou ekonomiku až za 1,5 roku, takže my očekáváme, že v příštím roce se strefíme do inflačního cíle už do toho nového, který bude 2 %, ale co se týče té politiky inflačního cílování, tak tady bych chtěl říct, že tam je určitý problém v tom že inflační cíl je definován poměrně úzce pomocí indexu spotřebitelských cen a ta inflace, kterou my cílíme, vlastně zahrnuje jenom ceny zboží a služeb, ale nezahrnuje například už ceny nemovitostí a to je právě věc, se kterou se budou muset banky, které cílují inflaci, vyrovnat a budou ji muset v budoucnu nějak reflektovat, protože, jak víme, jsou to právě ty ceny nemovitostí, kde v poslední době narůstaly cenové bubliny a právě prasknutí těchto cenových bublin zejména ve Spojených státech odstartovalo tu finanční a nemovitostní krizi, která se nakonec přelila do hospodářské recese a zasáhla i nás.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Česká národní banka v červnu vydá zprávu o finanční stabilitě České republiky. Ovlivní ji třeba právě i tato situace na realitním trhu u nás? Přinese nějaké negativní zprávy?
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
No, negativní zprávy. Ta situace na realitním trhu je taková, že ceny nemovitostní v posledních letech rychle rostly. Je pravda, a my to i píšeme v té zprávě o finanční stabilitě, která vyjde, že ceny nemovitostí byly z větší míry taženy nahoru fundamentálními faktory, to znamená, rychlým a silným hospodářským růstem a odpovídajícím růstem příjmů domácností a zisků firem. Ale určitá část toho cenového nárůstu mohla být i důsledkem spekulací a uvolněné měnové politiky, zejména tedy dostupností úvěrů nízkými úrokovými sazbami a my už jsme v té loňské zprávě o finanční stabilitě upozorňovali, že identifikujeme počáteční narůstání cenových bublin na některých segmentech toho nemovitostního trhu. Nakonec ukázalo se právě, že na trhu komerčních nemovitostí ta cenová bublina skutečně narostla. Já se domnívám, že kdyby k nám nedorazila hospodářská recese ze zahraničí, takže by nakonec mohla narůst cenová bublina i na trhu rezidenčních nemovitostí.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Praskne bublina?
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Tak na trhu komerčních nemovitostí už praskla. Co se týče rezidenčních nemovitostí, můžeme očekávat určitý pokles, ale všechno záleží na tom, jak bude recese dlouhá. Pokud je před námi opravdu dlouhá hospodářská recese, tak se určitě nevyhneme významnějšímu propadu ceny i na tom trhu rezidenčních nemovitostí.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Co se bude ve vaší zprávě o finanční stabilitě o bankách? Jak jsou na tom v současné době se zdravím banky?
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Bude tam mnoho informací o bankovním sektoru. Myslím, že to bude zajímavé čtení pro každého. Mohu prozradit, že ta situace našeho bankovního sektoru není špatná. Rozhodně naše banky jsou na tom lépe, řekl bych, podstatně lépe než banky zejména v západních zemích. Je ovšem pravda, že se projevuje určitý nárůst v selhání jako důsledek hospodářské recese a jak už jsem řekl, pokud bude hospodářská recese dlouhá a nebude trvat rok, ale třeba dva tři roky, tak bankám s největší pravděpodobností budou narůstat ty nesplácené úvěry, což by mohlo znamenat, že některé banky budou mít ztráty. Nicméně mohu říci, že náš bankovní sektor je tak dobře kapitalizován. Kapitálová přiměřenost se pohybuje kolem 12 %, že i při hlubší a déle trvající recesi banky s největší pravděpodobností budou schopny uhradit své případné ztráty z vlastního kapitálu.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
I tak budeme doufat, že k tomu nedojde. Mým hostem byl Robert Holman, člen Bankovní rady České národní banky, díky za návštěvu, na shledanou.
Robert HOLMAN, člen Bankovní rady ČNB
--------------------
Také děkuji, na shledanou.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Z rubriky peníze pro tuto chvíli všechno.