Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB (Ekonom 12.11.2009, str. 66 Peníze a burzy)
Česká ekonomika vzroste v příštím roce o 1,4 procenta. Hospodářský vývoj utlumí úsporná opatření.
Prognóza ČNB
Eurozóna i tuzemská ekonomika již zřejmě dosáhly dna svého poklesu a pro zbytek letošního roku se očekává mírné oživení. To však nutně neznamená trvalé zrychlení růstu. Stále přetrvává názor, že oživení může mít tvar nesouměrného W, jehož druhá část nás teprve čeká.
Inflace v Česku dosáhla v říjnu záporných hodnot. Její budoucí vývoj i hospodářský růst ovlivní úsporná rozpočtová opatření.
Dočasné vzepětí
Vývoj ekonomické aktivity v eurozóně ve druhém čtvrtletí roku 2009 přinesl celkově zklamání, ačkoli některé země - včetně Německa - již zaznamenaly mírný mezičtvrtletní nárůst HDP. V uplynulém období se tak množily příznivé zprávy signalizující hospodářské oživení. Finanční trhy pokračovaly v (možná až neudržitelně) rychlém zotavení.
Zahraniční analytici v reakci na to zmírnili očekávaný průměrný pokles eurozóny v letošním roce.
Druhé pololetí by proto mělo být ve znamení zvýšení ekonomické aktivity. I výhled růstu na příští rok byl přehodnocen směrem vzhůru, nepatrně nad jedno procento. To však nutně neznamená definitivní konec hospodářských obtíží. Stále přetrvává názor, že se jedná o krátkodobé vzepětí a po odeznění vlivu vládních protikrizových opatření bude nejspíše růst eurozóny v průběhu příštího roku opět zpomalovat.
Trvalé zotavení by mohlo nastat až v roce 2011, kdy je očekáván růst o necelá dvě procenta. Zpoždění by přirozeně mělo nepříznivé dopady i na českou ekonomiku, která je na oživení v eurozóně bytostně závislá.
Odlepení ode dna
Tato závislost je zjevná i z dosavadního vývoje českého hospodářství. Pokles, který nastal na přelomu loňského a letošního roku vlivem propadu zahraniční poptávky, byl podle revidovaných údajů hlubší, než se původně předpokládalo.
Ve druhém čtvrtletí 2009 se HDP meziročně snížil o 5,5 procenta. Projevil se v něm prudký útlum obratu zahraničního obchodu i výrazný propad celkových investic, zejména zrychlení poklesu zásob. Spotřeba domácností i vlády, které pokračovaly v kladném - i když zpomalujícím - růstu, dokázaly tyto nepříznivé vlivy vyrovnat jen částečně.
Ve srovnání s prvním čtvrtletím letošního roku ale HDP nepatrně vzrostl, což naznačilo, že pokles výkonnosti české ekonomiky již dosáhl svého dna. To potvrzují i poslední dostupné údaje o vývoji průmyslu v srpnu a září, kdy došlo k podstatnému zmírnění meziročního poklesu produkce. Příznivý byl v uvedených měsících i vývoj exportu, který odráží zotavování vnější poptávky.
V obou domácích ukazatelích se s jistým zpožděním projevil mimo jiné i vliv zahraničního šrotovného, neboť k nejzřetelnějšímu zlepšení došlo v automobilovém průmyslu. Lze tedy předpokládat, že se aktivita v české ekonomice ve třetím čtvrtletí zvýší zhruba o jedno procento, a její meziroční pokles se díky tomu zmírní.
I v posledním čtvrtletí by měl být vývoj příznivý, pokles české ekonomiky v roce 2009 celkově dosáhne 4,4 procenta. Oživení na přelomu letošního a příštího roku je také hlavním důvodem toho, že ČNB zvýšila celoroční prognózu růstu HDP pro rok 2010 na 1,4 procenta.
Růstová trajektorie ale nebude přímočará a meziroční růst HDP bude v průběhu roku 2010 zřejmě znovu zvolňovat směrem k nule. Podepíše se na tom zejména opětovné zpomalení růstu v eurozóně a odeznění vlivu některých protikrizových opatření v ČR i v zahraničí.
Konkrétně u šrotovného lze předpokládat, že po jeho skončení poptávka po nových automobilech klesne pod úroveň, kterou by bez vlivu tohoto opatření dosáhla.
Pokles spotřeby
Na zpomalení růstu ekonomiky se podepíše i očekávaný, zhruba jednoapůlprocentní pokles spotřeby domácností v příštím roce. Jednou z příčin bude pokračující nárůst nezaměstnanosti, která se sice výrazně zvýšila již během letošního roku, nicméně její vrchol lze očekávat až někdy na přelomu let 2010 a 2011. V případě sezonně očištěné obecné míry nezaměstnanosti bude tento vrchol lehce nad devíti procenty, což je více než dvojnásobná hodnota ve srovnání s rokem 2008.
Také růst mezd v soukromém sektoru bude v roce 2010 umírněný (méně než tři procenta), protože podniky se budou i nadále snažit udržet na uzdě své náklady v podmínkách jen nesměle rostoucí produkce. Ve veřejném sektoru bude růst mezd tlumen přijatými úspornými opatřeními.
Tato úsporná opatření budou brzdit reálnou spotřebu domácností také v důsledku zvýšení sazeb nepřímých daní a omezení některých sociálních dávek.
Celkový dopad fiskálního balíčku do růstu HDP pro rok 2010 lze odhadnout zhruba na -0,8 procentního bodu, pro rok 2011 ve výši -0,3 procentního bodu. To je podstatně méně než celkový rozsah rozpočtových úspor přesahující dvě procenta HDP, protože tyto úspory budou mít i některé příznivé dopady na růst.
Zejména umožní v nejbližším období nižší výnosy státních dluhopisů, což by mělo přispět k poklesu úrokové sazby z úvěrů, a tím omezit vytlačování soukromých výdajů vládními schodky.
I tak by ale přijatá úsporná opatření pro rok 2010 měla svým restriktivním působením více než kompenzovat stimulační dopad předchozích protikrizových opatření.
Plynulejší a rychlejší ekonomický růst proto nastane až s výraznějším oživením zahraniční poptávky a opětovným obnovováním růstu spotřeby domácností v průběhu roku 2011. Tyto faktory se promítnou ve více než dvouprocentním zvýšení českého HDP.
Inflace ovlivněná daněmi
Ve třetím čtvrtletí letošního roku pokračovalo výrazné zpomalování domácí inflace. Na tomto vývoji se podílely ceny potravin, regulované ceny i »jádrová« inflace.
Projevuje se tak předchozí výrazný pokles světových cen komodit a utlumená ekonomická aktivita. V poslední době začal na nižší inflaci tlačit též vývoj dovozních cen v důsledku nedávného posílení kurzu koruny a klesajících cen výrobců v zahraničí.
V říjnu 2009 klesly spotřebitelské ceny o 0,2 procenta a česká ekonomika se tak oficiálně dostala do deflace poprvé od roku 2003. Projevilo se v ní snížení cen zemního plynu pro domácnosti. Poté by se měla až do prvního čtvrtletí příštího roku pohybovat na hodnotách blízkých nule. Na nich ji bude mimo jiné udržovat další zpomalení růstu regulovaných cen, a to zřejmě až mírně pod nulu počátkem příštího roku, v důsledku očekávaného snížení cen elektřiny a pokračujícího poklesu cen plynu.
Naopak směrem vzhůru budou inflaci tlačit změny nepřímých daní přijaté v rámci úsporných rozpočtových opatření, konkrétně zvýšení obou sazeb DPH, spotřební daně u pohonných hmot, alkoholu i cigaret. Kdyby se tyto změny promítly plně, zvýšily by celkovou cenovou hladinu o 1,2 procenta.
Plný dopad však lze čekat pouze u spotřebních daní a v případě DPH jen u položek s regulovanými cenami. U tržních cen naopak v minulosti k úplnému promítnutí změn DPH obvykle nedocházelo, a tím méně ho je možné očekávat v současné situaci utlumené ekonomické aktivity.
I tak ale bude skutečný dopad změn daní do inflace poměrně výrazný, ve výši zhruba 0,9 procentního bodu. To způsobí, že se celková inflace koncem roku 2010 dostane až mírně nad nový dvouprocentní cíl ČNB, kde se bude nacházet i v následujícím roce.
Inflace očištěná o přímé dopady změn nepřímých daní, od níž se odvíjí rozhodování centrální banky o nastavení úrokových sazeb, se ale bude zvyšovat postupněji a bude se zezdola blížit k cíli.
Z tržních cen se jako první do kladných meziročních temp růstu vrátí ceny pohonných hmot odrážející vývoj světových cen ropy.
Průměrná cena ropy Brent by měla v příštím roce lehce přesáhnout 75 USD/barel a v roce 2011 dále vzrůst na 80 USD/barel, což je podstatně více proti nízkým hladinám z první poloviny letošního roku.
Ve druhém pololetí 2010 se nad nulu vrátí i růst cen potravin a »jádrová« inflace. Z meziročního vývoje cen potravin odezní aktuálně nízké ceny zemědělských výrobců, které po letošní sklizni překvapivě ještě dále klesly, a představují tak momentálně jeden z hlavních protiinflačních faktorů.
Na zvýšení jádrové inflace se při očekávané stabilitě kurzu koruny bude podílet postupné obnovení cenového růstu v zahraničí, které se projeví mírným růstem dovozních cen. Rovněž lze předpokládat, že postupné - byť přerývané - oživení hospodářské aktivity umožní firmám pozvolnou obnovu v současnosti viditelně stlačených ziskových marží.
Sazby beze změny
S novou prognózou ČNB je v souladu pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný nárůst v průběhu roku 2010. Prognózovaný pokles úrokových sazeb v letošním roce je důsledkem dosud utlumeného cenového vývoje a očekávaného jen pozvolného návratu inflace zpět k cíli.
V příštím roce však začne docházet k růstu úrokových sazeb v eurozóně a pozornost měnové politiky se bude upírat do roku 2011, kdy by již mělo probíhat trvalejší hospodářské oživení v České republice i v zahraničí a domácí inflace by se měla nacházet poblíž cíle centrální banky.
Bankovní rada ČNB na svém zasedání 5. listopadu rozhodla ponechat úrokové sazby na nezměněné úrovni. Dvoutýdenní reposazba tak nadále činí 1,25 procenta. Rizika prognózy vyhodnotila bankovní rada jako mírně proinflační zejména s ohledem na vývoj měnového kurzu.
Za protiinflační riziko naopak označila možné výraznější zpomalení růstu mezd v příštím roce.
Diskutovala také o obecné nejistotě ohledně toho, jak se bude ekonomika dlouhodobě vyvíjet po skončení současné krize, zejména z hlediska svého potenciálního růstu.