Znamená přistoupení ČR k EU automatické zdražování?

Rozhovor s M. Erbenovou, členkou BR ČNB

(BBC - česká redakce - 06:00 Dobré ráno s BBC, 28.5.2003)

moderátor
--------------------
Reforma veřejných financí, o které se v Česku v těchto dnech vede na mnoha místech více než živá debata, není jen libovůlí kabinetu. Na to, že je nutné snížit deficit veřejných rozpočtů, opakovaně upozorňuje například Evropská komise. Pro běžné občany je však často důležitější než makroekonomické údaje otázka, zda budou muset po vstupu do Evropské unie platit víc za chleba, nájem nebo veřejnou dopravu. Znamená přistoupení České republiky k Evropské unii automatické zdražování. Vláda si dnes vyslechne zprávu České národní banky o vlivu přistoupení k Evropské unii na spotřebitelské ceny. V telefonickém spojení je teď s námi členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Přeji dobré ráno.

Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Dobré jitro.

moderátor
--------------------
Jak ta zpráva České národní banky vyzní. Bude vstup země do Unie znamenat zvýšení spotřebitelských cen?

Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Tak hlavním závěrem naší analýzy a nepřímo na to ukazuje i historická zkušenost z předchozích vln rozšíření Evropské unie o relativně chudší země je, že nedojde v důsledku vstupu České republiky do Evropské unie k dramatickému zvýšení cen ani ke skokovému narovnání české srovnatelné cenové hladiny s průměrem v zemích Evropské unie a že ty jednorázové cenové dopady přistoupení budou pravděpodobně velmi mírné. Bude asi trvat velmi dlouho, spíše desítky let, než se naše cenová hladina postupně dostane na úroveň cenové hladiny našich sousedů v Evropské unii a tohle pozvolné přibližování bude závislé hlavně na tom, jak se nám bude dařit zvyšovat výkonnost ekonomiky.

moderátor
--------------------
Z čeho přesně jste vycházeli? Jaké hlavní faktory vás vedou k těmhle závěrům?

Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Co se týče příštího roku, tak existují zhruba tři oblasti, které by mohly domácí ceny ovlivnit významněji. Jsou to jednak změny nepřímých a spotřebních daní, o kterých se v této době hodně píše v tisku, jednak přistoupení ke společné zemědělské politice a zavedení jednotného celního režimu. A co se týče změn spotřebních daní a DPH, tak tam je důležité si uvědomit, že v současné době zažíváme období velmi nízké inflace. Od ledna dokonce dochází meziročně k poklesu cenové hladiny, současně je to období relativně pomalého hospodářského růstu, historicky vysoké nezaměstnanosti a my si myslíme, že toto budou spolehlivé brzdy sekundárních dopadů těchto čistě administrativních změn na cenový vývoj, to znamená, že nepůjde o žádnou dramatickou změnu trendu inflace, ale ty daňové změny přinesou pouze jednorázový posun cen a během dalšího roku jejich realizace vyprchají.

moderátor
--------------------
Vy tedy hovoříte o tom, že žádné dramatické změny se zřejmě nedají očekávat. Proč myslíte, že se lidé v Česku tolik obávají nárůstu cen po vstupu do Unie?

Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Tak jednak je vstup do Evropské unie většinou veřejností právem vnímán jako významná událost a takto významné události vždycky svádějí k nějakým spekulacím o tom, co se stane s cenami a někdy bývají pro výrobce či prodejce prostě jenom příležitostí k přehodnocení cenové politiky, jakkoli důvody reálné k tomu ty prodejci nemají. Jednak ty spekulace často vycházejí z mechanického srovnání naší cenové hladiny s cenovými hladinami našich sousedů, řekněme, v Německu nebo Rakousku a v České republice je skutečně cenová hladina výrazně nižší než v těchto zemích, ale mezi ekonomi existuje poměrně robustní shoda na tom, že sice bude docházet k přibližování této cenové hladiny, ale velmi postupně v řádu desítek let a mnoho desítek let, tak jak bude růst naše životní úroveň, koupěschopná poptávka a produktivita práce.

moderátor
--------------------
Vy jste zmiňovala, že jste brali v potaz i zkušenosti z dřívějších vln rozšíření. Pokud se zeptám na tu historickou zkušenost, rostly u evropských nováčků ceny rychleji než mzdy? Mám na mysli Irsko, Řecko, Portugalsko.

Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky
--------------------
Já si myslím, že to zobecnění zkušenosti jiných zemí se vstupem není příliš zřejmé, protože každá z nich vstupovala do Evropské unie v jiné fázi integrace tehdejších evropských společenství a v době, kdy se světová i evropská ekonomika nacházely v různých fázích hospodářského cyklu. Také to bylo v době, kdy přetrvávaly různé stupně regulace devizového trhu, administrativních zásahů, měnové politiky, takže nemůžeme bezprostředně přenést jejich zkušenost na naši situaci. My jsme v mnoha aspektech v daleko lepší výchozí pozici, protože naše ekonomika je více provázána s Evropskou unií a kapitálové trhy jsou již plně liberalizovány. Na druhou stranu i více než dvacet let po vstupu Španělska či Portugalska jsou rozdíly v cenových hladinách velmi významné, v řádu desítek procent pro zcela srovnatelné jednoduché produkty, jako je mouka, chléb nebo cukr, což ukazuje na to, že ten proces vyrovnávání bude velmi postupný a je důležité samozřejmě, aby v tomto období se nám podařilo zachovat makroekonomickou rovnováhu a udržet pod kontrolou i mzdový vývoj.

moderátor
--------------------
Uvádí členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Já vám děkuji za rozhovor.

moderátor
- Jan BUMBA, moderátor
- Martin ŘEZNÍČEK, moderátor