Rozhovor s ředitelem metodického odboru sekce politiky bankovního dohledu ČNB Pavlem Vackem
Martina Patočková (ČTK, 3.5.2000)
Česká národní banka považuje za předčasné mluvit před prokázáním funkčnosti zákona o
dražbách o zmírnění svých kritérií pro tvorbu opravných položek ke ztrátovým úvěrům bank
zajištěných nemovitostmi. Pro rozhodování o případné změně opatření bude rovněž důležité, jaká bude
dosahovaná realizační cena nemovitostí v porovnání s hodnotou zajišťovaných pohledávek, řekl ČTK
Pavel Vacek ředitel metodického odboru sekce politiky bankovního dohledu ČNB. Centrální banka se
totiž podle něj obává, že reálná cena mnoha zástav by mohla být nižší, než banky vykazují.
"Podnětem pro přehodnocení postoje ČNB může být až v praxi ověřená úspěšnost při
realizaci nemovitých zástav," uvedl Vacek. Podle něj bude potřeba minimálně několika měsíců, než se
ukáže, jak zákon v praxi funguje. V minulosti už se několikrát dobře míněná novela zákona později v
praxi ukázala jako neúčinná, dodal.
"I variantu, že nebudeme moci přistoupit ke zmírnění kritérií, nelze proto vyloučit,"
uvedl Vacek s tím, že však nechce nyní o dalších krocích ČNB spekulovat.
Opatření ČNB o zajištění ztrátových úvěrů nemovitostmi, které bylo přijato v létě 1998,
požaduje, aby banky na úvěry, které mají po lhůtě splatnosti déle než rok, vytvářely opravné
položky v celé výši těchto úvěrů bez ohledu na jejich zajištění nemovitostí.
Zákon o dražbách, který vstoupil v platnost 1. května, by měl bankám umožnit realizovat
zástavní právo daleko lépe a efektivněji, než tomu bylo doposud. Opatření ČNB by v tom případě
ztrácelo smysl.
Centrální banka se však obává, že ocenění zástav v mnoha bankách nebylo v pořádku.
"Nemovitosti se oceňovaly podle vyhlášek," uvedl Vacek. Možná, že jsou některé nemovitosti, jejichž
realizovatelná cena odpovídá tomu, co banky vykazují, podotkl. Obává se ale, že ceny například
zastavených hal na venkově či nemovitostí na nichž váznou věcná břemena půjdou dramaticky dolů.
V posledních dvou letech už auditoři začali měnit svůj přístup a začali bankám
doporučovat "snižte hodnotu zajištění", uvedl Vacek. "Ale ne u všech bank k tomu došlo. V mnoha
bankách se tak můžeme v souvislosti s oceňováním dočkat překvapení," varoval.
K pádu cen zejména nemovitostí na trhu by mohly přispět i banky, pokud by najednou
chtěly prodat zastavené nemovitosti. Toho jsou si však banky podle svých vyjádření vědomy a budou
opatrné. Obavy nemá v tomto směru ani centrální banka.
Za kvalitní považuje podle Vacka ČNB zástavy v podobě hotovosti, bankovních záruk,
státních dluhopisů apod. Nemovitosti a movité věci už jsou problematičtější. Pokud má banka
zastavenu výrobní halu, linku, auto, tak nemá fakticky o jejich tržní ceně informaci. "Trh sice
existuje, ale je mělký a ceny na něm nejsou na rozdíl od vyspělých zemí spolehlivé," vysvětlil.
Zajištění, které má sloužit k tomu, aby si jeho realizací uspokojila banka svou
nesplácenou pohledávku, může mít podobu hotovosti, záruky, cenných papírů, nemovitosti, ale
například i strojního zařízení, automobilu apod. "Funkční zajištění však musí být realizovatelné,
musí mít hodnotu odpovídající hodnotě zajišťované pohledávky a banka musí být schopna jej
realizovat rychle" , připomněl Vacek.
Bez naplnění těchto tří požadavků, však nemá cenu o zajištění pohledávky vůbec mluvit.
To byl právě případ nemovitých zástav v českých podmínkách, uvedl Vacek s tím, že proto ČNB přijala
svá opatření.
Nemožnost realizace zajištění, nebo neschopnost realizovat je rychle, způsobuje
hromadění nesplácených úvěrů v bilanci banky, zhoršování její likvidity, následnou ztrátu
solventnosti a bankrot, vysvětlil Vacek. "Ke stejným důsledkům vede i případ zajištění, jehož
realizovatelná hodnota je významně nižší než hodnota zajišťovaného úvěru," dodal.
"Zkušenosti s aplikací zákona o veřejných dražbách by měly projasnit situaci alespoň v
případě realizace určitých typů zástav," uzavřel Vacek.