Změna „počasí“ v ekonomice

Luděk Niedermayer (Respekt , 31.12.2007 strana 14, rubrika: Na pozvání)


Růst světové ekonomiky z loňského léta již patří minulosti. Další perspektivy jsou přinejmenším smíšené.

Na téměř dekádu trvající období, které skončilo v létě roku 2007, budou ekonomové možná vzpomínat jako na období, kdy se vše dařilo.

A to velmi dobře: rekordní růsty světové ekonomiky, které navíc přispívaly ke snížení chudoby v méně rozvinutých částech světa, nízká a v rozvíjejících se zemích klesající inflace a nízké náklady na kapitál. Finanční sektor trpěl jen sporadickými problémy a inovacemi přispěl k rozvoji ekonomik.

Inflace na vzestupu

p Většina těchto dobrých zpráv patří minulosti. Ne že by před světovou ekonomikou stála hrozba recese, ale perspektivy jsou nyní přinejmenším smíšené. Světová ekonomika neudrží tempa růstu kolem 5 % a řada významných zemí poroste tempy jen kolem 2 %. Finanční sektor, zejména v USA a Evropě, se jen pomalu vyrovnává s důsledky turbulencí z léta tohoto roku.

Kromě ekonomicky zdůvodněného zvýšení rizikových prémií a snížení dostupnosti půjček přetrvává nedůvěra. Banky si půjčují prostředky jen v omezené míře, a když tak s nemalými maržemi. Inflace je na vzestupu. „Drahé“ jsou hlavně potraviny, které tlačí vysoké ceny potravinářských surovin.

Dochází tedy ve světové ekonomice ke „změně počasí“? Jako vždy v ekonomii, odpověď je zřejmě ano i ne.

Zpomalení růstu světových ekonomik není překvapením ani tragédií. Zpomalení USA se očekává už dlouho, ale zatím není jasné, zda povede až k recesi či stagnaci.

Příznivá není perspektiva pro Evropu. Zdá se, že eurozóna, ekonomické jádro Evropy, po dosažení růstu (jen) 3 % vstupuje již do fáze zpomalení. Naopak příznivé vyhlídky mají i nadále asijské země, ačkoliv udržení dvojciferných temp růstu při růstu bohatství ekonomiky je stále obtížnější, stejně tak jako země Jižní Ameriky. Vysoké ceny energií a surovin budou nadále stimulovat růst v zemích jejich producentů a situace vypadá dobře i pro některé africké země.

Ceny energií asi nepoklesnou. Zásoby zdrojů jsou omezeny a poptávka po energiích díky rychlému bohatnutí zemí, jako jsou Čína a Indie, bude jen růst. A není to jen špatná zpráva. Vysoké ceny energií, spolu s politikami přijímanými řadou vyspělých zemí, by měly urychlit využití efektivních technologií a podpořit úspory, které jsou nutné pro udržitelnost rozvoje světové ekonomiky.

Důvody stoupání cen potravin jsou obdobné. Růst poptávky po potravinách v dříve chudších zemích i nárůst pěstování „energetických rostlin“, někdy nadměrně stimulovaný subvencemi, se podepisují na růstu cen.

Tento stav ovšem otvírá možnosti pro vyšší zapojení třetího světa, nyní paralyzovaného subvencemi zemědělců z bohatých zemí a ochranou jejich trhů, do produkce potravin, a tím i k růstu jeho bohatství. A v neposlední řadě vzniká ideální situace pro odstranění nákladných a systémově špatných zemědělských subvencí, zejména v EU a USA. Q