Jestřábi a holubice
Jel jsem autem německým Porúřím a říkal si – Ostravsko by tenhle model mělo zkopírovat. Porúří je shluk vysoce průmyslových měst mezi řekami Rúr, Rýn a Lippe. Je zde Duisburg, Bochum nebo Dortmund. Tato oblast v Německu udělala první průmyslovou revoluci. Po válce tady jen na uhlí pracovalo půl milionu lidí. Postupně se však hornictví globalizovalo. Začaly se stavět velké lodě. Bylo levnější a snazší si suroviny dovézt z jiné země. Nebyl to problém poklesu zájmu o uhlí. Ekonomicky nedávalo smysl černé uhlí tady těžit.
V roce 2007 proto německá vláda rozhodla, že do roku 2018 černouhelné doly zavře. Jasný závazek jedenáct let dopředu. Postupně doly sjednotili do jedné neziskovky a konec řídili centrálně. Masivně nacpali kapsy horníkům. Vyplatili je tak, že nemohli říci ani „popel“. Koncem prosince 2018 vytěžili poslední tunu uhlí a zavřeli poslední regionální černouhelný Důl ProsperHaniel. Uvolnili se lidi. Kdo chtěl pracovat, toho rády vzaly firmy z jiných sektorů, které přebraly štafetu: Henkel, Hochtief, ThyssenKrupp AG, Deutsche Telekom, Bayer... Místní univerzity vychovaly nové ročníky mladých lidí a řada z nich podniká. Míra nezaměstnanosti v oblasti je stále mírně nad německým průměrem, kolem šesti procent, ale už je to níž, než mají federální státy Berlín nebo Brémy.
Takže vše u nás zkopírovat. Až na ten divný wurst s kari, ten jediný bych vynechal.