Jiří Štický (Mladá fronta DNES 11.4.2014 strana 8, rubrika Ekonomika)
Guvernér České národní banky Miroslav Singer v rozhovoru s MF DNES naznačuje, že slabší koruna může vydržet déle, než čekal. Inflace bude spíš nižší, s kurzem hýbat nechce. Rizikem je i vývoj na Ukrajině a v Rusku.
* Od skokového oslabení koruny uběhlo pět měsíců. Jak vám to změnilo život?
Kromě období, kdy jsem zjistil, že jsem mediální hvězda, asi nijak.
* Čekal jste, že se stanete hvězdou bulváru?
Asi vás překvapím, ale s některými členy bankovní rady jsme se už nějakou dobu divili tomu, že na rozdíl od kolegů ve světě se nám bulvár příliš nevěnuje. Vztah centrální banky a bulváru je často vyhrocený. Bohatě placení úředníci činí věci, které často nejsou schopni jeho čtenářům příliš vysvětlit...
* Minimálně vás museli začít poznávat lidé, kteří netušili, že vůbec žijete.
Anonymů přibylo, ale ty existovaly i dříve. V osobní rovině se nic dramatického nestalo.
* Změnil byste něco na tom, jak jste oslabení měny vysvětlovali?
Nepodlehl bych před rozhodnutím pocitu, že si všichni uvědomují, že to můžeme udělat. Říkali jsme to sice nahlas od podzimu 2012, ale nikdo nám asi moc nevěřil. A z toho plyne i to, že bychom bývali připraveni intenzivněji to vysvětlovat ihned poté, co k tomu došlo. Ale to je život. Byl to nestandardní krok a u něj nikdy nevíte, co to vzbudí.
* K slabší koruně se ještě vrátím. Do vás se čerstvě pustil i prezident. Řekl: "Vstupem do eurozóny ztratí ČNB velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky. Už jste někdy viděl instituci, která by se dobrovolně vzdávala svých kompetencí? Skutečný boj ČNB a pana Singera není bojem podloženým ekonomickými argumenty. Je to boj za uchování, nebo alespoň co největší prodloužení kompetencí národní banky. A to i jeho osobně." To je poměrně osobně laděný výrok.
Celý ten atak vychází z chybné úvahy pana prezidenta, že intervence oddaluje přijetí eura. Prezident řekl, že před přijetím eura musí být koruna v úzkém tunelu a teď by se z něj po ukončení využívání kurzu odchýlila. Ale ono to tak není. Ten tunel je tak široký, že bychom se do něj s touto intervencí vešli dvakrát. A navíc posilování měny bylo vždy povoleno, ten tunel bylo možné vždy posunout. O tom se přesvědčilo například Slovensko, které ho k silnějším hodnotám posunulo dokonce dvakrát. Jinak by ekonomika v deflaci byla těžko vyhodnocena jako připravená ke vstupu do eurozóny. To je věcná rovina jeho výroku.
* A ta osobní?
Ta je triviální. Od okamžiku, kdy se rozhodnete přijmout euro, do doby, kdy ho máte, uplynou přinejmenším tři roky. Mně končí můj druhý mandát za dva a čtvrt roku, mně euro už žádné kompetence omezit či vzít nemůže.
* Emoce to ve vás nevyvolává?
Výroky politiků ve mně emoce opravdu nevyvolávají. Ten výrok byl určen jinému publiku než mně.
* Kde je vaše hranice, kdy byste si řekl, už to není jen o mně, dotýká se to nezávislosti ČNB?
Zavádění eura je doména politiky. A zrovna nyní zde asi není síla, která by chtěla euro přijímat. Mnozí, kteří by ho chtěli, si to asi potřebují zdůvodnit, a proto občas pracují ve výrocích s námi. Jsem tu devět let a jeden měsíc, s podobnými debatami žiju celou dobu.
* Do zmíněného kurzového tunelu, evropského mechanismu směnných kurzů, můžeme zamířit teoreticky už příští rok. Čekáte, že se o tom začne diskutovat?
Program vlády s tím nepočítá. Nemám žádnou indicii, že je tato úvaha na stole.
* Proč by Česko nemělo ještě do eurozóny vstupovat, co je podle vás hlavním, měřitelným důvodem?
Máme již deset či jedenáct let trvající tradici, kterou zavedl svého času ministr financí Sobotka, vyhodnocování připravenosti země na vstup. Jako první z těch problematických věcí mě napadá málo flexibilní trh práce. Od zemí, které nyní vstupují, vím, že se tvrdě sleduje dlouhodobá udržitelnost rozpočtu. My sice nyní máme nejlepší výsledek rozpočtu za několik let, ale jakmile se opět začneme přibližovat třem procentům schodku, začneme opět nabírat otazníky. Vyhodnocování se posunulo od jednoduchého odškrtávání "splněno" ke zkoumání, zda v tom není nějaký trik, zda jde o udržitelný stav. Nezdá se mi, že se někdo v Česku pokusí to vše vbrzku splnit. Žádné politické body to nepřinese.
* Pravidla dříve jen psaná na papíře se začínají vynucovat. To zní celkem optimisticky.
Vynucují se od těch, co do klubu chtějí. Uvnitř však opět ožívají debaty o uvolňování pravidel pro některé větší evropské ekonomiky. Uvidíme na konci letošního roku.
* Sledujete debaty o evropské dluhové brzdě, fiskálním kompaktu v Česku?
Podoba, kterou přijímáme, je demonstrativní. Bez reálných dopadů, bez povinnosti udržovat deficit v limitu, což jen dokresluje to, co jsem říkal o debatě o euru.
* Stav, který zažíváme nejen v Česku - dlouhodobě nízké či nulové sazby trvající již dlouhou dobu, nestandardní akce centrálních bank - nebude trvat ještě déle, než si nyní připouštíme?
To se může stát. Kdybych si udělal odečet ve zpětném zrcátku, jak jsme očekávali po intervenci, že se bude ekonomika vyvíjet, a jak se nyní vyvíjí, vidím dvě odchylky. Lehce vyšší růst doprovázený o něco menší inflací, než jsme čekali. Nedostatek poptávky v ekonomice byl ještě větší, než jsme odhadovali. Z toho vyplývá, že uvolnění měnové politiky může být o něco delší, než jsme původně čekali. Dlouhodobě je to podobné situaci, ve které je Evropa. Překvapení způsobují, že měnová politika bude uvolněná po delší dobu.
* Evropská centrální banka začala nahlas mluvit o dalším mimořádném kroku po vzoru Spojených států či Británie, o kvantitativním uvolňování.
Kdyby s tím nezačali, ECB by riskovala dramatičtější posílení kurzu, což by je už definitivně posunulo na okraj deflační pasti.
* Co by to znamenalo pro českou měnovou politiku?
Protože nyní používáme kurz vůči euru jako nástroj uvolňování měnové politiky, tak téměř nic, posunuli bychom se s eurozónou. V detailu to však znamená, že z eurozóny nebudeme dovážet žádné inflační tlaky. To už se krásně ukazuje na dovozních a vývozních cenách. Čeští vývozci inkasují téměř celou výhodu z oslabení koruny, zatímco na cenách dovozu se oslabení projevuje zhruba jen z poloviny.
* V prohlášení jste podtrhli slovo přinejmenším, tedy přinejmenším do začátku roku 2015 držet kurz poblíž 27 korun za euro. Jak si to mám přeložit?
Tento měnový režim bude trvat minimálně do začátku příštího roku. První měnové zasedání bude příští rok nejspíš v únoru, ale tento režim se může protáhnout.
* Co bych měl sledovat, abych očekával, že k tomu odkladu opravdu dojde?
Asi začneme mluvit o tom, že se exit oddaluje. Už teď naznačujeme, že riziko tímto směrem existuje. Pokud budeme mít pocit, že se ten okamžik oddaluje, začneme to slovně signalizovat. Čísla z ekonomiky nyní naznačují, že trpěla větším nedostatkem poptávky. Jakmile nebudou přicházet z Evropy inflační impulzy, a jak to nyní vypadá, nepřijdou ani inflační impulzy u surovin a energií, potom se může stát, že exit proti začátku příštího roku oddálíme. Vynechávám teď rizika geopolitická na Východě, protože je nyní nejsme schopni vyčíslit.
* Pokud se to ukáže jako reálné, budete režim slabší koruny prodlužovat, nebo můžete jít i cestou dalšího oslabení kurzu?
Nevidím rizika, že bychom museli hýbat samotným kurzem, respektive tou podlahou na úrovni 27 korun za euro. Na okraj, posledních pět měsíců se kurz hýbe sám, nakupovali jsme jen na počátku. Současná rizika vedou spíše k tomu, že nebude nutné zpřísňování měnové politiky. Režim kurzu ukončíme, až bude třeba výrazného zpřísnění měnové politiky, což si sice každý člen bankovní rady může vykládat různě, ale určitě to nebude ekvivalent posunu úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu nahoru. Já osobně si to pro sebe překládám, že to ukončíme, až si budeme velmi jisti, že nebudeme za půl roku poté diskutovat, zda jsme to měli, či neměli ukončit.
* To vás budou mít vývozci rádi. Někteří vás kritizují, protože jsou kurzově zajištění i na více než rok a žádnou "dividendu" z oslabení nedostanou.
Většina těch, kdo vyrábějí a exportují, je již spokojených. A ti, kteří jsou zajištěni na rok, rok a něco, tak tu ztrátu ze zajištění za toto období smáznou. Ale i oni jsou nyní levnější a schopnější získávat nové zakázky. Samozřejmě, pokud kvůli té jednorázové ztrátě ze zajištění nepřijdou o financování. Ale tato hrozba se dnes týká minimálního počtu exportérů, banky máme plné likvidity.
* Mluvíme spolu v den, kdy byla oznámena dobrá čísla o maloobchodu. Do jaké míry v tom vy vidíte vliv oslabené koruny?
My jsme byli poměrně skeptičtí k vývoji tržeb v prvním čtvrtletí. A nebudu vůbec překvapený, pokud se pohled na HDP po zpřesnění ještě posune směrem k horším číslům. Ale nepotvrdilo se strašení inflací, je minimální i po oslabení koruny. Zažíváme nejnižší inflaci v daných měsících za dekádu. Oživení se zdá robustnější, než jsme si mysleli. A po očekávané vlně nákupů v listopadu rostou už čtvrtý měsíc v řadě a jsou tažené zbožím dlouhodobé spotřeby. To vše je podle mě učebnicová reakce na uvolnění měnových podmínek.
* Zajímavé je, že slabší koruna nezvedla ceny ani o tolik, kolik jste sami čekali.
Jde o dvě desetiny za měsíc a je to na úrovni statistické chyby. Máme ji v kolonce rizika, neměníme prognózu. Můj osobní názor je, že ekonomika byla ještě ochablejší, než jsme si mysleli.
* Někteří vaši kritici říkají, že intervence přišla pozdě a trefila se do ekonomiky, která byla už sama ve fázi oživení. Na podzim bylo vidět, že se zakázkové knihy plní a optimismus roste.
Myslím si, že většina kritik mířila na to, že oživení zahubíme. Nestalo se. Nemyslím, že by to pokračovalo tak pěkně, kdyby měna naopak posílila, kdyby pokračoval propad cen výrobců a nepřišel impulz pro export v podobě oslabení koruny.
* Ta část vaší argumentace, která mířila do vzdálenější budoucnosti, vytvoření pracovních míst, se podle vás potvrdí?
My jsme letos žádné ohromné změny v nezaměstnanosti nepředvídali. Očekávali jsme, že nastane likvidace kurzarbeitů (nuceně zkrácené pracovní úvazky, pozn. red.). Počet zaměstnaných je o něco vyšší a mzdy o něco nižší, než jsme čekali. Ale hlavní dopad by měl přijít až v příštím roce.
* Shrnuto: za provedení intervence byste si dal odměnu.
Asi tuším, kam míříte. Myslím si, že v posledních letech jsme mohli uvolňovat měnovou politiku razantněji a rychleji. Z tohoto pohledu žádnou ohromnou radost nemám. Pokud se bavíme o odměnách, neumím si představit, že by se jakákoliv centrální banka odměňovala za měnovou politiku, protože to, co je správné, se ukazuje s příliš velkým časovým odstupem. Aby to správně fungovalo, musí být v bankovní radě lidé s různými názory a neměli by být krátkodobě odměňováni za měnovou politiku.
* Odměňování zaměstnanců a vedení ČNB je v rukou bankovní rady?
Ze zákona o ČNB je to tak, že bankovní rada nastavuje mzdu guvernéra a já pak stanovuji mzdy viceguvernérů a dalších členů rady.
* Smysl je zřejmý - nezávislost. Vy mzdy zveřejňujete, veřejná kontrola je také fakticky to jediné, co vytváří v takto nastaveném systému tlak na střídmé chování.
Je to samozřejmě suboptimální, ale těžko se u mezd hledá nějaké krásné řešení.
* Loni vzrostly celkové příjmy bankovní rady celkem výrazně, zhruba o pět procent, a zaměstnancům o 3,7 procenta.
Problém je, že v této zprávě se ztrácí vývoj z předchozích let. My jsme na rozdíl od jiných firem a institucí daňově neoptimalizovali (loni začala platit solidární daň u vyšších příjmů, odměny se ve velkém vyplácely s předstihem v roce 2012, pozn. red.), protože to se pro centrální banku skutečně nehodí. V roce 2009 jsme se rozhodli řídit mzdy přes celý vyplácený balík. Navíc jsme po roce 2009 mzdy bankovní rady a zaměstnanců snižovali. V roce 2013 jsme na mzdách celkem vyplatili méně než v roce 2009. To si myslím, že jsme jedna z mála "firem" v Česku.
* V tom se podle mě mýlíte. Tlak v soukromých společnostech na mzdy byl od roku 2009 velký.
Ano, v soukromém sektoru. V každém případě máme podstatně méně zaměstnanců. Zbytek má díky tomu vyšší mzdy, odvádí více práce. Hrubé mzdy bankovní rady jako celku loni ve srovnání s rokem 2009 vzrostly o necelá dvě procenta. To není skutečně nějaký úlet.
Rusko může být problém
* Na poslední bankovní radě jste mluvili o Ukrajině. Jaká rizika pro Česko vidíte?
Ukrajina není významný partner, Rusko ano. Základní riziko pro střední a východní Evropu jsou dodávky plynu a ropy. Druhé riziko je možnost nákladné obchodní války, kterou bychom pocítili výrazněji než západní část Evropské unie.
* Zkoušeli jste je nějak vyčíslit?
Ne, byla by to ohromující spekulace. Rusko je významný exportní trh. Kdyby vypadl, znamenalo by to cenový tlak směrem dolů, protože zboží by nebylo kam posílat.
* A jiné dopady?
Mohlo by to zasáhnout některé finanční a bankovní skupiny, které na Ukrajině a především v Rusku mají výrazné zdroje zisku. Eskalace konfliktu by mohla poškodit a narušit stabilitu některých v evropském měřítku menších bankovních skupin orientovaných na východ. Na to se trošku zapomíná.
* Máte v rámci běžných hlášení přehled o tom, jak jsou v Česku podnikající finanční skupiny vystavené regionálnímu, respektive ruskému riziku?
Ano. Jedna z věcí, která v evropském dohledu funguje dobře, jsou kolegia scházející se nad jednotlivými finančními skupinami. Dramaticky se zlepšila výměna informací, většinou jde o praktické debaty. Ale já nemůžu diskutovat nad jednotlivými jmény.
* Škoda, ta by mě zajímala.
Není to smrtonosné, ale je to na hranici skutečné nepříjemnosti. V Rusku byl byznys živý a některé i u nás působící bankovní skupiny generují v Rusku podstatně větší část zisku, než by odpovídalo jeho podílu v aktivech. V některých případech to je dramatický nepoměr.
* Během finanční krize jste říkal, že velmi pomohlo sejít se a probrat s bankami možné problémy. Došel jste do stejného stadia už i v případě Ukrajiny a Ruska?
Ukrajina není problém, protože z ní se finanční skupiny stahovaly již dříve. Pokud by však eskalovala obchodní válka s Ruskem, bylo by to k úvaze spíše dříve než později. Spíš jde o to, aby si to uvědomily samy. Pro některé skupiny by to mohlo znamenat problémy s případným získáváním dodatečného kapitálu během celoevropské kontroly kvality aktiv, která právě probíhá. A kdyby přišly o relativně zajímavou část zisku a zároveň byly zatížené jednorázovým odpisem majetku, to by pro investory nebyla dobrá zpráva.
* Ministerstvo financí stáhlo peníze z ČNB a přesunulo je do komerčních bank. Proč jste o tom debatovali?
Není to drama, vždy podobné situace zkoumáme zevrubně. Jednak se peníze z ČNB přesunuly do sektoru, který má i bez toho volných peněz dost. A evidentně došlo k investování těchto prostředků do zahraničních pokladničních poukázek, jednoduše opustily tuto zem.
* Kolik nových peněz se dostalo do finančního sektoru s měnovou intervencí?
Intervence v těch prvních dnech byla především o výměně eur domácích nefinančních subjektů na koruny, takže vliv na likviditu a čistý objem korun vstupující do reálné ekonomiky jsme odhadovali jen na několik desítek miliard korun z těch 280 až 290 miliard (zhruba sedmi osmi miliard eur nakoupených během prvních dnů měnové intervence, pozn. red.).
* Vedlejší efekt oslabení koruny, například sražení výnosů státních dluhopisů, jste vnímali?
První kotace byly dokonce záporné (se záporným výnosem, pozn. red.), financování státního dluhu intervence ještě stlačily dolů. Zda jde jen o intervence či vlivy další, to nechám na další diskusi. Tento stát se po většinu roku financuje levněji než stát francouzský.
* Díky tomu, jací jsme dobří daňoví poplatníci.
Ano, díky tomu, jací jsme dobří a spolehliví daňoví poplatníci. Když cestuji a srovnávám, vidím, že stále patříme mezi spořádané státy. I když si to sami často nepřipouštíme.