ČT 1 2.8.2005 06:15 Téma Dobrého rána - Ostrava
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Teď už se podívejte na úvodní příspěvek k tématu dnešního dne, a to o historii půjček.
Mojmír ŽÁČEK, redaktor
--------------------
Do vzniku moderních bankovních domů počátkem devatenáctého století půjčovali peníze soukromí
směnárníci a obchodníci, z nichž některé můžeme přímo označit za lichváře. Ti individuálně
posuzovali úvěrovou bonitu soukromníků, ale i státu jímž půjčovali peníze na vysoký úrok podle
svého odhadu rizikovosti. Důležitou roli pro poskytování půjček a úvěrů sehrály spořitelny a
záložny. První spořitelna v českých zemích z roku 1825 se jmenovala Schraňovací pokladní kasa.
Krach akcií na vídeňské burze roku 1873 znamenal katastrofu a konec existence mnoha firem i bank,
znamenal však především na dlouhá léta ztrátu důvěry v bankovní ústavy a odklon zájmu směrem k
jistějším spořitelnám a především záložnám. S tímto hnutím je spojeno jméno venkovského lékaře a
propagátora drobného lidového peněžnictví Františka Cyrila Kampelíka, který odstartoval vznik mnoha
záložen po celých českých zemích. Při vzniku republiky v roce 1918 byl v ČSR tři sta jedna
obchodních akciových bank. Jejich počet kles do konce dvacátých let na sto čtrnáct, přičemž
osmdesát procent akciového kapitálu a osmdesát devět procent vkladů obchodních bank se
soustřeďovalo v českých zemích do sedmi velkobank. Po únoru 1948 byl celý peněžní systém podřízen
centrálně řízené ekonomice a došlo ke sloučení dosavadního bankovního systému. Půjčky obyvatelstvu
zajišťovala Státní spořitelna, poskytovala zvýhodněné půjčky pro bytovou výstavbu nebo půjčky
mladým manželstvím se státním příspěvkem za každé narozené dítě. Od roku 1958 začaly fungovat
doplňkové osobní půjčky na nákup některých druhů zboží dlouhodobé spotřeby televizorů, rádií,
náramkových hodinek nebo fotoaparátů, netýkalo se to však automobilů, protože jich byl nedostatek.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
A mým prvním dnešním hostem je profesorka Jana Geršlová, specialistka na historii ekonomice.
Já vás vítám, dobré ráno.
Jana GERŠLOVÁ, specialistka na historii ekonomiky
--------------------
Dobré ráno.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
V příspěvku zaznělo, že první spořitelny a záložny začaly vznikat v devatenáctém století.
Proč, co bylo hlavním důvodem nebo příčinou, podnětem?
Jana GERŠLOVÁ, specialistka na historii ekonomiky
--------------------
Vraťme se tedy do první poloviny devatenáctého století. Začnu spořitelnami, protože banky
samozřejmě existovaly, ovšem poskytovaly úvěry státu, velkým podnikatelům a jaksi ti drobní
živnostními měli problém. Ale obyvatelstvo bylo v dost tíživé situaci, vlastně první spořitelny
naše 1825 začínaly vznikat jako takové vlastně charitativní instituce, kdy byla snaha přinutit
malými vklady, malým spořením lidi myslet na horší časy a samozřejmě dávat jim i nějaké malinké
půjčky. Nicméně to hlavní slovo dnešní "půjčování" přišlo ke slovu až vlastně ve druhé polovině
devatenáctého století, kdy začínají vznikat záložny, jako forma svépomocných družstev, protože
právě lidí si byli vědomi toho, že velké banky těm drobným živnostníkům nebo i obyčejným lidem
nejsou moc ochotny půjčovat peníze. Situace podobná samozřejmě jako dnes. A proto vlastně vzniká
myšlenka nejprve ve městech, sdružit prostředky a začít zakládat svépomocná úvěrní družstva nejprve
ve městech. První svépomocné družstvo mimochodem 1858 ve Vlašimi, byli to takoví krásní pánové v
cylindrech, ale podobné ústavy začaly vznikat všude v českých zemích, na Moravě, ve Slezsku. No, a
na venkově potom někdy v osmdesátých letech začínala vznikat obdoba takových družstev svépomocných
záložen v českých zemích nazvaných kampeličkami, právě jak to zaznělo v úvodním příspěvku.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Je hezké vědět, že spořitelny vznikly původně z charitativních účelů. V reportáži jsme také
slyšeli jména Františka Cyrila Kampelíka, to asi souvisí s těmi kampeličkami. Takže připomeňme si,
o koho vlastně šlo?
Jana GERŠLOVÁ, specialistka na historii ekonomiky
--------------------
Je takovým trošku omylem historie považovat ho za zakladatele kampeliček. On to byl velice
zapálený národoobrozenec, který se zapojil do toho velkého boje za svébytnost Čechů v druhé
polovině devatenáctého století. On byl venkovským lékařem a byl na černé listině rakouských úřadů a
měl to těžké. Nicméně, když viděl jako venkovský lékař, bídu u českého venkova, tak začal
propagovat jaksi zdola myšlenku, že v podstatě ten národ má možnost nebo právo na existenci pouze
ten, který bude hospodářsky silný, který bude mít to zázemí. Takže přišel vlastně i po vzoru
německých Raiffeisenek s nápadem sdružit volné prostředky a vlastně zakládat i na venkově rolníkům
svépomocná družstva, kdy každý bude vlastně ručit svým majetkem a kdy se doberou nějaké půjčky,
nějakého úvěru, protože tehdy v podstatě na venkově neměl rolník šanci získat nějaký spíš
lichvářský úvěr, to se pohybovalo kolem patnácti, dvaceti procent, kdo na to mohl dosáhnout. Takže
tady byl ten hlavní takový zlom.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Pojďme teď dále, jak to bylo třeba za první republiky, jak se podepsaly krachy bank a
hospodářská krize na půjčkách v tomto období?
Jana GERŠLOVÁ, specialistka na historii ekonomiky
--------------------
No, začátek dvacátých let nebo vlastní první republika, nová Československá republika byla
opravdu poznamenaná krachy bank a sanacemi velkých státních bankovních ústavů spojených se jménem
prvního ministra financí Aloise Rašína. Ale tudy nejdeme. Samozřejmě šlo o důvěru, důvěru v
bankovní instituce a je jasné, že ta důvěra se obracela spíše k těm menším finančním ústavům, to
znamená, spořitelny, záložny, které fungovaly v Československu, měly opravdu několik stovek poboček
po celé republice, a právě i díky podmínkám, které dávaly pro především drobné podnikatele, skýtal
velký prostor pro to získávat průměrně skromné prostředky. Nicméně ještě říci to, že kampeličky,
nebo vůbec záložny byly instituce, které neměly moc vysoké provozní náklady, takže ty úvěry vlastně
byly velice výhodné a ten organizační štáb nebo ta správní rada vlastně toto považovala spíše za
čestnou funkci, takže si nevypláceni v podstatě za tuto práci žádné odměny. Možná tudy vede cesta.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Vy mluvíte jako kniha. Já vám děkuji za vaši exkurzi do historie, za vaši návštěvu u nás ve
studiu. Přeji vám hezký den a na shledanou.
Jana GERŠLOVÁ, specialistka na historii ekonomiky
--------------------
Děkuji za pozvání.
ANKETA
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
A teď už je připravena naše dnešní anketa a naše dnešní otázka zněla: "Co si myslíte o životě
na půjčku a jaká jsou podle vás největší rizika takového hospodaření?"
osoba
--------------------
Takže na půjčku to není špatné, protože i v jiných zemích se takto žije. Tady lidé se toho
bojí. Ale tak rizika jsou samozřejmě velká, protože pak může přijít, že nebudete mít žádný příjem a
těžko se to bude vracet.
osoba
--------------------
No, rizika, že ztratím zaměstnání a nebudu to moct splácet, ale to musí podstoupit, s tím
misí počítat. Jinak si myslím, že je to dobrý způsob, že je to hned, nemusí na to dlouho spořit.
osoba
--------------------
Nemáme půjčky, platíme keš.
osoba
--------------------
No, já si kupuju věci jenom na které mám, takže hospodařím s tím, co mám doma v hotovosti.
osoba
--------------------
Mladí to mají určitě jednodušší, ale my starší asi těžko už bychom si vzali nějakou půjčku,
nějakou větší.
osoba
--------------------
My žijem na půjčku, ale tak, že si splatíme a pak si vezmem další, jinak ne.
osoba
--------------------
Žijem život, jaký žijou moderní lidé. Na Západě se tak žije už dlouho a já si myslím, že u
nás, vidíte, že to víc a víc lidí to využívá, asi jo.
osoba
--------------------
Tak, výhody, že ti, co nemají peníze, tak ti je samozřejmě získají. Teď jde o to, na kolik si
uvědomují, co to pro ně do budoucna obnáší.
KONEC ANKETY
Mojmír ŽÁČEK, redaktor
--------------------
Banky lidem neustále usnadňují přístup k úvěrům i přesto, že Česká národní banka již dva roky
upozorňuje na rychle rostoucí zadlužování domácností. Půjčku mohou lidé získat pouhým
zatelefonováním či žádostí přes Internet. Stále více si také mohou půjčit bez jakéhokoliv ručení.
Lidé u podobných půjček navíc nemusí uvést ani to, na co peníze použijí. Dalším lákadlem jsou
neustále klesající úrokové míry. Centrální bance se také nelíbí, že zadlužení domácností roste
příliš rychle.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
A našemu tématu se budeme věnovat i nadále. Já už bych měl mít na telefonu vrchního ředitele
České národní banky pana Jana Fraita. Dobré ráno, slyšíme se?
Jan FRAIT, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Dobré ráno. Slyšíme se.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Česká národní banka v poslední době poukazuje na to, že zadluženost lidí by mohla v budoucnu
přinést problémy. V čem ty problémy vidíte?
Jan FRAIT, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Tak to, že banky chtějí půjčovat peníze a lidé tu nabídku využívají, je v pořádku, to je
normální stav věcí. Česká národní banka spíše upozorňuje na to, že snadný přístup ke
spotřebitelským úvěrům je nový jev, se kterým nemají domácnosti zkušenosti a obáváme se, že část
domácností může podcenit, jak náročné splácení je spotřebitelských úvěrů. Tyto úvěry jsou poměrně
drahé. Je nutno je dosti rychle splácet,a proto se některé domácnosti mohou dostat do problémů. My
se snažíme vysvětlovat, že před nákupem na spotřebitelský úvěr je třeba hodně počítat a také dosti
přemýšlet. Jinými slovy ekonomika jako celek s tím problém nemám, to je skutečně v pořádku, se
začínají chovat a mohou se chovat tak, jak se chovají lidé ve vyspělých ekonomikách, ale pro část
domácností to může být dosti rizikové.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
V jakém časovém horizontu by podle vás ty problémy mohly přijít?
Jan FRAIT, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
No, tak ty problémy samozřejmě mohou přijít kdykoliv, protože pokud zejména nízkopříjmové
domácnosti si nakupují na spotřebitelský úvěr a časem vlastně zjistí, že jejich příjmy nestačí k
tomu, aby spláceni, no, tak samozřejmě se mohou dostat do nemalých finančních problémů s tím, že
vlastně banka po nich bude vymáhat dluh, který obtížně splácí. Takže myslím si, že už část
domácností ty problémy má prostě dneska.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
A kdo je těmito problémy nejvíce ohrožený? Je nějaká konkrétní skupina, ať už sociální nebo
věková?
Jan FRAIT, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
No, jsou to za prvé lidé, kteří mají poměrně nízké příjmy, které jsou třeba nestabilní v
čase. No, a samozřejmě jsou to domácnosti, které přece jenom nejsou ve finančních výpočtech zas tak
zběhlé.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Já se zeptám, nepletou si komerční banky tím snadným přístupem k úvěrům tak trochu bič samy
na sebe?
Jan FRAIT, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Já si nemyslím. Banky mají dnes většinou vlastníky, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s
poskytováním úvěrů v zahraničí. Banky i nebankovní společnosti poskytující spotřebitelské úvěry
prostě dobře vědí, co dělají. Nepůjčují samozřejmě každému a kdekoli. Hodnotí své klienty,
kontrolují jejich předchozí zkušenosti se splácením přes úvěrové registry. Ta rizika případného
nesplácení si nechávají zaplatit prostřednictvím úrokových sazeb, které jsou třeba u
spotřebitelských úvěrů mnohem vyšší než například u hypoték. A konec konců mají také nástroje k
dispozici, jak se domáhat svých pohledávek, pokud klient splácet nemůže nebo nechce. Takže banky
mají určitě dobře spočítané, jak velká jsou rizika a jak k nim přistupovat, aby na tom vydělaly.
Tomáš VZOREK, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za vaše informace. Přeji hezký den a na slyšenou.
Jan FRAIT, vrchní ředitel České národní banky
--------------------
Na slyšenou.