(ČT 24 10.1.2010, rubrika: 13:05 Otázky Václava Moravce II. )
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Lotyšsko, Maďarsko, Řecko a možná i Španělsko. Pomalu, ale jistě se rozrůstá seznam evropských zemí, které se kvůli zadluženým státním pokladnám dostávají do problémů. Kdy se na seznamu objeví Česká republika? Otázka, která se nabízí při pohledu na zhoršující se stav českých veřejných financí. V případě Řecka vedlo vysoké zadlužení státní pokladny a neschopnost politiků stav veřejných financí řešit ke snížení ratingu. Řecko je teď jediný členem eurozóny, který nemá rating v pásmu A.
George PAPACONSTANTINOU, řecký ministr financí /10. 12. 2009/
--------------------
Nejsme nový Island ani Dubaj. Jsme svrchovaný stát, který je součástí eurozóny a má velmi jasnou představu o vážné situaci, jež panuje a který podnikne nezbytná opatření.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenže Řecko se podobným směrem jako Island a Dubaj už vydal. Loni se země za jeden jediný rok výrazně zadlužila, a to ve výši bezmála 13 % hrubého domácího produktu. To je nejvíc ze zemí Evropské unie.
Joaquín ALMUNIA, eurokomisař pro měnové záležitosti /10. 12. 2009/
--------------------
Řecká ekonomika potřebuje daleko ambicióznější plán, aby se co nejdřív vyrovnala s vážnou nerovnováhou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Letos se má celkový řecký státní dluh vyšplhat na víc než 125 % HDP. Pokud se tak stane, předběhne Řecko ve výši státního dluhu Itálii a stane se tak nejzadluženější zemí evropské sedmadvacítky. Pro srovnání - česká státní dluh se letos vyšplhá na 40 % HDP. Řecko se zadlužuje už delší dobu.
Tomáš VLK, analytik, Patria Finance /10. 12. 2009/
--------------------
Velice rostly především výdaje. Částečně se na tom podepsala absence důchodové reformy, což dohromady se stárnoucí řeckou populací zvyšovalo nároky na rozpočet.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Řecko není jediné, které teď bojuje s vysokými dluhy státní pokladny. Varování před snížením ratingu dostalo Irsko nebo Španělsko. Varující je i rychlost zadlužování české státní pokladny. Do tří týdnů má Česká republika poslat do Bruselu návrh konvergenčního programu, přeloženo do češtiny, plánů, jak snižovat schodky veřejných rozpočtů. A věru, nebude to radostné čtení. Jen obsluha státního dluhu České republiky přijde daňové poplatníky v letošním roce na bezmála 90 miliard korun.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance /10. 12.2009/
--------------------
České veřejné rozpočty jsou v podstatě vlak, který jede neustále rychleji na cestě k velmi neblahým důsledkům. A čím pojedeme rychleji, tím hůře se z něj bude vyskakovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak bylo řečeno, státní dluh České republiky se má letos vyhoupnout ke 40 % hrubého domácího produktu. A to si Česká republika zatím půjčuje jen na obsluhu státního dluhu. O jeho splácení nemůže být řeč. Zdá se, že se i Česká republika pomalu, ale jistě vydává po stejné dluhové cestě, po které šly Lotyšsko, Maďarsko anebo po které jde Řecko.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance /10. 12.2009/
--------------------
V zemích, které musely konsolidovat svoje veřejné finance, se často dějí takové věci, že musí škrtat důchody i platy státních zaměstnanců třeba o 20 % a snížit životní úroveň o pětinu z roku na rok je opravdu velmi bolestné. Oproti tomu čtyřprocentní jednoroční škrtání je hračka.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle ekonoma Davida Barka by neschopnost politiků zastavit zadlužování Česka mohla vést ještě letos ke snížení ratingu České republiky. Pozvání do Otázek přijali ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky Tomáš Holub. Vítejte v České televizi, hezký dobrý den.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ekonom Miroslav Zámečník.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I vám děkuji, že jste přijal mé pozvání. Otázka pro vás pro oba na úvod stejná: Jaké máte vysvětlení pro to, že vidíme například příklad Řecka, to znamená, máme k dispozici několik příkladů několika zemí a jejich cestě po dluhové pasti a Česká republika po ní dál vesele kráčí? Tomáši.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Tak já bych to neviděl tak negativně z toho pohledu, že přece jenom, že my jsme jedna z mála zemí, která pro letošní rok přijala aspoň nějaká úsporná opatření, takže neříkal bych, že my jsme úplně ti nejhorší, nicméně myslím si, že ten problém nastal už v tom období rychlého růstu, kdy místo toho, abychom víc ambiciózně snižovali schodky státního rozpočtu, tak jsme vlastně ten rychlý růst veřejných příjmů použili pro vyšší výdaje i pro vyšší, než vlastně byly střednědobé výdajové rámce a samozřejmě pak vznikla nepříznivá výchozí úroveň, s kterou jsme vstoupili do té krize. A teď bezprostředně se s tím zas až tak nic dělat nedá. To je střednědobý úkol teďkon se na to podívat a snažit se o nějakou skutečně fundamentálnější konsolidaci, než jsou jenom ta krátkodobá opatření, která byla přijata pro letošní rok.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Než rozvinu tu otázku v souvislosti s vaší odpovědí, stejná otázka, Miroslave, i pro vás. Jaké máte vysvětlení pro to, že vidíme příklad Řecka, vidíme příklad Maďarska, Lotyšska, a přitom Česko není schopno přijmout zásadnější reformu?
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Ale to je skoro fyziologická záležitost. To je jako s tou žábou v hrnci se studenou vodou, tak to prostě dáte na kamna, tak žába je dlouho spokojená. Problém je, když už ta voda začne bejt horká,tak vona se bohužel v tom uvaří. Jinými slovy samozřejmě, že má pan Holub pravdu, že prostě jsme tu minulou dekádu jako více méně promarnili z hlediska strukturálních reforem a z toho, co se mělo udělat. Samozřejmě skoro každý ví, že prostě ten schodek a navíc je poloviční oproti Británii, jo, prostě ve srovnání s Řeckem. Prostě není třeba vytvářet paniku, ale tohle je země, která si vždycky dávala historicky na dobrý fiskální pozici záležet. Prostě ani za starýho režimu a ani za první republiky prostě ty rozpočty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale to ta slova, která říká Tomáš Holub a slyšíme je i od představitelů České národní banky, nedej Bůh od politiků, kteří úplně relativizují, nevede to k tomu, že stejně ta země se zadlužuje a že tady navíc tato slova, že nejsme nejhorší, protože máme jenom 40 %, zatímco ostatní jsou nad hranicí 100 % svých schodků ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak to nás vede k tomu, že se zadlužujeme rychleji a rychleji, protože se ten problém bagatelizuje? Tomáši.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
No, já jsem to určitě neříkal proto, abych ten problém bagatelizoval, to určitě ne. Neměla by to pro nás být výmluva, že ta naše čísla nejsou ještě tak hrozivá jako v těch nejhorších zemích, které jste jmenoval. Takže, určitě je potřeba s tím něco udělat, to bezesporu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miroslave, já jsem vám skočil do.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Jenom maličko. Ten problém skutečně spočívá v tom, že ta naše situace v mezinárodním srovnání, to není desaster, ale problém je jiný, to znamená, když se podíváme trošičku dál do budoucnosti, tak my máme zaděláno na velice komplikovanou situaci, což souvisí s českou demografií, která je v mezinárodním kontextu opravdu špatná. A teď jsme si nenastavili žádný systémový brzdičky a nevytvořili jsme nic na to, abysme se na tu demografii v nějakým delším časovým horizontu připravili. A problém je, že když to neuděláme teď, ale až za 10 let, tak se nám ty náklady velmi zvyšují a problém ještě horší je, že mezitím se vlastně už ta voda hodně uhřeje. Jinými slovy to odkládání těch problémů s odvoláním na to, že vlastně teď je všechno v pořádku, no, tak to je ignorování tý budoucnosti a je potřeba se o tom hrozně bavit, jo. Jinými slovy my teď musíme udělat už poměrně velkou fiskální konsolidaci, záleží na tom, jaké kritérium si dáme, ale abysme v nějakém horizontu několika desetiletí prostě tu zadluženost udrželi v rozumných mezích, řekněme, maastrichtských, tak bysme měli udělat fiskální konsolidaci hned teď rychle v rozsahu, řekněme, 3 % hrubýho domácího produktu. Takže, si to přenásobme a je to stovka. A to nebude stačit, aby se zastavilo zadlužování, to je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
100 miliard.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Stovka, ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď pojďme se podívat schválně na ta data, protože v tomto týdnu jsme se dozvěděli dvě nová čísla, která jsou vypovídající. 192,2 miliardy korun, to je schodek loňského státního rozpočtu. Druhé číslo 1 bilion 178 miliard. To je celkový státní dluh České republiky. Začneme u schodků státního rozpočtu. Teď to uvidíte sami. Státní rozpočet loni skončil s rekordním schodkem 192,2 miliardy korun. Je to historicky nejvyšší deficit, může za něj neplnění příjmů státního rozpočtu, logické vysvětlení - ekonomická krize, nižší výběr daní a sociálního pojištění. Podle Eduarda Janoty propad daňových příjmů víc jak 110 miliard korun, včetně pojistného byl ten výpadek 160 miliard korun. Tady vidíte zadlužování České republiky od roku 1996, když už právě, jak o tom mluvil Tomáš Holub i Miroslav Zámečník, v letech dobrých jsme se zadlužovali. A v čase velmi špatném pád do dluhové pasti 192 miliard. Teď druhý graf a druhé číslo. 1 bilion, jak jsem ho zmiňoval, a 179 miliard korun. Na každého obyvatele České republiky připadá dluh přes 112 tisíc korun. Předloni stát zvýšil dluh o 107 miliard. Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády, vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. Jen pro zajímavost v roce letošním si chce ministerstvo financí vypůjčit 280 miliard, v roce 2011 306 miliard, v roce 2012 313 miliard. To je zatím strategie financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2010. Ta čísla nejsou jasným ukazatelem toho, že chtít nechtíc ke snížení ratingu České republiky letos dojde. Tomáši Holube.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Ne, tak já osobně si nemyslím, že by mělo dojít už v letošním roce ke snížení ratingu České republiky, to si myslím, že je spíš střednědobé riziko, pokud bychom s tím nic nedělali. Ta čísla jsou samozřejmě hrozivá, kolik si potřebuje stát každý rok vypůjčit, ale ono to není nový dluh, část toho je samozřejmě na profinancování, takové to rolování už existujícího dluhu. Nicméně určitě ratingové agentury teď, pokud budou něco na všech zemích sledovat, tak jak se vypořádají prostě s fiskální situací. To si myslím, že bude klíčové měřítko pro to, jak se budou ratingy jednotlivých zemí do budoucna vyvíjet. Nemyslím si, že to je otázka letošního roku, ale střednědobě určitě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A je to jedna i z obav České národní banky? Protože logicky snížení ratingu země má ekonomické následky pro danou zemi a může snížení ratingu škodit ekonomice dané země.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Česká národní banka jako centrální banka se obvykle drží trochu stranou komentování veřejných rozpočtů, protože je to samozřejmě citlivé politické téma. Ale samozřejmě vy víte, že v poslední době ta četnost komentářů z naší strany k situaci veřejných financí je přece jenom větší a už z toho můžete trošku vycítit, že samozřejmě taky tu situaci sledujeme. A samozřejmě, pokud by došlo potenciálně ke zhoršení ratingu, tak to má dopady i na měnovou stabilitu, vývoj kurzu, inflaci a podobně. Takže, není to něco, co my bychom mohli ignorovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hrozba snížení ratingu, Miroslave, je to opravdu věc střednědobá? Nebo když politici nebudou schopni tu věc řešit v roce letošním, v čase volebním a povolebním, tak se může stát, že ratingové agentury jasně řeknou, snižujeme rating Česka.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Já bych řekl, že na co se bude velmi pozorně celá investorská komunita dívat, je, jak dopadnou volby a jaký bude rozpočet na rok 2011. A tam se to prostě může stát, že se to vyhodnotí jako cosi, co je z hlediska fiskální stability státu negativní, že prostě nový kabinet nebude schopen zvýšit důvěru a každé takové vyjádření typu, rozumíte, dokud jsme mohli, jsme plnili všechny kritéria a říkali jsme, že to euro vlastně nechceme. Tak to je přece fundamentálně jiná situace, než když předstoupí prostě ministr financí a řekne ne,že nechceme, ale že nemůžeme, že prostě se nekvalifikujem na členství v klubu. A tohle vyjádření a zlehčování vážností tý situace a nepředložení rozpočtu, který by měl alespoň nějakou snahu o snížení schodku, to bude mimořádně obtížný. Druhý vyhodnocení je, když ten schodek začneme snižovat tím, ž prudce zvedneme příjmový daně, tak tomu byznysová komunita taky nebude rozumět a nebude to chválit, jo. Obojí může prostě poznamenat negativně z hlediska toho zvyšování třeba příjmových daní nějak velmi významným způsobem by znamenalo zhoršení přílivu zahraničních investic, což je podobné téma. Jenom, už jsme si to tam ukazovali, 1,178 počítejme zhorší ratingu prostě, které já nevylučuju, že to bude dřív než ve střednědobém horizontu. Sám bych to viděl tak někde kolem rozpočtu na rok 2011. Ale prostě řekněme si 1 % na obsluhu 1,178 bilionů korun, 1 % z toho je poměrně značná částka peněz a to se může stát. A to samozřejmě ohromným způsobem snižuje manévrovací schopnost té vlády, prostě cokoliv, co bysme chtěli udělat s podporou výzkumu a měli bysme v tom něco udělat, co bysme měli dělat se zlepšením kvality ve školství, prostě to všechno jsou věci, které souvisejí s tím, že buď jsme schopni řídit veřejné finance, anebo prostě se vytrestáme sami. To není na koho transferovat, to tady zůstane.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste u jedné mezinárodní instituce působil. Česká národní banka je, řekněme, součástí Mezinárodního měnového fondu, guvernér je českým zástupcem u Mezinárodního měnového fondu. Jaký vliv můžou mít ty mezinárodní instituce? Až je to trapné, jak často nejen Česká televize,ale ostatní sdělovací prostředky přinášejí doporučení, varování už několik let těch mezinárodních institucí - udělejte něco se svými veřejnými financemi. A to, zdá se, až hloupé čekání na zásah Mezinárodního měnového fondu, pokud to zadlužování bude pokračovat. Tomáši Holube, kdy může přijít ten okamžik, kdy opravdu Česko bude,řekněme, pod kuratelou Mezinárodního měnového fondu, pokud taková situace nastane?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Ta situace nastává ve chvíli, kdy ta země se dostane skutečně do závažného problému, do krize a musí se na Mezinárodní měnový fond, Světovou banku či jiné mezinárodní instituce obrátit skutečně s tím, že od nich potřebuje peníze. Tak oni potom samozřejmě si můžou začít klást tvrdé podmínky, které vyžadují pro to, aby ty peníze poskytli. Do té doby bohužel oni jsou do určité míry bezzubí v tom smyslu, že, jak říkáte, mohou dávat řadu let dobré rady, dobře míněné i často velice fundované, ale pokud ta domácí politická reprezentace si ty rady nevezme k srdci a nerealizuje je, tak skutečně ta jejich tvrdá role nastupuje až v situaci krize.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A bylo tomu třeba u Řecka a u těch zemí, které já teď velmi často používám jako ukázku toho, pozor, nejděme touto cestou, protože se vydáváme po příliš nebezpečné cestě dluhové pasti?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Já se přiznám, že jsem to úplně tak detailně nestudoval, ale myslím si, že to určitě tak muselo být, že ty země, samozřejmě ten problém se neobjevil z čistého nebe, možná trošku s výjimkou Řecka, které má navíc problém s nespolehlivými daty o veřejných rozpočtech, kdy najednou se zpětně ukáže, že ten výsledek byl o několik procent HDP horší, než udávala před tím statistika. Ale u většiny těch zemí je to dlouhodobý problém, který nespadne ze dne na den, to je prostě něco, o čem ví mezinárodní instituce, obvykle o tom vědí i domácí ekonomové a i ta politická reprezentace o tom nějakým způsobem ví. Ale problém je,že často realizovat bolestné reformy prostě je politická reprezentace schopná až ve chvíli, kdy přijde ten tvrdý bič, přijde ta krize, přijdou ty nalinkované, jasné podmínky mezinárodních institucí, finančních trhů a podobně. Takže, není to o tom, že ty informace by nebyly, je to spíš o té schopnosti něco realizovat do chvíle, než se ta žába začne skutečně vařit v tom hrnci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zjevně vaření žáby je tedy srovnatelný jev pro většinu politických reprezentací v národních státech, protože ta doporučení se berou na lehkou váhou, nechávají se stranou a teprve až pak přijde Mezinárodní měnový fond nebo ty státy se žádostí o půjčky, tak dochází k bolestným reformám.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
No, ono to skutečně je věc, která je asi hodně zakotvená ve lidské povaze. Prostě plánování s dlouhým horizontem v některých kulturách vůbec nefunguje. To je prostě antropologie, to vám řekne každý, kdo nějaký vhled do různých etnických skupin má. A bohužel tedy se ukazuje, že ta naše etnická skupina s tím plánováním na dlouhý horizonty má překvapivě špatné, člověk by čekal, že budeme jiní. No, ale prostě v tomhle regionu periodicky zvládají podobné problémy Maďaři. Já si vzpomínám, jak Lajos Bokros, to byl ministr financí 94-95, nám vyprávěl veselou historku, jak tehdejší maďarský premiér napsal dopis s žádostí o půjčku tehdejšímu spolkovému kancléři Kohlovi a Kohl zdvořile odpověděl: jistěže nezapomeneme na specificky tvé, protože Gyula Horn byl ministr zahraničních věcí, který stříhal dráty, že jo, na rakouských hranicích, jistěže nikdy nezapomeneme a rádi půjčíme. Jenomže musíme prostě mít jistotu,že taky prostě ty peníze nějakým způsobem umíte ošetřit, a proto bysme doporučili jako podmínku té půjčky několik opatření a pak následovaly asi dvě stránky. A Horn si zavolal svýho ministra financí Bokrose a zeptal se: "Lájosi, já tomu nerozumím, co to je?" A von říká: "No, Gyulo, když tohle všechno splníme, tak tu půjčku vod Kohla nepotřebujem." A takhle to chodí prostě, teprve když přijdete s čepicí v ruce, tak prostě potom, protože ta alternativa je mnohem nákladnější než splnit ty předpoklady. Dokud bude mít politik představu, že je pro něj politicky nákladnější administrovat bolest, byť je to věc, která je v zájmu budoucnosti zcela nezpochybnitelná, to nejsou málo inteligentní lidi, ne, to jsou většinou vysoce inteligentní lidi, a přesto nedělají to, co nám připadá úplně zjevný a ignorujou doporučení, ne, protože ta jejich analýza užitku prostě je taková, že jim se to nevyplatí v rámci jejich politického cyklu. A to dotlačení té žáby v tom hrnci s tou horkou vodou je teprv tehdy, když se zjistí, že alternativa je nesrovnatelně nákladnější než splnit nějaký podmínky mezinárodní finanční instituce nebo bilaterální půjčky, jako to tehdy bylo v tom Maďarsku. Teď to udělali, tam šli meziročně reálný mzdy ve státní správě asi o 12 % dolů tehdy, v 95. roce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My, když se dostaneme k těm konkrétním opatřením v České republice, tak nemůžeme nechat stranou ještě rizika stavu veřejných financí, která nejsme schopni ovlivnit, to znamená samotný vývoj ekonomiky. Tomáš Holub má v České národní bance na starosti i odhady vývoje české ekonomiky. Nepodceňuje se i tento faktor, že se teď mluví o tom pojďme udělat reformu penzí, reformu zdravotnického systému, reformu daňovou, zkrátka připravme veřejné finance na zdravou cestu, ale zároveň se neřeší to, jak bude vypadat ekonomika a jestli ještě jsou zásadní rizika například i v rozpočtu pro ten letošní rok, co se týče inflace, vývoje české ekonomiky. Vidíte tam, Tomáši, nějaká rizika, která my velmi těžko budeme schopni ovlivnit a která se týkají letošního státního rozpočtu a vývoje ekonomiky v letech 2011-2012?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Z tohohle pohledu já považuji za pozitivní, že státní rozpočet je postaven na růstu, tuším, jenom tři desetiny pro letošní rok, což je hodně konzervativní předpoklad. My sami očekáváme 1,4, to znamená o víc než procentní bod více. I konsensus analytiků je příznivější než to, na čem je státní rozpočet postaven. Takže, toto je pozitivní, ale nemělo by to zas být využito k tomu, že pokud se náhodou ukáže, že ekonomika se vyvíjí přece jenom o trošku lépe, než je v rozpočtu, takže to povede k vyššímu utrácení. Každé pozitivní překvapení vůči tomu rozpočtu by v této situaci jednoznačně mělo být použito ke snižování schodku, k ničemu jinému.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže spíš je to riziko, že když se ekonomika bude vyvíjet lépe, než s tím počítalo ministerstvo financí, takže se ty peníze, lidově řečeno, projedí, než aby se.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Takhle jsme se přece do toho problému dostali. To je ta prožraná dekáda, protože se upravovaly, porušovaly se střednědobé výdajové rámce, jinými slovy vláda vědomě ignorovala zákon, který si sama navrhla a prostě který byl schválen a to je ten problém. A jako se v týhle vládě nebojím, že by rozfofrovala nějaký peníze, který by vznikly v případě nějakého zlepšeného výběru v důsledku robustnějšího růstu ekonomiky. Ono to procento jako vygeneruje samozřejmě nějaký dodatečný daňový výnos, ale tahle vláda to prostě bude schopná jako udržet v rozumných mezích. Otázka je potom samozřejmě, kdo přijde po této vládě jako po volbách. Tam už samozřejmě je potřeba té fiskální zdrženlivosti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chápu-li to správně, oba byste vyloučili vnější rizika, ekonomická rizika, která nejsme schopni ovlivnit v tom letošním a následujících letech, které se týkají stavu veřejných financí, když jste, Tomáši, mluvil o růstu 1,4 a očekáváních, že už jsme se odrazili ode dna, respektive že globální ekonomická krize končí.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
To určitě ne. Samozřejmě ten výhled světové ekonomiky je stále natolik nejistý, že rizika jsou oběma směry. To, co jsem chtěl říct, je pouze to, že ta rizika nejsou vychýlená tím směrem, že by nás to mohlo překvapit pouze k horšímu. Ty předpoklady na letošní rok jsou poměrně konzervativní, je tam samozřejmě možnost, jak pozitivního, tak negativního překvapení. A na jakých předpokladech bude pak postaven rozpočet pro rok 2011, to samozřejmě zatím nevíme. Tam my jsme poměrně střízliví, očekáváme, že v roce 2011 by mohl růst ekonomiky být někde kolem 2 %, což je samozřejmě dobré v porovnání s tím, čím jsme si prošli v minulém roce, ale v porovnání s tím, na co jsme byli zvyklí před krizí a na co byly veřejné rozpočty v určitém slova smyslu nastaveny, tak ty 2 % je samozřejmě stále hodně málo na to, aby to mohlo nějakým podstatným způsobem řešit tu fiskální situaci nepříznivou, kterou teď máme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to největší riziko, který se týká výdajů státu - sociální dávky. Především teď mluvím o nezaměstnanosti jako o jednom z faktorů, který může být podstřelen, protože se zatím nepočítá s tím, že by mohlo docházet k dalším hlubokým restrukturalizacím i v podnikatelském sektoru. To je riziko?
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Tady je jedna věc. Když si srovnáte vývoj zaměstnanosti ve zpracovatelským průmyslu, což prostě je ta část, která nás živí, je otevřená mezinárodní konkurenci, my jsme hodně exportně orientovaná země, to se ukázalo na rekordním přebytku obchodní bilance, které jde někam ke 4 % HDP, to je velmi impresivní číslo, to je třeba si uvědomit, že česká ekonomika má i své silné stránky, jo. Nebuďme úplní pesimisti. My bysme byli schopný ledacos zvládnout, kdybysme jenom trochu chtěli. Ale jsou tady, prostě k těm silným stránkám patří evidentní schopnost adaptace v tom zpracovatelském průmyslu. Hodně se propouštělo, už se hodně propouštělo. Na nic se nečekalo, nečekalo se, jestli zaberou, nebo nezaberou slevy, ty podniky byly tlačeny bankami k tomu. Takže, prostě tam nějaká restrukturalizační opatření nastala. Problém je, jestli se ukáže, že se skutečně strukturálně změnila poptávka ve světě, jestli prostě začínáme procházet nějakou hlubší změnou, tak potom to samozřejmě nestačí a bolí to mnohem víc, jo. Takže, teď nevíme, co se přesně stane v Německu. Ukazuje se, že kurtzarbeit fungovala výborně, ale jenom loni. A teď už zase se začíná i v Německu propouštět, protože ty německé firmy je sice hezké, že dostanou subvenci, když mají lidi část týdne na odstávce, jenomže jestliže ta zakázková kniha je furt stejně slabá,no tak jsou tam i fixní náklady a místo dvou linek musí běžet jenom jedna. A jestli jako vláda subvencuje pracovní místa, tak to bohužel jako neřeší ten problém. Ono to svým způsobem, jestliže to je trvalý fenomén a vyžaduje hlubokou strukturální změnu,tak brzdit tu strukturální změnu je hrozný nesmysl. Má cenu ji činit méně bolestivou pro normálního občana, to v každým případě. Ale prostě to už jsou věci, kdy zasahujem do toho, jak konkrétně reagovat na nějakou situaci a tady musím říct,že český firemní sektor reagoval mimořádně dobře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nezaměstnanost v České republice jako jeden z rizikových faktorů, protože jsme výrazně pod celoevropským průměrem, když Eurostat zveřejnil data o nezaměstnanosti za listopad, Tomáši.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
My jsme poměrně pesimističtí, my očekáváme, že nezaměstnanost v podstatě ještě po celý letošní rok poroste a ten její vrchol nastane někde až na přelomu let 2010-2011. U té mezinárodně srovnatelné definice míry nezaměstnanosti to bude někde kolem 9 %, bude to stále méně než ten průměr Evropské unie, který už teď je, myslím, kolem 10 nebo je to každopádně víc, než my čekáme. Nicméně skutečně ten vývoj asi bude nepříznivý. Musíme si uvědomit, že v loňském roce sice došlo k nárazu na zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, ale ve službách ještě stále zaměstnanost rostla, to znamená, fungovala jako určitá brzda. Nicméně my se nedomníváme, že by to mohlo pokračovat i letos. Sektor služeb dostává tu ránu v podobě recese s určitým zpožděním a domníváme se, že vlna nárůstu nezaměstnanosti v ekonomice se bude posouvat od zpracovatelského průmyslu postupně do sektoru služeb. Takže, to je určitě riziko.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže, oživení, respektive pokles nezaměstnanosti až někdy na jaře 2011 z pohledu vás jako České národní banky. Teď se podívejme k těm faktorům, které jsou se týkají veřejných rozpočtů země. Ministr financí Eduard Janota sestavuje další tým, další komisi. Ten má začít připravovat podklady pro reformu českého penzijního systému. Tady jsou Janotova slova.
Eduard JANOTA, ministr financí /8.1.2010/
--------------------
Já si myslím, že je to potřebná věc, že by prostě, že bychom všichni měli mít jaksi reálné odhady toho až a za jakých podmínek toliko průběžný systém financování důchodů prostě ze státního rozpočtu může naplnit a kde a kdy prostě už se dostaneme na jakousi hranu, protože jaksi jsem přesvědčen o tom, že, a teď nehovořím o jaké formě, ale k jistým formám důchodové reformy musí dojít, ať už ta technika provedení bude taková či maková, tak prostě tato republika se té reformě nevyhne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatoval v pátek v rozhovoru pro Českou televizi ministr financí Eduard Janota. Reforma důchodového systému, doporučují Česku mezinárodní instituce. Je to tam, kde vy byste začínali, pokud byste měli na starosti veřejné finance v České republice, Tomáši?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Není to asi to, kde bych začal, protože už jsme o tom mluvili, teď je potřeba velice rychle vyřešit ten aktuální schodek, ten prostě problém, který je urgentnější, to, že pod tou žábou prostě hoří oheň a ta voda začíná bublat. Nicméně ten penzijní systém, to je vážný problém. Tady se o tom vlastně mluví už řadu let. Já vítám, že pan ministr chce sestavit tým expertů, ale připomněl bych, že existovala Bezděkova komise, která velice kvalitně připravila pro politiky podklady, jakým způsobem lze penzijní systém reformovat a nic z toho nakonec nebylo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, to je právě to absurdní, že na straně jedné vznikla Bezděkova komise, pak se téměř nic nestalo, necháme-li stranou posunutí odchodu věku do důchodu jako drobnou změnu penzijního systému a teď bude Bezděk přepočítávat ta data, aby to zůstalo zase někde ve skříni po volbách 2010, v květnu letošního roku a pak bude Bezděkova komise 3 a zase se to bude přepočítávat. Není to absurdní?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Já doufám, že to tak nakonec nebude, samozřejmě čím dýl s tím otálíme, tak tím ten problém se stává jakoby bližším, reálnějším. My jsme měli na začátku, řekněme, patnáct let na to to vyřešit s tím, jak se to neustále odsouvá, tak prostě ten čas se zkracuje a čím později se to bude řešit, tak samozřejmě tím to pak bude bolestnější a nákladnější. Takže samozřejmě to riziko tady je, ale doufám, že to tak už snad nedopadne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Miroslav Zámečník, ten sestavoval, respektive společně s kolegy z NERVu psal doporučení, to už se vlastně také týkala stabilizaci veřejných rozpočtů, byť se novináři zabývali například těmi protikorupčními doporučeními a podobně, vy máte vytvořit exit strategy, tedy exit strategy, plán, jak právě pomoci schodkům veřejných rozpočtů. Není to vlastně práce na téže věci, když tady jsou doporučení NERVu, ale zároveň vláda na Fischera řekla, my nebudeme nic systémového předkládat do Poslanecké sněmovny, protože jsou volby?
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
No, tak jedna věc, jaká je reálná šance této vlády, kdyby prostě byla složena ze samých legislativních géniů, kteří po nocích prostě implementujou všechna doporučení, ať už mezinárodních institucí a těch je, jako fakte je, že my jsme velmistři v tom jako odkládání věcí, který jsou nepříjemný, jo. Penzijní reforma, pokud si vzpomínám, tak v 96. už byl vysoký čas, se o tom jako vážně začalo hovořit. Okolní země to nějakým způsobem implementovaly. No, a v Česku jako absolutně jako jsme nepokročili. Takhle, ty parametrický úpravami, oni tomu průběžnému systému dost pomáhají, ono to není tak jako, že by to nevyžadovalo úpravu i toho prvního pilíře, ale my nejsme schopni se dohodnout o tom, jak bude vypadat druhý pilíř, prostě, který by měl umožnit 100procentně zásluhově prostě lidem, aby si našetřili na penzi a měli trochu vyšší životní standard, protože to je ta demografie, prostě mnohem vyšší počet seniorů v populaci a mnohem menší počet relativně těch, kteří budou přispívat do toho průběžného systému, to je to, co dělá ohromné napětí, jo, teď že to jako všechno šlo, ono to souviselo i s tou demografickou vlnou těch Husákových dětí, které přišly na trh práce v době, kdy trh práce hladově absorboval tu pracovní sílu, dnes bohužel teda ta situace je jiná a souhlasím s tím, co říkal kolega Holub a ono ten výhled bude, protože zatím se utíkalo do státní správy, do veřejných služeb, co si budeme povídat. A tam se ještě přibírali lidi loni, celá ta sféra vůbec jako nepoznala, že existuje krize, jo. Ale ve zpracovatelském průmyslu naopak ta adaptace byla velmi tvrdá, což zase vytváří ve společnosti určitý tenze, že neexistuje dostatečná citlivost k tomu, co se v tom reálném sektoru, kde prostě se odehrála velmi nepříjemná a bolestivá změna, tak jako když státní správa jako tohle nedovede reflektovat, tak to je taky špatně a je to tím, že vlastně nedýcháme společně stejnou dynamikou, ale to se prostě bude muset změnit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď vás znovu tedy povolal Jan Fischer, abyste vytvářel exit strategy, jak se to bude lišit od závěrečné zprávy NERVu.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
No, tak jako já sebe nepředělám, že jo, prostě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, uděláte CTRL V, CTRL C.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Ale, no, potíž je v tom, že my si musíme jako aspoň něco vybrat, jo, a teď jsou věci, které jsou v podstatě nerealizovatelné, jsou věci, které jsou realizovatelné a jakoby tolik nevadí populaci, prostě není to administrování bolesti na celý nárok, ale politická elita, ta prostě z toho je zoufalá, že jo, představa, že se tahle země vyčistí, je libá každýmu normálnímu občanovi a samozřejmě tvrdej protikorupční balíček. Ten má makroekonomický velmi pozitivní dopady a skoro nic nestojí. Zajímavý je, že ani na týhle frontě jsme vůbec nepokročili. Teď teda se vzchopila vláda premiéra Fischera a je tomu dobře, že některé ty návrhy, které zase už běhají, zase se bavíme o deseti letech, jo, tak prostě budou navrženy. Já myslím, že ta doba už je velmi, tam už ta voda se mění v páru a já myslím, že i v letošních volbách už lidi dají pocítit, že prostě ty korupce v těch politickejch stranách už bylo opravdu hodně a bude se trestat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak, teď ta otázka, ke které se vracím. Stabilizace veřejných financí, kde byste, Tomáši, začal, pokud byste měl na starosti veřejné finance v Česku.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Tak, tam bohužel nejsou žádné geniální návody, které by nebolely a které by bylo možno vytáhnout, prostě bude muset politická reprezentace najít nějakou kombinaci vyšších příjmů, to jest vyšších daní a nižších výdajů, to, jak tahle kombinace bude vypadat, to je hodně politická záležitost, do toho se většinou centrální banka nemíchá. Nicméně myslím si, že je potřeba začít od hmatatelných věcí, který přinesou poměrně rychle nějaký viditelný efekt, pokud se bavíme o tom, abychom se vyhnuli nějakým rizikům, zhoršení ratingu nebo podobně, tak prostě musí to být něco skutečně hmatatelného.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jako například?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
No, musí to být prostě nikoliv opatření, která mohou přinést pozitivní dopady v řádu pěti, deseti let, ale skutečně věci, které jsou vidět hned. Když zmíníte daňové sazby, vidíte to v rozpočtu prostě příští rok. Pokud seškrtnete ten či onen výdaj nějakým způsobem, tak to vidíte hned příští rok ve výdajích, věci typu boj s korupcí. Já si myslím, že to je velice důležité, ale z hlediska řešení toho fiskálního problému ty pozitivní makroekonomické dopady, které nastanou, jsou pravděpodobně věc středně a dlouhodobá. Není to nic, co by vás zachránilo do příštího roku do rozpočtu. Takže v tomhle smyslu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, protože zakázky už jsou vysoutěženy, možná podle těch pravidel.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Tak on jeden zrušenej tendr by nezaškodil teda.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď byste doporučoval zrušit ten supertendr, tu superobří zakázku?
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Já jsem to doporučoval už předloni.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
120 a to řeknete Janu Fischerovi? Nebo to v té exit strategy.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Tomu už jsem to říkal několikrát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A moc vás neposlouchá, že to zatím.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Ne, tak jako tam jsou asi nějaké právní úvahy, v jakém momentu je možno se pochlapit a prostě odsunout tenhle ten projekt jako úplně pryč, jo. Prostě na to není doba skutečně, to už bylo až příliš. A takových věcí, které můžou těm veřejným financím pomoct, je hodně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ty teď máte sepsat do 14 dnů.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Ne, tak jako, vždyť je to sepsaný už.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, ale Jan Fischer tady říkal, že chce veřejnosti představit tu exit strategy. Teď povolal vás, tudíž ptám se, o v tom dokumentu bude a jak se bude tedy lišit od doporučení NERVu?
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Tam, teď abysme si řekli, jaká je struktura. Tohle je pro radu hospodářské sociální dohody, takže prostě jsou tam partneři z tripartity, každý z nich umístil nějaké své představy, co dělat, některý jsou velmi exotický, musím říct, a vláda na to vypracovala nějakou reakci sama, jednotlivé resorty předložily někdy velmi impresivní, někdy lakonicky stručné svoje dokumenty a teď jde jenom o to sednout si u kulatého stolu a říct, ano, a toto jsou krátkodobá opatření, tohle jsou dlouhodobá, mimochodem ten protikorupční balíček je věc, kterou je třeba zatleskat a je víc takových věcí, které se ještě dají udělat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A budou tam nějaká krátkodobá opatření, protože právě Tomáš Holub mluvil přesně o tom, aby se nezhoršil rating České republiky v té střednědobé chvíli nebo vy říkáte, že by to mohlo být už na konci letošního roku, pokud politici neprokáží odvahu, jak řešit státní rozpočet na rok 2011. Tak může něco udělat ještě krátkodobě Fischerova vláda, protože nezruší-li supertendr, tak protikorupční opatření se možná projeví za dva, za tři roky při výběrových zakázkách, co je možné udělat teď hned ještě.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Teď hned pro snížení schodku? No, ne, tak jako tady se pohybujeme v nějakém prostředí, tady teď hne se dá, se dá například prověřit, zda ty tendry, které běží, jsou úplně v pořádku a některý z nich prostě zrušit, ty peníze nevynaložit, ačkoliv jsou narozpočtovaný, prostě některé věci se nemají dělat, protože prostě doba je zlá a existuje důvodná pochybnost, že proces není prostě takový, aby snášel světlo boží, tak prostě to nedělejme, to se dá udělat hned.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale počítáte tedy s tím, že tam spíš budou ta střednědobá opatření, na kterých se dohodne tripartita, například zvýšení daní.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Ano, tak protože věc, která, samozřejmě, věc, která pomůže a to je, Holub je dobře vycvičenej, velmi jako ohleduplně k některým tématům nelízt coby centrální bankéř do tý agendy, ale tak si to řekněme upřímně, co se dá udělat hned, co u spotřební daně, DPH, prostě to jsou vydatný, spolehlivý, robustní zdroje DPH, no, ale samozřejmě ta konsekvence je, že když sníženou sazbu zvedáte směrem nahoru, tak to pocítí úplně všichni a jako ne všechno se dá odkompenzovat, v tom je bohužel ten proces fiskální konsolidace nepříjemný. A abyste tohle mohl dělat, no, tak musíte udělat něco symbolického v oblasti příjmové zdanění fyzických osob. Jinými slovy, druhý pásmo, a tak dál, to by jako, já vím, že to je politicky kontroverzní, ale fiskální konsolidace není legrace, tak něco za něco, jo. Někde se musí udělat gesto, například si prostě sníží platy, začnou se zdaňovat náhrady, vždyť to jsou přeci úplně normální věci. To jsou tak neuvěřitelný drzosti, který se tady, prostě se vysmívají nám jako občanům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale chápu správně, že na to by tedy partita šla, že například se zvýší ta snížení.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Ta tripartita, to není sněmovna, jo, oni prostě nedraftujou zákony, neschvalujou je.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ne, ale když tam najdete shodu, tak předpokládám, že.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
To je velmi důležitá ingredience úspěchu, dohodnout se na tom, kde je stoprocentní překryv a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Abyste jasně ukázali politikům, podívejte se, tady to chápou už i odbory a zaměstnavatelé, ty se jsou schopni dohodnout, tak to proboha pochopte vy jako politici.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
No, to myslím, že by byl velmi dobrý počin, jo, prostě tohle, kdyby se podařilo dosáhnout konsensu nějaké minimální set opatření, ale jaksi ona ani ta dohoda nebude jednoduchá v tripartitě, protože když se bavíme o fiskální konsolidaci, tak ano, já jsem pro to udělat nějaké symbolické gesto v té oblasti zdanění fyzických osob, no, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že to jako fiskální konsolidaci vůbec neprospěje, to je fakt jenom gesto. Tak když na to partneři řeknou ano, no, ale řeknou ne na sbližování sazby k základní sazbě u DPH, tak potom je to těžký, že prostě to vůbec nemá smysl dělat. Nemá smysl dělat gesta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počítáte jako centrální banka s tím, že v konsolidaci veřejných financí budete dál tedy zůstávat stranou, nechám-li stranou prohlášení jednotlivých členů bankovní rady nebo že budete chtít přispět i svým odborným potenciálem k tomu, jak formulovat exit strategy.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Tak z hlediska těch konkrétních opatření my se určitě budeme držet spíše stranou, protože to nespadá do našeho mandátu, nicméně bavili jsme se o mezinárodních institucích, například teď 25. ledna jedna z výboru OECD bude projednávat zprávu pro Českou republiku, která, já už ji mám k dispozici, samozřejmě nemohu to tady komentovat, ale viděl jsem některá doporučení a jsou to skutečně velice konkrétní doporučení směřující jak do té příjmové, tak do té výdajové oblasti, takže není to o tom, že by tady vznikal nějaký deficit doporučení tím, že se centrální banka drží stranou, samozřejmě těch doporučení dobrých je celá řada z různých stran a teď je to skutečně na politické reprezentaci, aby z toho vybrala nějaký mix, který bude politicky průchodný a který bude mít tu vlastnost, že relativně rychle ošetří ten problém, který momentálně máme, aby potom ta pozornost se mohla přesunout k penzijní reformě, o které jsme se už také bavili.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy počítáte, Mirku, s tím, že budete chtít mít onu strategii hotovou a projednanou v tripartitě.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Ne, teď se, jaksi tady dochází k trochu, jako k nedorozumění, že se tady očekává něco mamutího, zásadně překonávajícího závěrečnou zprávu NERV nebo doporučení OECD a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, počkejte, no, Jan Fischer, no, ale Jan Fischer to aspoň v těch konkrétních věcech to předpokládal, že to zásadní dokument bude, který předá budoucí vládě, aby se rychle ty veřejné rozpočty nějakým způsobem stabilizovaly a že k tomu dojedná dohodu mezi zaměstnavateli a mezi odbory, tak díkybohu za to, pokud něco takového vznikne, protože podíváme-li se na závěrečnou zprávu NERVu, tak je to daleko komplexnější, včetně těch dlouhodobých opatření, materiál, to znamená něco v krátko, středně a dlouhodobé strategii, to je zpráva NERVu. Ale v té rychlé strategii, jak ty problémy řešit.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
No, tak si můžete ze závěrečné zprávy NERVu ve finální oblasti, tam jsou skutečně věci, které pomalu jsou na ústavní změnu, jo, prostě a celkový proces legislativní, a tak dál, to jsou dobrý opatření, to tam dva dobrý nápady měl Tomáš Sedláček a jako je třeba se k tomu hlásit. Teď sice tady ČNB, ale Robert Holman napsal velmi zásadní věc, o které je třeba přemejšlet, o tom, jakým způsobem zakotvit ten příklon k fiskální zodpovědnosti a zase to je pomalu ústavní zákon o rozpočtové kázni nebo já nevím, jak bych to nazval, jo. Ale takže i ČNB přispívá a zase zaplaťpánbůh za to jako a začneme o tom opravdu mluvit, ale teď jako kuchařku můžete udělat poměrně velmi jednoduchou, akorát je to tak, já jsem tyhle cvičení opravdu už prošel mockrát, v roce 2006 53 opatření na fiskální stabilizaci, už tehdy, jo. Z nichž bylo nakonec řečeno, že přijatelných je 11 a s naprostou neomylností to byly právě ty, který buď jsou dlouhodobý a jinými slovy, ani na nich nezačneme pořádně pracovat, anebo jsou bezzubý, jo, prostě to, jako tohle se nesmí stát, jo, prostě to už nemá cenu dělat potom, jo, musí přijít pochopení toho, že jestliže chceme vyskočit z vody, dokud je studená, tak musíme udělat nějaký relativně limitovaný set, jako to je prostě deset věcí, který se daj a musej udělat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká Miroslav Zámečník, který byl hostem 24 a děkuji i Tomáši Holubovi, ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky, těším se někdy příště na shledanou.
Miroslav ZÁMEČNÍK, ekonom
--------------------
Díky.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize na adrese www.ct24.cz a také na stránkách facebooku na www.facebook.com/otazkyvaclavamoravce. Hezký zbytek dne, pokud možno, ve společnosti České televize.