Zdeněk Tůma: Rok nízké inflace a ziskových bank

(FinWeb.cz, 31.5.2005 14:12)

Zdeněk Tůma: Rok nízké inflace a ziskových bank

Loňský rok přinesl zrychlení ekonomického růstu české ekonomiky na 4 %, inflační cíl se podařilo udržovat v cíleném pásmu, bankovní sektor dosáhl velmi úspěšných hospodářských výsledků.

Započala i konsolidace dozoru nad finančním trhem a bankám značně vzrostla konkurence ze strany nebankovních finančních institucí a produktů.Česká ekonomika se v minulém roce rozvíjela úspěšně a zrychlila tempo růstu na 4 %, což představuje i v rámci regionu střední Evropy solidní výkon. Je to nejrychlejší tempo růstu, kterého jsme dosáhli v posledních osmi letech. Příznivou skutečností je struktura růstu. O zrychlenou dynamiku se přičinily především investice a zlepšený výkon zahraničního obchodu. To jsou zdravé základy a také dobrý předpoklad pro udržitelnost růstu a případně i pro jeho další akceleraci.

Je nesporné, že zejména vývozní aktivitě významně prospěl vstup do Evropské unie, padly zbývající obchodní bariéry a dosavadní tendence naznačují, že by se česká ekonomika mohla profilovat jako vývozní ekonomika s narůstajícím podílem přidané hodnoty ve výrobcích a službách. Nezbytným předpokladem je však prosazení potřebných reforem, zejména v oblasti daní, další kultivace podnikatelského prostředí a zlepšení vymahatelnosti práva.

Z hlediska měnové politiky byl rok 2004 pozitivní pokud šlo o vývoj inflace a zejména ve vztahu k plnění inflačního cíle. Inflační cíl se podařilo plnit a udržovat inflaci v cíleném pásmu, přestože vedle obvyklých rizik a nahodilých výkyvů byl zejména vstup do EU spojen se zvýšenou mírou nejistoty a jeho strukturálních a cenových důsledcích. S výhodou zpětného pohledu můžeme říci, že vstup do nových podmínek proběhl plynule.

Vývoj inflace v roce 2004 ovlivňovaly především úpravy nepřímých daní; k mírnému zrychlení inflace přispívaly po většinu roku ceny potravin, zatímco vliv vysokých cen energetických cen surovin na inflaci byl tlumen zpevňujícím kurzem koruny k americkému dolaru. Přes akceleraci ekonomického růstu poptávkové tlaky zůstaly v silně konkurenčním prostředí maloobchodního trhu nadále jen velmi nevýrazné.

Prognózy inflace zpracované pro období roku 2005 a prvního pololetí roku 2006 však naznačovaly, že udržení inflace v cílovém pásmu, resp. poblíž jeho středu si vyžádá úpravu úrokových sazeb směrem vzhůru. To se odrazilo v rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit úrokové sazby, a to ve dvou krocích, v červnu a v srpnu 2004, ze 2 % na 2,50 %.

ČNB usiluje o to, aby se nízká inflace stala trvalou charakteristikou české ekonomiky. V logice toho záměru byl v roce 2004 stanoven inflační cíl na období od ledna 2006 do doby přijetí eura. K jeho naplnění budeme usilovat o udržování meziroční inflace vyjádřené indexem spotřebitelských cen kolem 3 %. Tato hladina odpovídá potřebám konvergující ekonomiky a současně odráží nároky budoucího plnění maastrichtského kritéria inflace pro vstup do eurozóny.

Bankovní sektor zejména díky dokončené restrukturalizaci dosáhl v roce 2004 velmi úspěšných hospodářských výsledků a fungoval bezproblémově. Celkový čistý zisk převýšil 33 mld. Kč, což ve srovnání s rokem 2003 představuje zvýšení o téměř 3 mld. Kč. Významně narostl objem úvěrů, a to jak díky pokračující dynamice úvěrů domácnostem, tak i zvýšením objemu úvěrů poskytnutých podnikové sféře. Příznivou skutečností je, že současně pokračovalo snižování objemu ohrožených úvěrů.

Od vstupu ČR do EU v květnu 2004 platí i u nás směrnice EU o tzv. jednotné licenci. Její princip znamená, že banky ze zemí EU mají právo provádět činnosti, k nimž mají oprávnění ze svého domovského státu, na území jiného členského státu EU, aniž by musely žádat hostitelský stát o souhlas. Všechny pobočky zahraničních bank podnikající na našem území tak automaticky přešly do režimu jednotné licence.

Do popředí pozornosti bankovního dohledu se dostala kvalita řízení rizik a kontrolních mechanismů bank. V regulatorní oblasti dominovalo úsilí o dosažení plné kompatibility s mezinárodními standardy. V červnu 2004 zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled konečnou verzi nové kapitálové koncepce, tzv. Basel II. Schválení příslušných směrnic v Evropském parlamentu se předpokládá v průběhu roku 2005, jejich účinnost od roku 2007. Zavedení nového konceptu kapitálové přiměřenosti a s tím související vytvoření komplexního hodnocení rizikového profilu bank představuje zásadní výzvu do dalšího období. Česká národní banka spolupracuje v tomto směru s jednotlivými bankami i v rámci společného projektu ČNB, České bankovní asociace a Komory auditorů ČR.

V roce 2004 pokračovala diskuse o směrech budoucího uspořádání dozoru nad finančním trhem. V květnu 2004 přijala vláda ČR usnesení, které konkretizuje integraci současných regulačních a dozorových orgánů v oblasti finančního trhu. Rok 2005 bude klíčový pro doladění konečné představy o podobě budoucího institucionálního uspořádání regulace českého finančního trhu.

I když bankovní systém zůstává jádrem finančního systému, váha nebankovních finančních institucí a produktů, které soutěží s tradičními bankovními službami, trvale narůstá. Analýza finanční stability, jejích rizik a odolnosti finančních systémů vůči šokům se v posledních letech dostala do popředí pozornosti mezinárodních organizací, centrálních bank i jednotlivých finančních institucí. Rozšíření záběru od bankovního sektoru samotného k širšímu komplexu finančního trhu a k otázkám finanční stability je proto žádoucí orientací i pro naši finanční komunitu.