19. 3. 2003

Zavedení eura

Rozhovor se Z. Tůmou, guvernérem ČNB

(ČRo 1 - Radiožurnál - 18:20 Radiofórum, 19.3.2003)

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Další středa, další debata, Radiofórum a Evropská unie. Dnes o zavedení eura. I dnešní diskusi jsme připravili společně s Evropsko-českým fórem. Hosty ve studiu jsou guvernér centrální banky Zdeněk Tůma, dobrý podvečer.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
A docent Michal Tomášek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vítejte.

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrý večer.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Ohlédněme se stručně nad debatou, která provázela zavádění eura a která se třeba čas od času objevuje. Co říkáte tomu, že při zavádění eura v Evropské unii spíše převažovaly nad těmi ekonomickými argumenty ideologické a politické motivy?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak každá měnová unie je především politický krok. Ono, když se mluví o měnové unii, tak každý tam vidí asi na první pohled ekonomické aspekty, ale samozřejmě možná bych nešel tak daleko, že bych mluvil o ideologii, ale je to o politické vůli vytvořit takovýto celek. Takže to je bezpochyby pravda, ale není na tom nic špatného. Jinak diskuse o tom, co euro přinese, nepřinese, předcházely, zavedení provázejí a budou trvat pochopitelně řadu let. Těch aspektů je velká spousta.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
A i ta dnešní debata může být součástí takovéhle diskuse. Jaký na to máte názor vy, pane docente?

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych se v podstatě ztotožnil s tím, co říkal pan guvernér prostě při zavádění jednotné měny. Byly tady tři pohledy, byl tady pohled politický, ekonomický a já samozřejmě musím dodat, že tady byl pohled právní. Musím konstatovat, že někde ty politické pohledy byly velmi silné a někde možná i trochu některé čistě právní nebo čistě ekonomické přístupy zpochybnily. O tom se můžeme potom konkrétněji bavit.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Možná, jestli ještě k tomu mohu dodat jednu větu, ono nelze euro vnímat jako nějakou spásu, která nás posune, nebo posune ty země, které mají jednotnou měnu, dneska k vyššímu, výrazně vyššímu ekonomickému růstu a že by automaticky zajišťovalo stabilitu. Je to potřeba vnímat jako pokračování integračního procesu, který začal už před desítkami let a který momentálně jde tímto směrem a měl by umožnit jaksi hlubší integraci, zvětšit to hřiště, na kterém se hraje a které se bude promítat v celé řadě oblastí, ať už je to integrace finančního sektoru a toky kapitálu a podobně. Takže to není o tom, že bychom teď mohli spočítat, mohli říci, že toto jsou pro a toto jsou proti a teď nám z toho vypadne, že budeme mít vyšší růst HDP o půl procenta. O tom to není. Je to prostě nějaký směr, je to další milník na cestě do evropské integrace.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Kdyby jsou chyby, ale kdyby Česká republika zavedla vbrzku euro, co by se stalo? Pane guvernére, začnu u vás.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Toť zajímavá otázka, která je do značné míry akademická, takže dívejme se na to jako na akademickou otázku. Možná ještě řeknu, proč je akademická. Akademická je z toho důvodu, že my příští rok bychom měli vstoupit do Evropské unie. Přístupové smlouvy by měly být podepsány za pár dnů či týdnů v polovině dubna. My se tím zavazujeme k tomu, že budeme postupovat určitým způsobem. Měnová politika a kurz v okamžiku, kdy se staneme členy Evropské unie, budou předmětem takzvaně společného zájmu, to znamená, že my nemůžeme činit nějaké jednostranné kroky bez dohody s ostatními partnery uvnitř Evropské unie. Jakmile podepíšeme smlouvu, zavazujeme se k dodržování jistých principů a k určitým krokům, a tudíž tento jednostranný krok je z hlediska praktického rozhodnutí vyloučen. Tak proto je to otázka akademická. Nicméně tady lze říci asi tolik. Neexistuje nějaký jeden recept pro všechny kandidátské země. Kdybyste se mě nezeptal na Českou republiku a řekl kandidátská země, tak já bych řekl, že pro Pobaltské země, ty to mohou udělat hned. Ty mají naprosto jiný systém měnové politiky, takzvaný měnový výbor, a tam to navázání domácí měny na euro je už velmi jednoznačné. Čili kdyby oni se rozhodli, tak se nestane téměř nic. Je tam také důležitý moment, že mají velmi konsolidované veřejné finance, k čemuž se dostaneme.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Vás se ptám jako guvernéra České národní banky.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tam se domnívám, že by se nestalo nic. My máme jiný systém měnové politiky. Znamenalo by to okamžité odbourání kurzu jakožto, neřekl bych nástroje měnové politiky, protože to není něco, s čím bychom aktivně pracovali, ale jakožto určitého nárazníku, který umožňuje utlumit šoky, které na ekonomiku mohou dopadat. Dám příklad. V současné době je velmi nízká zahraniční poptávka. Může to mít dopad na konkurenceschopnost ať už naší, nebo v zahraničí. A to je všechno, co se potom může odrážet v kurzu a kurz se může přizpůsobovat nebo měl by se přizpůsobovat a měl by umožňovat jaksi částečné vyhlazení takovýchto šoků. Na druhé straně je to pochopitelně i zdroj případných turbulencí a výkyvů, což jsme si zažili v loňském roce, a proto, když se zeptáte šéfů firem a obecních podnikatelů, kteří mají velkou obavu z kurzového rizika, tak asi budou spíše pro brzké přijetí eura, ale má to svá pro a proti bezpochyby.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Když se zeptám právníka, kdyby Česká republika zavedla vbrzku euro?

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já se jako právník chytím hned toho slovíčka vbrzku, co tím vbrzku rozumíte? Protože pan guvernér správně připomněl, že podle smlouvy článku 121 je to možné nejdříve za dva roky. Je otázka, jestli to bude vůbec možné z hlediska jiných kritérií veřejného dluhu, deficitu veřejných rozpočtů, a to potom přestává být otázka třeba právní, ale otázka ekonomická. Já jsem říkal, že při zavádění eura tady byla řada politických rozhodnutí na úkor práva. Belgie, Itálie s dvojnásobným deficitem veřejných financí se staly součástí měnové unie. Záleží také na tom, kdy i naše politické orgány takové rozhodnutí budou chtít přijmout. Pan guvernér hovořil o skupině obyvatel, jako jsou podnikatelé, kteří volají po co nejdřívějším přijetí eura, aby se vyhnuli otázce kurzového rizika. Jsou i sociální skupiny, které volají po takovém přijetí eura, které odrazí co nejvyšší přepočítací koeficient, čili co nejvýhodnější kurz, v uvozovkách, zafixovaný české koruny vůči euru, jako jsou třeba důchodci a slabší sociální skupiny. Čili tady bude třeba určitě hledat i politická, sociální, sociologická a jiná rozhodnutí. Bude to mnohovrstevný pohled.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Budiž, ministerstvo financí si jako cíl reformy veřejných rozpočtů určilo v příštích třech letech snížit deficit státního rozpočtu, ozdravit tak veřejné finance a dostát kritériím pro vstup do Evropské unie a zavedení eura. Pane guvernére, podle vás, jak dlouhý to může být proces, i když je deklarován jako tříletý?

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Tak samozřejmě na jedné straně může být rychlejší nebo také nekonečný, a to je přesně o politické vůli, která za tím musí být. Náš postoj k reformě veřejných financí je takový, že vláda by se neměla bát toho, být ambiciózní. Podle našeho názoru ta varianta, která je označována jako razantní, je něco, co by mělo být velmi realistického. Umíme si představit i rychlejší postup. My se na to díváme pochopitelně jako ekonomové a vláda má nějaká kritéria, která já si netroufám hodnotit. Ale z čistě ekonomického hlediska se domnívám, že je možné postupovat rychleji, aniž by to mělo významné sociální dopady, aniž by to poškodilo konkurenceschopnost, či ekonomický růst. Pochopitelně, bude-li vláda postupovat tím způsobem, který byl naznačen v tom prvním startovacím balíčku reformy veřejných financí, tak euro není vysloveně, nebo je tématem dne, ale můžeme zapomenout na to, abychom ho přijali někdy v roce 2006 nebo 2007.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Jak na stejnou otázku odpovídáte vy, pane docente?

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych řekl, že tady je rozhodující ten bod obratu. Já bych řekl, že tady je rozhodující ten rok, kdy bude zastaven růst deficitu veřejných rozpočtů a veřejné zadluženosti a kdy se začne podstatně snižovat, nebo začne se vůbec snižovat, čili pak se dostáváme do souladu s dikcí článku 104 smlouvy o evropském společenství, že na členství v Evropské unii se může kvalifikovat i stát, který ty parametry převyšuje, ale ty parametry negativní se snižují a blíží se k doporučované hodnotě, čili já mohu být optimistický, ale pokud jde o to načasování eura, tak bych se přikláněl k tomu, co říkal pan guvernér. Můj osobní odhad už několik let je mezi léty 2008 a 2010, a to si někteří říkají, že jsem optimista.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To si s docentem Tomáškem až příliš notujeme, že by bylo pro posluchače zajímavější vyvolat mezi námi nějaký střet, ale já bych také velmi...

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Myslím, že těch střetů si posluchači užívají v našich pořadech až až.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já bych podpořil to, co řekl, že nejde vysloveně o čísla, ale jde o věrohodnou strategii, se kterou by vláda měla přijít, jestliže bychom..., domnívám se, že kdybychom byli mírně nad třemi procenty, ale my v roce 2005 a 2006 bychom měli věrohodnou strategii, která vede ke snížení, že by bylo možno usilovat o to, aby to bylo uznáno jako splnění kritérií a potom bychom se mohli rozhodovat, jestli euro přijmeme teď, nebo o něco později. Takže to, co v daném okamžiku je asi největší nejistota, je, jak ta reforma asi bude vypadat a jak bude vypadat strategie. Byl před pár měsíci prezentován nějaký balíček, ale my nevíme, jak bude přesně vypadat. Momentálně předpokládám, že probíhají práce na expertních úrovních ve vládě a nejbližší měsíce by měly ukázat, na kolik vážně to vláda myslí.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Možná i tady bude platit, řekne si skeptik, to, co říkal Miloš Zeman, že velbloud je kůň, který prošel parlamentem. Pojďme se podívat pracovně na ten termín, o kterém jste mluvil vy, pane docente, 2010. Je pravda, že kvůli sbližování cenových hladin se bude měnit kurz koruny a dojde k určitému zvýšení inflace?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jednoduchá odpověď zní ne, ale myslím, že to budu muset trochu rozvést, protože za takto velké zjednodušení bych mohl být napaden. Není pochyb o tom, že naše cenová hladina je výrazně nižší, ale není tady žádný důvod pro to, aby se měla nějak dramaticky, nebo skokově zvýšit. Já jsem již na začátku řekl, že je potřeba se dívat na celý proces jako na postupnou ekonomickou integraci a v rámci integračního procesu v minulých letech se tato ekonomika nesmírně otevřela. Patří mezi nejotevřenější ekonomiky na světě, například měřeno podílem zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu. To znamená, že už dneska bychom měli inkasovat veškeré cenové šoky, ke kterým dochází v zahraničí. Jestliže příští rok vstoupím do Evropské unie, tak to se nic nezmění. My budeme mít zahraniční obchod, který dneska směřuje ze sedmdesáti procent do Evropské unie. Zahraniční investoři jsou z osmdesáti procent z Evropské unie. Finační sektor je do značné míry dominován institucemi finančními z Evropské unie, takže samotné podepsání jakési smlouvy, teď to trošku zbagatelizuji, nepřinese nic pro ekonomický růst v tom okamžiku, nepřinese nic pro cenovou hladinu, nepřinese nic pro mzdy. My nadále budeme vyrábět z těch zdrojů, které máme. Podíl zboží dováženého zůstane přibližně stejný, a tudíž tam není žádný argument, proč by se v tom okamžiku měla měnit cenová hladina nebo úroveň mezd. Ale pravda je ta, že se předpokládá určité sbližování, a tomu se říká, omlouvám se posluchačům, proces nominální a reálné konvergence.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Naši posluchači vám rozumí, pane guvernére.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobře. Ale je to taková naše hantýrka, kterou asi není dobře úplně používat. Ta nominální konvergence znamená, že se bude přibližovat cenová úroveň a reálná, že se bude přibližovat úroveň ekonomická ve smyslu hrubého domácího produktu. A to jsou věci, které jsou svázány. Jedna nejde bez druhé. Podíváte-li se na poměr ekonomické úrovně a cenové hladiny, tak zjistíte, že existuje určitá závislost mezi těmito dvěma veličinami, a dá se proto očekávat, a potvrzuje to spousta zkušeností a pochopitelně i ekonomická teorie, že postupně s ekonomickou úrovní bude velmi pozvolna stoupat cenová hladina. Ale není tady žádný důvod pro to, abychom měli cenovou hladinu během dvou, tří let, někde o dvacet procent výše. Já mám zato, že strategie, kterou v současné době máme, držet inflaci relativně blízko v úrovni Evropské unie, je udržitelná. Potvrzují to empirické analýzy, které potvrzují, že skutečně ten efekt toho přizpůsobení a efekt vyplývající z toho, že budeme dohánět ekonomickou úroveň a že budeme za sebou táhnout i cenovou hladinu, že se přehání. Prostě jako kvalitativní hodnocení je to pravda, ale veškeré empirické analýzy, které jsme udělali ve spolupráci s dalšími centrálními bankami, ukazují, že ten efekt není nijak dramatický a nemělo by to vést k nějaké významně vyšší úrovni inflace. Možná bychom mohli být o trošku výše, než je průměrná úroveň v Evropské unii, ale nic dramatického.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Říká guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Myslíte si, pane docente Tomášku, že den poté, co se u nás zavede společná evropská měna, bude dráž?

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Myslím, že ten rozhodující moment nebude ten den toho zavedení, ale bude ten den, kdy se vypočte přepočítací koeficient a budou tyto všechny parametry. Takže kdybych já teď chtěl zacházet hlouběji do těch rozborů, tak by asi začalo to jiskření, protože já nejsem ekonom, na rozdíl od pana guvernéra, pana docenta Tůmy, takže se podívám ještě na jiný problém. Tam je také otázka, jak se budou liberalizovat veškeré volné pohyby, volný pohyb kapitálu, volný pohyb pracovníků, volný pohyb služeb a my velmi dobře víme, že po vstupu do Evropské unie budeme mít ještě některá přechodná období, zejména v oblasti volného pohybu kapitálu, prodeje nemovitostí, volného pohybu pracovníků, i když třeba jen na bilaterální úrovni. A to vše jsou věci, které mohou mít i vliv na některé pohyby včetně třeba pohybů cenových u nemovitostí. Já si samozřejmě netroufnu odhadnout jaké, ale já vyslovuji také odvážnou domněnku, že jakákoliv omezení z kterýchkoliv základních svobod, si já osobně těžko dovedu představit jako slučitelná se zavedením jednotné měny.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Pamatují na tato rizika i analýzy, z nichž třeba čerpáte, pane guvernére?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ty analýzy, které jsem zmiňoval, se věnovaly velmi dílčímu problému, to znamená, měření toho efektu, který bude vyplývat z přibližování ekonomické úrovně, takže to nesouvisí s těmi omezeními, o kterých mluvil pan docent Tomášek, ale pochopitelně ta omezení, která byla vestavěna do těch přístupových dohod, je něco, co jde proti těm principům, které by měly platit. Podle mě je to zase nějaký politický kompromis vyplývající z toho, že to uskupení je relativně velké a v rámci kolektivního rozhodování se často skončí na určitých kompromisech. Z ekonomického hlediska to nemá valný význam podle mého názoru.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Myslíte si, a to je také jedna z častých otázek, kterou posluchači dávají, když mají možnost zapojit se do debaty na podobná témata, že zavedení eura může znamenat i měnovou reformu?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak záleží na tom, jak s tím pojmem budeme pracovat. Je to měnová reforma ve smyslu, že měníme jednu měnu za druhou, ale měnová reforma ve smyslu tom, že by tím došlo k ožebračení vkladatelů, to v žádném případě ne, protože lidé zůstanou naprosto stejně bohatí a budou si moci koupit přesně totéž, co si koupili den předtím, než bylo zavedeno euro.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Podle jakého přesně stanového kurzu se přepočítává?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Přepočítáváme všechno včetně, počínaje cenami, počínaje vklady, platy a tak dále. Takže sice jako dneska bychom, řekněme, pro zjednodušení vydělme si to zhruba třiceti, takže bychom opticky měli méně peněz, kdybychom dneska dostali naši výplatu v euru, ale samozřejmě by byly stejným poměrem upraveny ceny zboží, takže my bychom si koupili totéž.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Pane docente?

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já bych to pro názornost spíše než k měnové reformě z roku 1953 přirovnal k měnové odluce z roku 1993, ale s tím rozdílem, že se nebude odlučovat nějaká měna, ale že se naopak budeme slučovat s nějakou jinou měnou.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Říká docent z právnické fakulty Michal Tomášek. Ještě pootevřeme jedno téma před telefonickou částí. Aby bylo možno euro zavést, tak je povinné dvouleté členství zemí v takzvaném evropském kurzovém mechanismu. To je jedna z podmínek pro zavedení eura. Některé kandidátské země, jako je Polsko, chtějí tu čekací dobu zkrátit a argumentují přitom skutečností, že ty povinné dva roky v tomto režimu nebyly před přijetím eura například u Itálie a Finska. Je to podle vás problém dneska? Začíná právník.

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Problém by to nebyl, ale musela by se změnit smlouva v evropském společenství, což by znamenalo novou mezivládní konferenci, jednání a nový ratifikační proces. To je z právního hlediska pohled.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já sice nejsem právník, ale já bych tady nesouhlasil, protože stejně tak, koneckonců vy jste také poukazoval na to, že převládla jiná kritéria v okamžiku vzniku eura a že v případě Itálie, Belgie nebyla všechna kritéria splněna, tak podle mého jaksi laického právního názoru smlouva není úplně striktní a podstatné je, že ve finále nakonec rozhodují, teď nevím, jestli jsou to snad hlavy států nebo některá z institucí, která nakonec musí schválit to, zda přijme tu zemi do eurozóny nebo ne. Takže je pravda, že jsou daná nějaká kritéria a nakonec i klíčové rozhodnutí. Myslím, že jsme se shodli na tom, že, je-li kredibilní program, například co se týká deficitu či dluhu, takže to kritérium není stoprocentně závazné, čili umím si představit, že ta doba může být kratší, jako u některých zemí byla, aniž by bylo nutno měnit přístupovou smlouvu, protože to koneckonců, má to svůj precedens už.

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Tam to bylo možné právě proto, že ten článek 104 připouští, že se snižuje, a tam interpretovala Evropská rada, jak se snižuje a jak se nesnižuje. Tady v tomto ustanovení, není-li řečeno ne i méně za dva roky za nějakých předpokladů, čili toto politické rozhodnutí si já velmi obtížně jako právník představuji, a to rozhodnutí druhé o těch rozpočtech, to si představit dovedu, i když tím jako právník trpím.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Telefonní čísla 221552155 a 221552255, debatujeme s guvernérem centrální banky Zdeňkem Tůmou a docentem Michalem Tomáškem z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

redaktor
--------------------
Živé telefonáty, které teď vysíláme, nejsou redigovány a vyjadřují osobní názory posluchačů.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Dnešní téma je zavedení eura. Máte slovo, ptejte se.

posluchač
--------------------
Jan Kukačka, dobrý den. Já vítám kolegy tam u vás. Mám pocit, že trochu straší, když říkají, že jsme na tom strašně špatně. Pokud vím, tak z pěti kritérií splňujeme čtyři, splňujeme většinu kritérií a ekonomové poslední rok píší, všichni experti, že prostě to kritérium pro nás je špatné, které nám dává Evropská unie, protože my ho nemůžeme splnit, protože máme padesát let komunismu, máme zastaralé silnice, dálnice, obchvaty. Můžeme investovat, ale umění je to vyjednat. Takže otázka zní: "Ano, euro co nejrychleji." Ale je třeba, aby pro to politici něco udělali, aby to euro si nejdříve zařídili, protože pak lidé budou bez práce, jako tady v Plzni, kolem dokola, kde jsou nějaké hutě, textilky, tak jsou lidé bez práce. A panu guvernérovi bych připomněl, že nesplnili kritérium loni, když říkali o inflaci, že jde strašně dolů, že vždycky zaspali a snižovali úroky pozdě a že jdeme do deflace. Ať se pan guvernér polepší. Na shledanou.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Druhý telefonát. Dobrý večer.

posluchač
--------------------
Dobrý den, Ladislav Michálek z Prahy 5. Já bych se chtěl zeptat. Já navážu na toho pána, co byl přede mnou. Jedná se mi třeba o úvěrové podvody, co se tady dělaly. Konkrétně, abychom nechodili kolem horké kaše, pan Salzmann, Koller, Gula z Komerční banky, Holub z Komerční banky. Tihle ti všichni lidé se dopustili úvěrových podvodů a jestli bude možné a vstoupíme do Evropské unie, domoci se svých oprávněných požadavků tam, protože tyhle veškeré podvody tady není možné vyšetřit. Nelze to. Já jsem podával trestní oznámení na tyhle ty všechny lidi. Bylo to, že je to promlčené. Není to promlčené. Tihle všichni lidé rozkradli Komerční banku a díky tomu my nesplňujeme spoustu podmínek.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Promiňte, čekají další posluchači. Otázka zazněla, máme poznamenáno, odpovíme. Třetí telefonát, dobrý večer.

posluchač
--------------------
Dobrý večer. Robert z Prahy. Mám dvě otázky, anebo konstatování z jiných zemí. Ten přepočet na euro se udělal i v jiných zemích. V každé zemi došlo ke zdražení. Mohu porovnat případy z Německa, z Belgie, z Holandska. Lidé ví, že tam došlo /nesrozumitelné/ ve velkých položkách, dejme tomu u aut, ale i drobné nákupy, pivo, zmrzlina, došlo k výrazném zdražení.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Rozumíme otázce.

posluchač
--------------------
Druhá otázka se týká vstupu do Evropské unie a celkové zdražování. Myslím, že se vstupem do Evropské unie se zdvihnou sazby DPH, přeřazení služeb z nižší sazby do vyšší sazby, což musí vést ke zvýšení cen. Kdyby se k tomu mohli hosté vyjádřit. Děkuji.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Děkujeme, hezký večer. Čtvrtý dotaz, vítejte.

posluchač
--------------------
Dobrý den, pane Pokorný, Vymětal z Vídně. Asi před čtrnácti dny jsem se tam do toho zamíchal.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Ano, vzpomínám si.

posluchač
--------------------
Já jsem prožil za poslední tři roky přímý přechod ke euru. Na rozdíl od pana číslo dvě bych chtěl mluvit k věci. Jsem přítel eura, za prvé, potřebujeme na to minimálně dva a půl roku, myslím si. Ten problém není ani tak právní nebo, řekl bych, určitě je i právní, ale je spíše technický. Vezměte si počet našich zákazníků, kteří za posledního půlroku před zavedením eura budou muset říci, že chtějí, nebo nechtějí euro k 1. lednu nebo šest měsíců předtím. Vezměme si otázku zaokrouhlování. A tady je dotaz. Jestli se české státní orgány nezačínají zamýšlet nad tím, jak zabránit typicky české výmluvě: "Máme euro, můžeme zvýšit o xyz.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Ano, děkujeme, pane Vymětale. Hezký večer. Pátý dotaz.

posluchačka
--------------------
Dobrý večer. Já bych k vaší debatě měla asi toto.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Můžete se nám ještě před tím představit?

posluchačka
--------------------
Promiňte, Suchá, promiňte, já se omlouvám. A chtěla bych říci asi toto. Do Evropské unie, všichni politici nám to vychvalují, pánové tam mluví přímo jako kniha, ale já už jim tedy nemohu nic věřit, protože cokoliv naši politici a cokoliv tihle bankéři říkají, tak všechno je potom tak na vodě, potom to není vůbec pravda. Nakonec i pan Havel nám v roce 1989 sliboval, že žádná nezaměstnanost tady nebude, máme půl milionu nezaměstnaných. Všichni chtějí mít platy Evropské unie.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Možná by bylo dobré říci, že je tady dnes právník a guvernér centrální banky. Politika tady ve studiu nevidím.

posluchačka
--------------------
Tak já jsem si myslela, že to k tomu patří, protože, myslím si, tedy, že kdy mi přepočítají důchod na euro, tak dostanu drobné. Děkuji.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Děkujeme, na slyšenou. A poslední dotaz, dobrý večer.

posluchačka
--------------------
Dobrý večer, tady Uhlířová, Praha 6. Promiňte, já nerada, ale položím takovou otázku od sporáku. Mě by zajímalo, jak asi vzrostou ceny základních životních potřeb, protože když se bere růst cen za posledních třináct let, tak ono to sice tak drasticky nevzrostlo, ale ceny základních životních potřeb vzrostly hodně. A mě by v této souvislosti docela zajímalo, kdy by se mohly nějaké pořady věnovat tomu, jak vypadají u nás průměrné mzdy, protože nikde jsem se nedočetla, kolik procent domácností je vlastně pod těmi průměrnými mzdami a já si myslím, že právě...

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Já myslím, že ta čísla existují a že jistě ten pořad je připravitelný. Děkujeme za váš telefonát. Na slyšenou. Připomínám, že debatujeme o euru. Hosty dnešního Radiofóra jsou guvernér centrální banky Zdeněk Tůma a docent Michal Tomášek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Pojďme vzít jeden dotaz po druhém a odpovědět na ně. První telefonující posluchač je toho názoru, že už splňujeme většinu kritérií pro zavedení společné evropské měny, pane guvernére.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To má bezpochyby pravdu, ale já myslím, že tady jsme nijak nelíčili, že jsme na tom špatně. Pouze jsme konstatovali, že veřejné finance jsou úzké místo, které musíme nějak překonat. Není pochyb o tom, že by transformace nebyla nejlevnější, ale to ještě neznamená, že se na to budeme vymlouvat dalších deset let.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Vzhledem k tomu, že tady debatujeme zejména o zavedení eura, tak bych ponechal napříště, až vás zase uvidím tady u nás ve studiu, třeba tu otázku inflace a deflace.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Velmi rád. Jinak mohu odkázat na jaksi třeba naši internetovou stránku, kde je řada informací. Jenom jednu větou, nebo polovinou věty, centrální banka nemůže v horizontu několika měsíců kompenzovat veškeré šoky, které na ekonomiku dopadnou, jako například nízká zahraniční poptávka a nízké dovozní ceny, silný kurz a podobně. Takže to je důvod, který nás tlačil pod cílovanou úroveň.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Mnohovrstevný dotaz, řekl bych, položil druhý telefonující posluchač, který byl toho názoru, že u nás došlo k řadě úvěrových podvodů a my bychom mohli tedy položit tu otázku, která zazněla v tom telefonátu. Po vstupu do Evropské unie, asi začnu u vás, pane docente Tomášku, myslíte si, že bude bankovní sektor stabilnější? Takhle to řekněme.

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já si myslím, že bankovní sektor se velice silně stabilizoval, že česká bankovní regulace přijala veškeré normy, které měla z Evropské unie. Byly zapracovány veškeré informace evropských společenství, takže ten bankovní dohled je dnes na velmi kvalitní úrovni a pokud by mělo docházet k takovým jednáním, tak jsou to jednání vysloveně kriminální, která jsou, nebo jejichž vyšetřování je v působnosti každého členského státu, kterým bude i Česká republika. Nemyslím si, že by úvěrové podvody byly jen specialitou České republiky. Myslím, že v řadě zemí Evropské unie se s nimi setkáváme velice běžně.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Nicméně stejnou otázku dáme guvernérovi centrální banky. Bude po vstupu do Evropské unie bankovní systém stabilnější?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pan docent Tomášek nás pochválil, protože říkal, že bankovní dohled je na slušné úrovni a že jsme v podstatě přijali veškeré principy. Jedná se o evropské směrnice, ale ty principy jsou sdílené celosvětově a neustále se vyvíjejí a my jsme součástí těch standardů, které se zpracovávají. Ale ke stabilitě bankovního sektoru, já jsem již zmiňoval, že dneska jsme nesmírně otevření a řada zahraničních investic je právě ze zemí Evropské unie a platí to několikanásobně o finančním sektoru. Největší finační firmy jsou vlastněny finačními strategickými partnery ze zemí Evropské unie. Pochopitelně nejde jen o Evropskou unii, ale i o další země, takže v tomto smyslu jsme součástí skutečně těch nadnárodních finančních struktur a nejde jen o Evropu, ale ty hlavní finanční subjekty jsou vlastněny evropskými vlastníky a v tomto smyslu stabilita bankovního sektoru je do značné míry odvislá od stability evropského bankovního sektoru, cokoliv se šustne ve světě, tak se nás nějakým způsobem také dotkne, ale jedná se o kapitálově silné partnery, které dokáží přestát i lecjaký šok.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Podobá se Evropská unie tak zázračným seskupením, že tam nedojde k případům, které známe z posledních týdnů?

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Podívejte se, nikdy nemůžete vyloučit problém, a to v žádné zemi. Není to tak dávno, kdy obrovské problémy měly Spojené státy. Není tak dávno doba, zhruba deset let, kdy bankovní krizi řešilo, Finsko, Švédsko, Španělsko. Je to snad loni, kdy obrovskou ztrátu měla jedna irská banka. Takže někdy to může být důsledek chyby, někdy to může být systémová záležitost. Ale za posledních deset, patnáct let finační sektor je daleko stabilnější celosvětově. Je to i o daleko propracovanější regulace a je až neuvěřitelné, jak finanční sektor celosvětově včetně našeho přestál posledních pět let, protože byl zasažen řadou šoků, je dneska velmi stabilní.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Ty další, řekněme, až čtyři dotazy měly skutečně společného jmenovatele včetně toho posledního, kdy volala paní, jak řekla, od sporáku. Bude se po zavedení společné evropské měny zdražovat? Vzrostou základní ceny, jak se ptala paní posluchačka, při tom takzvaném zaokrouhlování? Převáží tedy to, co se třeba stalo i v těch státech, které zavedly společnou evropskou měnu, že se samozřejmě logicky zaokrouhlila směrem nahoru? Jak na tohle odpovídáte, pane docente?

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Já odpovím skutečně laicky, protože, když se vyměňují peníze, tak ta tendence může nastat. Uvidíme, co se stane, až se stáhnou desetníky a dvacetníky a budou naši obchodníci zaokrouhlovat a ty zkušenosti ze všech těch zemí, kde euro bylo zavedeno s výjimkou tedy Irska, kde euro mělo vyšší jakoby hodnotu než libra, tak jsme byli svědky tohoto procesu, v Německu zejména. Já s tím problém nemám s takovouto reakcí.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já mám na to trochu jiný názor, přiznám se. Není pochyb o tom, že může dojít ke změnám u některých cen, ale na základě této analytické evidence nelze dokládat, že by došlo ke zdražení obecně. Samozřejmě všichni mohou zpochybnit statistiky, ale jako nikdo nemá zájem, nemůže si dovolit, to jsou věci, které jsou striktně upravené, nikdo si nemůže dovolit zfalšovat statistiky. Evropské statistiky nepotvrzují, že by došlo ke zdražení. Já se pochopitelně musím dívat na průměrnou cenovou úroveň. Někdo by mohl argumentovat, jenom proto, že jsou levnější lokomotivy, tak to ještě neznamená, že by nestouply ceny základních potravin. Ale pozor, statistky, o kterých mluvím, jsou o spotřebním zboží o spotřebitelském koši, kde může dojít ke zvýšení u některých položek. U některých ta cena může jít dolů, já nevím, dejme si příklad elektroniky a podobně. Takže k přizpůsobení takzvaně relativních cen dochází permanentně. Zavedení eura mohlo by mít takový vliv, ale nevedlo obecně k nárůstu cenové hladiny. Jedna důležitá věc, kterou bych k tomu ještě dodal a souvisí s tím, jak tady byla poznámka typicky česká výmluva: "Zavádí se euro, tak se vymluvíme, že zvýšíme ceny." Nevím, proč by to měla být typicky česká úmluva. Každý obchodník, pokud bude mít možnost, přesně, jak pan docent Tomášek říkal, uvidíme, jak to bude vypadat s dopadem zrušení desetníků, dvacetníků.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Dobře, já dá poslední slovo panu docentu Tomáškovi, protože už jsme s tím časem na tom hodně špatně. Čas jsou peníze.

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Témuž tazateli těch šest měsíců, že se mohli rozhodnout. Já mám zkušenosti z velkých bank, že se nerozhodl nikdo a pak nakonec banky musely automaticky převádět účty už počínaje u nás listopadem a červencem, protože jsme se, já jsem v bankovním sektoru hodně zainteresován. Nikdo se k tomu nevyjádřil, a to bylo u nás, v Rakousku, ve Francii a ve všech zemích, co jsem viděl.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Tím končí dnešní Radiofórum. Hosty byli guvernér centrální banky Zdeněk Tůma a docent Michal Tomášek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas, na shledanou.

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Na shledanou.

Michal TOMÁŠEK, docent evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Děkujeme. Na shledanou.

Jan POKORNÝ, moderátor
--------------------
Otázek, které máte k zavedení euro, je jistě hodně. Dáváme k dispozici záznamník 221552222 a v pondělním Vašem tématu se budeme problematice eura věnovat ještě jednou.