Aleš Michl (Mladá fronta DNES 9. 8. 2021 strana 7, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
V březnovém sloupku jsem psal, že kvůli covidu jsou zadržené úspory lidí 200 miliard korun. V půlce května jsem doplnil, že vzrostly na 300 miliard. Aktuálně jsou už na 405 miliardách korun. Úspory nabobtnaly z důvodu opatrnosti lidí i kvůli tomu, že během lockdownu se tolik utrácet nemohlo.
Míra úspor domácností z disponibilního důchodu je 25,7 % (poslední data za první čtvrtletí 2021) proti normálu 12 % (průměr let 2015 až 2019). Z porovnání těchto dvou čísel a se znalostí celkových příjmů domácností teď a před covidem se pak dá vypočítat oněch 405 miliard úspor navíc proti normálním časům. Je to 7 % HDP. Velký balík.
Klíčem teď je v tom poznat, zda se tyto úspory budou rychle rozpouštět, spotřeba lidí se utrhne ze řetězu, bude se dlouho více utrácet než před covidem (spotřebitelská inflace nahoru). Anebo zda pomalu. Tedy že část z nich dlouho zůstane v majetku, v bohatství lidí, případně že místo spotřeby se to projeví v nákupech aktiv, nemovitostí (ceny aktiv nahoru).
Podle červnového bulletinu Bundesbanky jsou přebytečné úspory v Německu 6,2 % HDP. Vychází jim to podobně jako nám s poradcem Adamem. Co je zajímavé, že Bundesbanka čeká, že během příštích tří let se rozpustí jen z třetiny, což bude mít jen malý dopad na inflaci. Normalizace úspor a spotřeby tak může být nadlouho (kondicionál proto, že na jak dlouho to bude, neví nikdo). Vše se dále komplikuje tím, že úspory mohou být použity i na dovolenou v zahraničí, na nákup zboží z dovozu (brzdí to HDP) nebo na snížení dluhu (super pro ekonomiku dlouhodobě, pech pro obchodníky a ekonomiku krátkodobě).
V makroekonomii je to zajímavý problém na dlouhé odborné diskuse. V realitě těžko predikovatelný oříšek, který rozhodne o tom, zda se růst ekonomiky po rekordu ve druhém kvartálu stabilizuje někde kolem tří čtyř procent (super scénář), anebo půjdeme do druhé recese za rok dva tři (nechci to a udělám proti tomu vše, co budu umět).