23.5.2011 ČRo Rádio Česko str. 1 15:35 Studio Česko
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Žádné dobré časy teď nezažívá eurozóna. Stačí se podívat na situaci Řecka, Portugalska, Španělska nebo třeba Itálie. Situaci neuklidnily ani osobní eskapády dnes už bývalého šéfa Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahna. Ten patřil k velkým příznivcům pumpování dalších peněz do zadlužených ekonomik eurozóny. A jak dodává kolega Ondřej Houska, většina ekonomických analytiků vnímala pozitivně.
Ondřej HOUSKA, redaktor
--------------------
Když nastupoval do čela fondu v roce 2007, tak se přemýšlelo, jakou roli vlastně fond má hrát, jestli to není přežitek studené války, jestli ho vůbec ještě potřebujeme. Jenže udeřila světová finanční a hospodářská krize a Strauss-Kahn stál v čele těch, kteří prosazovali aktivní boj proti krizi. Většina komentátorů to vidí jako pozitivní, že jiná cesta nebyla, že tyhle intervence zabránily ještě něčemu mnohem horšímu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Nejen na nadnárodní ekonomické instituce, ale třeba také na českou konkurenceschopnost se zaměří dnešní Studio Česko, při jehož poslechu vás vítá Ondřej Černý. Naším hostem je člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Dobrý den, vítejte.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Správní rada Mezinárodního měnového fondu ode dneška přijímá kandidatury na nového šéfa, kterého by chtěla jmenovat do konce června. Jak vnímáte, že favoritkou na vedoucí post právě v této instituci je po rezignaci Dominique Strauss-Kahna francouzská ministryně financí Christine Lagardeová jako možné pokračován v nastolené cestě?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Může to být pokračování v nastolené cestě, ale spíš si myslím, že jde v dané situaci o určité obhájení pozice Evropy, zda vlastně si udrží tu pozici v Mezinárodním měnovém fondu oproti zemím, ať už je to třeba Čína, nebo jiné země, které už se ozývají, že samozřejmě ten rozvojový svět by také měl být nějakým způsobem zastoupen. Čili spíš to vnímám, že půjde o udržení evropské dominance.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ten hlas je poměrně slyšitelný, protože se ozývají rozvojové země, Japonsko. To třeba společně s Čínou nepřímo varovali před tím, aby si Spojené státy a Evropa mezi sebou opět sjednaly jakýsi pokoutní výměnný obchod a vyzvaly tedy k otevřenému transparentnímu procesu výběru nástupce Strauss-Kahna. Ale Evropa ne dohromady drží více než 35 procent. Spojené státy téměř 17, takže když se spojí, tak je to jednoduché. Z jakého úhlu pohledu by se dalo obhájit, že by skutečně došlo k tomu, že by v čele Mezinárodního měnového fondu nebyl Evropan, ale větší slovo by měly ty rostoucí expandující ekonomiky?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Nemyslím si, že k tomu asi dojde. Nicméně z dlouhodobější perspektivy samozřejmě ty rozvíjející se ekonomiky, nebo ty expandující ekonomiky se budou nějakým způsobem přibližovat standardům volného obchodu, standardním ekonomikám. Takže tam potom již bude tahle oblast zcela nasnadě. Také, vy jste to docela dobře zmínil, záleží na tom, jak velké jsou členské vklady a kdo vlastně má to rozhodující slovo. Čili do určité míry je to takové rozhodován v akciové společnosti, že ten, kdo má majoritu, tak má zpravidla i to slovo.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Z ekonomického úhlu pohledu nebylo by skutečně v tuto chvíli lepší, pokud by se do čela Mezinárodního měnového fondu dostal někdo, kdo by, takříkajíc, utáhl opratě? Teď to vidíme na eurozóně, kam také Mezinárodní měnový fond výrazně pomáhá. Některé hlasy už ukazují, a vy jste jedním z nich, které znějí, že by možná nebylo na místě nechat Řecko "padnout", aby se vidělo, jak se skutečně nadále ta situace bude vyvíjet. Nebylo by tedy v tuto chvíli na místě ty opratě utáhnout? Abysme věděli, na čem jsme.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Pokud vezmu situaci v Evropě, tak vlastně Mezinárodní měnový fond je jenom jednou z institucí, která pomáhá. Většina těch nákladů je stejně na bedrech Evropské unie jako takové, nebo evropských daňových poplatníků, záleží na tom, jak se na to budeme dívat. A Mezinárodní měnový fond právě proto, že to není čistě evropská instituce, ale že tam mají slovo i jiné země, tak do určité míry představuje takovou tu korekci politikům, kteří by byli, řekněme, schopni jít k řešením, které je výhodné jenom pro ten region, oproti řešením, která jsou třeba standardní, nebo řešení, která se navrhují někde jinde ve světě. Takže z tohoto si myslím, že Mezinárodní měnový fond bude zachovávat svoji mezinárodní linku a že to je dobře, bez ohledu na to, kdo bude v čele.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, když budeme konkrétní, tak Mezinárodní měnový fond se na záchranném balíku pro zadlužené státy eurozóny ve výši 750 miliard eur podílí ze třetiny. Země eurozóny dodávají 440 miliard a státy Evropské unie, tedy i Česká republika, 60 miliard eur. Sám jste k dalšímu směřování eurozóny před časem řekl. Poprosím o záznam.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky /vysíláno ze záznamu/
--------------------
Když budu hodně cynický, tak řeknu, že eurozóna bude fungovat tak dlouho, dokud to ty bohatší země budou platit. A z historie vlastně vidíme, že v okamžiku, kdy byly problémy v měnové zóně, tak zpravidla vždycky vystupovaly ty silnější státy, ne ty slabší.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Minulý týden z jednání ministrů financí týkajícího se řeckého dluhu naštvaně odešel prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Naštvala ho slova o takzvané měkké restrukturalizaci, označované jako reprofilace, která by měla spočívat v prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů. Jak už jsem zmínil, o vás je známo, že byste se bankrotu Řecka nebránil, ale je to skutečně v tuto chvíli, kdy se objevují i informace, že Řecko má hotovost pouze do poloviny července, reálná varianta? Při vědomí toho, že za dveřmi jsou další problémy Portugalska, možná Španělska, velké ekonomiky.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Reálná varianta to do určité míry je. Protože před rokem, nebo před rokem a něco vlastně si nikdo ani vlastně příliš netroufl o té variantě hovořit. Dneska už se o tom prostě uvažuje, hovoří se o tom a hledají se nějaké metody, řekněme, jakým způsobem tu situaci vyřešit. Vy jste zmiňoval reprofilace dluhů, můžeme to nazývat jakkoliv, ale v okamžiku, kdy dlužník nemá na to, aby uhradil svůj závazek, tak svým způsobem je to forma bankrotu. A teď jde o to, jestli je to skutečně bankrot tak, že ten dlužník vyhlásí, máte smůlu. Anebo zda tedy se dohodne s věřiteli na nějakém novém aranžmá, zda to je, řekněme, nějaká cesta, která je daná společnou dohodou, nebo zda to je jednostranné vyjádření. A samozřejmě všechny tyhle okolnosti hrají roli potom, jakým způsobem je to vnímáno finančními trhy.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A když se podíváme do Řecka, měli bychom je pečlivě my jako Česká republika sledovat, protože se můžeme dostat do podobné situace? Mluví se tam o podobných atributech, které, zdá se, zvažuje česká vláda. To znamená prodloužení věku odchodu do důchodu, úsporná opatření, zeštíhlení státní správy. Je to tedy tak, že pokud se zde nic dít nebude, ty reformy nenastanou, tak skutečně vidíme předobraz toho, co se může dít v Česku, v Řecku?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Samozřejmě situace Řecka je trošku jiná. Nicméně obecně lze říci, že vlastně každý stát, který má, řekněme, nějaký dluh, může být vystaven testu trhu. A pokud se podíváte na historii státních bankrotů, tak výše toho dluhu je nějakou indikací, nicméně spíš je to otázka důvěry. Nikoli velikosti toho dluhu jako takové. Samozřejmě, že čím je ten dluh vyšší, tak tím ta otázka důvěry je mnohem důležitější. Ale jsou země, které mají vysoký dluh, jako je Japonsko a pořád si tu důvěru trhu drží. Takže to je spíš otázka historická, otázka zkušeností, toho, jakým způsobem ty země byly schopné nebo ochotné v minulosti dodržovat své závazky a jakým způsobem byly schopny si nastavit ekonomiku tak, aby případně dluh, který mají, i když se zdá relativně vysoký, byly schopny ho splatit. Tady v podstatě ta absolutní výše toho dluhu je pouze jeden z faktorů a není to faktor, který by byl jediný, který rozhoduje o tom, zda investoři nebo věřitelé dospějí k názoru, že patrně nastává problém a bude potřeba ten dluh nějakým způsobem restrukturalizovat, nebo zda je ohroženo jeho splácení.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Říká Lubomír Lízal, člen bankovní rady České národní banky, který je dnes hostem Studia Česko. Evropská centrální banka pod vedením už zmíněného Jeana-Clauda Tricheta zaplavila trhy levnou hotovostí a skupovala vládní dluhopisy nejvíce zadlužených zemí. Jeho nástupce v čele instituce Ital Mario Dragi bude podle expertů muset jít jinou cestou. Přiškrtit penězovod a také zkrotit inflaci. Ale jak na to, aby zároveň neudusil ekonomický růst, který tedy, jak sám také predikujete, nebude v následujících letech zrovna závratný.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Já bych se nerad vyjadřoval k tomu, co by měla Evropská centrální banka dělat. Je to trošku nekolegiální. Ale myslím si ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, z obecného úhlu pohledu.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
... z obecného úhlu samozřejmě bych řekl, že stejně tak jako v minulosti i v budoucnosti bude Evropská centrální banka stát před problematickou otázkou, jakým způsobem nastavovat měnovou politiku tak, aby vyhovovala jak té centrální zóně, tedy Německu a podobným zemím, tak té periferní. A je vidět, že ekonomický vývoj v těch zemích je do značné míry rozdílný, takže to je vlastně jeden z těch takových problémů, které Evropská centrální banka má, jakým způsobem nastavit tu měnovou politiku tak, aby nějakým způsobem vyhovovala pokud možno většině zemí eurozóny.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Co vy v České národní bance? Protože bojujete se stejným nebezpečím jako Evropská centrální banka, to znamená nějakým způsobem se snažíte porážet inflaci, aby její výše nebyla až příliš vysoká. Do jaké míry vás třeba skutečně ovlivňuje i ten boj Evropské centrální banky?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
My bereme evropský vývoj do úvahy. Samozřejmě, protože Evropská unie je největším obchodním partnerem, koneckonců většina těch věcí, které se děje v České republice, mám na mysli jakým způsobem se k nám dostala minulá ekonomická krize, byla to prostě přes reálný ekonomický cyklus, takže pro nás je velmi důležité to, jakým způsobem se vyvíjí situace v eurozóně, jakým způsobem se vyvíjí situace v celé Evropské unii. To je na jedné straně. Na druhé straně to, že máme vlastní měnovou politiku, nám umožňuje trošku jinak reagovat na ty výzvy, které tam jsou.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tedy když vidíme, že v eurozóně inflace zrychlila na dubnová 2,8 procenta, před rokem to bylo 1,6 procenta, a mluví se o tom, že na podzim se dá očekávat zvýšení sazeb a posléze ještě na jaře, tak to není automatický signál pro Českou národní banku, aby udělala totéž? Nebo ještě se zeptám jinak, mluví se o tom, že byste na podzim už možná ty sazby zvedali? Tedy jak se k tomu v tuto chvíli kloníte? Je to skutečně na zamyšlenou, aby k tomu alespoň drobnému zvýšení došlo?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Pro nás je rozhodující inflační výhled v České republice. A to ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A ten je takový, že změny DPH, které přijdou, budou nějakým způsobem tu inflaci stimulovat.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
První část vaší otázky byla na to, do jaké míry lze inflaci z Evropské unie dovést do České republiky. A tady hraje roli i směnný kurz a v okamžiku, kdy inflační tlaky, které jsou v Evropské unii a mohou být třeba ty sazby tam zvýšeny, protože Evropská centrální banka se rozhodne, že dá přednost třeba cenové stabilitě, to také neznamená, že v podstatě ty cenové tlaky se transformují jedna k jedné do České republiky a že bychom měli dělat naprosto stejný krok.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak my si je dokážeme vytvořit sami, právě zvýšením DPH. Proto se ptám, zda je podle vás skutečně na místě uvažovat o tom, že by se na podzim sazba zvedala.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Otázka DPH je trošku něco jiného. Je to v podstatě otázka administrativní změny cen. A nejde o změnu měnově politické inflace, jde o jednorázový skok. V minulosti se ukazovalo, že v okamžiku, kdy došlo k takovýmto administrativním změnám, tak se nezměnila inflační očekávání ve společnosti. To znamená, že šlo skutečně o jednorázové zvýšení inflace; v okamžiku, kdy ten skok odezněl, tak se inflace vrátila na svoji předchozí úroveň. A naše prognóza, se kterou pracujeme, už se také dívala na to, jakým způsobem se může změnit jak inflace, tak měnově politická inflace, právě v souvislosti s tím avizovaným krokem. A pro nás není důležité to, zda bude změněna inflace, ale zda se skutečně změní inflační očekávání. Zda dokážeme komunikovat ve společnosti to, že nejde o změnu dlouhodobou, ale že je to skutečně jenom krátkodobý šok, a to znamená, že poté ta cenová hladina zůstane na stejné úrovni. Takže to je pro nás druhý scénáře, který pracuje s pravděpodobností zvýšení DPH. Tam se snažíme určit nejenom ten primární vliv, ten administrativní, ale jaké potom budou ty sekundární vlivy, jaké množství té administrativní ceny se posune dále v ekonomice.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A když se vás jako laik zeptám, zda na podzimním zasedání budete hlasovat pro zvýšení sazeb, tak v tuto chvíli jste přesvědčen ...
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
V tuto chvíli, pokud budu vycházet z prognózy naší instituce, tak vlastně ano, na podzim by měl být ten čas, kdy patrně dojde ke zvýšení sazeb. Ale to je prostě postaveno na současné informaci.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Konstatuje člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, který je dnes hostem Studia Česko. Ve svém textu pro Hospodářské noviny jste loni v listopadu napsal, že, a teď cituji doslova: "Hospodářský růst pod jedno procento je stigmatem neúspěchu hospodářské politiky vlády. A pokračování fiskální expanze při růstu nad 2 procenta pak známkou absence zdravého rozumu. Nedá se nic dělat, tomu mírnému jeden a půlprocentnímu růstu v mezích zákona od jedné do dvou se kdekoliv v Evropě asi pár let nevyhneme. Ovšem takovouhle nudu asi nikdo dlouho nevydrží. Lidé rychle zapomenou a pak hurá si půjčit." Konec citátu vašich slov. Kdy to bude?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Kdy si lidé začnou půjčovat? Lidé si začnou půjčovat v okamžiku, kdy získají dojem, že se změnila jejich perspektiva. Že v podstatě došlo ke změně hospodářské situace, že přece jenom už ty zítřky začínají být lepší. To znamená vzroste důvěra v ekonomiku.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Nebojíte se toho, že to je střednědobý horizont v momentě, kdy se v Česku mluví o reformách, o, nemluví se o tom sice explicitně, ale o dalším možném utahování opasků?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
To souvisí i s tou otázkou, kterou jste měl předtím na inflaci. Protože v okamžiku, kdy lidé očekávají nějaké změny, které budou mít cenové dopady, tak mají tendenci více šetřit a myslet na zadní kolečka. Čili to je jeden z těch efektů, které my musíme brát do úvahy.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman ve svém komentáři pro New York Times napsal: "Největším nebezpečím pro vyspělé země není nějaká další finanční krize, spíš je to riziko, že se necháme zmást protichůdnými signály v globální ekonomice a zaměříme se na problémy, které nemáme. Zatímco problémy, které máme, budeme ignorovat." Je ten problém v Česku a ve Spojených státech totožný? Totiž nezaměstnanost, a proto v obou státech teď není na místě zvyšovat úrokové sazby?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Tady bych na prvním místě trošku udělal rozdíl mezi situací ve Spojených státech a v České republice z hlediska pozice z centrální banky, protože zatímco u nás máme mandát cenovou stabilitu čistě, tak ve Spojených státech samozřejmě centrální banka má ve svém mandátu třeba i zaměstnanost. Čili z tohoto pohledu je to trošku jiné uvažování, protože oni mají ten cíl komplexnější než my, v České republice my se máme v prvé řadě dívat na cenovou hladinu a až v okamžiku ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ale domýšlíte také důsledky.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Přesně tak. Ale v okamžiku, kdy s naším primárním cílem není v rozporu nějaká jiná činnost, která by pomohla hospodářské politice, tak to můžeme dělat samozřejmě.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A jsme na tom skutečně v tuto chvíli tak, že podobně jako Spojené státy i nadále potřebujeme rozpočtové schodky, i když řádově nižší než jaké v posledních letech zažíváme, aby česká ekonomika pokračovala v tom drobném, ale přesto růstu?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Pokud se podívám, řekněme, ze střednědobého hlediska, tak samozřejmě měnová politika vždy musí nějakým způsobem reagovat na politiku fiskální. To znamená, že vždycky platí, že musí být nějaký vyvážený mix měnové a fiskální politiky. Čili z tohoto pohledu samozřejmě to pro nás v centrální bance má nějaký vliv. Já nechci komentovat pokud možno vládu, akou má politickou nebo ekonomickou, ekonomické plány ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ne, čistě z ekonomického úhlu pohledu. Zda v tuto chvíli skutečně, i když se mluví o tom, je potřeba šetřit, že deficitní hospodaření samozřejmě v ukočírovatelné verzi je v tuto chvíli pro českou ekonomiku zdravější než se skutečně snažit být fiskálně ještě více uvážlivý a možná dusit ten možný růst.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Já si myslím, že vždycky je otázka nejenom toho, zda rozpočet je deficitní nebo vyrovnaný. Ale také je to vždycky debata o té struktuře, zda ta struktura dává smysl pro danou situaci či nikoliv. Takže z tohoto pohledu si myslím, že je na místě se nejenom ptát na výši deficitu, ale ptát se i na strukturu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Každopádně Česká republika by potřebovala kromě možného nastartování ekonomiky také zlepšit svou konkurenceschopnost, protože jak zveřejnil švýcarský institut IMD, s nímž vy osobně dlouhodobě spolupracujete, tak Česko v letošním žebříčku konkurenceschopnosti kleslo o 1 příčku na 30. pozici z hodnocených 59 států. Ale zhoršení je dáno tím, že nově byly zařazeny tedy Spojené arabské emiráty, které v minulosti hodnoceny nebyly. Takže svým způsobem zůstáváme na svém, ba co víc, mezi post komunistickými státy je Česko i nadále nejlepší. Je to důvod alespoň k částečné spokojenosti, nebo ty propady, které zaznamenáváme, jsou skutečně mementem a nedá se spát ani na nejmenších vavřínech?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Já bych to bral trošku jako memento. Právě s ohledem na to, že se nám nedaří tu naši pozici zlepšovat. A koneckonců ta naše situace byla do určité míry pozitivní v tom, že máme relativně dobrou infrastrukturu, v podstatě takové to, řekněme, vybavení země, je na relativně vysoké úrovni, čili je na čem stavět. Nicméně se nám nepodařilo investory přesvědčit o tom, že máme něco jiného, co můžeme nabídnout. A bylo to vidět v tom hodnocení, kde se investorů ptali, co je atraktivita dané země, tak pro Českou republiku z toho vlastně vycházelo to, že naší atraktivitou je, řekněme, cenová konkurence. Ať už se hovořilo o pracovní síle, nebo i o jiných aspektech. Nicméně je to trošku problém z toho dlouhodobého hlediska, protože samozřejmě cenová konkurence je věc, kterou, která je dobrá, když ji máte, ale také o ni můžete lehce rychle přijít, a to je i, jak jsme se bavili, příklad Řecka, které v okamžiku, kdy má euro, tak pro něj cenová konkurence není možná ani přes směnný kurz. Čili to je ten důvod, proč se tam začínají vybavovat ty teoretické úvahy o tom, že Řecko vystoupí z eurozóny.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Důležité je také zlepšit přístup k možným případným zahraničním investorům. Ale jak? Protože předpokládám, že pobídky jsou, řekněme, přežitkem minulosti.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Pobídky jsou, bych řekl, nutností, které nabízí takřka každá země. A je to ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Teď je otázka, v jaké formě.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
V jaké formě, samozřejmě. Ale vždycky do určité míry jsou nabízeny a nicméně, co je pro investory zpravidla atraktivní, je nějaká predikovatelnost prostředí a dlouhodobá stabilita, dlouhodobá perspektiva, to je to, co investoři mají rádi. A pak také do takovýchto zemí přichází, řekněme, i s rizikovějšími projekty nebo s projekty, které staví na něčem jiném než čistě cenová výhoda.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A jak v této souvislosti vlastně hodnotíte novou strategii konkurenceschopnosti na roky 2012 až 2020? Ministerstva průmyslu a obchodu, která by podle slov ministra Martina Kocourka měla dostat Českou republiku do dvacítky nejvíce konkurenceschopných zemí světa.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Já bych to nerad hodnotil z důvodu čistě toho, že ještě když jsem byl v NERVu, tak jsem se nějakým způsobem na tom podílel, takže to bych trošku hodnotil sám sebe, tak nebudu tady posluchače mást.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak ještě jinak. Chybí vám v tom něco?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Já si myslím, že je to dobrý základ toho, co můžeme udělat. Otázka je vždycky, zda se nám podaří dobře vyhmátnout priority a zda se podaří je také implementovat. Když vezmu otázku konkurenceschopnosti z hlediska různých žebříčků, tak řada věcí, které se tam hodnotí, je svázána do určité míry třeba s kulturními věcmi, je svázána se zvyklostmi. A to se mění strašně pomalu. Takže jsou věci, které můžete změnit velmi rychle, tady bych zmínil třeba žebříček konkurenceschopnosti doing byznys Světové banky, který se třeba dívá na to, kolik právních úkonů musíte udělat pro to, abyste založil firmu, jak, kolik dní to trvá, jaké množství kapitálu k tomu potřebujete. To jsou věci, které jsou velmi dobře měřitelné a prostě dá se z toho rozumným způsobem usuzovat, kdo je vstřícný vůči podnikatelům hodně, kdo méně. Ale pak máte věci, které jsou svázány s kulturními hodnotami, nebo, řekněme, se zvyklostmi. Když vezmu třeba otázku toho stěhování za prací. V České republice se vlastně lidé příliš nestěhují za prací, na rozdíl třeba od jiných zemí, kde je to naprosto běžné se přestěhovat několikrát za život. A to je kulturní rozdíl, který my nezměníme, ale souvisí to s flexibilitou trhu práce a to je i jedno z kritérií, které třeba nezměníme, ale můžeme se na ně dívat.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A vy jste se stěhovat nemusel, ale práci jste změnil. Jste nejnovějším členem bankovní rady. Jak se vám vlastně v bankovní radě líbí? Není to oproti tomu, co jste dělal dřív, nuda?
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
No, tak nuda to rozhodně není, protože ta práce je velmi zajímavá. Je asi, bych řekl, trošku méně viditelná pro běžného občana, čistě proto, že samozřejmě když pracujete nějakým způsobem pro vládu, tak je to víc vidět než v okamžiku, kdy jste nějakým způsobem svázán s institucí, která má být nezávislá a má si uchovávat nezávislý status, tak musíte vystupovat trošku jinak.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Můžete provokovat? Názorově samozřejmě myslím.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Názorově provokovat samozřejmě mohu, proč bych nemohl občas i vyprovokovat nějakou debatu?
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tolik dnešní Studio Česko. Hostem byl člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Děkujeme, že jste přišel a někdy příště opět na slyšenou.
Lubomír LÍZAL, člen bankovní rady České národní banky
--------------------
Na slyšenou.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Pěkný den od mikrofonu přeje Ondřej Černý. Zítra bude hostem tohoto pořadu poslanec za TOP 09 a starosta města Semily Jan Farský. A mluvit budeme o transparentnosti veřejných zakázek. Další informace na naší internetové adrese radiocesko.cz.