(ČT 24 6.12.2009 , rubrika: 13:05 Otázky Václava Moravce II.)
Zadlužený stát
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Statečnost Fischerovu vládu opouští, alespoň co se týče zpomalování zadlužování státní pokladny. Ještě v létě jsme do premiéra Jana Fischer a jeho ministra financí Eduarda Janoty slýchávali, že by letošní schodek státního rozpočtu neměl překročit hranici 165 miliard korun. Do konce roku teď zbývá necelý měsíc a už teď za sebou nechává státní pokladna dluhy ve výši 169,5 miliardy korun. Poslanci ve sněmovně navíc chystají na závěrečné schvalování státního rozpočtu na příští rok. V rámci takzvaného druhého parlamentního čtení poslanci přesouvali peníze v rozpočtu na příští rok v řádu několika miliard korun.
Eduard JANOTA, ministr financí /2. 12. 2009/
--------------------
Politické strany dodržely určitý slib a nekomplikovaly průběh druhého čtení takzvanými medvědími návrhy.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Je otázkou, zda slova chvály bude mít ministr financí Eduard Janota na adresu poslanců i příští týden, kdy mají schvalovat státní rozpočet na příští rok v závěrečném hlasování. Na některých rozpočtových změnách totiž politické strany trvají. Nejvíc peněz chtějí pro své návrhy získat sociální demokraté. Hrají téměř o 12 miliard korun. Tým Jiřího Paroubka chce mimo 1,5 miliardy pro zemědělce nechat na současné výši platy státních zaměstnanců. Další peníze chtějí sociální demokraté získat na sociální služby.
Bohuslav SOBOTKA, 1. místopředseda strany /ČSSD/ /2. 12. 2009/
--------------------
My nyní budeme hledat pro všechny tyto tři naše návrhy politickou podporu napříč Poslaneckou sněmovnou.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Téma sociálních služeb leží na srdci i dalším stranám. Nejsou ale jednotné v tom, kde peníze vzít. Sociální demokraté by škrtali hlavně ve Státním fondu dopravní infrastruktury, lidovci preferují výnosy z privatizaci a ODS chce konečný verdikt nechat na vládě.
Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/ /2. 12. 2009/
--------------------
My nepodpoříme žádné návrhy, které budou směřovat k dalšímu zadlužení. Petr Nečas zároveň vládu, já bych řekl, vyplísnil za to, že ten, ten rozpočet na sociální služby byl, možná vědomě, podseknutý.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
I vláda je ochotna výdaje na sociální služby, jako jediné, posílit. 2 až 3 miliardy korun chce Janota najít do příští středy. Doufá ale, že tím tlaky na státní pokladnu skončí. V opačném případě nepřímo naznačuje, že by mohl složit funkci.
Eduard JANOTA, ministr financí /2. 12. 2009/
--------------------
Za této situace bych si musel sám před sebou položit otázku, do jaké míry má moje práce smysl, do jaké míry prostě jsem schopen prostě něco přinést pro veřejné finance, do jaké míry prostě mohu něco změnit či nikoliv. To je jednoduchá odpověď.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Zatímco v minulých letech poslanci ve druhém čtení předkládali až 800 pozměňovacích návrhů, letos je jich několik desítek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A o jejich osudu se rozhodne už ve středu. Dalšími hosty Otázek jsou náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Děkuji, že jste přijal naše pozvání, díky, dobrý den.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vrchní ředitel České národní banky a člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek. Vítejte v České televizi.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Děkuji i vám, že jste přijal moje pozvání, dobrý den.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme, pane náměstku, u toho, že Evropská unie, ministři financí evropské sedmadvacítky jasně řekli České republice, co má dělat s veřejnými financemi. Tedy snižovat schodek veřejných rozpočtů o jedno procento HDP každý rok do roku 2013. Ministr financí Eduard Janota má vypracovat do ledna konvergenční program, konvergenční plán na ty další roky. Jenže od Jana Fischera se zase dozvídáme, že vláda, současná vláda už nebude připravovat žádné zásadní reformy veřejných rozpočtů. Můžete mi tedy říci, co pravděpodobně do toho Bruselu bude v lednu posláno?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Tak do Bruselu může být posláno pouze to, co je v kompetenci nebo v možnostech současné vlády, která má omezenou působnost do všeobecných voleb. Čili v podstatě tam budou potvrzeny všechny záměry, které se týkají roku 2010. To znamená úsporná opatření, která byla navržena, zvýšení daní tak, aby vlastně deficit veřejných financí nebo vládního sektoru dosáhl 5,3 procenta HDP.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když ale projdou návrhy sociálních demokratů, tak to bude 5,6 procenta HDP.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
No, tak je pravda, že celkové saldo státního rozpočtu by se měnit nemělo. Na druhou stranu pokud poslanci sáhnout do takzvaných mandatorních výdajů, například do výdajů na dluhovou službu nebo do výdajů na důchody, bude jasné, že v příštím roce se budou muset tyto prostředky doplnit a tam skutečně hrozí zvýšení schodku státního rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, 5,6 procenta HDP, o 3 desetiny, o 3 desetiny procenta. A ty další roky, když Brusel říká: snižujte schodky, tak tam dáte jaká čísla, rok 2011, 2012, 2013?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Tak my tam můžeme dát pouze ta čísla, která vyplývají ze střednědobého výhledu, to znamená, že v roce 2011 se vlastně schodek zhorší ve vztahu k HDP na 5,6 procenta, 2012 na řekněme 5,5 procenta HDP. Samozřejmě s tímto podkladem nebude Evropská komise a evropské instituce spokojeny, proto nám konvergenční program vrátí. A vlastně to bude úkol pro další vládu, která vznikne tedy na základě voleb v květnu příštího roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, prosím pěkně, není to málo ambiciozní už teď psát něco do Bruselu, posílat to tam v lednu, aby se to vrátilo, protože už s tím, že to píšete, víte, že to je vlastně nesmysl?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
No, tak je... nesmysl to není, vychází to ze současných možností, protože je jasné, že nějaké výraznější snižování schodku veřejných rozpočtů vyplývá z legislativy, kterou musí tedy samozřejmě schválit parlament. A je možné tedy připravit pouze určité varianty, určité náměty, ale rozhodnutí bude tedy na příští vládě, příštím parlamentu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chystáte vůbec jako ministerstvo financí takové varianty, protože Eduard Janota tady před dvěma měsíci mluvil o Janotově balíčku 2, Jan Fischer když došlo ke zrušení předčasných voleb, tak řekl: s ničím už nepřijdeme. Jak to tedy je?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
No, nepůjde o Janotův balíček číslo 2, ale půjde o soubor námětů jak na příjmové straně, to znamená změny v daňové oblasti, tak i na výdajové straně, to znamená náměty, jak řešit problém neustále rostoucích mandatorních výdajů. Ale budou to prostě určité tedy návrhy, určité náměty, které potom si ta příští vláda vybere.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to málo ambiciozní, Davide Marku, to co předvádí ministr financí Eduard Janota i premiér Jan Fischer?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Já myslím, že není. Musím se zastat pana Hejduka, skutečně pravomoci ministerstva financí jsou takové, jaké jsou a ten prostor si větší nedávají. My jsme v úterý představovali s kolegy z finančního sektoru velkou analýzu o státním dluhu, o státním zadlužování a jedním z dílčích závěrů bylo to, že se neustále přesouvá a vlastně moc, která rozhoduje o státních financích ze strany výkonné moci na zákonodárnou moc. To znamená do parlamentu. Tudíž o podobě budoucnosti českých státních financí rozhodují politici v parlamentu, nikoliv pan Janota, nikoliv pan Fischer, nikoliv pan Hejduk.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale přece kdyby měli autoritu, tak neříkejte mi, že by poslanci, jestliže i evropská sedmadvacítka, ministři financí jasně řeknou: přijdete o evropské dotace. Všichni poslanci mají plná ústa včetně Jiřího Paroubka a levice evropských dotací. Tady hrozí, že se něco pošle do Bruselu, Brusel to vrátí a Brusel přitom jasně říkal tento týden: přijdete o evropské dotace, pokud nebudete postupovat podle toho plánu.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
To je naprosto správná úvaha, ale skutečně těch rolí jak tohoto pořadu, odborné veřejnosti, tak i ministra financí i jeho zástupců by bylo upozorňovat na tato rizika a varovat veřejnost a politiky před tím, co se stane. To znamená, je skutečně pravda, že technicky to proběhne, jako psal pan Hejduk. Napíšeme konvergenční program, vrátí je ministerstvo, pardon, Evropská komise nám ho hodí na hlavu a řekne nám: takhle ne, jinak přijdete o všechny výhody v členství v Evropské unii nebo ty klíčové výhody. A potom by měla odborná veřejnost říci, kdo za to může. Můžou za to ti, kteří stanoví mantinely pro mandatorní výdaje. To znamená ti, kteří v parlamentu rozhodují o tom, že schodky nebudou 3 procenta v roce 2013, ale stále 5 nebo 6 procent.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Neměl by ale...
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
To jsou lidé, kteří ponesou a kteří by měli nést zodpovědnost za to, že poneseme náklady toho, že jsme nebyli dostatečně fiskálně zodpovědní a že přijdeme o státní, pardon o dotace ze strukturálních fondů, které jsou dnes velmi rozsáhlé a jsou pro financování mnoha investičních projektů zásadní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Máte spočítáno, o kolik by se přišlo, pokud dojde na ten až nejzazší plán Evropské unie, pokud Česko nebude schopno předložit věrohodný konvergenční program do toho roku 2013?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Pohybujeme se v řádu desítek miliard korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy to máte spočítáno, pane náměstku?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Takhle, ty sankce by se mohly teoreticky týkat čerpání prostředků z fondu soudržnosti, ale je to až nejzazší vlastně prostředek, ke kterému podle mých informací zatím nebylo jaksi sáhnuto v Evropské unii. Čili je to hypotetická záležitost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To ale neznamená, že by Česká republika nemusela být prvním, vzhledem k tomu, co se tady děje.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě. Nemůže, nemůže Evropská unie vůči nám uplatnit sankce, protože nejsme členy eurozóny, ale ta hypotetická možnost krácení prostředků z fondů Evropské unie zde samozřejmě existuje. Já jestli můžu ještě k tomu dodat. Vlastně Česká republika právě vzhledem ke své politické situaci, vzhledem k tomu, že budou koncem května řádné parlamentní volby, tak dostane určitý časový prostor, aby mohla vlastně ten konvergenční program doplnit a naplnit to tedy věrohodnými opatřeními, která budou snižovat ty deficity teda během těch následujících o jeden, o jedno procento HDP ročně, tak abychom v roce 2013 se dostali pod 3 procenta deficitu ve vztahu k HDP.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zadlužování státní pokladny nemá zřejmě v České republice hranice. Letos počítalo ministerstvo financí se schodkem státního rozpočtu ve výši 165 miliard korun. Listopadová čísla týkající se státního rozpočtu už teď ukázala, že ten sto šedesátipětimiliardový schodek byl překročen. Podívejme se na data o schodcích státních rozpočtů České republiky, jaké mají Otázky k dispozici. V dluzích je český státní rozpočet od roku 1996, jak sami vidíte a velikost dluhů se od té doby zvyšuje. Ekonomická krize způsobila, že letos státní pokladna hospodaří s historicky největšími dluhy od vzniku samostatné České republiky. Původní schodek, který schválila sněmovna, to je ta žlutá část grafu, 38,1 miliardy, pak ho poslanci zvýšili na 52,2 miliardy korun. A ministerstvo financí, jak jsem zmiňoval, čekalo, že rozpočet nakonec skončí se schodkem 165 miliard korun, ale v listopadu už máme, lidově řečeno, zásek ve výši těch 169,5 miliardy korun. Vás to nechává jako Českou národní banku v klidu, pane vrchní řediteli?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Tak nejenom Českou národní banku, ale mne osobně to v klidu nenechává. Ono není zvykem, aby centrální bankéři se vyjadřovali ke struktuře rozpočtu nebo přímo k těmto věcem. Já bych použil slova Mervyna Kinga, guvernéra Bank of England, kdy říkal: "Ale situaci již nazrála natolik, že je třeba na to vážně upozornit." Čili my si myslíme, že Česká republika se začíná dostávat do situace, která se může blížit šikmé ploše.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Šikmá plocha, když to řeknu jinak, hrozí České republice, nechci říct bankrot, ale že nebude schopna splácet své závazky? Překračuje Česko a stav veřejných financí tuto hranici?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Ono se jedná o dvě roviny. Jedna rovina je, co se týče čistě té finanční, co se týče toho státního rozpočtu, ano, státní rozpočet, co se týče deficitu, nabírá obrovského tempa. Ale pak je ještě druhá rovina. Tím, že stát sám začne z toho trhu sbírat volnou likviditu, tak sám bude zapříčiňovat tomu, že se jednak zvednou ceny úvěru obyvatelům, jednak se zvednou ceny úvěru za hypotéky, jednak podnikatelům a na druhé straně bude otázka, jestli vůbec ty zdroje budou pak do těchto komerčních sfér dodávány v potřebném množství. To je riziková záležitost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď narážíte na dluhopisy domácnostem?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Nejde jenom o dluhopisy domácnostech, jde obecně o financování státu, protože veškerý ten deficit se musí nějak financovat. A jestliže se financuje z podstatné části v České republice, protože zahraničí je navíc krosové riziko, musíme si uvědomit, že to jsou zdroje, které dělají velkou konkurenci tomu podnikatelskému sektoru. Takže podnikatelský sektor bude vystavován konkurenci bezrizikovému státu a riziku daných podnikatelských subjektů. Čili jestliže stát nastavuje benchmark na sazby, za které si půjčuje ten podnikatelský sektor, jestliže ten stát sám vstupuje a sám bere část těchto volných zdrojů, musíme si uvědomit, že to může mít obrovské makroekonomické dopady.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vnímáte Fischerovu úřednickou vládu v tomto jako málo ambiciozní?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Tak já jsem nazval takzvaný úsporný balíček pokusem o zahájení kroků. On úsporný nemůže být, protože tak jak zde bylo řečeno, mandatorní výdaje, které nás výrazným způsobem dusí, se nedají změnit bez změny legislativy. A jestliže v současné době necelých 11 procent z celkových příjmů je manévrovací prostor pro to, aby stát rozhodoval, kam chce směřovat svoji hospodářskou politiku, tak je absolutně málo. Já jsem již před lety, kdy to bylo 20 procent, varoval, to bylo, se mi zdá, v roce 2006, že to může být problém, ale v té době to bylo ještě přes 20 procent. Nyní jsme na poloviční hodnotě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, 169 a téměř půl miliardy listopadový schodek státního rozpočtu, slýchávali jsme ještě před několika týdny a měsíci, že letos očekává ministerstvo financí schodek státního rozpočtu ve výši 165 miliard korun. Chápu to správně, že tato hranice bude překročena?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
S největší pravděpodobností ano. My očekáváme, že schodek státního rozpočtu za letošní rok překročí hranici 175 miliard. Závisí samozřejmě na...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je o 10 miliard víc, než jste říkali ještě před třemi měsíci.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ano, ale problém je ten, že se zhoršuje výběr daní a pojistného na sociální zabezpečení, které jsou výrazně nižší než ve stejném období loňského roku. Čili nejenom, že nedosahují rozpočtovaných částek, ale jsou hluboko vlastně pod rokem 2008.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč nejste schopni teď jako ministerstvo financí, a teď mi to vysvětlete jako laikovi, přijít s návrhem, jestliže o 10 miliard se zvýší schodek rozpočtu a říkáte, že letos tedy očekáváte, což je nová informace, schodek rozpočtu ve výši 175 miliard, tak proč se nezačne škrtat, aby ten schodek nebyl tak vysoký?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Škrtat by se mohlo pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny, protože státní rozpočet je zákon, který vlastně stanoví především tedy limity výdajů pro jednotlivé kapitoly, pro jednotlivé části rozpočtu. Čili tady do značné míry vláda je schopna tu výdajovou stranu ovlivňovat, řídit, ale není schopna řídit tu příjmovou stranu. Čili výpadky daní a pojistného, které jsou především důsledkem hospodářské krize, ale i určitých protikrizových opatření vlády, protože ta protikrizová opatření například znamenala snížení daně z příjmů právnických osob vlivem zrychlené amortizace, znamenala dvakrát snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení začátkem roku i v průběhu roku v podobě slev pro zaměstnavatele. Čili ta příjmová strana je ovlivněna, jak jsem říkal, vývojem krize a politikou vlády. A ta výdajová strana je zafixována. Samozřejmě ty výdaje nelze překročit. A pokud by bylo potřeba tedy škrtat, musel by parlament nebo Poslanecká sněmovna schválit tedy novelu zákona o státním rozpočtu, kde by se výdaje snižovaly. Ale jak je známo, před několika dny vlastně byla schválená novela zákona o státním rozpočtu, kde se zvyšují ty výdaje, které již není možné ufinancovat přesuny v rámci rozpočtu schváleného. To znamená úroky státního dluhu, podpory v nezaměstnanosti, důchody a ... důchody a příspěvek na péči v sociálních službách.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Davide Marku, zase možná příliš laická otázka, podle vás opravdu není možné udělat nic jiného, než se smířit s tím, že ten schodek bude 175, nikoli 165 miliard korun, aniž by se šlo přes sněmovnu, zkrátka že by se seškrtávaly náklady státu jednotlivých ministerstev plošně?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Teď vlastně tři týdny před koncem roku už to opravdu technicky není možné. Narážíte možná na ten prostor, který by dávala k dispozici diskreditační politika v oblasti třeba investičních výdajů. Nicméně tyhle ty věci se musí domlouvat dopředu a na konci roku státu nezbývá než faktury, které tam přijdou do Letenské ulici na ministerstvo financí, než je prostě proplatit. Takže s tím schodkem na letošní rok, který podle mě nebude ani 175 miliard korun, ale spíše ještě vyšší. Právě proto, že prosinec bývá rozpočtově nejhorším měsícem a s tím už asi opravdu nic nenaděláme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže když ministr, vy odhadujete kolik probůh? To je o 10 miliard víc, než ministerstvo říkalo ještě před měsícem, tak vy říkáte kolik?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Teď jsme zhruba na 170 miliardách, a pokud se podíváme, jak se vyvíjely státní finance v prosinci v posledních několika letech, pak většinou vznikl v tom posledním měsíci deficit v řádu desítek miliard korun. Takže si myslím, že 200 miliard korun bude hranice, která bude úspěchem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
200 miliard korun. Pane náměstku, jak to, že vy nejste tak, že vy jste tak optimistický, já jsem tady vždy spíš kritizoval vašeho nadřízeného za optimismus při makrodatech, že tady jste tak optimističtí, že říkáte, že v prosinci jenom o 5 miliard se zvýší onen schodek, to znamená, že nám budete zvěstovat, že celý rok skončil v deficitu pouze 175 miliard?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
My očekáváme, že v průběhu prosince by se měla zlepšit příjmová stránka rozpočtu, především výběr daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. A na straně výdajové nás nečekají žádné mimořádné výdaje, takže očekáváme, že ten celoroční výsledek by mohl být někde na té úrovni, o které jsem mluvil.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Davide Marku, tady to neberete v potaz, ty větší příjmy na té straně, jak o tom mluvil, spotřební daně a podobně, pan náměstek?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Já si myslím, že není důvodu, aby se opravdu z listopadu na prosinec chování spotřebitelů, chování firem změnilo natolik, aby se příjmová stránka výrazně zlepšila natolik, aby dokázala kompenzovat obvyklou úhradu výdajů za investiční projekty nebo za tyto, řekněme za ty transfery, které jsou hrazeny právě v listopadu a v prosinci. Tyhle ty dosahují, tyhle ty výdaje dosahují řádu desítek miliard korun. Nemám žádnou indicií toho, aby letos nebyly, nebyly v podobné výši jako v předchozích letech. A stavba dálnic nezakonzervovala, stejně tak další investiční výdaje jsou obvykle právě hrazeny na konci roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
200 miliard, to je zhruba o těch 25 miliard víc, než říkáte vy jako ministerstvo financí. Tady nás rozsoudí nebo vás rozsoudí až čas, a to zhruba za měsíc. Vrchní ředitel České národní banky Pavel Řežábek už několik v tomto pořadu varoval, že stav veřejných financí je dál neudržitelný. A to vlastně potvrzují i ta slova, která tady před chvílí zazněla. Na tom následujícím grafu teď vidíte růst hrubého domácího produktu od roku 1995 a s ním srovnáváme příjmy a výdaje státního rozpočtu v tom kterém roce. A také zvláštní křivky, které vidíte, což jsou mandatorní výdaje, to je ta oranžová, ze zákona povinné výdaje, například penze, platby státu na zdravotní pojištění a podobně. Vy jste, pane vrchní řediteli, rozdělil to údobí do čtyř etap. Začínáte údobím "žijeme si nad poměry příjmů" a to poslední období, když se na něj podíváme znovu, je tedy období "padáme". Proč tato čtyři období?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Tak především je třeba si uvědomit jednu zásadní věc. Neustále se vedou diskuse o výši zdanění v České republice a já k tomu už nemohu mlčet, protože tady je jasně doloženo, že naše příjmy státního rozpočtu jsou celkem výrazně korelovány, čili jsou přibližně stejnou křivkou jako tempo růstu HDP. Čili tady nevidíme žádný výrazný posun, kam, kam bychom mohli se dostat při podstatně vyšším zvýšení daní. Ono i v posledních letech, kdy došlo k výraznému navýšení, k výrazným úpravám daní, čili zvýšily se některé daně a na úkor jiných daní, tak přestože daň z příjmů osob poklesla, tak ty výpadky tam v celkových číslech vidět v žádném případě nejsou. Na druhou stranu vidíme jasně, že od začátku, čili od roku 95 předstihovaly mandatorní výdaje růst, tempo růstu HDP a to je špatně. Není možné přeci si žít nad poměry. Čili ta období jsou rozdělena celkem jednoznačně. Napřed jsme si žili nad možnosti příjmů, čili to znamená, že naše příjmy byly nižší nežli výdaje. Následně nám dokonce kumulovaně protnula, protnuly údaje, kdy dokonce jsme měli vyšší výdaje v tempech nakumulovaně, nežli byl růst HDP. A to už je pak nad možnosti ekonomiky, protože jestliže předstihneme tempo růstu HDP, pak už prostě ta ekonomika nebyla schopna vyprodukovat více a pak se dostáváme do pasti. To znamená, že nyní již nevíme z toho jak dál, to byly ty poslední období. Dokonce v roce 2005 my jsme opakovaně varovali s kolegy, že není možné až natolik si hrát na rozdávací ruch, kdo rozdá více před volbami. A nyní se dostáváme do toho pádu. Ten pád je o to bolestnější, že mandatorní výdaje jsou zafixovány, příjmy nám klesají a není jediná otázka, jestli si toto někdo uvědomuje vážně, protože ten stav Lotyšska, kdybychom nezměnili systém, tak bysme se mohli dočkat. A pak se bavíme o tom, že nikoliv pouze obdobných poklesů...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ta éra "padáme" to už jsme v ní, to znamená, když si vezmu ten letošní rok, skončí-li rozpočet ať už mínus 175 miliard, jak říká pan náměstek nebo mínus 200 miliard, tak není už to jasná cesta k Lotyšsku?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Bavíme se o tom, že výpočetní schopnosti našeho státu jsou na nějaké hranici. Ta hranice není tak velká jako ve vyspělých státech západní Evropy, protože nemáme ani historii, nemáme ani takové jméno a ta naše výpočetní schopnost najednou může skončit. A jestliže skončí, tak pak se dostáváme do toho, že nebudeme diskutovat o tom, jestli se přidá důchodcům, a já jim to přeju. Ale budeme se bavit o tom, že to může být třeba mínus 20, aby vůbec ten stát to byl schopen ufinancovat. Ono se málo říká, kdybychom neměli tak velké zadlužení státu, neplatili bychom tak velkou obsluhu dluhu. Bavíme se, že to je 60 miliard, bude to 80, 100 miliard, ještě více. Ale my máme pouze 2 miliony důchodců. Když si jenom vezmeme toto číslo a vydělíme těch 70 miliard děleno 2 miliony důchodců, tak máme celkem bez problémů možnost přidat každému 35 tisíc. Ti důchodci by měli ty peníze a přitom bysme nezvýšili vůbec dluh. Čili já na tomto jenom demonstruji, jak je, jaká ta dluhová past před tou Českou republikou stojí. Není možné se zadlužovat, protože ta obsluha bude stát čím dál tím více a ty sazby na obsluhu státního dluhu neustále jenom porostou. Nyní jsme de facto na nejnižších úrovních. Ale dostaneme se, bude to o 2 procenta, o 3 procenta více, může to být dokonce o 100 procent oproti stávající sazbě více, pak najednou skokově můžeme jít z 80 na 160. A pak si nedokáži představit, jak se s tím vyrovnáme, pak bude opravdu jenom to drastické ano, jdeme v důchodech, platech, ve všem o 20, o 30 procent dolů. Toho bych se nechtěl dožít.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy, vy v souvislosti s tím jste připravil ještě jeden graf, kde právě varujete a kde jsou i některá varování, můžeme se na to právě teď podívat. Vychází z toho, co už jsme tady prezentovali, tedy státní finance dnes odhady pro rok 2009. S čím tedy přijdete, pane náměstku Hejduku, ještě jako úřednická vláda, respektive jako náměstek teď vedený ministrem financí úřednické vlády, aby nedošlo k definitivnímu pádu do dluhové pasti, jak tady před tím zatím nejostřeji varuje Pavel Řežábek?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já bych se ještě vyjádřil k té pasti. Struktura výdajů našeho státního rozpočtu je skutečně velmi nepříznivá, když vezmeme mandatorní výdaje jako celek, je to zhruba 75 procent výdajů, čili ty ostatní výdaje tvoří pouze čtvrtinu. A v dobách, řekněme, takových příznivých, jako byl vývoj naší ekonomiky, od roku 2004 do roku 2007, částečně 8, jaksi státní rozpočet sice s poměrně vysokými schodky, ale byl schopný tyto mandatorní výdaje ufinancovat. Jakmile vlastně došlo k tomu výraznému snižování příjmů státního rozpočtu zejména v oblasti daní a pojistného, jak jsem o tom mluvil, tak je jasné, že ta špatná struktura výdajů státního rozpočtu a klesající příjmy se projevuje v rychle rostoucím schodku státního rozpočtu, v rostoucím státním dluhu a tak dále. Čili i z toho vyplývají samozřejmě náměty na opatření, která se budou připravovat. Na té příjmové straně, pokud jde o daně, tam podle našeho názoru se jedná především o pokračující záměnu daní přímých daněmi nepřímými. To znamená daní z přidané hodnoty a spotřebních daní, které nejsou tak závislé na ekonomickém cyklu jako daně z příjmů právnických osob především. Na té výdajové straně je třeba si rozmyslet, jaká opatření, ale systémová, nejde pouze o nějaké změny parametrů, které se taky v minulosti prováděly tím, že se ušetřily určité prostředky, ale je třeba se zamyslet přímo nad systémy, a to nám také doporučují mezinárodní instituce, důchodový systém, systém zdravotnictví, ale i například péče v sociálních službách, kde od roku 2007 platí nový systém, který je ovšem daleko dražší, než byl ten systém předchozí. Tam vlastně tečou peníze dvěma kanály, jednak je to příspěvek na péči v sociálních službách, který přesahuje 18 miliard korun a jednak jsou to dotace pro poskytovatele sociálních služeb, které se teď staly tou velmi kontroverzní záležitostí, protože jsou zatím navrženy v té poloviční výši, než je v letošním roce. Ale podle mého názoru, samozřejmě je potřeba se zamyslet nad tím, jak dofinancovat pro ten příští rok tyto dotace, ale zamyslet se nad tím celým systémem poskytování sociální péče, ale to samozřejmě znamená změnu legislativy, to je naprosto jasné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste už našli na ministerstvu financí ty zhruba 3 až 4 miliardy na dofinancování té sociální péče, sociálních služeb, což přiznal premiér Jan Fischer, že je zásadní problém pro kraje i pro zdravotnická zařízení?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Pan ministr Janota s tím přijde na třetí čtení, které bude ve středu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete nám tedy naznačit, kde jste ty peníze našli?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Zatím ne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč ne?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Tak nemá smysl jaksi prozrazovat to, s čím přijde pan ministr do parlamentu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale máte, ty 3 až 4 miliardy máte rámci přesunů?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je věc podstatná. Když se ještě podíváme na narůstání státního dluhu České republiky, do které se započítává dluhové hospodaření státní pokladny. Tady to vidíte sami, jak rychle nás politici zadlužují, jak narůstá státní dluh České republiky od roku 1993. Státní dluh dosáhl, ta poslední čísla jsou za tři čtvrtletí letošního roku, jeden bilion, to je ona hranice zatím zvýrazněná, protože pouze za tři čtvrtletí letošního roku, jeden bilion a 168 miliard korun. Zatím nikdy v historii nerostly dluhy tak rychle jako v současnosti. Každý z nás občanů České republiky, jak vidíte sami, je zadlužený 111 tisíci korunami. Co může tedy, Davide Marku, udělat teď ministerstvo financí? Tady mluvil pan náměstek po krocích, které jsou opravdu velmi složité, protože jsou během na dlouhou trať, penzijní systém, reforma, nepodařilo se, byť došlo k ustavení komise, Bezděkovy komise a ta něco navrhla. To znamená, kde je možné teď krátkodobě sáhnout na příjmy a výdaje, ještě řekněme oné úřednické vlády a dát ho, dát ty návrhy do Poslanecké sněmovny, co by mohlo ve sněmovně projít?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Já si myslím, že jedinou možností současné vlády, současného ministerstva financí je varovat a navrhovat, co může udělat vláda se silným politickým mandátem. Nic víc, nic míň asi současný ministr a jeho náměstci a celé ministerstvo financí asi udělat nemůžou. Tady je potřeba v té diskusi dodat, že i pokud bychom byli optimisté a očekávali, že se takzvaný Janotův balíček nebude týkat pouze příštího roku, ale že zůstane v platnosti napořád a při očekáváním růstu české ekonomiky relativně střízlivějším, kolem 3 procent, dvouprocentní inflace, což je cíl České národní banky a současných úrocích ze státního dluhu by se náš státní dluh vyšplhal až zhruba ke 200 procent HDP. To znamená, to je číslo, které sledují ratingové agentury, které se vypočítává Mezinárodní měnový fond a které sledují lidé na finančních trzích. A pokud existuje takovýhle výhled, potom česká ekonomika bude méně a méně kredibilním dlužníkem, a to může znamenat, že se přiblíží k té dluhové pasti. To znamená, bude platit svůj dluh stále dráže a dráže a že ho bude platit tak draze, že úroky ze státního dluhu spolknout takovou velkou část výdajů, že ta reforma bude stále obtížnější a obtížnější. Takže tady je potřeba si říci, že nyní jsme na 30 procentech, to bylo ke konci loňského roku, letos to bude možná 35 procent HDP, příští rok 40 procent, a pokud se nestane vůbec nic, pokud se neprobudí lidé, kteří sedí v parlamentních lavicích, pak se dočkáme, že se bude psát státní dluh třemi ciframi v relaci HDP. A to je to, co straší finanční trhy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To by bylo v roce 2013, jestli se nemýlím.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Ne, ne, ne, těch 200 procent HDP, to je takový výpočet, kam by konvergoval státní dluh, kdyby zůstal strukturální deficit tak vysoký, jak aktuálně je. To znamená recese nerecese, naše dluhy by narůstaly, až by jednou dosáhly hranici 200 procent HDP. A to za předpokladu, že se ta zmíněná riziková prémie nezvýší, ona by se patrně zvýšila, ona se nezvyšuje v čase postupně, ona se zvyšuje skokově. A my jsme dostali odklad na finančních trzích do příštích parlamentních voleb. Jakmile se do dvou, tří měsíců po příštích volbách neobjeví z řad politiků rozumný program, jak dát do pořádku české státní finance, budeme platit více. Budeme platit více.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že už by, že už by třeba 2, 3 měsíce po volbách, to znamená, že nová vláda bude muset být vládou krizového managementu veřejných financí, protože by už 2, 3 měsíce po volbách mohlo dojít ke snížení ratingu České republiky.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Naprosto přesně. Formuloval jste to tak, jak jsem to opatrně obcházel, je to skutečně tak. Hrozí riziko, že jednak ten oficiální rating od známých ratingových agentur může být zhoršen, ale zejména může být zhoršen takový ten interní rating, kterým oceňují finanční trhy český státní dluh. To znamená, nebudeme si půjčovat v průměru za 4,5, 5 procent, ale za 5,5, 6 procent. Tak jak ta naše riziková prémie je v regionu nejnižší. Polsko ji má vyšší, Maďarsko ještě vyšší. Ale Maďarsko řešilo podobné otázky před 5 lety a nebylo dostatečně zodpovědné, jako nejsme stále ještě pořád my a můžeme se dostat do situace, kde jsou Maďaři. Poznámka ještě k důchodové reformě, to je úkol, který je velmi významný, nicméně krátkodobě bude nákladný, dokonce zatíží státní finance. Ale abychom dlouhodobě měli fungující důchodový systém, který zajistí důstojné stáří českým obyvatelům, musíme nést tyto náklady v nejbližších letech, což ovšem klade nárok na zbytek státních financí, aby byl o to důslednější ve své konsolidaci, abychom mohli unést náklady, transformační náklady důchodové reformy. Nicméně ten horizont v parlamentu je maximálně 4 roky, možná i méně, kdežto důchodové počty se počítají v desítkách let, a to bohužel v České republice chápe příliš málo zodpovědných lidí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto Česká národní banka také vstupuje s tím varováním, že opravdu ta situace je tak vážná, že 2, 3 měsíce po volbách v květnu příštího roku by mohlo dojít ke snížení ratingu, pane vrchní řediteli?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Já nebudu vstupovat do politických bojů, to nám nepřísluší. Ono ta záležitost ratingu je velice nepříjemná, protože kde, jsme pozitivní a kde zvyšujeme jakoby hodnotu České republiky, tak je zahraniční dluh, zahraniční obchod, negativum je dluh. To, co je pozitivní, tak tento zahraniční obchod je trvale stabilní. Ale ono se to může překlopit, anebo ten zahraniční dluh sám o sobě nebude stačit na to, aby dorovnával kapitálové toky. Jakmile se to jednou otočí, pak česká koruna se může posunovat na druhou stranu a pak i ty vydané bondy, které stát vydal a eventuelně plánuje vydávat, tak mohou být ještě násobně dražší. A to je další riziko, na které je třeba upozornit. Já bych chtěl jenom připomenout věc. Ono občané si to málo uvědomují, ale již nyní každý kojenec, každý novorozenec má na zádech batoh, který představuje oněch 111 tisíc korun. A během tří let budeme říkat: ano, ten batoh se zvětšil na dvojnásobek a je to 200 tisíc korun. Co budeme za říkat za 5 let? Co nám ta naše budoucí generace řekne, proč jste to nevarovali, proč jste na to neupozorňovali, proč jste s tím něco nedělali? A já když nyní chodím mezi studenty a pořádáme přednášky, tak oni se mne ptají: je možné to řešit? Ano, je. Na druhou stranu já nemohu vstupovat do těch politických problémů a řešit strukturu. Já jenom varuji, že ten problém momentálně, co se týče vztahu k HDP, není v příjmech, ale pouze ve výdajích a v těch výdajích je to ta specifická položka mandatorní a kvasimandatorní výdaje. Oni tomu rozumí a ptají se mne, jak oni se mají k tomu postavit a to je již jediné: účastněte se voleb.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nechcete se účastnit politických bojů, ale zároveň tady děláte agitku, aby lidé šli k volbám a nějak rozhodli.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
To je tak nejrozumnější, co jim člověk může doporučit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, to se přece chci zeptat, pane náměstku, jestli je možné, že byste nějaké kroky ještě přijali teď jako ministerstvo financí a je to v návaznosti na ta slova, že by například Janotův balíček neplatil jenom pro rok 2010, ale přišli byste s tím, že by se platnost toho balíčku prodloužila i na rok 2011?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Samozřejmě, to ale závisí na změně legislativy, protože ta úsporná opatření byla nastavena pouze pro rok 2010. Čili bylo by potřeba změnit legislativu, případně příští vláda by musela rozhodnout, já nevím, že platy státních zaměstnanců v tom roce 2011 také klesnou nebo zůstanou na úrovni roku 2010 a podobně. Ale to jsou všechno záležitosti, které vlastně budou souviset s přípravou návrhů státního rozpočtu na rok 2011, který by už měla vlastně dělat ta vláda po volbách. Jak jsem říkal...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, co tedy děláte vy na ministerstvu financí, teď nemyslím jako vy osobně, ale co dělá ministerstvo financí, jestliže David Marek upozorňuje: bude to rychlé. Po příštích volbách, dejme tomu, červen, červenec, srpen, nejpozději srpen bude muset vláda předložit nějaký krizový management veřejných financí, který bude věrohodný, aby nedošlo ke snížení ratingu České republiky? Tak vy musíte přece něco už vypracovávat teď pro tu vládu, abysme zas neslyšeli tady v červnu, v červenci: víte, my to přebíráme ta ministerstva, ono to bude trvat půl roku, než se rozkoukáme a rating bude.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Budou samozřejmě fungovat dále nebo fungují i ministerstvo financí. Já už jsem říkal, že my připravujeme vlastně náměty, jak na té příjmové straně týkající se daní, tak i na výdajové straně, kde tedy je možné ušetřit a jsou to náměty, které si potom vybere ta příští vláda, protože ta o nich bude rozhodovat, příští parlament.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak nám je popište ještě teď ty náměty podrobněji.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
No, tak ty náměty se týkají právě těch věcí, o kterých jsem mluvil, ale to samozřejmě není otázka pouze ministerstva financí, ale je to i otázka ministerstva práce a sociálních věcí, které by se mělo zamýšlet, já nevím, nad systémovým řešením té sociální péče, měli by vlastně připravovat i reformu důchodového systému ministerstvo zdravotnictví a tak dále. Čili v podstatě ministerstvo financí samozřejmě řídí tu celkovou fiskální politiku, ale je to otázka celé vlády, která by měla vlastně hledat náměty, které připraví pro tu vládu následující.
Dluhopisy občanům
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pomožte státu, kupte si jeho dluhopisy a přispějte na státní dluhy. Šéf státní pokladny Eduard Janota chce už za nedlouho nabízet dluhopisy domácnostem. Poslanecká sněmovna má příští týden definitivně schvalovat návrh zákona, podle kterého výnosy státních dluhopisů zdaní stát sazbou 15 procent. Tato sazba má podle ministerstva financí snížit výhody plynoucí z jejich vyššího úročení a zamezit tak znevýhodnění jiných finančních produktů.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
S nápadem na prodávání dluhopisů lidem přišel v březnu bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Stát tak chce čelit nižším příjmům v souvislosti s ekonomickou krizí. Dalším cílem dluhopisového programu je přimět banky, aby poskytovaly víc úvěrů.
Eduard JANOTA, ministr financí /2. 12. 2009/
--------------------
My se sice dáváme, pouštíme standardní cestou, která je, která je obvyklá ve všech, ve všech zemích, ale to na jedné straně. Na druhé straně ministerstvo financí pochopitelně, pochopitelně čelí určitému tlaku zejména bank, který v tom vidí určitou konkurenci.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Ministr financí Eduard Janota slibuje lidem, že jejich investice do státních dluhopisů bude jistotou, protože stát si nemůže dovolit neplnit své závazky.
Eduard JANOTA, ministr financí /2. 12. 2009/
--------------------
My chceme garantovat, nabídnout občanům jistou investici. V každém případě tato investice do dluhopisů státu jistotou je. Stát si nemůže dovolit vůči nikomu neplnit své, své závazky. My chceme, aby byla naprostá transparentnost při prodeji, to znamená, že všechny ceny vztahující se k těmto dluhopisům, budou předem ministerstvem vyhlášeny.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Daň z úroků bude srážet a odvádět stát. Půjde o srážkovou daň ve výši 15 procent. Podle šéfa státní pokladny Eduarda Janoty by se měl systém obsluhy dluhopisů zaplatit sám.
Eduard JANOTA, ministr financí /2. 12. 2009/
--------------------
Ministerstvo financí chce prodávat dluhopisy samo, a to svým jménem a na svůj účet, takže toto je zásadní rozhodnutí a toto je zásadní myšlenka, podle které chceme postupovat.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Také příjmy z prodeje státních dluhopisů už nemají být osvobozeny od daně. Lidé podle ministerstva financí získají možnost investovat do státních dluhopisů a stát jim je kdykoli na požádání odkoupí zpátky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stát přitom bude zvýhodňovat ty lidi, kteří si dluhopisy ponechají déle, nejlépe po celou dobu jejich splatnosti. Dodejme ještě, že podle informací sdělovacích prostředků na dluhopisy nebude vypsáno výběrové řízení. Ministerstvo financí má dát onu zakázku firmě ADS Software Šumperk bez výběrového řízení. Ta si může přijít zhruba na třičtvrtě miliardy korun. Můžete, pane náměstku, tuto informaci potvrdit, že to bude bez výběrového řízení ten internetový portál a že je rozhodnuto, že to dostane tato firma?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Výjimka z výběrového řízení byla již odsouhlasená Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, protože firma ADS Software Šumperk pro nás pracuje již 13 let a je plně jaksi spolehlivá, protože celý ten systém si nemůže dovolit udělat sebemenší chybu. Čili bylo postupováno na základě výjimky ze zákona o veřejných zakázkách a bylo to odsouhlaseno Úřadem pro hospodářskou soutěž.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Deník Mladá fronta DNES před víc než měsícem v souvislosti s obsluhou dluhopisů pro domácnosti napsal, a teď cituji: "Desetinu z úroku," ty mají být ve výši 5 procent, "si stát nechá na pokrytí nákladů - provoz speciálního internetového portálu," vy jste potvrdil tedy tu informace s onou firmou ze Šumperka, "a zaplacení služeb České pošty, která bude příkazy od klientů přijímat." To uvedla Mladá fronta DNES 29. října roku 2009. Pokud jsem to počítal správně, vydali-ly by se dluhopisy v celkovém objemu sta miliard korun, úročené 5 procenty, do toho desetinu z úroku jsou náklady na pokrytí těch dluhopisů, tak by si Česká pošta plus správce toho speciálního internetového portálu mohly přijít zhruba na, počítal jsem správně, miliardu?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já si myslím, že ta informace je nepřesná, protože pokud jde o náklady na provoz toho internetového portálu, tam jaksi náklady pro ministerstvo financí žádné nevznikají, ale je to pouze pro občany, kteří mají účet v bance a ti vlastně mohou zadávat příkazy k nákupu, prodeji přes Internetbanking. A pokud lidé nemají svůj účet v bance, pokud tedy budou vlastně financovat svůj nákup v hotovosti, pak se využije služeb České pošty, která za to bude účtovat podle ceníku svůj poplatek. Čili ani pokud jde o Českou poštu, nebudou ty náklady jaksi pro ministerstvo financí, ale vlastně bude financovat Česká pošta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám se, na kolik si tedy přijde ta firma ze Šumperka, protože mezi lidmi na trhu se říká, že to je takový OpenCard ministerstva financí, tak abyste nám to tady rozkryl, jak to, jak to tedy bude fungovat a nebude to OpenCard ministerstva financí?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já se domnívám, jak už jsem říkal, že ty náklady na provoz budou vlastně financovány z té desetiprocentní srážky z kuponového výnosu, což je mimochodem poloviční srážka, než je běžné na trhu, běžně se sráží 20 procent. A ta firma softwarová bude tedy zajišťovat, jednak zajistí programování toho softwaru a jednak bude vykonávat určité tedy jaksi služby technické pro ministerstvo financí. A bude se částečně podílet na tom, na té desetiprocentní srážce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak velkou částí té desetiny z úroku?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Bude to zhruba 7,5 procenta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z těch 10 procent.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak teď už jsem se v tom jako nematematik ztratil, protože jsem šel na humanitní vědy, kdybyste mi to spočítali vy jako matematici. Je to opravdu tedy tak levné vydání dluhopisů pro domácnosti a navíc bez výběrového řízení pro tu firmu ze Šumperka?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Celý proces stále ještě není natolik transparentní, abysme opravdu znali všechny, všechny proměnné přesně. Nicméně z dostupných údajů, pokud cílovým stavem v průběhu několika let bude emise státních dluhopisů pro obyvatelstvo v rozsahu 100 miliard korun při pětiprocentním kuponů, pak jsme, ten kuponový náklad je 5 miliard, z toho 10 procent - 500 milionů, tedy půl miliardy. Půl miliardy korun nákladů na obsluhu stomiliardového dluhu. Pro srovnání, aktuálně obsluhuje ministerstvo financí dluh ve výši zhruba jednoho bilionu, dokonce více a ty technické náklady, nemyslím tím úrokové náklady, ale opravdu ty poplatky, které musí realizovat, jsou 300 milionů korun. To znamená, jsou nižší při desetinásobném objemu státního dluhu, který se obsluhuje přes standardní emisi dluhopisu na finančních trzích. Tady z tohoto úhlu pohledu mi to jako levná záležitost nepřijde.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nazval, kdybyste psal novinářský článek, novináři si můžou dovolit přehánět, označil byste to za jistou OpenCard ministerstva financí, je toto na místě tento příměr?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Prozatím opravdu těch informací je relativně málo, ale z té dedukce, kterou jsem před chvílí předvedl, mi to přijde jako relativně drahý projekt.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká národní banka má výhrady ke způsobu, jakým stát se chystá emitovat tyto dluhopisy pro domácnosti, pane vrchní řediteli?
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Rozdělme to na dva směry. Jedno je, jestli stát má právo vydávat občanům své dluhopisy. Ano, určitě to nebudeme popírat, ano, to je právo státu. Na druhou stranu existují jisté systémy, které státní dluh obsluhují, jak zde bylo zmíněno, to je další možnost a nevím, jestli bylo uděláno porovnání, ty detaily my k tomu nemáme. To, co já ale vidím z makroekonomického pohledu jako podstatně ještě větší problém, je, že stát jim to nastaví jakoby podmínky pro financování státního dluhu. Když to řeknu hodně zjednoduše, stát vlastně bude jakoby maloodběratelům dodávat své dluhopisy za nějakou cenu, ta cena bude přibližně 5 procent. Jestliže stát velkoodběratelům, když to řeknu zjednoduše, kteří musí nasbírat ty peníze, aby pak byli schopni to půjčit státu, tak jestli je platí stejným způsobem na stejných hodnotách, pak tady něco nemůže být dobře a musí to jednou vygradovat. Pak se nejspíš stane to, že těchto 5 procent nebo tato sazba bude brána jakoby základ pro financování státního dluhu pro maloodběratele a k tomu se bude připočítávat nějaká velkoobchodní přirážka, zjednodušeně řečeno, protože jestliže banky...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že to úročení je příliš vysoké.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
... se dostávají nyní do konkurence se státem, co se týče u českých občanů, pak oni českým občanům budou platit klidně více na svých, na jejich úložkách, ale pak automaticky se zvedne refinancování státu. A to refinancování se může zvýšit z částky jednoho až dvou bilionů korun, pak tam může nastat makroekonomický problém.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Námitka, že vy kopete jako vrchní ředitel České národní banky obecně za bankovní sektor, protože banky se toho bojí, část peněz, které máme na úsporách jako domácnosti místo toho, abysme to nechávali ležet na účtech, kde nám to banky velmi málo úročí, no, tak to radši dáme tady panu náměstku a ministerstvu financí do těch státních dluhopisů.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Já si nepamatuji, že bych tady řekl cokoli a hájil banky. Já pouze říkám, že to může být problém, co se týče nastavení sazeb pro celý systém financování státního dluhu. A to je třeba si uvědomit, a to by bylo dobré ještě rozpracovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já bych k tomu řekl dvě poznámky. Jednak ta úroková sazba bude teprve nastavena podle tržních podmínek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, když se teď mluví o 5 procentech, vy jste ochoten je dementovat, že 5 procent je i na vás jako na ministerstvo financí hodně?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
To ne, dementovat ne. To je otázka, jak říkám, bude to nastaveno podle tržních podmínek v okamžiku, až bude ten systém připraven ke spuštění. A druhá věc je ta, že vlastně je to systém přímého vztahu mezi ministerstvem financí a občanem. Občan tedy jedná i stát jedná svým jménem na svůj účet a je to mimo kapitálový trh.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Mimo kapitálový trh, ale co ta námitka, že tady to jasně říkal David Marek, že to z těch informací se jeví, že to je prostě dražší způsob emitování dluhopisů?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já si myslím, že tuto otázku bude třeba ještě podrobněji rozebrat a právě podle konkrétního nastavení těch podmínek a vývoje vlastně pak tedy tyto věci analyzovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta firma ze Šumperka to tedy ještě nemá jisté.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ano, ta s ní byla uzavřena smlouva na základě výjimky. Ta v současné době probíhá programování toho softwaru, který musí být nastaven velmi přesně, aby nedošlo k žádné chybě. Pak se bude software testovat a zároveň i probíhá schvalování příslušné legislativy, to znamená novela zákona o rozpočtových pravidlech a o dani z příjmů. Čili až budou splněny jak legislativní podmínky, tak ty technicko-organizační, systém bude otestován, tak bude možné ji spustit.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Já bych si dovolil doplnit ještě jednu poznámku. Jestliže stát od občanů si bude půjčovat, může se dostat na hodnotu třeba 50 nebo 100 miliard korun. Potom v případě, že by se změnily podmínky tak, jak je nastaven systém, tak se říká, že občané mají právo to státu vrátit a s mírným diskontem, my říkáme mírný a to další varování je to, že to je mírný, to prodat stát a stát bude muset toto okamžikově vyplatit. A jestliže pak bychom se dostali do stádia, kde se začali výrazně měnit podmínky financování v České republice, tak pak stát najednou bude potřebovat třeba 50 miliard nebo 70 miliard. Ale on je nebude mít, budeme se bavit o defaultu státu nebo o čem, jak se to bude řešit? A to jsou další otázky, na které my upozorňujeme, o kterých my se bavíme, na které upozorňujeme při jednání, že je třeba ještě dořešit, než ten systém eventuelně bude spuštěn.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Opravdu to je naprosto relevantní poznámka, protože státní dluh musí být odborným způsobem řízen. Ten, to dneska existuje a jsou určité parametry, které se dotýkají refinančního rizika a které se týkají také ostatních parametrů státního dluhu. A v okamžiku, kdy si stát nebude jistý, že má ty peníze půjčené na určitou dobu, dnes když se emituje státní dluhopis, pětiletý státní dluhopis, stát ví, že během 5 let ty peníze má jisté a ten, kdo si koupil dluhopis, bude požadovat nebo moci požadovat tyto prostředky zpátky až za 5 let. Ale když tuto jistotu stát mít nebude, tak bude daleko obtížnější řídit státní dluh, než je tomu dneska. A souvisí s tím také refixační riziko. To znamená v okamžiku, kdy si lidé řeknou, že vrátí státní dluhopisy, stát si bude muset znovu půjčit, aby na tyto dluhy měl prostředky a bude si muset půjčit za aktuální tržní ceny. A ty se mohou v té době nepříznivě pohnout v neprospěch státu. To znamená i to refixační riziko, které řídí náklady na obsluhu státního dluhu, bude... toto riziko se bude řídit daleko hůře.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste tedy navrhoval, protože zase ale v České republice to procento financování státního dluhu je velmi nízké, pokud se nemýlím jedno procento, srovnáváme-li se zeměmi na Západ od hranic České republiky, tak to procento, kdy si stát půjčuje od jednotlivých subjektů na trhu, tak to procento není tak nízké, jako jedno procento v České republice. Jak to tedy vyřešit, na straně jedné tento rozpor a straně druhé to, co vy říkáte?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Pokud by měla emise dluhopisů pro obyvatelstvo časem dosáhnout úrovně 100 miliard korun a dneska celkový dluh je zhruba bilion, tak jsme na 10 procentech dluhu, což právě byl v řízení státního dluhu z pohledu toho refixačního rizika a v dalších rizik není zanedbatelná porce. To už opravdu může ztížit odborníkům na ministerstvu financí řídit rizika spojená obsluhou státního dluhu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Já bych chtěl poznamenat k tomu, že doba splatnosti těchto dluhopisů bude 10 let a bude tam tedy určitá jaksi stimulační srážka, která bude znevýhodňovat ty účastníky, kteří nabídnou své dluhopisy státu nebo ministerstvu financí zpět k odkupu dříve, než je doba splatnosti. Jednak ročně se bude...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ta motivační srážka bude velká?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Do 10 procent.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do 10 procent.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Do 10 procent. A jednak v podstatě se bude ročně emitovat tímto způsobem 20 miliard korun nebo dluhopisy za 20 miliard korun pro příští rok. Je otázka, jak se tedy i podle vývoje trhu bude situace vyvíjet dále. Je to srovnávání...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že to máte rozvržené na 5 let, chápu-li to správně.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Po 20 miliardách a 100, protože Miroslav Kalousek mluvil o 140 miliardách, takže vy zatím vy uvažujete jenom o 100 miliardách po dobu 5 let.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nikdy by nebylo v žádném roce to vyšší, že by v nějakém roce bylo 40 miliard třeba?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ne. ne, to určitě ne. A jenom bych to srovnal s celkovou výpůjční potřebou státu, která třeba příští rok bude 280 miliard korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč... kdyby vy jste byl ministrem financí, Davide Marku, tak vy byste šel přes burzu, nebo jakým způsobem byste ty dluhopisy tedy, kdyby vy jste byl ministrem financí nesl za to zodpovědnost, tak jakým způsobem byste je emitoval?
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Já chápu motivaci toho, proč vznikl nápad emitovat dluhopisy pro obyvatelstvo. Je to diversifikace příjmů nebo investorských skupin, ze kterých ministerstvo financí může získávat půjčkami prostředky. Proto také emitovalo dluhopisy v cizích měnách, naposledy ve švýcarských francích, předtím v japonských jenech, předtím v eurech. Nyní se obrací na další potenciální investorskou skupinu a tím je obyvatelstvo. To je naprosto v pořádku. Jenom by se opravdu měla pohlídat nákladová stránka a pokud existuje infrastruktura, která není potřeba znova budovat, není potřeba platit, pak bych provedl komparativně analýzu toho, jaké jsou možnosti v této oblasti. Ten projekt není potřeba zavrhovat, jenom je potřeba provést opravdu důkladnou analýzu všech možných způsobů, jak to provést. A takovou analýzu jsem ještě neviděl. A je možné, že přes některé ty stávající už prvky, ať už je to burza nebo jsou to obchodníci s cennými papíry nebo to jsou banky, by bylo možné nalézt řešení, které bude efektivnější.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ono, pokud se nemýlím, tak šéf Burzy cenných papírů Petr Koblic údajně oslovil dvakrát ministerstvo financí a navrhoval, že by provoz se softwarem na dluhopisy udělala Burza cenných papírů zdarma. Prý ale nedostala Burza cenných papírů Praha na ty dva dopisy odpověď. Jak je to možné, když ten odbor pod vás spadá, pane náměstku?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Tak byla zvolena tato cesta, kterou ministerstvo financí považuje za cestu nejlepší. Odpovídá i praxi nebo zkušenostem zemí OECD, takže my se domníváme, že tento systém bude funkční a bude i jaksi přiměřeně tedy nákladný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste si udělali tu komparaci, tu analýzu, jak po ní volá David Marek, tu jste si udělali?
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A z toho vám to vyšlo nejlevněji, že děláte vůbec nejlevnější byznys a nevyužíváte pro to žádnou infrastrukturu, ať to jsou banky nebo burza cenných papírů.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Přesně tak.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji za rozhovor. Ano, vy jste chtěl ještě něco říci, pane...
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Já bych si jenom dovolil poznamenat, že stát si sice opticky půjčuje na 10 let, ale ve své podstatě každý občan má právo kdykoli požádat o splatnost. Takže pak se bavíme, že se nejedná o dlouhodobou půjčku, ale jedná se prakticky o krátkodobou půjčku, protože ve své podstatě máme možnost kdykoli vyžádat své peníze zpět, pak se jedná o krátkodobou záležitost. Ale ta sazba, ta je definována spíš podle dlouhodobých půjček státu. Čili tady vychází jistá disproporce, která by byla dobré také ještě zhodnotit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale, ale zároveň jste slyšel, že tam půjde o tu, o tu srážku, když někdo bude chtít ty peníze předčasně.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Řekněme si, že jestliže stát se financuje za 4,5, 5,5 procenta a bude-li nastaven benchmark, tak jak bylo komentováno, na 5 procent, pak ta srážka je v řádu pořád té dlouhodobé půjčky státu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Závěrečnými hosty Otázek byli náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Děkuji za rozhovor a někdy příště na shledanou.
Bohdan HEJDUK, náměstek ministra financí
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vrchní ředitel České národní banky, člen bankovní rady Pavel Řežábek. Díky, že jste přijal mé pozvání.
Pavel ŘEŽÁBEK, vrchní ředitel ČNB
--------------------
Děkuji také, na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A děkuji i hlavnímu ekonomovi společnosti Patria Finance Davidu Markovi. Někdy příště na shledanou.
David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance
--------------------
Díky, na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu ČT 24 na www.ct24.cz. Najdete nás i na Facebooku na www.facebook.com/otazkyvaclavamoravce. Na nich můžete diskutovat o pozvání dalších hostů. Najdete tam i fotogalerie a záznamy z vysílání. Hezký zbytek dne pokud možno ve společnosti zpravodajské čtyřiadvacítky.