(ČRo Rádio Česko 20.2.2012, 15:35 Studio Česko)
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Záchranářské práce týkající se Řecka jsou možná už dokončeny. Dnes by mělo být oficiálně oznámeno, že Řecko získá druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur. Pomoc ale rozhodně nebude zadarmo. Eurozóna například žádá vytvoření zvláštního účtu pro finanční pomoc Řecku, nad kterým by měla mít větší kontrolu. Navíc by díky tomuto účtu měly být garance, že peníze budou opravdu využity na správu dluhu. Jak dodává kolega Ondřej Bouda, Řekům se tento institut ale příliš nezamlouvá.
Ondřej BOUDA, redaktor
--------------------
Řecká vláda tvrdí, že dostatečný dohled nad penězi zaručují už dřívější dohody. Jenže reformy často zůstávají jen na papíře a podle posledních studií se nepodaří dosáhnout plánovaného snížení dluhu ze 160 na 120 procent HDP do roku 2020. Odborníci odhadují, že reálnější je hranice 130 procent. Ale i když eurozóna zmírní své nároky, tak to stále nebude stačit. Navíc řecká vláda není schopná zaručit, že reformy budou po volbách pokračovat. Zvláštní účet kontrolovaný věřiteli by tak mohl být jedinou zárukou snižování řeckého dluhu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Začíná Studio Česko, při jehož poslechu vás vítá Ondřej Černý. Naším dnešním hostem je viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Dobrý den, vítejte.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Jak tu aktuální situaci kolem Řecka vnímáte? Je už vyřešeno, nebo jen skončil jeden díl dlouhého seriálu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já jsem právě překvapen tím, že říkáte, že je asi zameteno, uklizeno a ten problém je vyřešený. Já si myslím, že není vyřešeno právě vůbec nic. A to je ten smutný příběh, který sledujeme od roku 2010.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vy se na to díváte jako ekonom, já možná řeším tu politickou rovinu, kdy se uklidňuje, aby se uklidnily i trhy.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Pokud byste to bral tak, možná na tom něco je. Ale já si myslím, že trhy poměrně dobře čtou, co se děje, a čtou to, co je základním problémem Řecka. A tím problémem Řecka to zůstane samozřejmě i po tom novém balíčku, o kterém se teď bavíme. To znamená neudržitelná výše dluhu. Já nevím, jestli si všichni posluchači uvědomují, že i potom, co mezinárodní společenství pošle do Řecka v průběhu dvou nebo tří let dohromady 240 miliard eur, plus se mluví o dalších 50 miliardách, které jsou někde na cestě a měly by nastat někdy do roku 2020, tak Řecko bude nadále mít dluh někde nad 120 procenty k HDP, což je, řekněme, více než trojnásobek toho poměru, jaký má Česká republika.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
V tuto chvíli.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
V tuto chvíli. A i nadále bude ten objem dluhu podle mého názoru neudržitelný. Já si myslím, že to, co si pořád nechceme přiznat už od toho roku 2010, je to, že i v naší vyspělé Evropě existují země, které se můžou perfektně dostat do stavu nesolvence.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, řecký problém je možná také v malé konkurenceschopnosti, když se podíváme, kolik HDP tvoří domácí poptávka, tak jsou to čísla, která jsou velmi odlišná od, řekněme, těch zdravých kusů v rámci eurozóny.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jasně, ale i se slabou domácí poptávkou nemusíte být totálně předlužený. To musíte přizpůsobit prostě strukturu ekonomiky a svoji hospodářskou politiku tomu, jaké podmínky máte. Tak, já říkám, já si myslím, že tohle rozhodně není konec. To je koupení si dalšího času, relativně za hodně peněz.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, řekněme si, že už s tím máme zkušenost, že takhle to funguje posledních ne několik měsíců, ale několik let. Je otázka, do kdy ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, od toho roku 2010.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
... to fungovat může. Centrální banky členských států eurozóny si výměnu řeckých státních dluhopisů za nové obligace zajistí ještě před soukromými věřiteli. A hlavní roli v tom bude hrát Evropská centrální banka. Jak vlastně tu její roli v celém příběhu hodnotíte?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si myslím, že u ECB nejde tak ani o Řecko jako o jeden jednotlivý případ. Já si myslím, že u ECB a u centrálních bank ve vyspělém světě obecně jde o něco mnohem víc. Jde o to, jestli tuto krizi přežije pravidlo, že centrální banky nemají žádným otevřeným ani méně otevřeným způsobem financovat vlády. Na tomto principu je postaveno centrální bankovnictví ve vyspělém světě. Minimálně poslední dvě nebo tři dekády. A my vlastně teď to pravidlo velmi tvrdě testujeme tou krizí. A to, o co jde, je, jestli tohle pravidlo přežije.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Přežije?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si nejsem úplně jistý. A myslím, že pokud by nepřežilo, upřímně řečeno, zase nebyla by to žádná novinka, zkušenosti s tím, že centrální banky financují vlády, takových zkušenosti má Evropa a vyspělý svět celou řadu z horších časů. A i kdyby, i kdybychom se k tomuhle vrátili, tak si myslím, že to nebude nic nového. Nicméně myslím si, že to bude už jiné centrální bankovnictví, než které znají například naši posluchači za dobu existence samostatné České republiky například.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Co to tedy bude znamenat v praxi?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, znovu by se stalo to, že centrální banky se stanou jenom, jak bych řekl, tiskařským lisem nebo odborem s tiskařským lisem ministerstva financí. Což je něco ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Bude to únosné? Přeci jenom v minulosti jsme byli svědky toho zlatého standardu, posléze se ukázalo, že už peníze nekryjí to zlato. Je tedy něco podobného možné i do budoucna? Když trhy zároveň říkají, tak takhle už ne.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Jestli je možný návrat třeba ke zlatému standardu?
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To asi ne.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
To já si taky nemyslím, ale rozhodně mnohem pravděpodobnější než návrat ke zlatému standardu je to, že se navrátíme k situaci, kdy centrální banky přímo financují vlády. To si myslím, že je mnohem pravděpodobnější v téhle chvíli. Podle mě je to, by to byl smutný vývoj, doufejme, že k němu nedojde. A já jsem tady za českou centrální banku, takže říkám, že takovéto centrální bankovnictví by například pro mě bylo absolutně nepřijatelné.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Podle Vás je reálné, že by k tomu došlo u těch států, které na tom nejsou rozhodně tak špatně, u "zdravých kusů", nebo by si takto pomáhaly jenom státy v problémech?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, ono tím, že centrální banka dělá některé nestandardní operace, tak po určitou dobu může vzbuzovat zdání, že ten, komu pomáhá, je zdravý. To je právě, to je to kouzlo měnové politiky, že umí koupit nějaký čas. Důležité je, jestli to, co se odehrává pod tím povrchem, skutečně zdravé je. Tak neumím k tomuhle říct jednoduchý hodnotící komentář, říkám, že tohle je otázka, která je podle mě mnohem důležitější než jedno Řecko nebo než jedna konkrétní země nebo než jedna operace typu půjčka Měnovému fondu a půjčka Měnového fondu někomu jinému. Já si myslím, že o tohle jde z pohledu nějakého centrálního bankéře mnohem víc v této krizi.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Soukromí investoři by měli v rámci té dohody pomoci Řecku odepsat 70 procent svých pohledávek. Znamená to tedy, že tím podpisem dojde k legitimizaci morálního hazardu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já si myslím, že tím dojde minimálně k tomu, že část soukromých investorů utrpí některé zasloužené ztráty. Nicméně je to zase polovičaté řešení. To, co Řecko potřebuje naprosto dramaticky a zásadně nejsou nové půjčky, které vytlačí ty staré půjčky. Řecko potřebuje podle mého hlubokého přesvědčení, a snažím se to i v české veřejné diskusi říkat opakovaně od toho roku 2010, zásadní jednorázové snížení objemu dluhu. To je něco, co měnová historie říká poměrně jasně. Pokud se země dostane do stavu, že je nesolventní, tak je ve stejné situaci, jako je nesolventní rodina nebo nesolventní firma. Aby vůbec bylo možné začít nějaký nový život, tak je potřeba radikálně snížit objem toho dluhu. A to my neděláme. To není podstata těch programů, které děláme my. Nahrazujeme ty závazky soukromým věřitelům, závazky vůči těm nadnárodním věřitelům nebo vládám, Mezinárodnímu měnovému fondu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Škrtnutí, pouze přesunu těch ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Část umazáváme, ale podle mě naprosto nedostatečnou. A ten problém zůstává. Proto já jsem velmi skeptický k tomu slovu řešení. Tohle prostě podle mého názoru není řešení. Měnová historie říká, bez toho, aby se v situaci totálního předlužení státu udělalo nějaké dramatické snížení objemu toho dluhu, nějakou formou, ať už obrovskou inflací, nebo devalvací, která k inflaci vede, nebo defaultem, selháním, bankrotem, říkejte tomu, jak chcete, tak prostě ta země má velmi malé šance na to začít znovu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Politici přesto říkají, je to řešení a je to budoucnost Řecka. Ale když se podíváme na tu situaci, tak Řecko rozhodně není jediným "kusem" v rámci sedmadvacítky, který na tom není úplně dobře. A dá se říci, že to, co se teď děje, ten scénář by se dal opakovat i někde jinde? Nebo má Řecko prostě jenom štěstí, že je první a že pokud by padlo, tak by se spustila nákaza a už by se ta hráz nedala nějakým způsobem zastavit?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, za prvé bych řekl, že já ne úplně věřím tomu efektu nákazy. Minimálně ne v situaci, kdy trhy sledují Řecko a jeho problémy už více než 2 roky.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tedy třeba situace v Portugalsku je naprosto odlišná, není problém?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, tak je odlišná minimálně kvantitativně. Kvalitativně samozřejmě ve stavu nízké konkurenceschopnosti, nízké schopnosti exportovat, vysokých mzdových nákladů, zbytečně přeregulovaného trhu práce. A v takové situaci je spousta zemí, některé elementy tohoto balíčku nakonec byste našel i u nás. Ale Řecko, Řecko prostě bylo v tomto extrém. Je, bylo tím extrémním případem. Bylo tím případem, který ukázal, kam to vede, když se s tímto dlouhodobě nic nedělá. A nemyslím si, že je jediné, prostě je významné tou velikostí toho problému samozřejmě. Ale za sebe znovu říkám, já nejsem přesvědčen o tom, že tržní hráče by "velmi překvapilo", kdyby Řecko řeklo, nejsme schopni splácet své závazky. Vždyť to, co děláme poslední dva roky je, že jenom odmítáme říct to slovo bankrot. Odmítáme říct default, jakkoli prostě s každým dalším balíčkem děláme všechny kroky, které ekonomicky se rovnají tomu bankrotu.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Říká viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, který je dnes hostem Studia Česko. Italský premiér Mario Monti v minulém týdnu pro Hospodářské noviny řekl, že, a teď cituji doslova: "Posláním eura je stát se jednotnou měnou celé Evropské unie." Konec citátu slov italského premiéra. Skutečně k tomu ten současný vývoj, ta snaha zachránit Řecko, ta palebná síla, která se nadále navyšuje, spěje k tomu, že nakonec se euro stane společnou měnou všech?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já rozumím tomu, že v aktuální situaci spousta lidí říká hodně takových velkých slov a velkých frází ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Přitom za Mariem Montim jsou i také činy.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já tomu rozumím, na druhou stranu, kdybych měl být trošku jedovatý, tak bych řekl, o budoucnosti toho projektu evropské měnové integrace, o budoucnosti projektu evropské měny se nerozhodne v Itálii. O tom se rozhodne v Německu. A slyšet takovéhle věty, pokud by člověk měl říkat, že jsou nesmírně kredibilní, tak by měl slyšet spíš od německých politiků než od italských.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Z toho, co vidíme, čeho jsme svědky, podle vás, nespěje situace k tomu, že němečtí politici řeknou ano? Ať je tu euro pro všechny.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Už jsme do toho "napumpovali" tolik, že nám to za to stojí.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já si právě myslím, že to klíčové německé dilema, které Německo dneska řeší, je to dilema chceme perfektní měnu, dokonalou měnu, anebo chceme pokračování toho projektu integrace? A já musím říct, že z té hádanky mně pořád vychází, že Německo spíše obětuje ten projekt perfektní německé marky pro celou Evropu spíš než by obětovalo ten projekt pokračování integrace, což ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
I při vědomí toho, že to není možné? Jsme toho svědky.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, tak není možné, tak za cenu určitých méně transparentních finančních operací, za cenu ne zcela přiznaných fiskálních transferů, za cenu spousty, spousty takových věcí jako je, jako jsou zvláštní pakty Euro plus anebo ten nový fiskální pakt, za tuto cenu je možná možné i pro Německo po nějakou dobu v tom projektu integrace takhle pokračovat. A jak říkám, já si myslím, že to je cesta, kterou Německo zvolí. Což je nějaký, což jako říká něco o tom, jestli i případné naše úvahy o přijetí eura jsou případnými úvahami o přijetí německé marky celoevropské, anebo nějakého mixu měn, pesety, franku, drachmy a podobných měn. Já myslím, že prostě Německo bolestně zjišťuje, že vzdáním se marky prostě získalo měnu, která je logicky, protože je měnou politickou a rozhoduje se nakonec politicky a rozhoduje se prostě, rozhoduje se většinově, tak je prostě taky trochu tím frankem, taky trochu tou pesetou, a to je prostě taky nějaké memento pro nás, kteří v eurozóně zatím nejsme.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A jak číst to, že Čína Evropě i nadále věří a chce investovat do vládních dluhů zemí eurozóny? Jde o ekonomické nebo spíš geopolitické rozhodnutí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, věří, já si myslím, že Čína je odsouzena věřit trhu, který odebírá tak obrovskou část její produkce. To já chápu. Nicméně ze všeho, co vyrábím a sleduji ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Takže budeme svědky toho, že Čína bude investovat a financovat nejen Spojené státy, ale nově i Evropu?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, já si právě nejsem jistý, jestli dobře vždycky čteme to, co je za těmi konkrétními prohlášeními. Já osobně mám za to, ze všech debat, které jsem o tomto tématu měl, že Čína říká ne že bude vždycky a za každou cenu ochotna zachraňovat státy a dluhy států. Čína a čínští představitelé ale často vyjadřují ochotu kupovat konkrétní aktiva tady, konkrétní podniky, konkrétní firmy, konkrétní know how. Což je ale jiná úvaha, než dáme peníze do, velký objem peněz do společného, a vy, Evropani, si rozhodnete, jak s nimi naložíte. To je trochu jiná úvaha. Já bych zase nebyl v tomhle tak naivní, jako že Čína obětuje obrovské množství prostředků a dá je k dispozici někomu jinému, kdo je jako černý pasažér bude používat. To zas tak optimistický bych nebyl.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, od evropské současnosti k dění v Česku, protože bankovní rada České národní banky před časem schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně. A vláda se shodla na tom, že Česko poskytne měnovému fondu částku do 1,5 miliardy eur. Peníze by měly jít z devizových rezerv České národní banky, která půjčí peníze, pokud parlament tedy schválí státní záruku za možné ztráty banky. Podle ministra financí Miroslava Kalouska bylo nemyslitelné, aby Česko peníze nepůjčilo.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
Vezmeme-li naši čistou pozici, kterou nám nikdo nepůjčil, ale dal, v rámci solidarity dal z peněz daňových poplatníků ostatních evropských zemí, tak jsme obdrželi 176 miliard korun. V tomto světle říct, že neposkytneme žádnou pomoc, je podle mého názoru morálně neobhajitelné.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, Vy byste dokázal obhájit to, že by Česko Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku neposkytlo?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já naštěstí nejsem politik, takže nemusím řešit všechny ty aspekty půjčky, které ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vy jste ale ekonom, který ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
... které řeší politici. Já ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
... by měl rozhodovat o tom, zda Česko řekne ano nebo ne.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já za sebe jenom připomenu, že guvernér České národní banky prohlásil veřejně, že považuje tu půjčku ekonomicky za nesmysl. Já myslím, že na tom se bankovní rada shodne. Nicméně vláda České republiky se rozhodla, že poskytne centrální bance garanci na celý objem této půjčky i té půjčky minulé ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A jenom, proč je to nesmysl třeba i z Vašeho úhlu pohledu? Protože přece jde jenom pouze o změnu formy devizových rezerv.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, pozor, ale důležité je to, důležité je to, co vlastně činíme. Jo, a to se vracíme možná na začátek té naší debaty o roli centrálních bank. A já si myslím, že jakkoli je ta cesta peněz z jednotlivých členských zemí eurozóny a EU do Washingtonu a potom nazpátek do problémových zemí jižního křídla eurozóny právně, legálně čistá, tak si přesně zahráváme s tou hranou, kde začíná role centrálních bank, která by v tom normálním světě neměla nastávat. To znamená koketujeme s tím, čemu říkáme měnové financování vlád. A to je vždycky poměrně problematické. Když to řeknu na jednom jednoduchém příkladě. Kdyby za námi přišel ministr Kalousek a řekl, já očekávám deficit 100 miliard korun v České republice na příští rok a 90 miliard nemám pokrytých, dejte mi peníze, kterými to zaplatíte, vy, jako Česká centrální banka. Samozřejmě, že by všichni řekli, že se zbláznil. Když děláme podobnou operaci jenom skrz průtokový ohřívač Mezinárodního měnového fondu a těmi žadateli není česká vláda, ale jiné vlády v Evropské unii nebo v eurozóně, tak najednou máme pocit ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak se tomu říká solidarita.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak najednou máme pocit, že to je možná ta nejgeniálnější operace. Tak já zas takový pocit, že to je nejgeniálnější operace, nemám. A říkám, víc než ty ohledy politické, zahraničněpolitické, které naštěstí mám ten luxus nebrat v úvahu, musím brát v úvahu ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To je vaše povinnost, když máte spravovat české rezervy.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak, tak. Já musím brát v úvahu ty argumenty ekonomické a říkám, to co mně na tom nejvíce znervózňuje, je to, jestli neděláme další drobný krůček k tomu, že se centrální banky stanou snadným zdrojem financování vlád. A to je zase svět, říkám, se kterým já bych měl poměrně velký problém.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Možná nový problém také nastane už od příštího roku, kdy by v Česku měla začít fungovat národní rozpočtová rada. Je ale něco podobného v českých podmínkách vůbec zapotřebí?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, v českých podmínkách je hlavně zapotřebí začít konečně dobře hospodařit. Já nevím, jestli si všichni posluchači uvědomují, že ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A není tomu tak, že k tomu je alespoň nastoupeno, když třeba správa českého dluhu je menší než byla v minulosti?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Buďme optimističtí a věřme tomu. Nicméně chci upozornit na jednu věc. Od vstupu naší země do Evropské unie jsme až na výjimky byli neustále na trestné lavici za takzvaný excesivní nadměrný deficit. Na trestné lavici pro ty, kteří ta pravidla pro hospodaření překračují. A přestože to v mnoha jiných zemích bylo mnohem horší a přestože mnoho jiných zemí ještě k tomu mělo naakumulovaný mnohem větší dluh, což tu situaci České republiky ve srovnání s ostatními staví do jiného světla, tak si pořád myslím, že prostě naším problémem je hospodaření. Naše vlastní hospodaření a k tomu, abychom k němu dospěli, se obávám, nemusím vždycky přispět ani podepisování různých smluv, ani ustavování nových institucí. K tomu to prostě chce, aby politická sféra tohle chtěla, aby veřejnost to po ní požadovala. Pokud tohle je, tak nepotřebujete ani žádné pakty, ani žádné rozpočtové rady. Pokud tohle není, tak vám ani žádné pakty, ani žádné rozpočtové rady nepomůžou.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tedy jednoduše, když se podíváme třeba na rozpočet na letošní rok, tak "ta sekyra" je podle Vás o kolik větší, než by bylo zdrávo?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, podívejte, kdybychom se orientovali třeba na to číslo, které je v tom námi nepodepsaném paktu "fiskální stability", strukturální deficit maximálně minus půl procenta k HDP, tak by to znamenalo, že Česká republika by potřebovala snížit ten deficit ještě o takových, bratru, 100 miliard korun. Abychom se dostali na to číslo, které bude optikou tohoto paktu udržitelné. Já prostě myslím, že dostat se k tomuto číslu je mnohem důležitější než nekonečné debaty o paktech, symbolech a podobných věcech. Prostě je potřeba mít ta čísla správně, to je jediné, co ta krize ukazuje, jediné, co rozhoduje, jsou čísla.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Mít dobrá čísla ale třeba letos je opravdu problém, protože nejen českou ekonomiku letos čeká značně nejistý rok. Což přiznává i bývalý viceguvernér a člen Národní ekonomické rady vlády Pavel Kysilka.
Pavel KYSILKA, bývalý viceguvernér, člen Národní ekonomické rady vlády
Letos jako v žádném jiném roce máme několik scénářů s hrozně vysokou pravděpodobností. A všichni už dneska si myslím, že dobře rozumíme Česku a české ekonomice. Umíme asi odhadnout, jak se budeme vyvíjet zde. Ale právě proto, že česká ekonomika je malá, hrozně otevřená, tak jsme ovlivněni tím, co se odehrává ve světě a v Evropě. A tam jsou velké nejistoty. Čili můžeme růst klidně i plus 1 procentem nebo i více a můžeme také skutečně poklesnout o to 1 procento.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Česká národní banka tedy v letošním roce očekává stagnaci. Z poslední zprávy o inflaci vyplývá, že vládní zásahy do české ekonomiky byly zatím spíše kontraproduktivní. Že stát úspornými opatřeními přiškrtil domácí poptávku, ale na druhou stranu nebyly to úspory, třeba i vzhledem k trhům, nezbytné?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, samozřejmě, že čistě účetním pohledem snižování deficitu snižuje HDP v daném roce. Ale já si myslím, že prostě dělá to podstatné. Jako vytváří základy pro nějaký zdravější udržitelný růst do budoucna, zdravější financování toho státu, to vnější hospodaření ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A to se v těch škrtech neodrazilo?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, ne, tím jenom chci říct, že tím, že děláte rozumnou fiskální konsolidaci, tak pomáháte i soukromému sektoru, snižujete náklady na dluh nejenom vlády, ale všech ostatních, kteří jsou navázáni svými úrokovými sazbami na vládu. A to jsou výnosy, které v tomto jednoduchém účetním principu už nevidíte nebo nejste schopen jednoduše identifikovat. Čili v tomto já naopak naprosto dobře rozumím těm, když to řeknu jednoduše, německým úvahám o tom, že zdravé fiskální hospodaření je samozřejmě stejně jako nízká inflace základem zdravé performance jakékoliv ekonomiky, včetně naší.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A jak tedy v tuto chvíli Česká národní banka může pomoci české ekonomice?
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
No, tak centrální banka, jenom abych citoval zákon, má nějaký primární cíl. Jejím primárním cílem je snažit se dosahovat velmi nízké inflace, což se jí daří ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ta teď poskočila. To je pravda, ale meziročně nám teď povyskočila.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Ona povyskočila díky těm jednorázovým změnám, které my, jak říkáme, výjimkujeme, protože to jsou právě jednorázové změny, které odezní, a nemá smysl, aby centrální banka reagovala zpřísněním měnové politiky na to, že vláda zpřísňuje daňovou politiku. To by byl nesmysl, proto je výjimkujeme. A to, co se máme my snažit doručit ekonomice a Čechům, což jsou pořád drobní střádalové, je nízká inflace. A to my činit budeme. A v tomto smyslu mám pocit, že centrální banka se za ta poslední léta nezpronevěřila tomu cíli.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, to bylo dnešní Studio Česko. Hostem byl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Děkujeme, že jste přišel a někdy příště ve vysílání Rádia Česko opět na slyšenou.
Mojmír HAMPL, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já děkuji za pozvání. Na shledanou.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Pěkný den přeje také Ondřej Černý.