Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB (Ekonom 14.5.2009 str. 66 peníze a burzy)
Nejvýraznějším propadem ekonomiky Česko zřejmě prošlo již v prvním čtvrtletí letošního roku.
PROGNÓZA ČNB
Spolu se zhoršujícím se výhledem světové ekonomiky se v poslední době objevovaly stále chmurnější předpovědi vývoje českého hospodářství. Také ČNB ve své nové prognóze prohloubila očekávaný pokles českého HDP v letošním roce, a to na 2,4 procenta.
Nejvýraznějším propadem ekonomické aktivity však Česká republika zřejmě prošla již v prvním čtvrtletí letošního roku a nyní se dá očekávat přešlapování na této nižší úrovni. Naproti tomu inflace letos ještě dále klesne, předtím než se v příštím roce začne opět zvyšovat směrem k cíli.
Recese v eurozóně Světová finanční a hospodářská krize není stále zažehnána a nadále panuje nejistota ohledně toho, kdy se světová ekonomika začne zotavovat.
Zahraniční analytici v dubnu ve srovnání s lednem více než zdvojnásobili očekávaný pokles ekonomiky eurozóny v letošním roce (z –1,5 na –3,3 procenta). Současně o půl roku oddálili okamžik, kdy by se měl ekonomický růst v eurozóně obnovit, a snížili jeho očekávanou výši pro rok příští.
Tomu odpovídá i posun očekávaných krátkodobých úrokových sazeb ve světě směrem dolů. ECB v průběhu tohoto roku snížila svou hlavní úrokovou sazbu ve čtyřech krocích na jedno procento, naposledy 7. května.
Některé jiné centrální banky již narazily na nulovou spodní mez úrokových sazeb a musely přistoupit na neobvyklá opatření k další podpoře svých ekonomik.
Na druhé straně se situace ve světě a na finančních trzích v posledních týdnech již poněkud zklidnila a objevily se náznaky stabilizace očekávání ohledně budoucího vývoje. Také dramatický pokles světových cen komodit se zastavil a do budoucna se čeká spíše jejich mírný růst.
Potvrzení tohoto trendu v dalším období by mohlo napovědět, zda globální krize již dosáhla svého dna.
Inflace nad prognózou
Inflace v ČR se v lednu letošního roku proti prosinci snížila zhruba na polovinu a přiblížila se dolní hranici tolerančního pásma inflačního cíle, tedy ke dvěma procentům.
V následujících měsících však již navzdory očekáváním dále neklesala, a byla v průměru o více než půl procentního bodu vyšší, než předpokládala předchozí prognóza centrální banky.
Na lednovém výrazném zpomalení meziročního růstu cen se hlavní měrou podílely odeznění dopadů loňských změn nepřímých daní a zvyšování regulovaných cen. Svůj vliv měl i vývoj cen potravin a pohonných hmot, které však klesaly méně, než předpovídala minulá prognóza. Zejména u potravin je překvapující, že plně nereagují na výrazný propad domácích cen zemědělských výrobců i cen na světových trzích. K jejich poklesu však ještě může s určitým časovým zpožděním dojít.
Částečně se však na uvedeném vývoji podílel proti očekáváním výrazně slabší kurz koruny, který proti předchozímu čtvrtletí oslabil vůči dolaru i euru v průměru o zhruba deset procent. Následně se však vývoj poněkud zklidnil.
Přesto měnový kurz zůstává slabší, než předpokládala minulá prognóza ČNB, a prostřednictvím růstu dovozních cen bude letos působit ve směru vyšší inflace.
Útlum aktivity
Domácí ekonomika se však vyvíjí směrem, který bude působit výrazně proti růstu cen. Prudké zpomalení hospodářského růstu v závěrečném čtvrtletí loňského roku bylo vyvoláno zejména zhoršením bilance zahraničního obchodu vlivem propadu zahraniční poptávky.
Ve srovnání s předchozím čtvrtletím došlo dokonce již k poklesu ekonomického výkonu. To se projevilo v dalším zpomalení růstu zaměstnanosti a v poklesu počtu volných pracovních míst. Snížení růstu mezd v podnikatelské sféře však bylo zatím jen mírné a výrazně zaostávalo za poklesem produkce. Mzdové náklady se tak nadále zvyšovaly poměrně rychle a přispívaly k citelnému meziročnímu poklesu firemních zisků.
V prvním čtvrtletí letošního roku dojde poprvé nejen k mezičtvrtletnímu, ale i k meziročnímu poklesu HDP. Hloubku tohoto poklesu není snadné přesně odhadnout, ČNB však očekává zhruba –2,5 procenta meziročně. Naznačuje to výrazný propad průmyslové i stavební výroby, vývozu a v menší míře též tržeb v maloobchodě v prvních dvou měsících tohoto roku.
Příznivým signálem není ani skokové zvýšení míry nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí a znatelný pokles zaměstnanosti tažený zejména propadem počtu pracovníků ve zpracovatelském průmyslu.
Spolu s tím lze očekávat výrazné zpomalování dynamiky mezd.
V celém letošním roce by ekonomická aktivita dle nové prognózy ČNB měla klesnout o 2,4 procenta. Na vině bude zejména propad zahraniční poptávky, který povede k téměř desetiprocentnímu meziročnímu poklesu vývozu.
Oslabení zahraniční poptávky se společně s nárůstem nákladů na financování investic a jejich nízkou výnosností rovněž promítne do útlumu investic. Růst nebude podporovat ani spotřeba domácností, která meziročně mírně poklesne.
Dílčí útěchou je skutečnost, že hlavní pokles HDP již zřejmě nastal v prvním čtvrtletí, a po zbytek letošního roku bude ekonomika zhruba přešlapovat na místě. Přispějí k tomu částečně domácí i zahraniční protikrizová opatření. Ta domácí zmírní pokles ekonomiky v letošním roce celkově zhruba o 0,3 procentního bodu, v příštím roce podpoří HDP v rozsahu půl procentního bodu.
Předpokladem návratu české ekonomiky na růstovou trajektorii v roce 2010 je postupné zotavení světové ekonomiky a s tím spojené oživení zahraniční poptávky. Nová prognóza ČNB počítá s tím, že k tomu dojde již v průběhu příštího roku, růst HDP ale zůstane poměrně slabý (1,4 procenta).
Dočasně pod cílem
Inflace by měla letos pokračovat v poklesu, ale udržet by se měla v kladných hodnotách. K jejímu snižování přispějí regulované ceny a od druhého pololetí i přesun některých služeb do snížené sazby DPH.
Vývoj ostatních složek inflace bude výsledkem protisměrného působení propadu domácí ekonomiky a proinflačního vlivu dovozních cen vyvolaného nedávným oslabením kurzu koruny. V příštím roce se bude inflace postupně zvyšovat směrem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB, kterého dosáhne koncem roku.
S novou prognózou ČNB je v souladu pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce, a poté jejich mírný růst v roce 2010.
Bankovní rada České národní banky na svém zasedání 7. května označila rizika této prognózy za vyrovnaná, i když nadále přetrvává vysoká míra nejistoty, a rozhodla snížit základní sazby o čtvrt procentního bodu.
Dvoutýdenní repo sazba nyní činí 1,5 procenta, a nachází se na své nové historicky nejnižší hodnotě.
O autorovi| Tomáš Holub, ředitel sekce měnové a statistiky ČNB