Jana Chuchvalcová, Pavel Čurda (Bankovnictví 15.6.2007 strana 14, rubrika: Rozhovor)
Nejenom o přijetí eura v České republice, ale také o aktuálním nastavení měnové politiky ČNB a o tom, že nemá rád často používanou "měnovou ornitologii', jsme hovořili s Mojmírem Hamplem, členem bankovní rady České národní banky.
* Kdy bude mít Česká republika euro?
Podle mě tohle vůbec není ta nejpodstatnější otázka. Zásadní otázkou je, v jaké kondici česká ekonomika při vstupu do eurozóny bude. Nechtěl bych, aby se z eura stala ikona, modla a aby se rozšířil pocit, že přijetí společné měny řeší či dokonce vyřeší naše domácí problémy - anebo že cokoli automaticky garantuje. Není tomu tak. Pro zdravý vývoj potřebuje česká ekonomika především řádně plnit vlastní domácí úkoly. S těmi euro nepomůže - a když ano, tak jen opticky či dočasně. Často opakuji, že s vynikající domácí hospodářskou politikou euro skoro nepotřebujeme a se špatnou nám euro nepomůže, nebo je možná ještě prohloubí.
* Jaké jsou argumenty pro brzké přijetí eura? A naopak - jaké argumenty hovoří ve prospěch pozdějšího přijetí?
Ekonomové se snad shodnou, že přijetí společné měny má potenciální mikroekonomické výnosy (na úrovni jednotlivých firem a domácností), ale také potenciální makroekonomické náklady (na úrovni celého hospodářství), které jsou sice hůře viditelné, ale mohou být o to fatálnější. Výnosem může být odpadnutí transakčních nákladů na konverze měn a nákladů na kurzové zajištění. Nákladem může být naopak to, že nedostatečně pružná ekonomika se strnulým trhem práce, malou mobilitou pracovní síly a neřiditelnými veřejnými financemi, jejíž hospodářský cyklus není navíc sychronizován s vývojem v eurozóně, může při ztrátě vlastní měnové politiky hůře doplácet na asymetrické šoky, které ji mohou zasáhnout. Moje intuice i analýzy sladěnosti ČNB mi říkají, že to je zatím i případ české ekonomiky. I proto mám z jakéhokoli ukvapenosti či stanovování příliš ambiciózních cílů při zavádění eura trochu mrazení v zádech.
* Jak přesně si představit ty "makroekonomické náklady', o nichž hovoříte?
Opravdu ve velkém je problém nesladěné měnové unie vidět na nekonečných hospodářských potížích východního Německa, které kdysi vyměnilo východní marku za západní v poměru jedna ku jedné, přičemž konkurenceschopnost, produktivita, výkonnost a další parametry východní a západní části země samozřejmě v poměru jedna ku jedné nebyly. V malém si pak podobné problémy po zavedení eura zakusily nebo zakoušejí třeba Portugalsko, Itálie nebo nově Španělsko. Ekonom Olivier Blanchard tomu říká problém "rotující recese'. Společná měna, která "nepadne' všem ekonomikám stejně, může znamenat prohlubování a prodlužování makroekonomických problémů v zemích, které nejsou dostatečně podobné, dostatečně připravené, anebo nějakým způsobem ekonomicky vybočují.
* Jsou kritéria pro vstup do eurozóny fér? Mnohé z prvních zemí, které přijaly euro, kritéria na začátku neplnila.
Málokterá centrální banka v Evropě je tak proslulá kritickým pohledem na současnou podobu maastrichtských kritérií jako právě ČNB. Tato kritéria hodnotí nominální sladěnost zemí, ale nikoli jejich reálnou sladěnost. Navíc máte pravdu, že například splnění kritéria dluhu veřejných rozpočtů k HDP (60 %) nebylo u zemí jako Itálie či Belgie při vstupu požadováno. A nově byly do eurozóny přijaty Malta a Kypr, které rovněž dluhové kritérium překračují. Fiskální kritéria by mohla a měla být stanovena i vykládána přísněji. Výpočet inflačního kritéria je zase postaven i na inflaci v zemích, které v eurozóně vůbec nejsou. A jeho výklad může být naopak až kuriózně přísný, jak zakusila Litva, která do eurozóny vpuštěna nebyla. Bylo by to na speciální povídání. Maastrichtská kritéria mají mnoho problémů.
* Zvýší euro ceny v České republice?
Okamžitý, jednorázový dopad zavedení eura na ceny považuji za okrajové téma, byť široká veřejnost to asi nakonec bude vnímat jinak. Potvrzuje se opakovaně, že zavedení eura jednorázově ceny příliš změnit nemůže. Pouhou konverzí měny se nemění ani konkurence, ani kupní síla, ani tržní podíly hráčů. Nic podobného. Pouze se zaokrouhluje. Ovšem lidé obecně vnímají zaokrouhlování asymetricky. Vidí vždy jen zaokrouhlení nahoru, nikoli dolů. Euro tak znamená spíše "vnímané', než skutečné zvýšení cen. Tomuto psychologickému efektu má předcházet povinnost duálního označování cen před zavedením eura. Jiná věc je však dlouhodobý dopad jednotné měny na českou inflaci. Tím, že fixací kurzu zmizí možnost postupného srovnávání domácí cenové hladiny s průměrem Evropské unie prostřednictvím posilování kurzu koruny, bude po zavedení eura další srovnávání hladin probíhat již jen přes kanál vyšší inflace. Ale to už jsme zpět u otázky správného časování vstupu a rozumné sladěnosti parametrů české ekonomiky s eurozónou.
* Jakou roli bude hrát v procesu přijetí eura ČNB? Spolupracujete v této oblasti s komerčními bankami?
Samozřejmě spolupracujeme. Role bankovního sektoru bude při zavádění eura klíčová. Bankovní sektor bude nakonec odpovědný za faktické zavedení eura do hotovostního oběhu a bezhotovostního platebního styku. ČNB bude zajišťovat nové bankovky a mince, distribuovat je bankám a ty je budou dále "posílat' do ekonomiky. ČNB vstoupí do evropského platebního a zúčtovacího systému TARGET. Komerční banky budou konvertovat účty a další bankovní produkty do nové měny. I proto v rámci Národní koordinační skupiny pro zavedení eura působí podskupina pro finanční sektor, v níž mají zástupci této industrie možnost získávat informace z první ruky a přípravu na euro též ovlivňovat.
* Co bude podle vašeho názoru při vstupu do eurozóny pro banky nejnáročnější?
Samotný přepočet všech peněžních údajů z korun na eura je aritmeticky triviální. Složité bude naopak zajištění hladkého přechodu informačních a výpočetních systémů, a to hardwaru i softwaru. Banky budou muset v dostatečném předstihu provést změny nejen v oblastech platebního styku, účetnictví nebo fakturace, ale také ověřit, že nové nastavení všech systémů bude od okamžiku " E ' opravdu fungovat. Specifickou záležitostí pak bude modifikace příslušných systémů tak, aby se na výpisech z účtů objevovaly v období duálního označování cen celkové zůstatky účtů jak v korunách, tak v eurech. A nejhektičtější asi bude období duální cirkulace, to znamená 14 dní zavádění eura do hotovostního oběhu ( blíže viz informace v rámečku, pozn. red.).
* Existují nějaké odhady kolik nás bude zavedení eura stát?
Korektní a přesný výpočet "technických' či "operačních' nákladů tohoto typu, na které asi narážíte, je velmi obtížný. Především proto, že v mnoha oblastech lze jen stěží od sebe oddělit náklady, které jsou způsobeny eurem, od nákladů, které by daný subjekt nesl i bez nové měny. Konkrétně to platí například pro oblast IT. Ostatně Národní plán výslovně doporučuje, aby ekonomické subjekty spojily například změny IT systémů z titulu zavedení eura s jejich modernizací, která by musela dříve či později nastat tak jako tak. I v zahraničí jsou proto odhady tohoto typu poměrně řídké a nejčastěji narazíte na rozmezí zhruba mezi 0,4 % až 1 % HDP za celou ekonomiku. Takže hovoříme o sumách v miliardách či spíše desítkách miliard korun. Tato obecná odpověď samozřejmě předjímá i odpověď na případnou otázku o řád komplikovanější - zda lze rozumně spočítat náklady (či výnosy) vzdání se autonomní měnové politiky.
* Co byste rád vidět na euromincích ražených v ČR?
Mně osobně by se líbil buď nějaký finančník/ekonom, který měl co do činění s měnovou oblastí, například Rašín nebo Engliš. Anebo všeobecně uznávaná a dějinami prověřená osobnost českého a zároveň evropského formátu, třeba Karel IV.
* Proinflační signály se v poslední době množí. Řadíte se v bankovní radě spíše mezi holubice či jestřáby?
Nemám rád tuhle jednoduchou "měnovou ornitologii'. Opakovaně se pokouším vysvětlit, že při hodnocení jakýchkoli vstupních dat, prognóz a informací pro měnové rozhodování nemám předem vychýlenou "výškovku' nahoru nebo dolů. Pokud existuje nějaký popis mé pozice, řekl bych, že jsem sova. Bedlivě pozoruji situaci a hodnotím budoucí vývoj a v případě nutnosti vytáhnu dráp. Co se týká aktuální situace, víte, že bankovní rada ČNB rozhodla na květnovém měnovém zasedání o zvýšení repo sazby na 2,75 % a zopakovala trhům, že s prognózou inflace je konzistentní postupný nárůst úrokových sazeb. Otázkou pro bankovní radu bude samozřejmě časování tohoto postupného "utahování šroubů'.
* Bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka nedávno vyjádřil názor, že nízké sazby ČNB se mohou stát hazardem pro budoucí vývoj české ekonomiky, který může vést i ke ztrátě kredibility centrální banky. Co si o tom myslíte?
Úrokové sazby jsou nástrojem. Cílem centrální banky je cenová stabilita. Měnová politika může ztratit kredibilitu nikoli konkrétním nastavením sazeb, ale neplněním cíle v podobě cenové stability, k jehož dosažení mohou za různých situací vést různé úrovně úrokových sazeb.