Petra Vodstrčilová, Jan Lopatka Reuters (Thomson Financial, 23.4.2008)
Vývoj spotřebitelských cen je stále nejednoznačný a rizika působí proinflačně i protiinflačně, uvedla nová členka bankovní rady České národní banky (ČNB) Eva
Zamrazilová s tím, že postoj k nastavení úrokových sazeb určí až na měnovém zasedání.
Zamrazilová v písemných odpovědích na otázky Reuters dále uvedla, že tempo posilování české koruny neodpovídá fundamentům a že přijetí eura vidí až kolem roku 2015.
Příští měnové zasedání bankovní rady se koná 7.května a pro Zamrazilovou to bude teprve druhé rozhodování o sazbách. Zamrazilová do bankovní rady přišla v době, kdy ČNB čelí
souběhu několika šoků, který vystřelil celkovou meziroční inflaci nad 7 procent, vysoko nad tříprocentní cíl ČNB. Centrální banka očekává, že se inflace začátkem příštího
roku vrátí ke tříprocentní hodnotě, má se však na pozoru před sekundárními tlaky na růst cen zboží kvůli drahým vstupům a před vysokými inflačními očekáváními. "Situace je i nadále značně nepřehledná a nejednoznačná, prosazují se obousměrné faktory (ovlivňující inflaci)," řekla Zamrazilová.
"Pro mne je velmi důležité poslední číslo o vývoji dovozních cen potravin (v únoru) - meziměsíční pokles o 0,7 procenta, meziroční růst pouze o 1 procenta, zatímco v listopadu a
prosinci byl meziroční růst o 6 procent -, které dává vyšší šanci scénáři předpokládajícímu brzké zklidnění cen potravin," dodala.
Ocenila také, že oslabující spotřebitelská poptávka naznačuje zmírnění inflačních tlaků, zůstává však obezřetná. "Základem pro rozhodování pro mne bude aktuální situační
zpráva, u které budu věnovat pozornost zejména proinflačním rizikům spojeným s potenciálním nástupem sekundárních inflačních tlaků," řekla Zamrazilová.
Klíčová repo sazba ČNB je od začátku února nastavena na 3,75 procenta a někteří analytici očekávají letos ještě jedno zvýšení o 25 bazických bodů.
Jak bude hlasovat o sazbách, Zamrazilová nenaznačila. "Definitivně se rozhodnu až v den měnového zasedání," uvedla. Začátkem dubna, po aktuálních výsledcích březnové inflace,
Zamrazilová řekla, že se dá v následujících měsících očekávat stabilita úrokových sazeb.
OPATRNÁ K SAZBÁM I EURU
Zamrazilová, která začátkem března vystřídala v bankovní radě Luďka Niedermayera, odmítla zaškatulkování do tábora "holubic" nebo "jestřábů", jak trhy rozlišují centrální bankéře
podle jejich postoje k používání úrokových sazeb v boji proti inflaci.
Dodala však, že by nerada hýbala se sazbami příliš často. "Určitá stabilita sazeb má pro vývoj ekonomiky své přednosti. Proto nejsem stoupencem příliš častých a zejména protisměrných korekcí úrokových sazeb," řekla.
Podobně rezervovaný postoj k zásahům do úrokových sazeb mají v sedmičlenné bankovní radě i Robert Holman a Pavel Řežábek.
V otázce přijetí eura zastává Zamrazilová opatrný postoj. Její odpověď naznačila, že by Česká republika měla přijmout euro nejdříve v horizontu roku 2015. "Úkolem měnové politiky před vstupem do ERM II je podle mého názoru minimálně tříleté otestování dvouprocentního inflačního cíle, a vyhodnocení toho, zda ekonomika je schopna žít s tímto cílem při nastavení úrokových sazeb velmi blízko sazbám ECB," řekla.
Nový dvouprocentní cíl národní banky začne platit od roku 2010 a v systému ERM II musí čekatel na euro strávit minimálně dva roky.
Stejně jako ostatní členové bankovní rady charakterizuje 12procentní roční posílení měny jako "mimo všechny fundamenty" a očekává oslabení koruny, i když jen dočasné, kvůli výplatě dividend do zahraničí.
"Tento faktor by měl sehrát určitou roli během druhého a třetího čtvrtletí. Ovšem v souhrnu všech faktorů, které působí proapreciačním směrem se bude jednat pouze o dílčí a spíše
dočasnou korekci (kursu koruny)," řekla.
Následují komentáře nové členky bankovní rady České národní banky Evy Zamrazilové, jež poskytla jako písemné odpovědi na dotazy Reuters.
K EKONOMICE
"Hospodářský růst za celý rok 2007 byl sice rekordně vysoký, ale vše nasvědčuje tomu, že ekonomika má vrchol cyklu již za sebou." "Data o spotřebitelské poptávce ukazují v posledním čtvrtletí loňského roku jasné oslabení, což by mělo postupně přinášet útlum poptávkověinflačních tlaků." "Zpomalování (české ekonomiky) by mělo být koncentrováno
především do druhé poloviny roku 2008, kdy se již naplno projeví efekt zpřísněné měnové politiky a současně lze očekávat i dopady slabší hospodářské aktivity v eurozóně."
"Hlavním důvodem zpomalení růstu by měla být slabší poptávka domácností, která značně zpomalila již v posledním čtvrtletí loňského roku a tato tendence by měla pokračovat i v letošním prvním čtvrtletí."
K INFLACI
"Situace je i nadále značně nepřehledná a nejednoznačná, prosazují se obousměrné faktory." "Pro mne je velmi důležité poslední číslo o vývoji dovozních cen potravin (v únoru) - meziměsíční pokles o 0,7 procenta, meziroční růst pouze o 1 procenta, zatímco v listopadu a prosinci byl meziroční růst o 6 procent -, které dává vyšší šanci scénáři předpokládajícímu brzké zklidnění cen potravin." "V březnu se celková meziroční inflace snížila více než očekával trh, nicméně byla stále mírně nad prognózou ČNB. Tyto rozdíly jsou ale řádově tak minimální, že z nich nelze činit zásadnější závěry." "Nelze brát na lehkou váhu zejména hrozbu přelivu inflační vlny do inflačních očekávání a nástupu sekundárních inflačních tlaků."
K ROZHODOVÁNÍ O SAZBÁCH
"Základem pro rozhodování pro mne bude aktuální situační zpráva, u které budu věnovat pozornost zejména proinflačním rizikům spojeným s potenciálním nástupem sekundárních inflačních tlaků." "Definitivně se rozhodnu až v den měnového zasedání." "O žádoucí frekvenci změn úrokových sazeb nelze mít apriorní představu, vždycky je nutné pečlivě vyhodnotit konkrétní situaci a pravděpodobné faktory dalšího vývoje." "Nicméně pokud je to opodstatněné z hlediska cílů měnové politiky, určitá stabilita sazeb má pro vývoj ekonomiky své
přednosti. Proto nejsem stoupencem příliš častých a zejména protisměrných korekcí úrokových sazeb."
KE KORUNĚ
"Koruna posiluje dlouhodobě, což je tendence daná fundamentálními faktory, nicméně tempo z posledních měsíců je mimo fundamentální meze."
"Koruna těžila z krizových jevů na světových trzích, zejména z ochlazení zájmu investorů o americkou měnu." "Tento faktor (výplata dividend do zahraničí) by měl sehrát
určitou roli během druhého a třetího čtvrtletí. Ovšem v souhrnu všech faktorů, které působí proapreciačním směrem, se bude jednat pouze o dílčí a spíše dočasnou korekci (kursu koruny)." "Skokovité zpevnění měny (na 23,0 za euro) nepovažuji za směrodatnou informaci, což dokládá i fakt, že se koruna bezprostředně vrátila k předchozím hladinám.
K PŘIJETÍ EURA
"Přijetí eura je jednoznačně politickým rozhodnutím." "V každém případě ale musí vstupu do eurozóny předcházet stabilizace veřejných rozpočtů ve vztahu k budoucím demografickým změnám, tedy stárnutí populace." "Úkolem měnové politiky před vstupem do ERM II je podle mého názoru minimálně tříleté otestování dvouprocentního inflačního
cíle, a vyhodnocení toho, zda ekonomika je schopna žít s tímto cílem při nastavení úrokových sazeb velmi blízko sazbám ECB." "Dalším momentem je to, že před vstupem do ERM II a stanovením centrální parity pro korunu by vývoj kursu neměl být jednosměrný a měl by kolem budoucí parity minimálně rok oscilovat.