(ČRo 1 - Radiožurnál - 10:00 Dopolední blok, 11.1.2001)
STUDIO EVROPA
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý den, u mikrofonu Monika Pajerová, vítám ve Studiu Evropa jako každý čtvrtek a vítám
našeho hosta, kterým je Zdeněk Tůma, guvernér České národní banky.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Pane guvernére, budeme zase mluvit o některé z oblastí, ve které probíhá prakticky to naše
přibližování k Evropské unii, zkusíme se podívat tentokrát na to, jak se vyvíjí jeden ze
symbolických projektů Evropské unie, to je projekt té společné evropské měny, která se nejdříve
nazývala ECU, dnes se jí říká euro a která prodělala několik takových kritických období. Dnes
někteří kritici poukazují na to, že třeba po vstupu Řecka do Evropské měnové to unie to bude možná
ještě horší, a tak se vás ptám, myslíte si, že euro své tvůrce někde zklamalo a že se Evropané
jednoho dne možná budou muset vrátit zpátky?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já myslím, že skeptici jsou dnes již daleko opatrnější, za ty dva roky je vidět, že euro je
jednoznačně úspěch, protože spustit měnu je velmi náročný projekt nejenom z hlediska jaksi věcného,
z hlediska toho ekonomického přibližování, ale i z hlediska logistického a technologického, takže
to se určitě podařilo. Vy jste zmiňovala to Řecko, jestli by mohlo znamenat jisté nebezpečí, zatím
to nevypadá, naopak v těch posledních týdnech došlo ke zpevňování eura, což je samozřejmě dáno
spíše, ne vstupem tedy Řecka, ale spíše oslabováním americké ekonomiky. Ale je vidět, že kursy mají
svůj přirozený vývoj a kolísají a to, že po jistou dobu jdou dolů, to ještě nemusí znamenat žádnou
tragédii.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
My jsme tedy v posledních týdnech byli svědky opravdu bouřlivé debaty o tom, jaká je, nebo
jaká by měla být role naší centrální banky, a v té vřavě jsme se poměrně málo dozvěděli o tom, jak
vlastně české finančnictví jako celek funguje, jak se připravuje na vstup do Evropské unie a
později do té Evropské měnové unie, protože to není totéž.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Rozdělme to alespoň na dvě oblasti, podívejme se na finanční sektor a potom na centrální
banku jako takovou, samozřejmě, že komerční banky se připravují. Euro odstartovalo před dvěma roky,
ale příští rok ho čeká další klíčový moment, kdy se začne pracovat s eurem jako s oběživem, a to je
něco, na co se musí připravit ty naše banky. Jinak pro nás přijetí eura je zřejmě ještě vzdáleno
několik let, tak to není něco, na čem jako my bychom konkrétně museli pracovat. Z hlediska
centrální banky tam ta úloha je celkem jasná, my bychom měli být připraveni po stránce měnové
politiky, měli bychom zajistit to, aby ekonomika byla dostatečně stabilní, samozřejmě neleží to
jenom na centrální bance, ale jedná se o koordinaci makroekonomických politik. To rozhodnutí, kdy
se vstoupí do Evropské unie a kdy následně a jakým tempem se budeme přibližovat jednotné měně, to
je rozhodnutí především politické, my na něj musíme být připraveni především jako ekonomicky.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Když jsme připravovali tento pořad, říkal jste mi, že jste se zúčastnil poměrně důležitého
setkání ve Vídni, kde se sešli zástupci těch kandidátských zemí, co z toho pro nás plynulo jako
instrukce nebo rada?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Bylo to druhé z pravidelných setkání kandidátských zemí s Evropskou centrální bankou a
některými dalšími zástupci ostatních evropských centrálních bank. Je to velmi užitečné, protože
dochází k výměně názorů o tom, jak by měla vypadat měnová politika v tom předvstupním období, co se
dá očekávat po vstupu. Ta pozice Evropské centrální banky je poměrně striktní a říká, že bychom
měli projít stejným procesem, jakým prošly země, které euro tvořily, to znamená, tam existuje
takzvaný evropský měnový mechanismus, neboli RM 2 a předpokládá se, že my po vstupu do Evropské
unie bychom dříve, či později byli také jeho součástí, což znamená, takové jedno z těch základních
kritérií znamená zajištění stability měny. Je dáno určité pásmo plus a minus patnáct procent pro
kolísání kursu, a to by daná země měla udržet a prokázat tím, že je dostatečně stabilní.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Že ta ekonomika je nějakým způsobem ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Že ekonomika je konkurenceschopná a že je schopná se vyrovnat s konkurenčním prostředím v
Evropské unii.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Já jsem na začátku chtěla říct, že vy jste pár let působil v Evropské bance pro obnovu a
rozvoj ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ne, ne, ne, pár let ne, necelý rok.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Nebo necelý rok, pár měsíců. Jak Evropská banka pro obnovu a rozvoj přispívá k tomu, aby ty
kandidátské země se mohly zapojovat do těch společných projektů?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ta jede po poněkud jiné linii, jedná se především o podporu nejrůznějších typů projektů, o
podporu příchodu strategických partnerů do těchto zemí. Zase ta práce Evropské banky pro obnovu a
rozvoj měla několik fází, ze začátku to bylo založeno hodně na spolupráci s vládami jednotlivých
zemí, postupně, jak se snižovala politická rizika, tak se Evropská banka pro obnovu a rozvoj začíná
poohlížet i po možné pomoci nebo spolupráci s menšími, respektive středně velkými podniky, ale i v
té oblasti něco jaksi dělala, ale to už by bylo jaksi trošku na jinou debatu.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Já jsem jenom chtěla namířit k tomu, že třeba ve Francii nebo v Německu, když se nějaký
projekt dělá s pomocí této banky, tak vždycky je to někde označeno a každý občan vlastně vidí, že
ta Evropská unie není jenom nějaký teoretický projekt, ale že třeba EBRD, tedy evropská banka
pomáhá v jednotlivých regionech.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jasně. Tak v těch zemích, které jste zmínila, tak by se jednalo samozřejmě spíše o Evropskou
investiční banku, Evropská banka pro obnovu a rozvoj byla koncipována, vznikla přímo na to, aby se
orientovala na projekty v zemích střední a východní Evropy, to znamená, aby pomáhala budovat tržní
ekonomiky.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
I laik asi tuší, že pro každou zemi jsou poměrně důležité její devizové rezervy, nabízí se
tedy otázka, jak ten náš vstup do Evropské unie ovlivní výši a složení těchto našich devizových
rezerv, toho našeho národního ...
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Neřekl bych, že nějak tím významně ovlivní výši, ta je dána jinými faktory, v současné době
spravujeme zhruba kolem třinácti miliard devizových rezerv, pracujeme většinou s třemi hlavními
měnami, to znamená s eurem, protože samozřejmě, že nejvíce jsme navázáni na Evropskou unii, s
dolarem a částečně s jenem, ale momentálně to zastoupení jenu je prakticky minimální, takže dá se
říci, že máme zhruba sedmdesát procent v euru a třicet procent v dolarech. Takže tu výši to
neovlivní, pochopitelně po vstupu do Evropské unie by ta skladba se měla jaksi razantně změnit,
protože potom nebude dost dobře dávat smysl, abychom drželi tak velké rezervy v euru, zejména potom
budeme-li se přibližovat jednotné měně. Ale je to něco, na čem my pracujeme a dáváme dohromady
strategii, jak by měla vypadat struktura devizových rezerv. Pochopitelně po vstupu do evropského
systému centrálních bank, respektive po přistoupení k euru, což si teď netroufám tipovat, za jak
dlouho to může být, jinými slovy, jakmile se staneme součástí Evropské centrální banky, tak část
devizových rezerv převedeme do Evropské centrální banky, což tím jaksi posílíme Evropskou centrální
banku, dáme jí určitou intervenční sílu, nicméně platí, že pokud se Evropská centrální banka
rozhodne pro intervenci, tak že to většinou je ve spojení s národními bankami, čili to potom
probíhá v tom systému evropských centrálních bank.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
V evropském tisku vidíme občas zmínky nebo diskusi o tom, že by se možná část těch rezerv
mohla nějakým způsobem rozprodat nebo spotřebovat na to, že by se třeba uhradily dluhy některých
členských zemí, připadá vám to realistické?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To je poměrně komplikovaný problém, skutečností je, že rezervy, když bychom sečetli všechny
rezervy jednotlivých zemí, tak se dostáváme k částkám kolem stovek miliard dolarů a opravdu jsou
ekonomové, kteří si kladou otázku, zda ten systém evropských centrálních bank není
překapitalizovaný, že jako nikdy nebude potřeba takováto intervenční síla. A potom je otázka
zamyslet se nad tím, k čemu vlastně devizové rezervy slouží. Je to nové téma a já si netroufám
předjímat jaksi tu diskusi, která bezpochyby bude následovat. Nicméně není to tak triviální
záležitost, protože jestliže mám devizové rezervy, to znamená, máme něco v aktivech, tak proti tomu
je něco v pasivech, takže kdybych měl nějak převádět devizové rezervy, tak zároveň musím
pochopitelně něco provést s těmi pasivy, takže to není tak, že bych se jako rozhodl tady na ten
účel snížení dluhu států věnovat z devizových takovou nebo onakou částku, to rozhodně takto nelze
chápat.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Kdo by o tom rozhodoval v takové případě, nebo kde se ta diskuse povede?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
To je diskuse, já si myslím, že zatím je čistě v akademické rovině a pokud by to nabralo
potom směr, který by vedl vysloveně k tomu, který by měl vést k nějakému rozhodnutí, tak potom je
to na úrovni Evropské centrální banky, ale nejenom, to by zároveň byla i politická otázka a muselo
by to být řešeno ve spolupráci přinejmenším s ministry jednotlivých zemí.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Dá se říci, že to je tedy jedna z oblastí, do které budeme moci mluvit, pakliže se členským
státem staneme a do té doby se budeme muset trochu podřizovat tomu, co se v Evropské unii rozhodne?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já se přiznám, že tady bych nechtěl činit žádný závěr, protože ta otázka je sice zajímavá,
ale v daném okamžiku je hodně, řekněme, teoretická nebo akademická, takže to je něco, na co je
možné narazit spíše jaksi v akademických časopisech nebo v příspěvcích od akademických ekonomů,
není to něco, co by zrovna momentálně bylo na stole.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Dobře. Já jsem hlavně chtěla slyšet to, že té diskuse se budeme moci opravdu zúčastnit až v
okamžiku, kdy tam budeme.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Jo, to bych řekl jako obecně, že tohle je velmi zajímavá věc, která asi stojí za zmínku, že
jestliže vstoupíme do Evropské unie, tak to neznamená, že se stáváme kolonií, ale stáváme se
plnoprávným členem a předpokládá se, že budeme participovat na všech rozhodnutích Evropské unie,
totéž pochopitelně bude platit pro Evropskou centrální banku. Jinými slovy, není to o tom, že jaksi
se bude rozhodovat o nás bez nás, ale naopak my budeme u všech těch rozhodnutí a ta síla malých
států je poměrně značná a mají jako poměrně velké slovo.
Monika PAJEROVÁ, redaktorka
--------------------
Přesně tak, zvláště po těch posledních reformách evropských institucí. Pane guvernére, děkuji
vám za návštěvu ve studiu. Zdeněk Tůma byl hostem dnešního Studia Evropa, které pro vás připravila
Monika Pajerová. Já se těším příští čtvrtek zase na shledání s vámi. Díky.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Děkuji, na shledanou.