(ČT 24 13.7.2008, Otázky Václava Moravce II.)
Václav MORAVEC, moderátor
p Série měsíců vysoké inflace nekončí. Především vysoké ceny ropy a energií mají podíl na tom, že plynulé zpomalování inflace, které ještě začátkem roku slibovali ekonomové a centrální bankéři, se zatím nekoná. Meziroční inflace v červnu oproti předchozímu měsíci podle statistiků zpomalila o desetinu procenta na 6,7 %. Ve srovnání s květnem v červnu podražily benzin a nafta. O víc než čtvrtinu vzrostlo i regulované nájemné, dražší byly i některé potraviny, například rýže o třetinu a mouka téměř o dvě třetiny.
Ještě před čtyřmi měsíci nás ekonomové i bankéři České národní banky přesvědčovali, že se inflace začne vracet ke třem až čtyřem procentům. Zatím se tak neděje a zřejmě ještě nějaký čas ani dít nebude. Ekonomové počítají s tím, že se po červnovém čísle 6,7 % vrátí inflace v letních měsících k sedmiprocentní hranici.
David BRZEK, makléř, finanční skupina FIO /natočeno 8. 7. 2008/
--------------------
Na inflaci nadále budou působit vysoké ceny pohonných hmot. Nadále v průběhu července lze očekávat nárůst v regulovaných cenách zemního plynu a nadále se budou více projevovat negativní dopady zvýšení daně u tabákových výrobků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysoké ceny může pomocí zvýšení úrokových sazeb utlumit Česká národní banka. Podle ekonomů ale k tomuto kroku není důvod.
Jan BUREŠ, analytik, Poštovní spořitelna /natočeno 8. 7. 2008/
--------------------
Kdyby je zvyšovala, tak by pravděpodobně popohnala již tak extrémně silnou korunu k novým maximům, a to v dnešní chvíli nemá zapotřebí, protože by tím mohla ohrozit ve středním období růstové vyhlídky české ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro srovnání. Slovenská inflace je o víc než dvě procenta nižší. Podle stínového ministra financí z ČSSD Bohuslava Sobotky se celoroční míra inflace v Česku vyšplhá nad šest procent, které prozatím odhaduje ministerstvo financí. Zhruba dvě procenta červnové inflace podle Sobotky tvoří dopady vládní reformy veřejných financí.
Inflace společně s posilováním kurzu koruny představují podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka dva hlavní problémy české ekonomiky. Dalšími hosty Otázek jsou náměstek ministra financí Eduard Janota. Vítejte, hezký dobrý den.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor Milan Štěch, kterému přeji hezký den do Českých Budějovic. Vítejte v Otázkách.
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor
--------------------
Děkuji. Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A v pražském studiu Otázek je také ředitel sekce měnové a statistiky České národní banky Tomáš Holub. Vítejte, hezký dobrý den.
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začneme citátem slov Tomáše Holuba, která jsou obsažena v jeho textu pro ekonomický deník E15, napsal je v polovině května, cituji doslova: "Je pravděpodobné, že inflace má svůj vrchol už za sebou. Náznakem této skutečnosti je i dubnové snížení na 6,8 %. Nyní by měl následovat další pozvolný pokles. Po odeznění většiny cenových šoků na přelomu let 2008 a 2009 inflace klesne pod 3% úroveň, respektive začne se postupně přibližovat 2 % cíli ČNB platnému od roku 2010." To napsal 15. května v ekonomickém deníku E15 Tomáš Holub, který je dnes hostem Otázek. Korigoval byste vaše tři měsíce stará slova?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak já bych je korigoval v tom smyslu, že pravděpodobně v nejbližších třech měsících skutečně inflace půjde nahoru. Tady se shoduji v tom, co zaznělo už v tom úvodním příspěvku, že je možné čekat inflaci někde kolem sedmi procent z důvodu vysokých cen ropy a zvýšení cen cigaret, takže toto určitě nastane, a to je něco nového. Nicméně z hlediska toho, co se bude dít na konci letošního roku a během příštího roku, tak bych si stál za tím, že je možné očekávat poměrně výrazné snížení inflace někam ke třem procentům, to znamená do blízkosti našeho inflačního cíle.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovedete odhadnout, kdy podle vašeho názoru začne inflace z těch sedmi procent v těch následujících měsících rapidněji klesat, dovedl byste určit ten měsíc, kdy to může přijít?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Bude to říjen letošního roku. Tam bude první výraznější pokles.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale kdybych vám namítl, že leden, deregulace nájemného, ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje až 30 % v roce příštím. Stále rostoucí ceny ropy, zdražování energií, že ta vaše prognóza je optimistická, že možná budete muset to výraznější snížení inflace opět odsouvat?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak je pravda, že nárůst těch regulovaných cen, které jste zmiňoval, bude příští leden poměrně výrazný, ale on byl výrazný i v lednu letošního roku. To znamená, tohle je potřeba zvážit, kdy se člověk na to dívá optikou meziroční inflace a navíc letošní leden došlo ke zvyšování daní, které už nebude. To znamená nižší DPH, její zvýšení z pěti na devět procent, a to bude poměrně výrazný faktor, který přispěje ke snížení meziroční inflace i v lednu příštího roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovedete tedy odhadnout vaše tři procenta, ve kterém měsíci?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak tipl bych si v polovině příštího roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V polovině příštího roku. Stínový ministr financí z ČSSD Bohuslav Sobotka, pane náměstku, tvrdí, že ministerstvem financí odhadovaná inflace, celoroční inflace pro letošní rok na šesti procentech je příliš optimistický odhad. Nebudete korigovat v nejbližší době ten váš dubnový odhad celoroční inflace?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já mám před sebou poslední odhad ministerstva financí, který je 6,1 % pro letošní rok a...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Korigujete tedy o desetinu procenta?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Korigujeme o desetinu procenta. A co se týče příštího roku, máme identický názor jako centrální banka, zhruba tři procenta. My jsme tuto záležitost podrobně diskutovali a na úrovni tříprocentní inflace je postaven v dané chvíli státní rozpočet na příští rok.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ptám se opět, není to, už jsem to namítl tady Tomáši Holubovi, zda to není příliš optimistická prognóza, podíváte-li se na rostoucí cenu ropy stále, na ceny potravin, kam se logicky nárůst cen energií může promítnout, růst cen energií a také ohlášená deregulace nájemného, respektive dynamičtější růst regulovaného nájemného než se předpokládalo?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
V kontextu vašich poznámek já uznávám, že to je jeden z rizikových faktorů rozpočtu na příští rok, nicméně ministerstvo financí pochopitelně ještě má minimálně dva měsíce čas na to, aby ten výsledný parametr korigoval, poněvadž vláda bude projednávat rozpočet někdy v druhé polovině září a do té doby prostě, pokud situace bude signalizovat vývoj odlišný, tak na to budeme zcela určitě reagovat. V dané chvíli...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím máte rozpočet postavený na třech procentech inflace?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Je postavený na třech procentech inflace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Celoroční inflace 6,1 %, Tomáši Holube, není to z pohledu ministerstva financí přece jenom příliš optimistická prognóza inflace pro letošní rok, jaká je prognóza České národní banky?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak pro letošní rok bych čekal o něco vyšší průměrnou inflaci někde v intervalu 6,5 až 7 %. Nicméně, jak tady zaznělo už pana náměstka, teď je asi důležitý spíše ten příští rok, kde se pohledy našich úřadů velice shodují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stále kolem těch tří procent průměrné inflace tři a půl?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Odbory odhadovaly už loni koncem roku vysokou inflaci. Když se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch podívá na ty další zpřesněné odhady inflace v letošním a v příštím roce, k jakým číslům docházíte vy jako odboráři?
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor
--------------------
Tak ta inflace v letošním roce samozřejmě přesáhne šest procent, bohužel. Jestli to bude 6,3, 6,4, 6,6, to ukáže vývoj ve čtvrtém čtvrtletí, protože ten růst inflace, velký růst inflace nastal právě v říjnu, v listopadu v loňském roce, a to z důvodu očekávaných zásahů v podobě reformy veřejných rozpočtů. Já bych chtěl ale říci, že ta inflace ve čtvrtém čtvrtletí klesne, to ještě neznamená, že klesnou životní náklady. Bohužel ty životní náklady nám od října loňského roku prudce rostou a porostou i nadále a souhlasím s tím, že rizika pro příští rok jsou velmi vysoká. Pokud se nepodaří v rámci Evropské unie domluvit nějaké zásahy kolem zmírnění sazeb daně z přidané hodnoty u potravin, pokud se nepovede provést určitá opatření v tlumení nárůstu cen pohonných hmot, tak ty výkyvy můžou být větší než dneska někteří optimisté chtějí jaksi domýšlet. A víte, ministerstvo financí má sklony podhodnocovat inflaci, jako to provedlo v loňským roce, kdy odhadovalo při tvorbě státního rozpočtu pouze 3,4 %, to je hrubý, hrubý teda nesoulad, protože pro ně je to výhodný. Ona, když potom je inflace vyšší, tak příjmy státního rozpočtu jsou větší a oni můžou pracovat s většími rezervami. Ale kdo to odnáší především, jsou občané, coby spotřebitelé, ale i občané, coby zaměstnanci veřejné správy, protože tam se nám letos propadají výrazně platy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Reakce Eduarda Janoty.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dovolte mi reakci na tři poznámky pana Štěcha. Tak za prvé si myslím, že není reálné očekávat nějaké kroky ze strany Evropské komise ve vztahu k změnám sazeb DPH a spotřebních daní, to je můj názor.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale ministři financí dali zelenou tomu, že se přesunou, že se můžou posunout služby a další položky do snížené sazby DPH.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Přesun některých položek ano, to připouštím. Taky ministr financí na to reagoval, že on sám nic takového navrhovat nebude, ale pochopitelně budeme to respektovat. Za druhé, drobná nepřesnost pana Štěcha. My jsme vloni uvažovali ve finální fázi s inflací 3,8 %, to není podstatné. A co se týče inflace a státního rozpočtu ano. Na vyšší inflaci v přímém rozpočtu vyděláváme, a taky ale my daleko máme větší výdaje v souvislosti s inflací. Například letos jenom v souvislosti s valorizací důchodů, která byla mimořádná, jsme museli vynaložit ze státního rozpočtu téměř sedm miliard. Čili rozpočet jenom na inflaci nevydělává, ale také na straně výdajů nás to stojí určité náklady.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co říkáte, Milane Štěchu, tomu chystanému snížení daně z přidané hodnoty, respektive daňovým posunům, jak je schvalují ministři financí Evropské unie s tím, že český ministr financí Miroslav Kalousek nechce využít ten prostor, který se může nabízet v České republice?
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor
--------------------
Já tomu rozumím, ale nesouhlasím s tím, co dělá pan ministr Kalousek. Jestli on si vyhnal veřejný finance do takového stavu, že je výrazně závislý na příjmech ze spotřebních daní, že pokrátil daně nejbohatším občanům, že v dalších letech se mají výrazně snižovat daně ze zisku právnickým osobám, co jsou výrazně také nadnárodní korporace, tak on ten příjem nejstabilnější má od českých občanů v podobě spotřebních daní, ale Evropská unie sama vidí, že pokud chce podporovat hospodářský růst a pokud nechce způsobit problémy týkající se dostupných potravin pro široký skupiny obyvatel, takže by se ty spotřební daně zejména u potravin a u některých nenahraditelných a nezbytných služeb měly snižovat, ale Česká republika se dneska stává i v této věci takovou brzdou, protože u daní a pojištění musí být konsensus v Evropské unii a tudíž nějaké direktivy čekat nemůžeme, pouze doporučení a bohužel zdá se, že Česká republika je nevyužije, jak jsem říkal, protože ty peníze z těch spotřebních daní existenčně potřebuje, jinak půjdeme zase ke třem procentům schodku veřejných rozpočtů, což by samozřejmě nebylo dobré.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tady je ale drobná nepřesnost. Ministr Kalousek říkal, že bude respektovat názor, většinový názor, konsensus Evropské komise. Pouze sdělil, že on sám by takový návrh nenavrhoval. Čili dojde-li ke konsensu na úrovni Evropský komise, tak zcela určitě ministerstvo financí toto bude respektovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Milana Štěcha, na něj se nabízí logická otázka. Když se podívám na inflaci, tak ta vysoká míra inflace se nezvykle rychle odrazila ve výši mezd. Ty podle dat Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí nominálně rostly nejrychleji za posledních deset let, a to o 10,4 %. S jakými požadavky, pane předsedo, půjde Českomoravská konfederace odborových svazů na ta mzdová vyjednávání v roce příštím?
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor
--------------------
My zatím prognózu vývoje inflace pro příští rok nemáme hotovou a musíme ji udělat skutečně kvalitněji než ji v minulých letech například dělalo ministerstvo financí, protože to, co nakonec my těm našim organizacím doporučíme, bude předmětem jednání a pokud by vyjednávali na základě špatných informací, dojednají taky špatná čísla pro zaměstnance, a to by bylo velkou chybou. A já odhaduji, že my v každým případě budeme požadovat růst reálných mezd a platů, zvýrazňuji i platů, protože ty platy se letos propadají, a to je ostuda státní a veřejný správy a zejména teda ministerstev, takže my budeme požadovat růst minimálně čtyři procenta, a to jsme velice zdrženliví, protože kdy jindy doženeme tu západoevropskou část Evropské unie? Ve výkonnosti jsme přes osmdesát procent průměru Evropské unie a zatímco na paritu kupní síly nejsme ani na padesáti procentech a o kurzu nemluvím, tam je to někde mezi dvaceti a třiceti procenty, takže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To počkejte, to znamená, že růst platů ve státní sféře byste pak požadovali tedy o deset procent nominálně?
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor
--------------------
Pane redaktore, letos se reálné platy propadnou, jak to všechno vypadá, zhruba o tři až čtyři procenta, takže propad v době, kdy hospodářství roste a kdy jindy to zkompenzovat, než ne v dalších letech, takže podle mého těch deset procent, když inflace, já si dovolím odhadovat, bude někde minimálně kolem čtyřech procent, ne-li více, takže i ta veřejná správa by podle mého měla mít růst, který bude v příštím roce reálně znamenat skutečně tři, čtyři procenta a nějakou kompenzaci za ten letošní rok. Já vím, že pan náměstek, který je zodpovědný za přípravu rozpočtu, toto číslo nerad slyší, ale já chci jenom upozornit, že lidé si to dlouhou nenechají, aby se jejich životní úroveň propadala a myslím si, že veřejní zaměstnanci jsou stejně kvalitní a potřební zaměstnanci jako všichni ostatní a je potřeba, aby těmto zaměstnancům, to znamená ve zdravotnictví, ve školství, se platy nepropadaly. A zrovna tak je potřeba, aby i ve firmách ty platy, respektive teda mzdy reálně rostly alespoň o ty čtyři procenta. Řada firem tak roste. Bohužel jsou taky firmy, které nerostou a je chyba, že inflace u nás zbytečně vyskočila na dvojnásobek průměru Evropské unie v prvním čtvrtletí. Protože kdo to potom musí zaplatit? Zaplatí to i ti zaměstnavatelé, kteří na tom nejsou příliš dobře a já je chápu, že mají velké problémy, ale měli by se obracet na vládu, protože ten černý Petr jde za vládou České republiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká pro tuto chvíli šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Nakolik jsou pro centrální banku rizikovým, zase proinflačním faktorem požadavky odborů, jak jste, Tomáši Holube, teď slyšel, to znamená čtyřprocentní reálný růst platů ve státní sféře pro rok příští?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak já bych řekl, že mzdový vývoj je asi největší potenciální riziko té naší prognózy inflace na příští rok z domácí ekonomiky. Nemluvím o světové ekonomice, cenách ropy a tak dále. Já se domnívám, že zejména v soukromém sektoru bude pro příští rok poměrně problém dosáhnout čtyřprocentního reálného růstu mezd, protože česká ekonomika začala zpomalovat své tempo růstu. Teď se musí vypořádávat s poměrně dramatickým posílením kurzu koruny. Možná bych jenom odbočil z hlediska toho, co říkal pan Štěch, dorovnávání mezd na evropskou úroveň. Tak v eurovém vyjádření naše mzdy už dneska rostou meziročně o víc než jednu čtvrtinu, protože to je dvacetiprocentní posílení kurzu, k tomu v soukromé sféře růst mezd v prvním čtvrtletí o dvanáct procent, to znamená, že právě tam to dotahování evropské úrovně probíhá tak rychle, že bude poměrně těžké pro firmy se s tím vypořádat a my se domníváme, že v příštím roce by se mohl zastavit a možná i mírně otočit trend klesající nezaměstnanosti, to znamená, že i ta vyjednávací pozice odborů, respektive obecně pracovní síly by mohla trošičku slábnout, protože to napětí na trhu práce, které jsem pozorovali v minulém a letošním roce prostě se utlumí a tudíž ten čtyřprocentní reálný růst mezd bude poměrně obtížně dosažitelný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Před rokem loni v červenci se inflace pohybovala kolem 2,3 %, k nárůstu začalo docházet v říjnu, jak ostatně teď uvidíte z následujícího grafu. Tady je. Především kvůli růstu cen potravin se říjnová inflace dostala ke čtyřem procentům. Na konci roku se vyšplhala na 5,5 %. K dalšímu zvýšení inflace došlo na začátku roku. Vliv měl nejen růst cen potravin a energií, ale i vládní reforma veřejných financí, ostatně o tom mluvil i Milan Štěch. V lednu dosáhla inflace 7,5 %. K poklesu začalo docházet v březnu na 7,1 %, v dubnu 6,8 %, v červnu, to jsou ta poslední čísla z tohoto týdne 6,7 %. Eduard Janota, náměstek ministra financí, už o tom tady mluvil. Vysoká inflace přiměla vládu k valorizaci penzí, což je výdaj ze státního rozpočtu. Vyšší inflace ale zároveň zvyšuje i příjmy státního rozpočtu. Pane náměstku, když se podíváme na tu celkovou bilanci, jak vychází na straně jedné vyšší příjmy kvůli vyšší inflaci, na straně druhé vyšší výdaje například u valorizace penzí?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ta situace je v zásadě vyrovnaná. Rozdíl tam může být pouze v jednotkách miliard korun, čili nějaký extrémní přínos z toho státní rozpočet nemá.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A teď k Milanu Štěchovi a k nárůstu platů. Je to reálné desetiprocentní, s jak velkým číslem vy počítáte v rozpočtu na příští rok?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Podívejte se, já, respektive ministerstvo financí dostalo zadání od vlády pro zpracování rozpočtu uvažovat v té nevýrobní sféře s nárůstem mezd o 1,5 %, s výjimkou resortu ministerstva školství, kde jednak v letošním roce byly posíleny platy o půl miliardy a v příštím roce byly o další čtyři miliardy. To znamená, že ten nárůst v té sféře ministerstva školství se pohybuje okolo 6,4 %. Čili toto je markantní rozdíl. Z jednání vlády vyplynulo, že budou-li chtít resorty, státní správa posilovat mzdovou složku více, bude to muset být na úkor snižování počtu, počtu lidí. Čili toto je zatím jaksi...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zadání pro vás. Počítáte s tím, že se může změnit kvůli té vysoké inflaci, počítá se s tím?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Pochopitelně možné je leccos. Vláda bude, jak jsem již zmínil, rozpočet detailně diskutovat někdy v polovině září, takže já nevylučuji, že se toto zadání nějakým způsobem upřesní. Nicméně chceme-li dosáhnout deficit veřejných rozpočtů okolo nebo přesně 1,6 %, respektive 1,5 % k HPD, to znamená zhruba na úrovni minulého roku, tak nějaký razantní prostor tam není, markantní prostor tam není, protože jedno procento valorizace mezd představuje dodatečné náklady 1,8 až 2 miliardy korun, včetně pojistného, čili ten dopad je značný, poněvadž se bavíme o sféře, která zahrnuje 460 tisíc pracovníků, v samotném školství z toho je 230, čili toto je prostě velmi, velmi výrazný zásah, pak jde o tu strukturu rozpočtu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Růst mezd a platů jako jeden ze základních rizikových faktorů inflace v roce příštím jste zmínil, Tomáši Holube. Co kdybych vám namítl, že tady je ještě jeden proinflační faktor, a to může být kurz koruny. Koruna už nemusí tak zásadně posilovat, protože jsme svědky toho, že v tom uplynulém roce ve vztahu k Euru koruna posílila o dvacet procent za jeden jediný rok, což ale brání míru inflace, vyšší míru inflace v zemi, pokud by koruna tak markantně neposilovala. Jak dlouho podle vás jako centrální banky bude působit tento faktor na inflaci?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak vývoj kurzu se promítá do inflace se zpožděním. Ten největší dopad vždycky přichází zhruba po roce, možná po pěti čtvrtletích. To znamená, to současné posílení kurzu, které pozorujeme, se do inflace ještě zdaleka nepromítlo. Já bych to tedy charakterizoval tak, že koruna teď působí výrazně protiinflačně a bude to jeden z významných faktorů, který bude snižovat inflaci i v dalších měsících, možná v dalších čtvrtletích.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto jste mluvil o říjnu, jako o tom výrazném zlomovém momentu v růstu inflace v tom letošním roce, že si teprve projeví ona silná koruna?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak tam to bylo spíše technické, protože jak jste tady sám komentoval, tak loni zrychlila hodně inflace právě v říjnu, takže z důvodu toho, že tento vliv odezní z inflace, zase v říjnu letošního roku dojde k jejímu zpoždění. Ten vliv kurzu se spíš bude projevovat postupně, ne že by byl koncentrován do jednoho konkrétního měsíce. Koneckonců už v datech za červen byly nějaké první náznaky toho, že silná koruna se začíná v inflaci projevovat, ale zdaleka to ještě není všechno a jak říkám, v následujících měsících možná i v několika čtvrtletích budeme svědky toho, že koruna bude působit silně protiinflačně. A myslím si, že na tom by nezměnilo nic, ani kdyby o pár desetihaléřů teď zkorigovala na slabší úroveň.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že přijde ona korekce kurzu koruny z vašeho pohledu?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Tak s tou korekcí je to trošku jako čekání na Godota, protože analytici ji předvídají už poměrně dlouho, zatím se nedostavila. Koruna se naopak vydala opačným směrem. Obecně platí, že předvídat vývoj kurzu v horizontu několika měsíců je naprosto obtížné, je to zhruba jako sázet v loterii, sázet sportku, takže tady bych se nechtěl silně vyjadřovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, pane náměstku.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ještě k tý inflaci. Já jsem chtěl říct, že souhlasím s tím, že se bude vytrácet ten vliv potravin v závěru letošního roku, to za prvé. Za druhé úplně zmizí k 1. lednu vliv zvýšení sazby DPH, který Český statistický úřad vyčíslil zhruba na 1,1 %, takže to jsou faktory, které právě ovlivní ten určitý skok inflace z letošního očekávání na ten příští rok.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváme na kurz koruny, tak kurz koruny může ale přispět ke zbrždění ekonomiky. Ona silná koruna je zase rizikovým faktorem na vývoj národního hospodářství. Podle ekonomů neúměrně silná koruna právě může zpomalit hospodářský růst. Čísla za květen jsou sice dobrá, zahraniční obchod skončil v květnu přebytkem 9,2 miliardy korun. Optimisticky může tato data ovšem vnímat podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory jen zaslepený člověk a následuje citát Pikorových slov. "Za poslední rok posílila koruna o více než 17 %. To je tak výrazné zpevnění, že není možné, aby se v bilanci neprojevilo. Statistika na něj bude více reagovat až během podzimních měsíců." To prohlásil v pátek analytik Next Finance Vladimír Pikora. Nakolik se silná koruna začíná projevovat a projeví v tom exportu, to znamená počítá ministerstvo financí s tím, že bude muset korigovat růst, zpomalení růstu české ekonomiky na rok příští, pane náměstku?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Zcela určitě. My jsme původně měli představu, že ten růst bude kolem pěti procent. Dneska vidíme, že to bude pod pět procent, jestli to bude 4,6, 4,7 to je otázka.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pracujete zatím s číslem 4,6 v rozpočtu na rok příští?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Pracujeme s číslem 4,6 %.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A Česká národní banka má jaké číslo zpomalení ekonomického růstu země?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
My máme čtyři procenta, a to jsme ještě nepočítali s tím, že se koruna dostane na tak silné úrovně, jako se dostala. To znamená, pokud tam vidím nějaké riziko, tak z hlediska vývoje koruny je ještě dále směrem dolů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, že korekce pod čtyři procenta může přijít v nejbližší době z centrální banky ekonomického růstu v příštím roce?
Tomáš HOLUB, ředitel sekce měnové a statistiky, ČNB
--------------------
Je to možné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zpomalení růstu české ekonomiky se může projevit na zvýšení nezaměstnanosti. Znovu se obracím do Českých Budějovic na šéfa odborů Milana Štěcha. Vy už jste to naznačil v té první části, pane předsedo, vašich odpovědí. Počítáte s tím, že právě silná koruna může způsobit problémy firmám?
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor
--------------------
To samozřejmě způsobit může, protože ne všechny firmy mají takové rezervy, aby posilující korunu mohly nějakým způsobem ve vnitřních opatřeních zmírnit. Na druhou stranu si myslím, že kdo se dlouhodobě ekonomikou zabývá, tak ví, že česká koruna dlouhodobě byla podhodnocena, že to je celkem vývoj, který je, bych řekl, adekvátní. Na druhou stranu chci říci, že reforma veřejných rozpočtů, když se připravovala, tak pan premiér Topolánek hovořil o tom, že je ambicí vlády, aby hospodářství nerostlo jenom šest procent, ale osm procent. A dneska, jestli se hovoří o čtyřech procentech, tak to není možné svádět jenom na krizi v Americe, ale také je potřeba hledat příčiny v naší národohospodářské politice. Myslím si, že třeba odbourání investičních pobídek ve velkém rozsahu, který vláda provedla, můžou být tím rizikem, který nám v budoucnu může zvyšovat nezaměstnanost, ale v současné době ta nezaměstnanost tak vysoká není. Naopak je ještě poptávka po kvalifikované pracovní síle a my víme také, a už jsme upozornili vládu v našem materiálu, že poměrně rychle klesá zakázková náplň. A myslíme si, že ta hospodářská politika vlády, která teda de facto ještě některé věci zdražila, zejména utlumila vnitřní poptávku, protože klesá do určité míry kupní síla některých skupin občanů, zejména teda veřejných zaměstnanců, takže ta vláda pro růstovou politiku příliš moc nedělá. Naopak dělá spíše restriktivní politiku. Máme obavy, aby se neopakovaly některé chyby, které udělala Klausova vláda v podobě restriktivních balíčků v roce 1997 a víme, jaké to mělo velice zhoubné dopady na českou ekonomiku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane předsedo, teď je míra nezaměstnanosti v České republice kolem pěti procent. Počítáte s tím, že to je poslední měsíc, kde nezaměstnanost v zemi stagnovala a teď dojde k mírnému nárůstu nezaměstnanosti?
Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor
--------------------
Nemůžeme to vyloučit a znova říkám, bohužel některé opatření ve veřejných rozpočtech tomu nasvědčují, že to tak může být. Mě třeba do určité míry zaráží, že se u nás rychleji neinvestuje v oblasti infrastruktury dopravní, kde ta společenská poptávka je velká. Jsou tady i evropské peníze a kdyby k tomu bylo dostatek českých peněz, což si myslím, že by mohlo být, tak si myslím, že třeba v oblasti dopravní infrastruktury jsme mohli daleko více investovat a také by tam mohla být větší zaměstnanost a také by se to pozitivně projevilo na podpoře rozvoje průmyslu těch některých regionů, které stagnují, a to je třeba z pohledu vlády velice prorůstový krok, který by mohla udělat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká pro tuto chvíli šéf nejsilnější odborové centrály v zemi senátor Milan Štěch. Počítáte s tím, že v rozpočtu na příští rok bude muset dávat víc peněz na sociální výdaje, jestliže poroste nezaměstnanost?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
To zcela určitě. Ale já bych stručnou repliku. Vláda velmi podporuje infrastrukturální projekty. V letošním roce pouze přes Fond dopravní infrastruktury jde na tyto účely spolu s evropskými fondy, spolu s úvěru EIB 88 miliard, já si myslím, že to je velká částka, čili jedna věc. Druhá věc, která tady byla zmíněná. Já myslím, že smyslem reformy veřejných financí obecně bylo ozdravění veřejných financí, prostě snížení deficitu veřejných financí, nikoliv jakákoliv podpora ekonomického růstu. A když jsme u těch investičních pobídek, ano, investiční pobídky zcela určitě rozhýbaly ekonomiku a na druhé straně v celé řadě firem takto postavených, takto požívajících daňové prázdniny, pracuje 25 až 30 % zahraničních pracovníků, protože prostě domácí buď této možnosti nechtějí využít, nebo je prostě nevyužívají. Čili ten problém je trochu složitější a nelze to svádět vše na reformu veřejných financí.