(ČT 24 12.10.2008, rubrika: 13:05 Otázky Václava Moravce II.)
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Panika a nedůvěra jdou ruku v ruce. Platí to teď víc než kdy jindy i na globální ekonomiku. Propady burz na celém světě, přísnější regulace finančních trhů, pochybnosti o dopadech. Málokdo si teď troufá odhadnout, jak velká míra nedůvěry je v globální ekonomice. Zřejmé je ale jedno, nedůvěra světovou ekonomiku zpomalí, a to přes všechna ujišťování, že panika a nedůvěra nejsou na místě.
redaktor
--------------------
S chladnou hlavou přistupuje ke zprávám o finanční krizi Česká národní banka. Naposledy ve čtvrtek, kdy na rozdíl od jiných centrálních bank nesáhla ke snížení úrokových sazeb, což by usnadnilo přístup k penězům.
Vladimír TOMŠÍK, vrchní ředitel ČNB /9. 10. 2008/
--------------------
Nevidíme důvod, abychom se zabývali přímo změnou úrokové, základní úrokové sazby. My v České republice žádnou finanční krizi nevidíme, proto jsme se rozhodli, že nebudeme hýbat se změnami úrokovými sazbami.
redaktor
--------------------
Nedůvěru se snaží rozptýlit politici i ekonomové.
Václav KLAUS, prezident ČR /9. 10. 2008/
--------------------
Nesmíme zblbnout a zejména nedělejme překotné kroky, kterých bychom mohli litovat.
Aleš MICHL, analytik, Raiffeisenbank /9. 10. 2008/
--------------------
Ve světě na západ od nás Amerika, eurozóna jsou ty problémy několikanásobně vyšší než potenciálně hrozí České republice.
redaktor
--------------------
Přibývá vlád, které slibují neomezené garance za vklady. Přibývá také vlád, které vyčleňují na stabilizaci finančních trhů další peníze.
Silvio BERLUSCONI, italský premiér /9. 10. 2008/
--------------------
Italská vláda nese za fungování svých bank zodpovědnost. Italský bankovní systém má k dispozici dost peněz, aby žádná nemusela padnout a střadatelé nepřišli o své vklady.
Šoiči NAKAGAWA, japonský ministr financí /9. 10. 2008/
--------------------
Myslím si, že to je dobrý krok k tomu, abychom finanční krizi zastavili. Teď ještě musíme najít způsob, jak své kroky sladit i s dalšími zeměmi.
redaktor
--------------------
Jedním z hlavních důsledků a možná i příčin celé krize je nedůvěra.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I přes veškerá ujišťování jsme svědky toho, že země evropské sedmadvacítky nepodnikají jednotné kroky a nabízíme vám exkluzivní hosty závěrečné části Otázek. Ve Washingtonu je připravený guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, který se účastní jednání bankéřů o finanční krizi. Přeji vám hezké dobré ráno do Spojených států amerických z Prahy.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pozvání přijal i prezident České bankovní asociace Jiří Kunert. Přeji vám hezký dobrý den.
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hostem Otázek je v Mukařově prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, vítejte v Otázkách, dobrý den.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Dobré odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A hostem Otázek zůstávají náměstek ministra financí Eduard Janota, ještě jednou hezký dobrý den.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobré odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začínáme ve Washingtonu u guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Pane guvernére, v uplynulých týdnech jsme byli svědky mnoha desítek prohlášení, že boj proti finanční krizi musí být koordinovaný. Zároveň ale vidíme, že tomu v mnoha ohledech není, ať už při diskusích o výši státních garancí nebo uvolňování dalších peněz do ekonomiky. Jak časté je to téma při vašich hovorech ve Washingtonu, které teď vedete?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, je to jedno z hlavních témat. Samozřejmě hodně se porovnává přístup Ameriky a Evropy. Amerika tím, že je jedna centrální vláda, tak to má v tomto jednodušší. Evropě se vytýká nekoordinovanost, což je částečně pravda, na druhé straně je třeba přiznat, že když měli schůzku ministři financí před několika dny, tak na nějakých principech se shodli. Dále si musíme uvědomit, že ta situace v jednotlivých státech Evropy se liší, takže nelze předpokládat, že ten přístup bude úplně jednotný a že se použije naprosto stejná metoda ve všech zemích. Asi to, co je nejkontroverznější a i pro nás jako velmi důležité je otázka garancí. Do jaké míry mají být limitované a nebo jak některé země vyhlašují, že budou nelimitované. S těmi garancemi je to poměrně obtížné, protože do dneška není jasné, jak ty garance by měly vypadat a například Německo, kde se bere, že garance jsou schválené, tak schváleny v legislativním procesu nejsou a vypadá to, že to zůstane víceméně na vyjádření kancléřky Angely Merkelové. Je to třeba se na to dívat spíše tak, že představitelé jednotlivých zemí, vlád chtějí dát najevo, že lidé se nemusí bát o své peníze ve finančním sektoru a někde se to snaží tedy potvrdit těmi garancemi, ale zatím je to schváleno pouze v Irsku, například i v Rakousku, jak víme, byly volby a parlament se nesejde do konce října.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste ochoten, pane guvernére, připustit ale, že Česká republika nakonec může doplatit na to, že okolní země a nechme zatím stranou, jestli nakonec dojde ke schválení, ale že mluví o tom, že poskytnou garance za plnou výši vkladů za prvé a za druhé pumpují centrální banky velké množství peněz do ekonomiky, může na to Česká republika doplatit, na tu situaci v okolních zemích?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Pozor, my si musíme uvědomit, že i česká vláda velmi urychleně hodlá dát do parlamentu návrh na stoprocentní pojištění vkladů, ovšem v našem případě tak, jak bylo dohodnuto mezi ministry financí, by to bylo zastropováno padesáti tisíci euro, což v našem případě nicméně pokrývá kolem pětadevadesáti procent vkladatelů, takže i v našem případě se bude jednat o stoprocentní zajištění, a to nikoli dočasně, jak v těch některých zemích, kde se navrhuje nelimitované zajištění vkladů, ale trvale a navíc nejenom pro fyzické osoby, ale tak, jak my máme postaven systém pojištění vkladů, to znamená, pro všechny vklady.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My jsme ujišťováni, že banky v České republice jsou v pořádku, finanční krize zemi nehrozí, nakolik je podle vás jako guvernéra centrální banky bráno v potaz výraznější zpomalení, což se může Česka dotknout, tedy výraznější zpomalení české ekonomiky, pokud globální svět zasáhne ekonomická krize?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak, pochopitelně když řeknu, že české banky jsou v pořádku, tak vzápětí se mě můžete zeptat a diváci, jestli mi máte věřit, protože kdyby v bankovním sektoru byl nějaký problém, tak můžete mít pochybnost, zda bych o tom referoval a zda bychom se to napřed nesnažili řešit. Já bych proto raději řekl ty důvody, proč my jsme přesvědčeni, že žádný výrazný problém toho typu, který vidíme v Americe a v některých zemích západní Evropy, jako byla třeba banka Fortys, by u nás nastat neměl. Hlavní důvod je ten, že české banky byly poměrně nedávno vyčištěny, takže začínaly před několika lety se zdravými bilancemi a další věc je, že česká ekonomika si vedla v posledních letech velmi dobře. Což mimo jiné znamená, že české banky měly velmi dobrý byznys doma a nemusely se takříkajíc honit za nějakými vyššími výnosy v poměrně komplikovaných produktech. Takže tak jak my jsme ověřovali, tak skutečně ta expozice, to znamená, vůči těmto produktům je minimální, prakticky zanedbatelná. Žádným způsobem české banky neovlivňuje, a to je jeden z těch hlavních důvodů, to znamená, velmi dobré ziskové příležitosti doma a nehledaly vyšší výnosy jinde. Proto jsme přesvědčeni a proto tvrdíme, že české banky jsou skutečně v pořádku a pokud na nás dolehnou problémy, protože nemůžeme se zase domnívat nebo namlouvat, že pokud se kolem nás bortí svět, že my jsme úplně izolováni, že se nás to žádným způsobem nedotkne, nicméně ten rozdíl je v tom, že v našem případě by se nemělo jednat o problém solvence, to znamená, dlouhodobé platební schopnosti bank a schopnosti vyplácet vklady a plnit veškeré závazky, ale může nastat problém s likviditou, a to je něco, kde lze předpokládat, že ta nákaza zvenku k nám může dolehnout. Nicméně co se likvidity týče, tak to je něco, s čím si Česká národní banka umí poradit, tam se jedná zejména o fungování mezibankovního trhu, jak je celkem asi zřejmé a myslím, že diváci tuší nebo vědí tak, jak peníze tečou v mezibankovním sektoru, tak některá banka má v jednom okamžiku více likvidity, jindy méně a využívají mezibankovního trhu, aby si navzájem půjčovaly a ta totální nedůvěra, která momentálně panuje na světových trzích vede k tomu, že i k nám se přelévá nedůvěra a může to omezit tu schopnost a ochotu využívat mezibankovního trhu, ale ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale proto se ptám, zda to zpomalení ekonomiky, protože ta nedůvěra je přece psychologický faktor v ekonomice, byť nejsem ekonom, ale je to postavené, ekonomika je hodně postavená na důvěře a pokud tady je jistá nedůvěra, tak to může vést k výraznějšímu ekonomickému zpomalení. O tom zatím asi nikdo nepochybuje v Čechách, že by banky po těch sanacích, které byly v devadesátých letech, nebyly v pořádku. Ptám se ale na tu míru zpomalení a na faktor, psychologický faktor nedůvěry, co udělá se zpomalením ekonomiky jako celku.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Tak, máte pravdu, k tomu dvě poznámky. V jedné z těch debat, které jsme tady měli, tak kolegové z Asie upozorňovali, že při jejich krizi před deseti lety v devadesátých letech ta totální ztráta důvěry vedla k obrovskému propadu a především že trvalo nějakou dobu, než se důvěra obnoví. Říkali jako pokud ztratíte důvěru a vy jste ji momentálně ztratili, což jako neplatí teď na nás, ale spíše tedy to říkali Američanům, tak nemůžete počítat, že jenom když tam nasypete pár stovek miliard dolarů, tak že jako druhý den nebo za týden bude důvěra obnovena. Není to jenom o těch opatřeních, které děláte, ale trvá to nějaký čas. A jinak máte samozřejmě pravdu v tom, že ty vyhlídky momentálně jsou poměrně špatné, ekonomika zpomalí, počítá se s recesí nebo minimálně se zastavením růstu ve vyspělých zemích, a to se nás nemůže nedotknout. Naše obrovská výhoda je nicméně v tom, že my jsme byli ještě loni na vrcholu hospodářského cyklu a letos jsme sice počítali se zpomalením, to, co se bezpochyby stane, tak zpomalení bude o něco větší, ale pořád pokud my zpomalíme z nějakých šesti a půl procent ekonomického růstu někam do oblasti kolem tří procent, tak je pochopitelně stále příjemnější než spadnout z nějakých dvou tří na nulu nebo do mírného záporu. To, že ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká národní, promiňte, že vstoupím do vaší řeči, Česká národní banka zatím předpokládala ekonomický růst pro příští rok tři celé šest desetin procenta HDP. Ministerstvo financí, Eduard Janota dnes korigoval odhad ministerstva financí v tom, že očekává růst v příštím roce tři celé šest desetin procenta. Předpokládám, bude centrální banka korigovat tři celé šest procenta a půjdete ještě níž?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já takhle, my příští prognózu budeme prezentovat začátkem listopadu a já teď nemůžu předjímat, jestli to bude tři celé tři, dva, tři celé jedna. To ode mne asi také neočekáváte. Já osobně očekávám, že prognózovaný růst bude o něco nižší, ale o kolik desetinek to půjde dolů, to si samozřejmě netroufám tipovat, to budeme muset počkat ten měsíc a naši experti na tom momentálně velmi intenzivně pracují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale jasně jste řekl to, že i ten růst tři celé šest desetin procenta se může jevit jako hodně optimistický a že očekáváte korekci směrem dolů. Nedůvěra na bankovním trhu z pohledu Jiřího Kunerta. Může, řekněme, způsobit ekonomickou krizi a nemusí to slovo mít tak černé obrazy, tak negativní konotaci jak slovo krize vyvolává?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
No, tak já bych to možná rozdělil na dvě věci. V prvé řadě si musíme uvědomit, že my jako Česká republika nejsme uzavřená země a zaplať pánbůh, že nejsme uzavřená země, čili na nás působí různé zprávy, které přicházejí zvenčí. Čili může vznikat určitá nervozita, která právě reaguje na tyto zprávy, ale nemůže reagovat na to, co se děje v současné době v České republice, protože skutečnost je taková, že není důvod, aby ta nedůvěra nebo aby panika tady v České republice vznikala. Na druhé straně samozřejmě jsme obklopeni zeměmi, které přistupují k různým krokům a to je pravda, že můžou tyto kroky opět vyvolávat snahy některých lidí, kteří se budou snažit na to reagovat, ale znova opakuji, že ani to by nemělo být to základní. Ta druhá věc je ovšem i ta, že už tady, jak bylo řečeno, jsme součástí globální ekonomiky a samozřejmě to, co se dneska děje na finančních trzích se bude promítat do reálné ekonomiky, to znamená, že to zasáhne i další instituce, jako podniky a tam můžeme očekávat, že například naše exportní síla se bude muset trochu snížit, a tak dál, a tak dále, ale znova, ten předpoklad u nás je, že to snížení toho ekonomického růstu bude, ale bude pořád dostatečné, aby tato ekonomika mohla dobře fungovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Obracím se právě na zástupce Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla. Ukazuje se už teď, že ta nedůvěra by u vašich subjektů, které zastupujete, jako Svaz průmyslu a dopravy, vedla k tomu, že se ty podniky hůř dostávají k penězům a že tato nedůvěra může způsobit ono větší zpomalení ekonomiky, než se teď v současnosti jeví?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Tak, teď v říjnu ještě určitě ne, nicméně při diskusích o exportních úvěrech pochopitelně je to složitější, protože dá se očekávat, že mateřské společnosti našich domácích bank v podstatě zpřísní podmínky pro poskytování úvěrů, od našich domácích bank pro naše subjekty směrem ven a tady vidím velkou příležitost pro českou exportní banku a českou vládu. Ale já bych si dovolil připomenout jednu věc. To největší zklamání a největší vlastně nedůvěra vzniká v okamžiku, kdy vidíte, že Evropská unie jako celek zklamala. Evropská komise a jednotlivé země se začaly chovat veskrze sobecky. Není to tak veliké překvapení, ale ta míra, ta velikost je skutečně zarážející a to, co předvedla paní kancléřka Merkelová a někteří další vůdci, ať už pan Sarkozy a podobně, to je skutečně mírným slovem ostudné a já mám veliké obavy, že například tato finanční krize v řádu stovek miliard dolarů je srovnatelná s návrhy, které připravila paní kancléřka Merkelová a další v oblasti takzvaného energeticko-klimatického balíčku a když se podíváte na tento balíček, na tyto dopady pro Českou republiku, tak zjistíte, že toto rozhodnutí Evropské komise povede ne k zlepšení životního prostředí, ale že ho zhorší a zhoršení konkurenceschopnosti České republiky. Tady dojde k tomu, že aby si jednotlivé země EU, Německo, Francie, vyřešily své vlastní problémy, tak se vytvoří prostředí, ve kterém se výrazně zhorší podmínky pro udržení konkurenceschopnosti českých podniků a udržení zaměstnanosti v České republice, ty dopady jsou v řádu desítek miliard korun ročně a bohužel mám obavy, že tady je potřeba po české vládě, po všech českých politicích požadovat jedno jediné, řešte a hajte naše zájmy a nepřistupujte na špinavé kompromisy, které se halí do nějakých diskusí na téma čistého životního prostředí, kdy opak je pravdou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale tady ...
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Protože když nebudeme nic konat, není, ale já domluvím jednu věc. Tady je potřeba říct, že když Česká republika nebude, nebo Evropa nebude konat v rámci snižování CO2, tak se v podstatě podíl EU na světových emisích sníží o třetinu. Jinými slovy, tady je zbytečné dále zatížit už takhle složitou ekonomickou situaci dalšími opatřeními a to, co právě předvedla německá kancléřka ukazuje jedno jediné, ona bude řešit především problém Německa bez ohledu na okolní země, bez ohledu na svoje stanoviska vůči Evropské unii. A já si myslím, že Česká republika má nejvyšší čas, aby i ona sama začala hájit svoje zájmy a je to povinností jak premiéra, členů vlády, tak pochopitelně i opozičních lídrů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já jsem chtěl vstoupit do řeči, protože by mě zajímalo, pokud byste stručně a jasně a výstižně měl říci, co máte na mysli, co by se víc mělo hájit, protože ministr financí Miroslav Kalousek podle svých slov přehodnocuje názor na rychlé zavedení eura. To je první vzkaz, který ministr financí Miroslav Kalousek poslal z Washingtonu. Vede ho k tomu porušování právě společných principů v zemích eurozóny v souvislosti s jejich reakcí na současnou světovou finanční krizi a my si můžeme slova ministra financí, která řekl v rozhovoru pro Českou televizi, právě teď poslechnout.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/ /11. 10. 2008/
--------------------
Pakt stability a růstu je naprosto zásadním pravidlem, jeho dodržování je naprosto zásadní podmínkou pro stabilní společnou evropskou měnu. V okamžiku, kdy jednotlivé země si přestanou dělat starosti v uvozovkách se svým deficitem a s mírou svého zadlužování, tak začnou žít na úkor jiných zemí v rámci eurozóny. Totálně se rozdrobí vzájemná důvěra a já v tuhle chvíli neumím dohlédnout ten konec, ale pochopitelně jsem velmi přehodnotil a velmi přehodnocuji svůj názor na co nejrychlejší přijetí eura.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Představitelé centrální banky tvrdí, že zavedení eura je politickým rozhodnutím, nicméně z ekonomického hlediska, když se podíváme do Washingtonu za guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou, je to odkládání vhodné a překvapilo vás to stanovisko Miroslava Kalouska?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Myslím, že to odráží rozčarování při pohledu na tu koordinaci nebo spíše nekoordinaci právě v současné době v momentě, kdy je finanční krize. Já jsem zvědavý, jak dopadne jednání předsedů vlád tuto středu, které bude velmi důležité a myslím, že i finanční trhy to velmi napjatě očekávají, protože pokud Evropa nepřijde s jasným konsensem, jak dál postupovat, tak to bude velmi špatná zpráva pro Evropu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Chápu správně, pokud vy byste z ekonomického hlediska měl zhodnotit, co vlastně teď dělat se stanovováním termínu eura nebo přijetím a přípravou České republiky vůbec na přijetí eura v této situaci, kdy vidíme, že Evropa je rozhádaná, jak by to ekonomické hodnocení znělo?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Teď bych jako nechal stranou i to, že je rozhádaná, což je politický aspekt, ale v daném okamžiku, kdy, řekněme, moře je takto rozbouřené, tak nemám pocit, že zrovna teď je ten pravý okamžik. Já jsem v minulosti se vyjádřil, že si umím představit relativně brzké i pozdější přijetí, že obě dvě strategie bychom uměli zvládnout, ale připadá mi, že v současném velmi turbulentním prostředí, že vyhodnotíme jako každý rok připravenost české ekonomiky, připravujeme společně s ministerstvem financí materiál, nicméně velmi obtížně si umím představit, že by vláda rozhodla o nějakém konkrétním termínu a myslím, že budeme potřebovat určitý oddechový čas, až se trošku uklidní finanční trhy a bude na to trošku klidnější doba.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud čtu správně vaše slova, tak i ta finanční krize a ty turbulence spíš oddálí stanovení termínu přijetí eura, protože to chce mít klidnou hlavu.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Ano. Tak, jako nemusíme mluvit o létech, samozřejmě já věřím, že ty akutní problémy na finančních trzích během několika měsíců by měly pominout a můžeme se k tomu vrátit příští rok, takže jedna věc je čistě ekonomické hodnocení a česká ekonomika je připravená a druhá je to, že nelze nebrat v potaz to, co se momentálně děje.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A poslední otázka do Washingtonu, než se rozloučíme s guvernérem České národní banky Zdeňkem Tůmou, očekávali ekonomové, analytici, že vy jako centrální banka přeci jenom učiníte nějaký krok a že snížíte úrokové sazby vzhledem k tomu, aby česká ekonomika možná nebyla zpomalena tak výrazně, jako bude zpomalena, když se nebudou moct podniky a banky dostat k penězům? Nemůže ten krok, který jste učinili ve čtvrtek, že jste vůbec nerozhodovali o snížení úrokových sazeb, nemůže tady ekonomická obec namítnout, že jdete cestou guvernéra, bývalého guvernéra Josefa Tošovského a že se bude opakovat rok 1997, kdy to bude centrální banka, která ještě přišlápne brzdu zpomalení ekonomického růstu v zemi?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
No, dneska argumentovat, že přišlápneme brzdu v okamžiku, kdy jsme stále pod sazbami eurozóny, jestli by bylo hodně přitažené za vlasy, tak to myslím, že někdo argumentovat nebude. Kromě toho připomínám, že my jsme snižovali sazby celkem nedávno, aniž by například evropská centrální banka na sazby po mnoho měsíců sáhla. To, že jsme teď nerozhodli o snížení sazeb bylo z toho důvodu, že jsme neměli pocit, že bychom měli dělat takové opatření na mimořádném vlastně jednání nebo neměli jsme mít měnové jednání, takže bylo by to mimořádné měnové jednání. Budeme mít prognózu za několik týdnů. Uvidíme, pro nás, říkám, ten hlavní problém bude spočívat v řešení možných potíží na mezibankovním trhu, abychom dokázali, že všechny banky mají dostatečný přístup k likviditě a na to si nemyslím, že je ideální opatření snižování repo sazby, takže to je spíš potom komplex nějakých jiných opatření a práce na mezibankovním trhu. Nicméně už i na minulém jednání bankovní rady jsme říkali, že ta předpokládaná trajektorie úrokových sazeb je směrem dolů. Tak z toho, co jsem říkal o předpokládaném vývoji prognózy, tak mám pocit, že tuto trajektorii pouze potvrdí, takže to je v daném okamžiku můj názor, ale vidím pravděpodobnější, že pokud rozhodneme o pohybu úrokových sazeb, tak to bude příště směrem dolů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když se podíváte, pane guvernére, ještě na poslední věc. Vy v mnoha zápisech z jednání bankovní rady jsme se v těch uplynulých měsících mohli dočítat o rychlém zadlužování domácností, byť zadlužení domácností v Česku ještě nedosahuje těch západoevropských rozměrů. Nemáte jako šéf České národní banky, bankovní rady obavy, že může dojít k problémům nesplácení těch úvěrů, protože ta dynamika zadlužování při pohledu na budoucí vývoj české ekonomiky se může jeviti jako jedním teď z aktuálních rizik?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Je to, jak jste říkal, my jsme začali z velmi nízkých úrovní a i z toho důvodu to zadlužení je pořád přiměřené. Pochopitelně pokud ekonomika zpomalí, vybere si to svoji daň, sníží se platební morálka jak firem, tak částečně domácností, ale znovu ve srovnání s tím, co se stalo v Americe, kdy se zhroutil celý systém jako domeček z karet, tak v našem případě by to znamenalo, že menší část hypoték bude možná splácena s většími obtížemi, ale není to nic, co by zásadním způsobem ohrožovalo bankovní sektor. Bude muset vytvořit trochu větší opravné položky, bude mít v příštím roce s největší pravděpodobností trochu menší zisky, ale není to o stabilitě bankovního sektoru.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já vám děkuji, že jste si v neděli ráno ve Washingtonu udělal čas pro Českou televizi a že jste byl hostem Otázek. Díky do Washingtonu a na shledanou.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Děkuji za pozvání. Děkuji. Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Obracím se do Mukařova na prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla a vracím se k tomu, o čem jsme se spolu bavili. To znamená, co by mělo být tím konkrétním krokem? Když jste slyšel od guvernéra centrální banky, že pravděpodobně dojde i vzhledem k finanční krizi k oddálení termínu přijetí eura, víc s chladnou hlavou.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Já si myslím, že to je realita, s tím se nedá nic dělat. Všechna jednání, která jsme vedli s tím, že do konce roku by bylo sděleno datum, které je realistické a za kterým si politická reprezentace stojí, tak celkem logicky ten termín padá, prostě v řádech měsíců, to znamená, někdy v prvé polovině příštího roku se k této diskusi můžeme vrátit a to, v jaké úrovni a s jakým časovým harmonogramem se k ní vrátíme, to podle mě ukáže to, jestli vůbec Evropa bude schopná dostát svým sdělením, svým závazkům a teď nemíním jen při řešení této krize, ale způsobu řešení té krize a tady se zatím skutečně ukazuje, že některé země jsou ochotny na úkor ostatních řešit si své vnitřní problémy, a to bez jakýchkoli skrupulí, a to dost dobře nejde, pokaď chcete skutečně budovat jednotnou Evropskou unii a mít jednu měnu. A to, bohužel, je pro mě ta nejhorší zpráva, která vůbec vlastně v této době přišla. Je to tak velikým překvapením, ale ta razance a ta absolutní nedůvěra, neschopnost a pozdní řešení a způsob řešení je něco, co skutečně hodně zaráží.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Finanční trhy v pátek a už jsem to zmiňoval v rozhovoru se Zdeňkem Tůmou, se kterým jsme se rozloučili, tak ve čtvrtek vyčkávaly, zda centrální banka sníží úrokové sazby, i když měnové otázky nebyly na pořadu dne. Nakonec Česká národní banka k tomuto kroku nesáhla. Tady jsou reakce bankéřů.
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace /9. 10. 2008/
--------------------
Já si myslím, že Česká národní banka se hlavně zamýšlí nad tím, co se děje v České republice a jaká je ekonomická situace, jaká je inflace, a tak dále. Z toho hlediska možná potom podpory likvidity by tento krok mohl být, ale já se domnívám, že pořád ta likvidita je dostatečná jenom není tedy dávána na trh tak, jak by měla být dávána. Ta likvidita je možná více ukládána u České národní banky než je dávána na trh pro obchodování na mezibankovním trhu.
Pavel KAVÁNEK, generální ředitel ČSOB /9. 10. 2008/
--------------------
Česká národní banka má řadu nástrojů, a myslím si, že změna úrokových sazeb je velmi, velmi jemný nástroj. Myslím si, že národní banka je si plně vědoma i symbolické role, jakou má její rozhodnutí. Já tomu rozhodnutí plně rozumím a očekával jsem buď maličký posun, anebo přesně to rozhodnutí, které udělali a uvidíme v příštím kole, jaký bude další vývoj.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud by Jiří Kunert, šéf České bankovní asociace, měl rozvinout svá slova, která pronesl koncem týdne v rozhovoru pro Českou televizi, slyšel jste teď aktuálně guvernéra centrální banky z Washingtonu. Nemělo, neměla by přece jenom být centrální banka, česká centrální banka víc aktivnější, aby nepřibrzdila příliš českou ekonomiku?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Ta, já si myslím, že to, co řekl pan guvernér Tůma o tom, že naše úrokové sazby jsou pořád ještě nižší než eurosazby, tak plně platí, takže já se nedomnívám, že by v tomhle tom kroku, co udělala Česká národní banka, byla nějaká chyba. Samozřejmě, znova opakuji, Česká národní banka musí reagovat na to, co se děje na českém trhu, jakým způsobem se bude vyvíjet česká ekonomika a pokud bude nutno, aby úrokové sazby byly sníženy zejména z toho důvodu, aby se více peněz dostalo do ekonomiky, tak já jsem přesvědčen, že k tomu přistoupí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Potřebuje česká ekonomika, když se na to podíváte dnešním pohledem, dvanáctého desátý, potřebuje?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Takhle, samozřejmě každá ekonomika roste, když se do ekonomiky dostávají peníze, a to musí být zajištěno a já se domnívám, že pořád v tuto chvíli se ještě do ekonomiky dostávají peníze. Může nastat tedy situace, která by reagovala na to, co se děje ve světě, ale já znova opakuji, samozřejmě dojde ze strany bank dojde tedy k určitému opatrnému přístupu, to je naprosto normální, banky musejí reagovat na to, co se děje na tom trhu, ale zase si nemyslím, že v České republice by mělo dojít k nějakému takzvanému credit crunchi, že by mělo dojít k úplnému omezení úvěrování, a tak dále, to prostě ani nemůže nastat a banky musí dále pracovat tak, aby mohly vydělávat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z pohledu státu a státu České republiky, ministerstva financí to, že Česká národní banka zatím nesnižuje sazby, protože, jak řekl guvernér centrální banky, jsou i v rámci evropské sedmadvacítky pod průměrem?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já plně souhlasím, já si myslím, že do jisté míry to bylo i psychologické hledisko, prostě naše situace je jiná, než je v Americe, než je na Islandě, nebo prostě v západní Evropě obecně, čili tím jsme jenom potvrdili, že ta situace vyžaduje i jiné řešení, ne takové kvapné, prostě alibistické, jak to vidíme v některých jiných zemích. Já si myslím, že i ministerstvo financí, které pocítí přes daně, přes pokles ekonomiky, které pocítí prostě ty turbulence ve světě a ten ekonomický pokles, ale u nás, pokud budeme mít tři celé šest, tři celé osm procenta, tak to bude ještě značný růst.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nedělá vám přece jenom obavy to, co řekl Zdeněk Tůma, že centrální banka nakonec tři celé šest je příliš optimistický odhad? Vy jste se v první hodině přihlásil.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ano. Já se k tomu hlásím i v druhé hodině. Ale pochopitelně proto považuji za rozumné, že se k tomu vrátíme a nějakým způsobem s chladnou hlavou vyhodnotíme, jak dopadne letošní rok, letošní rok čekáme, že skončí někde kolem čtyřech celých čtyř desetin procenta, čili to je jedna věc, kterou jsem chtěl říct. Druhou věcí a tady taky ministerstvo financí sehraje pozitivní roli nebo respektive nezkomplikuje problém, víte, že my financujeme jeden bilion v podstatě dluhů. My ho financujeme v zásadě z pětadvaceti procent prostřednictvím emise dluhopisů. My jsme v situaci, kdy ty emise dluhopisů splácíme z nových emisí, čili my jsme velmi, velmi častý účastník na trzích dluhopisů a nám se podařilo, dá se říct, shodou okolností ani ne tak plánovaně ta věc, že jsme koncem května emitovali eurobondy, protože ta nabídka byla tak lukrativní a Česká republika vstoupila na ten dluhopisovej trh, řekněme, jako první po té americké hypoteční krizi, po té první fázi, takže my jsme byli překvapeni prostě tím, jak nás investoři hodnotí a místo jedné miliardy eur jsme emitovali dvě miliardy eur, čili my teďko máme určitý polštář a my nebudeme komplikovat situaci ani na našem trhu prostě z hlediska dluhopisů, čili v tomto vidím určitou stabilitu i pro ministerstvo financí i pro ten trh, že ta situace prostě je dobrá a ukáže vývoj, jak dál prostě a já věřím, že v průběhu jednoho až dvou měsíců se to stabilizuje a že poté prostě bude platit vše, jak v rozumných dimenzích. Prostě pro mě je podstatné, aby se podařilo vládě schválit rozpočet, aby rozpočet prošel parlamentem, protože to dá signál o tom, že naše finanční bankovní a i jiné prostě vazby a vztahy a souvislosti jsou v pořádku. Jakmile se nám toto nepodaří, tak je to špatný signál pro investory, je to špatný signál pro ty subjekty, které by chtěly prostě u nás investovat, které by chtěly u nás působit, je to špatný signál vlastně pro všechny a z pohledu spotřebitelů státního rozpočtu, to znamená, z pohledu resortů a dá se říct i občanů prostě těch prostředků bude méně a ten rozsah, který by státní rozpočet musel korigovat, já osobně odhaduji tak na čtyřicet miliard, protože došlo by k nižšímu čerpání evropských fondů, zcela určitě, protože kofinancování v letošním roce je na jiné úrovni postaveno než v rozpočtu na příští rok, kde je to priorita. Minimálně výrazně bychom snížili výdaje na vědu. My předpokládáme pro příští rok z dnešních čtyřiadvaceti miliard zvýšit výdaje na vědu včetně evropských peněz více než třicet dva miliard. Zcela určitě by nebyly prostředky na krytí výdajů učitelů ve školství, protože prostě toto je nový impuls, který teďko nastal tím rozhodnutím o posílení platů v regionálním školství, protože ministr financí se bude muset chovat striktně v intencích zákona, který říká: mandatorní výdaje je jedna část, ostatní výdaje budou muset být uvolňovány měsíčně, prostě bude to problém z pohledu vůbec financování a mezi ostatní výdaje patří i výdaj dluhové služby, které pro příští rok budou řádově o pět šest miliard vyšší a ty by byly vynaloženy na úkor i jiných ne fakultativních, čili ta situace by byla velmi, velmi, velmi komplikovaná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se obrátím opět do Mukařova za prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Mílem, peníze v ekonomice z pohledu vás jako průmyslu a dopravy, jsou dostatečné, nebo přeci jenom centrální banka, Česká národní banka mohla být aktivnější a mohli jsme mít úrokové sazby ještě níž?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Tak, já na to odpovím pochopitelně když zastupujete podnikatele, nebo i jako občan byste vždycky chtěl mít těch peněz více, ale buďme realisti. Podle mě to, co Česká národní banka udělala, bylo správné a podpořil bych jak pana guvernéra, tak i ty slova pana náměstka Janoty. Tady je potřeba zachovat chladnou hlavu, nebýt papežštější než papež a reagovat. Máme ten prostor, Česká republika má tu výhodu, že si může dovolit ten časový prostor a reagovat ve chvíli, kdy budou v dostatku všechny analýzy a máme na to určitý časový odstup. Podle mě je to jedině dobře. Ukáže se ta celková situace, řekněme, v prvním kvartále, v prvním čtvrtletí příštího roku, kde se prostě podíváme na to, jak ta ekonomika šlape, nešlape, jak se daří dostat především na zahraniční trhy, protože pro podniky to bude znamenat jedno, a to především přeorientovat svůj export na východní trhy Rusko, Čína, a tak dále, jihoasijské republiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Budou toho podle vás podniky schopny, budou tohoto přeorientování schopny?
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Budou, vyhrajou v podstatě dva typy podniků. První, který bude mít inovativní produkty, s kterými se dostane na trhy, anebo najde jiné trhy, to znamená, to Rusko a druhý, který bude umět v čase řídit velice dobře své náklady a podle mě na nás bude a nám nic jiného nezbude, než se přeorientovat, jinak prostě dojde k velkému propouštění, dojde k výraznému snížení nákladů a investic, ale já si myslím, že byla by to škoda, protože ta příležitost tady je. Netvrdím, že to bude jednoduché. Pochopitelně to bude hodně náročné jak pro lidi, tak pro majitele firem, ale ta příležitost tady je, pokad začneme konat rychle a pokad se podaří po dohodě s vládou ta jednání probíhala a probíhají. Nemluví se o nich pochopitelně, jak posílit, řekněme, bilanci a lepší pozici České exportní banky tak, aby v podstatě mohla nahradit to, co se dá očekávat, že bude chybět od mateřských společností nebo, řekněme, od našich bank. Protože těch peněz reálně pro příští rok bude méně. Takže v tento moment si myslím, že jednání probíhají, že ta situace se zvládne, že pochopitelně to, ten pokles tady růstu HDP bude, myslím si, že i ty jednání o růstu mezd budou nesmírně komplikovaná, protože řada firem na to mít nebude. Taková ta odvětví, která byla na hraně, tak mám, nechci šířit skepsi, ale mám výrazné obavy, že v podstatě tady dojde na lámání chleba a že i nemálo podniků bude v situaci, kdy dojde v podstatě jakoby k ukončení. Nicméně jejich provoz ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na to, promiňte, že vstoupím do vaší řeči, protože na to se budou ...
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Nebude to absolutně špatně jako.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na to se chci záhy ptát. Když se podíváme na další rozměr, už o tom tady dnes v Otázkách byla řeč, česká vláda má ve středu jednat o zvýšení garancí na vklady klientů bank. Limit pro pojištěné vklady by se měl zvýšit na padesát tisíc eur, alespoň podle představ vlády. Tento krok podporují i námi oslovení bankéři, podle kterých je český bankovní sektor zdravý.
Pavel KAVÁNEK, generální ředitel ČSOB /9. 10. 2008/
--------------------
Situace je dobrá, země je silná, banky jsou zdravé, tak bych nepovažoval za dobré jít dál.
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace /9. 10. 2008/
--------------------
Česká vláda podniká to, co bylo doporučeno Evropskou komisí, zvyšuje pojištění na padesát tisíc, nebo chce dát návrh na toto zvýšení a myslím si, že to je rozumný krok, i když by nemusela tento krok dělat, protože ekonomická situace k tomu není v České republice. Na druhé straně se musí i tato vláda zamyslet nad tím, co se děje v okolních zemích a zamyslet se nad tím, nebude-li Česká republika pod tlakem odlivu depozit do okolních zemí, které mají plnou garanci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Sociální demokraté chtějí ve sněmovně prosadit, aby i v Česku byli klientům poskytnuty ty stoprocentní garance. O tom tady mluvil Jiří Paroubek, Vlastimil Tlustý chce přijít s pozměňovacím návrhem garance do čtyř milionů korun. Vy jste, pane prezidente, v tom rozhovoru, který jste nám poskytl koncem týdne, naznačoval, že už máte informace o tom, že někteří drobní klienti se přelívají do těch zemí, které zatím ústně mluvily o stoprocentních garancích. Jak velké číslo těch klientů je?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Já bych chtěl říci, že samozřejmě vždycky nastane nějaká reakce na to, co se stane. Čili v těch prvních dnech mohlo dojít k tomu, že ti klienti reagovali tak, jak reagovali, ale já bych chtěl upozornit na jednu věc. Za prvé tedy ten krok zejména německé vlády byl velice špatný. Bohužel tedy celosvětová krize vytváří takzvaný okamžik pravdy a ten okamžik pravdy vždycky se vytváří, když nastane krize, ne v dobách růžových, kdy si všichni klepeme po rameni, jak jsme dobří, jak nám to všechno jde. A myslím si, že tento krok hodně teda posouvá názor na Evropskou unii a na její fungování. Taky už to řekl pan Míl.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což už říkal Jaroslav Míl.
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Ano, přesně tak. Druhá věc je ta, že ostatní země reagovaly a musely reagovat, jim nic jiného nezbývalo, Rakousko, hned potom Slovensko, dneska už i Slovinsko a pro naši zemi to znamená, že samozřejmě by mohli někteří klienti na to reagovat, jak by reagovali, ale to musíme právě sledovat a vyhodnocovat. Já netvrdím, že v současné době je to nějaké veliké a vysoké.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete naznačit, jak velký je to?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Já nemám přesný čísla, ale zatím byla reakce některých klientů právě u těch západních hranic, ale znova opakuji, není to nějak obrovské a veliké. Samozřejmě znova opakuji, kdyby došlo k nějakému většímu nárůstu tohoto, tak by asi pak vláda musela nějakým způsobem reagovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ten kompromisní návrh, když Vlastimil Tlustý, vy jste ho bezesporu slyšel, čtyři miliony, což bylo odškodnění pro ty klienty menších bankovních domů v devadesátých letech, tudíž že by bylo spravedlivé nechat to na těch čtyřech milionech a využít této čtyřmilionové hranice.
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Tak, já myslím, že nemá smysl tady handrkovat se jak na tureckém trhu. Jestliže bylo doporučeno padesát, sto tisíc, tak já myslím, že těch padesát tisíc je rozumných a naprosto stačí. Znova opakuji, stačí to k tomu, co se odehrává v České republice, Česká republika je naprosto v pořádku, čili není nutné zvyšovat na nějaké vysoké hodnoty a na druhé straně říká, ta panika, kdyby nebyly ty zprávy a nebyla ta panika, tak bychom o tom tady vůbec nediskutovali o tom zvyšování na padesát tisíc, ale něco se jakoby udělat musí, pokrývá to většinu vkladů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenom že vstoupím do vaší řeči, protože média si myslím i v České republice se tu situaci snaží velmi střízlivě reflektovat, ale zároveň když slýcháváme i od investičních bankéřů, že jim například od bankovního sektoru chybí jasné sdělení, kdo je infikovaný pacient, vzpomínám si na Ondřeje Jonáše, když to říkal v pátek v rozhovoru pro Českou televizi, a kdo je zdravý pacient. Že má stále ještě pocit, podíváme-li se na fungování dceřinných společností a matek, což je poměrně častý jev u českých nejsilnějších bankovních domů, že stále ještě se veřejnost a ta by měla požívat jistou důvěru nebo ctít důvěru k bankovnímu sektoru, že nemá ty informace. Vy jste přesvědčen z pohledu šéfa bankovní asociace, že veřejnost ty informace má dostatečné?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Já se domnívám, že veřejnost ty informace má. Ono je to na druhou stranu velice složitý profesionální závěr, který by se měl udělat. Ale já bych chtěl zdůraznit jednu věc, že například Česká národní banka vidí do všech bilancí všech bank v této zemi a myslím si, že ta prohlášení, která směřují z České národní banky, jsou zcela jasná a já myslím, že na tomto je příklad toho, že opravdu ty české banky nemají ve svých bilancích nějaká aktiva, která způsobovala problémy možná v bankách v celém světě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z pohledu rozpočtáře vyšší garance než ty, o kterých bude ve středu rozhodovat vláda, ať už Vlastimilem Tlustým navrhované čtyři miliony korun, anebo sociální demokracií neomezené, to znamená, stoprocentní pojištění vkladů do neomezené výše z pohledu státního rozpočtu.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Z pohledu státního rozpočtu to vůbec nic neznamená v dané chvíli, protože ta garance, byla-li by teoreticky a teď teoretizuju, říkám, že v to nevěřím prostě, že platí to, co tady bylo řečeno mými předřečníky, tak v podstatě platí tyto výdaje, tyto úhrady Fond pojištění vkladů, čili nikoliv státní rozpočet přímo. A co by to znamenalo? Znamenalo by to, že by banky zvýšily příspěvky do toho fondu pojištění vkladů, čili bezprostřední dopad na státní rozpočet z toho pohledu není. Možná tím, že banky by měly nižší zisky a méně by odváděly do státního rozpočtu, ale znova říkám, já si osobně myslím, že toto je psychologická záležitost, jestli prostě padesát je dost nebo málo, říkám padesát je dost, myslím padesát tisíc euro a v tomto plně podporuju vládní návrh, který tedy tady je. Vše ostatní jsou spekulace a vy jste zmínil Vlastimila Tlustého, ten je schopen předložit cokoliv a o čemkoliv, takže to bych už vůbec nebral v dané chvíli vážně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Obracím se opět na prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla do Mukařova. Nakolik se splácení úvěrů firmami, protože firmy si v těch uplynulých letech, kdy ekonomika rostla poměrně masivně, tak si braly úvěry, aby mohly zainvestovat a investovaly do svého rozvoje, nakolik by se to mohlo stát zásadním problémem pro český podnikatelský sektor? Nesplácení úvěrů bankám.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Já si myslím, že ne. Podle mě o těch podnicích, které na to nemají nebo nefungují dobře, se ví a banky to řeší, že daleko větším problémem může být spíš nesplácení úvěrů od individuálních klientů. To bych možná viděl jako možná ne v konečných číslech, ale v tom psychologickém dopadu jako zajímavější a já bych se vrátil ještě možná trochu k té diskusi k pojištění. Podle mě skutečně těch padesát tisíc je rozumný, to prohlášení paní kancléřky a koneckonců i chování ostatních zemí, které k tomu přistoupily, je čistě mediálním prohlášením, protože v žádné z těchto zemí to žádný z parlamentů neschválil, neprojednal, to znamená, je to takový příslib, který taky nemusí být vůbec nikdy naplněn ve chvíli, kdy to ten parlament neschválí. Bohužel to vede k tomu, že desítky, možná stovky tisíce lidí jaksi vybírají vklady a vkládají někam jinam někde v zahraničí a tady je zase vidět ten další příklad té sobeckosti, takže my to můžeme nazývat kulantně jako nestandardní chování, nevyvážené chování, ale podle mě je to chování, které ohrožuje v principu samu podstatu EU a samotnou jednotnou myšlenku evropský měny. A vrátím-li se k našim podnikům, podle mě naprostá většina je těch podniků zdravých a pokad nedojde k nějakému skutečně řeknu propuknutí paniky nebo lavinovitému efektu, který by způsobil zhoršení podmínek, tak tímto údolím, řekněme, nebo touto fází útlumu projdeme relativně OK, ale jde o to, aby, ono se to takhle těžko říká, ale aby skutečně ti politici ukázali, že vědí, o čem mluví a začali se trošičku chovat zodpovědněji. Protože pokad jste trošičku sledovali ten vývoj ve Spojených státech v posledních třech letech, tak pro řadu lidí, kteří se v sektoru pohybovali nebo kteří sledovali ať už z úrovně univerzit ten ekonomický vývoj, to nemohlo být překvapením. A ani pro řadu lidí v Evropě nemohlo být ten výsledek nebo to, co se děje dneska, nějakým extra velkým překvapením, protože o těch věcech se mluvilo, o řadě těch věcí se vědělo, akorát se ukázalo jedno jediné, řešilo se to na poslední chvíli, až když ta krize byla tak viditelná, že už ji nešlo odsouvat nebo ututlávat. A to je bohužel to nejhorší, co v podstatě dneska tady vidíme a já jedinou skepsi, kterou bych měl, je, že se z toho nedokážou političtí představitelé ani voliči v podstatě ponaučit a že tahle ta neschopnost, nekompetentnost, které jsme svědky v přímým přenosu, bude v podstatě pokračovat nadále při řešení jiných otázek. To bych viděl jako největší riziko pro rozvoj konkurenceschopnosti EU a koneckonců konkurenceschopnosti našeho hospodářství.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, kterému děkuji do Mukařova, že také věnoval svůj nedělní čas České televizi. Na shledanou.
Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy
--------------------
Děkuji a na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Eduard Janota.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ještě dovolte mi jednu poznámku, už byla tady řečena. Naše banky byly před privatizací vyčištěny, řekl bych, totálně vyčištěny, veškerá špatná aktiva byla převedena do České konsolidační banky, později agentury. Dopadlo to do bilancí státu, stát se pak podílel ve stovkách miliard korun na řešení tohoto problému, čili my jisté zkušenosti z všeobjímajícími garancemi máme. A v dané chvíli dneska můžeme tvrdit, že to byl dobrý krok, ale zcela určitě pokud se vrátím rok dva zpátky, tak většina expertů říkala, že to řešení, které tehdy udělala vláda, bylo přehnané prostě a vytvořilo excelentní podmínky pro budoucí nabyvatele, budoucí investory, kteří privatizovali banky. Čili tehdy možná krok hodnocený ne zcela pozitivně, dneska vidíme jinýma očima, a proto chci říct, že veškeré úvahy o tom, zda je, nebo není riziko prostě před Fond pojištění vkladů, přes garance, říkám znova, důrazně, není a myslím si, že k tomu jsou věcné předpoklady.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A Fond pojištění vkladů ty garance má, i kdyby se ta částka zvýšila nakonec při projednávání v parlamentu, pane prezidente?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
No, tak samozřejmě fond má nějakou částku, která je v současné době ve fondu, je to kolem deseti miliard a potom bude otázka, zda by se měly zvýšit vůbec příspěvky, já se domnívám, že se ani zvyšovat nemusí v současné době. Pokud by došlo k nějakému excesu a já znova opakuji, nepředpokládám, že by mělo dojít k nějakému, tak pak by se to muselo účinným způsobem řešit buďto zvýšením těchto poplatků nebo půjčkou do tohoto fondu a podobně, ale opět jako to, že se zvýší zajištění, ještě neznamená, že by se použilo toto zajištění.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A poslední otázka na vás, vy nemáte obavy, když se, ptal jsem se Zdeňka Tůmy na zadlužování domácností, dynamiku zadlužování domácností a při zpomalení ekonomiky, vyšší nezaměstnanosti, neschopnost splácení, jak velký z pohledu České bankovní asociace to bude v následujících měsících problém?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Samozřejmě česká ekonomika ještě neprošla cyklickým vývojem, čili to bude prakticky takový první cyklický vývoj, že se sníží růst a může dojít tedy k tomu, že to bude mít dopad do reálné ekonomiky, některé podniky nebudou moct produkovat tak, jak by měly produkovat, budou možná propouštět lidi a tito nebudou schopni splácet půjčky, které měli a já se zase domnívám, že to nebude v nějakém velkém rozsahu. To je první věc. Druhá věc ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pak máte jako banky procento rizikových klientů v té souvislosti vy, jaké to je rizikové procento klientů, kterých se to může dotknout splácení těch domácích?
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Tak, samozřejmě, žádná banka na světě nemá, že by neměli rizikové klienty. To je první věc. Druhá věc je ta, že u nás přece jenom ten vývoj je nový, čili ani tolik těch rizikových klientů ještě nemůže být. Čili to bude procento jen zanedbatelné. Tam by se mohlo to procento zvýšit, ale pořád opakuji, ono by se zvýšilo a nebylo by to zase taková tragédie pro ty banky a potom banky si vytvářejí rezervy, protože počítají s tím, že může nastat i takovýto problém, který by mohl snížit splácení některých klientů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji prezidentovi bankovní asociace Jiřímu Kunertovi, že opět po měsíci věnoval svůj čas Otázkám. Děkuji za to.
Jiří KUNERT, prezident České bankovní asociace
--------------------
Děkuji.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A děkuji i Eduardu Janotovi, náměstkovi ministra financí. Díky. Vám divákům děkuji, že jste se dívali, viděli jste exkluzivní a velmi podrobný rozbor finanční krize. Další Otázky odvysíláme opět příští neděli a těším se na shledanou.