(ČT 1 16.10.2008, rubrika: 05:59 Studio 6)
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Summit v Bruselu se shodl na pomoci finančnímu trhu, která má překročit dva biliony eur. Otázkou ale pořád zůstává konkrétní výše záruk za vklady v bankách. Někteří členové chtějí zvýšení ze současných padesáti tisíc eur na dvojnásobek. Českému premiérovi ani ministru financí se to ale nelíbí. Mají vůbec šanci prosadit svou? Tak to už je první otázka na naši zpravodajku v Bruselu Evu Hrnčířovou. Evo, mám šanci?
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Hezké ráno. To se ukáže dnes, premiér Mirek Topolánek včera večer na tiskové konferenci řekl nebo spíš vyjádřil naději, že ta šance tady rozhodně je a ministr financí Miroslav Kalousek ho pak ale doplnil s tím, že ten náš postoj je otevřený, protože o závěrech z dvoudenního summitu tady v Bruselu se bude ještě dnes diskutovat a samozřejmě tam půjde o každý odstavec, o každé slovo. Jde především o to, že Česko požaduje, aby byla zajištěna férová hospodářská soutěž a stejná pravidla pro všechny, což souvisí především s garancemi vkladů. Jde o to, že v uplynulých týdnech některé státy přistoupily v důsledku finanční krize k zárukám, které byly neomezené, které garantovaly všechny vklady v jakékoli výši, což se Česku příliš nelíbí. Podle toho českého postoje by se vlastně té, té férové soutěže dalo dosáhnout třemi způsoby, a to buď tak, že ty garance by měly stanoveny určitý strop, nad který by žádný členský stát nesměl jít nebo druhý způsob je určitá flexibilita, která by ale byla daná v nějakém rozmezí, to znamená, od, od částky, teď si vymyslím, od padesáti do sto tisíc eur a třetí možnost je, že by byly povoleny neomezené garance, ale byly by časově omezené, to znamená, že by se třeba nevztahovaly na peníze, které ještě do banky nikdo neuložil, že by zkrátka platily jen do určité doby.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Evo, a je Česká republika jediná, kdo má podobný názor, anebo má podporu i nějakých jiných zemí?
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
V uplynulých dnech měly podobný názor jako Česká republika také Finsko, Lotyšsko a Švédsko, těžko ale říct, kam se vlastně jejich postoje po tom včerejším jednání posunuly. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy včera po jednání řekl, že nebyl problém v tom, aby se sedmadvacítka vlastně dohodla na tom, co už bylo o víkendu předjednáno v Paříži v rámci summitu eurozóny, že vlastně, že vlastně všichni ostatní to přivítali, ačkoliv premiér Topolánek k tomu řekl, že z hlediska České republiky to byl spíš nucený krok. Jak jsem ale říkala, dnes se bude pokračovat a bude se určitě mluvit právě ještě o těch garancích, jak mi včera řekl ministr financí Miroslav Kalousek, včerejší jednání o garancích trvalo pouze deset minut, ale ďábel je někdy v detailech a dnes se ukáže, jestli, jestli ten detail garancí bude vyřešený tak, jak by si Česká republika přála.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Se mnou ve studiu je tady viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Dobrý den.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
... pane viceguvernére, dobrý den, jaký je váš názor na ty garance? Souhlasíte s postojem české vlády, že by ty garance neměly být neomezené?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Já si dovolím dvě poznámky k tomu summitu obecně. Zaprvé skutečně počkejme na finální znění těch závěrů, které, které budou zveřejněny. Má pravdu vaše reportérka, že závisí, že záleží na každém slově, každé slovo může posunout ty závěry na sever nebo na jih, čili já se zdráhám teď hodnotit ty závěry obecně, pokud se týká té otázky garance za vklady, která jako nejvíc zajímá asi, asi diváky, tak k tomu jednu obecnou poznámku. Ukázalo se, že ty nekoordinované postupy jednotlivých členských zemí byly velmi nešťastné, velmi nešťastné. Já myslím, že to správně Česká republika, česká vláda kritizovala. Ukázalo se to nešťastné zejména proto, že tyhle neomezené garance udělované individuálně jednotlivými vládami neuklidnily ty, kteří byli nervózní, to jest velcí hráči na trhu, a naopak znervóznili ty, kteří ještě nervózní nebyli, to jest ti, ti drobní střadatelé a zafungovalo to přesně, jako by zafungovala výzva, když sedíte na palubě lodi a přišel by za váma kapitán a říká: "Všechno je v pořádku, žádný problém není, ale pro jistotu si nasaďte záchrannou vestu a sedněte si do záchranného člunu," přesně tak zafungovaly ty garance. Nezpůsobily nic dobrého a teď, jestli já správně čtu tu situaci a sleduji tu situaci v Bruselu poměrně intenzivně, tak se hledá cesta, jak z téhle šlamastyky nějak elegantně se dostat ven a v tom já naprosto souhlasím s postojem české vlády, že nějaké rozumné řešení by bylo fajn. Ta výše konkrétní, ta konkrétní výše padesát nebo sto tisíc není ta podstatná věc. Ta podstatná věc je nějaký jednotný postoj, protože ta nejednotnost způsobila spíš, spíš problémy než cokoli dobrého. A ještě poslední poznámka. Myslím, že pan ministr Kalousek měl výbornou myšlenku, která se napoprvé na jednání Ecofinu nepodařila prosadit, možná se podaří prosadit teď, že pokud budou nějaké garance udělovány, tak budou udělovány zpětně, to jest, pokud dneska máme 16. 10., tak že se řekne, ty garance platí na všechny garance v bankách do 15. 10. v dané zemi a nikoliv na všechny vklady, které přijdou šestnáctého, sedmnáctého, osmnáctého, tak aby se bránilo tady těmhle, těmhle psychologickým výhodám jednotlivých, jednotlivých bankovních systémů. Nepodařilo se to zatím prosadit, pokud by se to prosadilo, a je to, myslím, úvodní český návrh, tak by to bylo velmi dobře.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak tady se zdá, že se shodují centrální bankéři s politiky. Evo, zatím není finanční pomoc a garance jediným tématem, na kterém ještě není úplná shoda. Nejvíc se neshodují zástupci vlád na energeticko-klimatickém balíčku, a to proto, že Polsko a Itálie ho odmítá v tomhle roce přijmout. Proč konkrétně?
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Polsko už vlastně před summitem nebo vlastně těsně při příjezdu na summitu dalo najevo, že pokud by ho někdo nutil, aby, aby dohodu o klimatickém balíčku muselo uzavřít do konce roku, tak ho bude vetovat, protože se domnívá, že by ohrozila jeho průmysl, který je hodně závislý na černém uhlí, a to je postoj, který už Polsko dává najevo delší dobu. Pak je tady postoj Itálie, která dala najevo, že kvůli finanční krizi si myslí, že jednání o celém tom energeticko-klimatickém balíčku by měla být odsunuta na později a ačkoliv Itálie to řekla takto, takto zřetelně, tak nepřímo se k tomu připojují i další země, které dávají najevo, že vzhledem k té neradostné ekonomické situaci, která panuje v Evropě, je potřeba s těmito jednáními počkat a je možná potřeba cíle, které, které si Evropská unie vytyčila vloni na jaře, znovu zvážit a třeba přehodnotit. Evropská unie se vloni na jaře zavázala, že do roku 2020 chce snížit objem emisí skleníkových plynů o dvacet procent a naopak zvýšit podíl obnovitelných zdrojů taky o dvacet procent a o těchto cílech se v rámci toho energeticko-klimatického balíčku vlastně už řadu měsíců na různých úrovních diskutuje.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Evo, ještě tě poprosím o jednu informaci, a to už prosím velmi stručně. Ministr financí Miroslav Kalousek včera na summitu také řekl, že nepočítá s tím, že by právě kvůli krizi letos vláda stanovila termín pro přijetí eura v České republice, ale že by k tomu mohlo dojít snad příští rok. Máš k tomu ještě nějaké další informace třeba i od premiéra?
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Ano, ministr financí Kalousek řekl přesně toto, že to nebude letos, že to možná bude příští rok a premiér Mirek Topolánek na tuto otázku vlastně poznamenal, že jde o to, jestli v tu dobu bude ještě u, v úřadu tato vláda, tedy jestli bude mít možnost vlastně příští rok ten datum zavedení eura stanovit.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Evo, děkujeme za aktuální informace přímo ze summitu Evropské unie. Hezký den do Bruselu. Pane viceguvernére, co vy říkáte na to, že tedy euro si určitě nenaplánujeme už tento rok na konkrétní datum? Je reálný příští rok?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Já chci říct, že opravdu otázka zavedení eura, a já to říkám opakovaně, není otázkou života a smrti pro tuto ekonomiku. V aktuální situaci to platí o to víc. Já rozumím tomu postoji, který zastává ministr financí i premiér, a to z jednoho prostého důvodu. Podívejte, teď lítají vzduchem stovky miliard, biliony eur, obrovské částky, které jsou těžko představitelné i pro odborníka, natož pro, pro laika a je úplně zjevné, že pokud se implementují takto obrovské záchranné balíky, tak na rozdíl od centrální banky vlády nemají jinou možnost než, než financovat takovéto záchranné balíky buď skrze daně, anebo skrze zadlužování a je úplně zjevné, že existuje jakýsi tlak mezi těmi zeměmi, které takovéto záchranné balíčky potřebují nejvíc, na to v dané situaci malinko tlačit na změkčení těch pravidel fiskální obezřetnosti, která, která v Evropské unii se zatím stále platí. Česká republika po čtyřech letech, mezi lety 2004 - 2008, po čtyřech letech, kdy byla na trestné lavici za fiskální hospodaření, se dostala do situace relativně zdravých veřejných rozpočtů, doufejme, že udržitelně a je prostě rozumná obava, jestli stanovovat termín teď neznamená stanovovat termín na období, kdy zrovna budou muset ekonomiky, které ty záchranné balíčky potřebují nejvíc, jaksi nejvíc potřebovat, fiskálních, dluhy, jestli nebudou zrovna fiskální dluhy dělat ...
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
A může celkově ohrozit ...
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
... a jestli to zrovna, jestli zrovna nebudeme cílit do období, kdy, kdy fiskální nebo měnová stabilita té zóny, do které míříme, nebude ohrožena, čili já tomu naprosto rozumím.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Naznačujete tím, že by eurozóna mohla být ohrožena, že by euro jako takové mohlo být ohroženo?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Nevíme to zatím, tak euro, technicky samozřejmě ne, jako jakoukoli měnovou zónu můžete udržet, otázka je vždycky, za jakých nákladů pro reálnou ekonomiku, za jakých nákladů pro, pro veřejné rozpočty, za jakých nákladů úrokových a jiných, ale říkám, že rozumím tomu, že v okamžiku, kdy se objevují snahy možná změkčovat ta stávající pravidla, která my v tuhle chvíli dodržujeme a doufejme, že budeme dodržovat, tak je rozumné bavit se o tom, jestli, jestli stanovovat nějaký termín pro vstup do té zóny, která možná ta pravidla změkčí a změkčí je více, než by nám bylo milé, a to právě v okamžiku, kdy bychom my případně měli vstupovat, čili rozumím tomu naprosto.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
--------------------
Pan viceguvernére, děkuju za rozhovor.