(ČT 2, ČT 24 14.10.2008, rubrika: 22:30 Události, komentáře)
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Některé burzy posilují, jiné se alespoň uklidňují. Na první pohled to může vypadat, že velká finanční krize se blíží ke svému závěru. V učebnicích dějepisu bude určitě u roku 2008 zapsána jako jedna z nejdůležitějších událostí, už proto, že objem prostředků, které na její zažehnání uvolnily vlády mnoha zemí, je nebývalý. A ani dnešek v tomto ohledu nebyl výjimkou. Začínají Události, komentáře.
A informace o tom dnešním vývoji na světových trzích začneme doma. Vláda totiž rozhodla, že by se přece jen záruky za vklady v bankách měly zvýšit. Budou stoprocentní a budou se týkat částek až do padesáti tisíc eur, tedy zhruba do jednoho milionu korun. Vládní návrh ale ještě musejí schválit poslanci.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Pojištění na sto procent a do dvojnásobku dnešního limitu. Taková změna zákona má uklidnit české střadatele.
Mirek TOPOLÁNEK, premiér /ODS/
--------------------
My jsme udělali tento krok hlavně proto, že úroveň pojištění vkladů u nás byla nižší než v jiných zemích a v tomto smyslu ten krok by měl přispět, řekl bych, k absolutní důvěře střadatelů v náš bankovní systém.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Pojištění dnes kryje asi sedmdesát pět procent bankovních vkladů. Schválení novely zvýší toto číslo na devadesát sedm.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /KDU-ČSL/
--------------------
Jsme po Irsku skutečně druhou zemí, která schvaluje legislativní změnu. Všechny ostatní země se dopustily zatím politických prohlášení a v případných legislativních krocích jsou za námi.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Zvýšení garancí ještě musí schválit poslanci a senátoři. Mohli by to stihnout ale už do začátku listopadu. Rychlost ale bude záviset na podpoře opozice. Sociální demokracie už dřív oznámila, že chce pojištění neomezené a svůj návrh chce prosadit i poslanec Vlastimil Tlustý.
Václav KLAUS, prezident České republiky
--------------------
Není přípustné, aby se politici předháněli v tom, jaká líbivější a populističtější opatření udělají, protože tím jenom budou tu krizi a paniku rozdmýchávat více a více.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Na trzích ale jakoby se panika uklidnila. Japonský Nikkei si polepšil nejvíc za šedesát let své existence, a to víc než o čtrnáct procent.
Kent WEI, investor
--------------------
Ekonomika je na tom ale celkově pořád špatně, takže si myslím, že dlouhodobě budou trhy dál klesat, i když občas uvidíme růst.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Už druhý den posilovala i pražská burza. Tentokrát si dokonce připsala největší denní nárůst od roku 1993.
Martin ŠTĚPÁN, analytik, Česká spořitelna
--------------------
Největší nárůst zaznamenaly akcie společnosti Orco, které posílily o víc jak třicet procent, když vlastně korigovaly předchozí propady.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
A dařilo i západní Evropě. Trhy reagují na pozitivní zprávy vlád. Ty oznámily, že finanční trhy podpoří celkem dvěma biliony eur.
Kai CARSTENSEN, institut IFO
--------------------
Pokud ale vládní záruky skutečně nezačnou fungovat, krize se může přeměnit v dlouhotrvající recesi.
Michala HERGETOVÁ, redaktorka
Veronika KUBÍČKOVÁ, redaktorka
redaktorka
--------------------
Nic z toho by ale nebylo možné bez dobrý zpráv z Wall Steetu. Bílý dům navíc přislíbil další injekci pro nejpostiženější banky. Michala Hergetová a Veronika Kubíčková, Česká televize.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A ve Washingtonu je náš zpravodaj Michal Kubal. Michale, dobrý den.
Michal KUBAL, redaktor
--------------------
Dobrý den.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jak jsme slyšeli, v USA byla oznámena další finanční injekce. Co je její podstatou. Co vlastně dnes prezident Bush ohlásil?
Michal KUBAL, redaktor
--------------------
Kdybych to měl říct ve dvou slovech, tak tou podstatou této injekce je částečné znárodnění. V podstatě o nic jiného nejde. Stát vstoupí do bank, vykoupí část jejich akcií nebo respektive navýší majetkový podíl, čímž získá část podílu v těchto bankách, samozřejmě získá určité rozhodovací pravomoce. Na tuto operaci půjde asi dvě stě padesát miliard dolarů, tedy zhruba víc než třetina té celkové částky sedm set miliard dolarů, kterou odsouhlasil Kongres vládě jako částku, kterou znovu nastartovat americkou ekonomiku. Tato částka, která půjde do bank, dvě stě padesát miliard dolarů, by měla splnit v podstatě dvě hlavní úlohy, a to sice obnovit důvěru investorů v bankovní systém, v americký bankovní systém a taky vrhnout na trh tolik potřebnou hotovost, která v posledních týdnech chybí, chybí natolik, že v poslední době se začal zadrhávat ten kreditní systém a v podstatě banky nepůjčují a začíná být velký problém tady dostat dokonce půjčku třeba na auto nebo hypotéku na dům.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Takže, tedy dnes prezident Bush oznámil zvýšenou podporu pro devět největších finančních institucí ve Spojených státech. Řekni, jaké jsou reakce na ta jeho slova? Projevilo se to nějak?
Michal KUBAL, redaktor
--------------------
Tak jsou rozpačité. Pokud bych měl mluvit v řeči čísel, tak Dow Jonesův index oslabil, neposílil po tom včerejším obrovském skoku nahoru, tak dneska se pohyboval zhruba procento pod otevírací úrovní. Pokud bych měl mluvit o reakcích politiků a dalších lidí, jsou velmi rozpačité, někteří říkají, že nebyla řeč o tom, že by stát přímo vstupoval do bank a další upozorňují na to, že v podstatě není jasné, že tato injekce splní ty své dvě úlohy. Na jednu stranu zatím žádná státní pomoc nenastartovala znovu důvěru investorů a taky není nijak garantováno, smluvně myslím, že banky ty peníze, které dostanou od státu, skutečně vrhnou na ten kreditní trh, že se nebudou chovat tak, jak jim velí většinou pravidla v čase krize, to znamená, že se budou snažit držet co největší hotovost na svých vlastních účtech.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Některé větší finanční domy ale musel prý k účasti v programu nutit ministr financí Henry Paulson. Proč se tedy některé banky zdráhaly účast v programu přijmout?
Michal KUBAL, redaktor
--------------------
Je to tak. Všichni měli povinnou účast, všichni představitelé těch devíti největších bankovních domů měli povinnou účast tady na ministerstvu financí, které ... jeden vchod vedle Bílého domu, který vidíte za mnou. Museli se zúčastnit a v podstatě byli donuceni, aby tu smlouvu podepsali. Ministr financí apeloval na jejich vlastenecké city. Řada z nich skutečně poté, co odcházela z toho jednání, tak říkala, že tu pomoc přijala jenom proto, aby pomohli americké ekonomice, nikoliv své vlastní firmě, ale celkové americké ekonomice, aby znovu nastartovali tu důvěru. Jak už jsem říkal, stát získal určité rozhodovací pravomoci a stát samozřejmě získal podíl a s tím spojené i dividendy, což znamená, že se snižují dividendy pro stávající akcionáře, snižuje se jejich podíl a snižují se určité, určitá akceschopnost těchto bank. Takže, samozřejmě všichni si velmi rozmyslí, jestli do toho půjdou. Někteří z těch velkých, některé z těch velkých bank daly najevo, že v podstatě tuto pomoc ani nepotřebují a přitom ministerstvo financí ta největší, ten největší problém ještě čeká. Na ozdravení nebo respektive na vstup do těch největších bank šla jenom polovina těch, té částky, sto dvacet pět miliard. Dalších sto dvacet pět miliard dolarů je určeno na pomoc zhruba osmi a půl tisícům malých bank po celých Spojených státech a jejich asociace dává najevo, že zhruba pětadevadesát procent z nich má peníze naprosto v pořádku, má své financování naprosto v pořádku a že bude velký problém jejich majitele přesvědčit, aby tu státní pomoc přijali. Takže, to nejhorší určitě ještě ministerstvo financí čeká.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Tolik Michal Kubal, Česká televize, Washington. Díky, Michale. Symbolem finanční krize roku 2008 se bezpochyby stane Island. Zatímco americký finanční trh se, jak jsme slyšeli, tváří relativně optimisticky, burza na Islandu má za sebou opravdu divoký den. A jméno země, která má Islandu pomoci z nejhoršího, mnohé překvapilo, protože je to Rusko.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Je to byznys jako každý jiný. Podle Islandu je pomoc od Ruska v naprostém pořádku a výtky ze strany Západu o podivnosti takového obchodu neuznává.
Pétur BLÖNDAL, šéf parlamentního výboru pro ekonomiku a daně
--------------------
Rusové nám chtějí půjčit peníze, my za to zaplatíme úroky. Na tom není nic divného. Rusové věří islandské ekonomice. Chápou, že až na banky je v dobré kondici.
Ármann JAKOBSSON, fakulta humanitních studií University of Iceland
--------------------
Jsme prostě pragmatičtí. Na rozdíl od Česka nevnímáme Rusko jako hrozbu. Nemyslím, že bychom jim výměnou za půjčku museli dělat nějaké ústupky.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ruská půjčka ale ještě zdaleka není jistá, a proto Island požádal o pomoc taky Mezinárodní měnový fond. Ostrovní stát v Severním Atlantiku je závislý na dovozech a teď nemá dost peněz na to, aby je zaplatil. Navíc islandská koruna stále prudce oslabuje. Vláda proto minulý týden udělala nečekaný krok. Svojí měnu k euru zafixovala, po jediném dni to ale stejně vzdala. Nervozita na Islandu byla tak velká, že se burza v Reykjavíku na několik dní uzavřela. Dnes bylo obchodování konečně obnoveno, banky na ni ale stále nemají přístup. Bylo by to totiž moc riskantní. Island doplatil na přehnanou bankovní expanzi. Po roce 2000 se finanční domy privatizovaly a tradiční rybolov ustoupil do pozadí. Jenže předlužené banky se ocitly před bankrotem a vláda je musela opět zestátnit.
Albert SVEINSSON, bývalý bankéř
--------------------
Banky to se svou rozpínavostí přehnaly, to je pravda. Vzaly toho na sebe mnohem víc, než by velikosti naší ekonomiky odpovídalo.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Islanďané se budou muset uskromnit. Nebývalý blahobyt po letech končí. Sami seveřané přiznávají, že si dlouho žili nad poměry a lehkomyslně se přitom zadlužili. Teď je tomu definitivně konec. Jana Erbáková, Česká televize, Reykjavík.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
No a zpravodajka České televize na Islandu Jana Erbáková teď ještě živě v Událostech, komentářích. Jano, dobrý večer.
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Hezký večer.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jak jsme slyšeli, na Islandu se začalo znovu obchodovat na burze. Ta se ovšem hned propadla o těch neuvěřitelných více než pětasedmdesát procent. Jak se ale vyvíjela dál?
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Burza si asi na začátku musela dost vyčítat, že to obchodování dneska pustila, protože ten propad byl opravdu neuvěřitelný, historický. Pak se ale během dne vzpamatovala a ten propad více méně napravila, skončila jenom s šestiprocentní ztrátou, takže víceméně to dohnala.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Znamená to, že se přece jen trochu uklidnila, že nad Islandem už nevisí hrozba takzvaného, není to v Evropě úplně obvyklý termín, státního bankrotu?
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Řekla bych, že ta hrozba nad Islandem stále visí, i když, jak říkáte, je to dost neuvěřitelné, protože Island je jedna z nejbohatších ekonomik na světě. Co do HDP na hlavu čtyřicet tisíc dolarů je, jenom málo zaostává za Spojenými státy americkými. Takže, je skutečně neuvěřitelné, že takto bohatý stát by mohl zbankrotovat. Nicméně je to fakt. Vládě chybí finance, vládě chybí devizové prostředky na to, aby platila importy. Jak už zaznělo v reportáži, Island dováží prakticky všechno, od potravin, přes nábytek až po auta a nemá peníze na to, aby to financoval. Takže, se obrací na Mezinárodní měnový fond a ten by mu měl poskytnout injekci. Islanďané v sobě zlomili jistou hrdost, když se na měnový fond obrátili, protože on si klade příliš přísné podmínky a ty státy, které si od něj půjčují peníze, musí splnit přísná, přísná kritéria, podřídit hospodářskou politiku tomu, co Mezinárodní měnový fond předepisuje. Takže, teď jsou inspektoři měnového fondu na Islandu a předepisují Islandu, co má dělat. Ta jednání o půjčce budou trvat zřejmě několik dní.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ovšem vedle Mezinárodního měnového má, jak jsme slyšeli v reportáži, Islandu půjčit Rusko. Z našeho středoevropského pohledu přece jenom ne úplně obvyklý věřitel. Jano, proč má právě Rusko Islandu pomoci? A jak to na Ostrově vnímají?
Jana ERBÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Rusko je opravdu zvláštní partner z evropského pohledu. Jenže Rusové to vidí jinak. Pro ně to má mocenský význam, protože Island je členským státem NATO. Navíc tam několik desítek let byla americká vojenská základna, takže to má strategický význam. A třetí důvod, asi nejdůležitější, na Islandu se budou brzo dražit licence na těžbu ropy a zemního plynu. Takže, pro Rusko to má obrovský význam. A co se týče samotných Islanďanů, ti to vidí tak - nic jiného nám nezbývá, protože my jsme se obrátili už se žádostí na Evropskou unii, my jsme se obrátili se žádostí na Ameriku. Žádný z těch států nám nepomohl. Takže, Islanďané říkají, že jim vlastně nic jiného nezbývá a na Rusko se musí obrátit. Jak už zaznělo v reportáži, Island říká, že je to byznys jako každý jiný, je to půjčka, která bude úročena podle tržních úrokových sazeb, bude úročená podle běžných tržních podmínek. Ten úvěr by se měl splácet čtyři roky. Takže, oni říkají, je to normální byznys.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Tolik z Islandu Jana Erbáková. Díky, Jano. No a hostem ve studiu je teď investiční bankéř Ondřej Jonáš. Dobrý večer.
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Dobrý den.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A ve spojení jsme také s viceguvernérem centrální banky Miroslavem Singerem. I vás zdravím, pane viceguvernére.
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Dobrý večer.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Nejprve, pánové, prosím, komentáře k tomu, co jsme slyšeli ze Spojených států, respektive z Islandu. Začněme tím dnešním prohlášením pana prezidenta Bushe. Pane Jonáši, je to podle vás definitivní obrat v krizi na americkém kontinentu?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Já myslím, že to bylo velice významné, to setkání ministrů G7 přes, během minulého víkendu, během zasedání Mezinárodního měnového fondu. Myslím, že posunulo diskusi o tom, jak tuto krizi řešit velice významně. A jsem přesvědčen, že konečně vidíme světlo na konci tunelu, co se týče situace ve Spojených státech. Ten program má řadu velice pozitivních aspektů a věřím tomu, že se podaří tu obtížnou situaci tímto zvrátit.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jen tak mimochodem ale dnes přišla zpráva, která také nezní příliš optimisticky, protože federální rozpočet Spojených států skončil podle ní ve fiskálním roce 2008 s rekordním deficitem čtyři sta pětapadesát miliard dolarů.
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
To samozřejmě je pravda, ale bohužel musíme přiznat, že se to nevymyká posledním letům. Takže, to není čerstvá, nová zpráva, která by narušila nějak významně trh.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Zeptám se teď pana viceguvernéra Singera, jak hodnotíte situaci na Islandu, o které jsme také mluvili? A ten hodně diskutovaný fakt, že si Islanďané mají půjčit v Rusku?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak já se teda přiznám, že tak, jak se snažím sledovat to, co se děje ve světě, tak islandskou, islandskou situaci, která odráží situaci ekonomiky s třemi sty tisíci obyvatel, sleduji o poznání méně než jako ekonomiku Evropské unie nebo situaci ve Spojených státech, což jsou řádově tisíckrát větší ekonomiky. Nicméně Island prostě doplatil na to, že byl finančně, že finanční rozměr islandských bank prostě dramaticky přesáhl ten rozměr té ekonomiky. Svým způsobem si lze klást otázku, proč se tomu tak stalo. Nicméně v tuto chvíli je Island skutečně na tom finančně nevábně a hledá tu pomoc, kde může. To je tak vše, co se k tomu dá říct.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Pojďme, pánové, teď na domácí scénu. Vláda dnes rozhodla o tom, že by se měly zvyšovat garance za vklady. Podle té novely, pokud projde, by klienti měli mít pojištěno sto procent vkladů do limitu padesát tisíc eur. Pane Jonáši, je to rozumný krok podle vás?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Já myslím, že vláda byla donucena tou garancí Německa, teda německou garancí vlastně všech vkladů učinit nějaký krok.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Čili, je to něco jako dominový efekt, řekněme?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
No, spíš je to konkurenční prostředí, které je k tomu donutilo a myslím, že je třeba si klást otázku, zda to zamezí odlivu vkladů a jestli to bude dostatečné. A zatím, co jsem slyšel, tak jsou náznaky, že by to dostatečné mohlo být.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ale, pane Jonáši, neříká takovým krokem vláda jakoby pod čarou, že i v Česku existuje obava, že by nás krize mohla zasáhnout, a proto je potřeba něco udělat?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
No, samozřejmě, že existuje. Tohle je především krize důvěry a je třeba se tomu postavit vstříc a nikoliv tvrdit, že Česko je tím nedotčeno. Česko je v privilegované situaci, to bezpochyby všichni správně opakují, ale je třeba také činit.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, vláda také jedním dechem odmítá další zvýšení těch garancí, a to někdy i velmi tvrdými slovy svých představitelů. Řekněte, je ještě prostor pro zvyšování těch garancí, tedy proto, aby se pojištění vztahovalo třeba i na vyšší částky než dosud?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Já teď nerozumím, prostor na zvyšování pozitivních částek končí v nekonečnu. Prostor je vždycky, otázka je, jestli je to rozumné. Já si myslím, že tím, že tyto garance pokryjí více než devadesát procent vkladů, tím, že budou pokrývat sto procent jejich výšky, se ty české finanční ústavy dostanou do situace, ve které když se zohlední likvidita, kterou disponují a fakt, že většina vkladů je garantovaná do sta procent, tak ta možnost, že by byly ohroženy, je skutečně minimalizována, protože za takovéto situace prostě je ta míra bezpečí, kterou mají, mimořádně vysoká.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane Jonáši, zítra se odehraje summit Evropské unie. Už teď zaznívají hlasy konkrétně od šéfa komise pana Barrosa, že by státy měly být jednotné. Z Česka zaznívají trošku jiné hlasy. Myslíte, že na nás, tedy na českou reprezentaci budou tlačit, aby se ty garance, aby se ty garance zvýšily, nebo abychom činili ještě nějaké další jiné kroky?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
No, já myslím, že ten americký plán obsahuje velice zajímavou formuli, a to sice pojistit stoprocentně transakční účty velice úzce definované pro platební styk, a nikoliv plošně pojišťovat veškeré vklady, vklady střadatelů. Co se týká Evropské unie, tak myslím, že ...
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Řekněte, jaký to má dopad? Zkuste to vysvětlit.
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
No, má to dopad ten, aby, když vám někdo má platit, tak jste si byl jistý, že tu platbu dostanete. To znamená, platební systém není ohrožen, je jistý, ale ten rizikový kapitál, který dáváte do investic, touto garancí by teoreticky chráněn neměl být. Ale je třeba říci, že evropské, evropské země mají každý svůj bankovní systém a bankovní systém Francie je velice odlišný od bankovního systému Německa nebo Anglie. Takže, ta jednota, po které se v Evropské unii volá, je velice obtížně představitelná vzhledem k rozlišnostem těchto zemí.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pánové, v závěru, pane viceguvernére, připojil byste se k těm optimistickým hlasům, které říkají, že ta finanční krize už pomalu, ale jistě definitivně odeznívá?
Miroslav SINGER, viceguvernér, Česká národní banka
--------------------
Tak já myslím, že uvidíme. Ještě, ještě je hodně nervozity na tom trhu, ale to množství kapitálu, které přiteče do, zdá se, do většiny finančních systémů, které byly zasaženy, je skutečně masivní. Dá se očekávat, že k té stabilizaci dojde, ale nemyslím si, že, že z hlediska trhu prostě pozítří nastane, nastane jako všeobecné, všeobecné nadšení. To, ty krize vždycky trvají a takové ošahání těmi trhy, jejich řešení, že je reálné, že bude pomoženo, že to stačí, prostě vždycky trvá v řádu měsíců. My jsme koneckonců jednu takovou krizi zažili v druhé polovině devadesátých let. Některé evropské státy je zažily taky v devadesátých letech. Obecně, obecně ty trhy jsou napnuté prostě po, po delší dobu. Ale, ale ten krok, ke kterému dneska došlo, je už velmi masivní, já musím říct taky velmi dramatický, v mnoha směrech velmi neobvyklý, ale rozhodně tu elementární stabilizaci už tlačí dopředu.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Poslední otázka tady ve studiu. Je možné si vzít nějaké ponaučení z té krize? A nevezmou si banky falešné ponaučení ve smyslu, když bude nějaká další krize, tak víme, že máme bohatého strýčka v podobě státu, který to všechno nějak vyřeší?
Ondřej JONÁŠ, investiční bankéř
--------------------
Já bych neřekl, že by tohle to teďko hrozilo. Určitě bankovnictví se mění velice výrazně, přístup k riziku se bude měnit a myslím, že ziskovost tohoto sektoru do budoucna bude menší a význam finančního sektoru ve všech ekonomikách pravděpodobně nebude mít těch rozměrů, jako mělo v Islandu, ale též v Británii, ve Spojených státech, a to myslím, že je dlouhodobě celkem žádoucí trend.
Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pánové, vám oběma díky, že jste se zúčastnili Událostí, komentářů.