Výhody a nevýhody zpevňování české měny

Rozhovor s O. Dědkem, viceguvernérem ČNB

(ČRo 1 - Radiožurnál - 17:09 Radiofórum, 22.11.2001)

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Řeč bude o české koruně, která zpevňuje vůči dolaru i vůči euru. Pro někoho je to dobrá zpráva. Pro někoho špatná. Co způsobuje pohyb kurzu a jaké jsou toho důsledky, o tom budou v dnešním Radiofóru hovořit viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek, přeji dobrý den.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Předseda představenstva akciové společnosti Škoda Auto Vratislav Kulhánek.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
A konečně ekonom společnosti Conseq Finance Petr Zahradník.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Dobrý den.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Možná bychom měli úvodem říci, jak si v této chvíli stojí naše koruna k euru. Nejpovolanější, kdo k tomu může v této chvíli něco říci, je viceguvernér České národní banky.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Když jsem odcházel do studia, tak můj pohled na monitor mi říkal, že kurz koruny vůči euru v současnosti je zhruba na úrovni 33,20 korun. Pro ty posluchače, kteří jsou zvyklí uvažovat ještě v markách, tak je to mírně pod 17 korun za marku.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Jaká je to hodnota podle ekonoma Petra Zahradníka?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Já si myslím, že je to hodnota víceméně odpovídající faktorům, které na kurz koruny v současné době působí. Jaké jsou ty faktory. Je to především angažovanost České republiky v zahraničním obchodě. Ekonomická teorie i praxe zná veličinu, která se jmenuje obchodní bilance, respektive, běžný účet platební bilance a zůstatek, respektive bilance tohoto běžného účtu do značné míry určuje dlouhodobě vývoj kurzu každé měny, tedy i české koruny. Česká ekonomika ovšem se vůči zahraničí neotevírá pouze při obchodování se zbožím a službami, otevírá se i z hlediska kapitálových toků, a to si myslím, že je ten nejcitlivější bod, který působí na vývoj české koruny, a to jsou kapitálové toky, přicházející do české ekonomiky.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Někteří říkají, že to jsou kapitálové spekulace.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Já si nejsem jist. Míra kapitálových spekulací v porovnání s dobou zhruba před pěti lety velmi výrazně ustala. Mám pocit, že v současné době do české ekonomiky naopak přicházejí investice, které jsou relativně dlouhodobé, které jsou seriózní. Nicméně velmi výrazným způsobem se podílejí na posilování kurzu české koruny a nelze samozřejmě ignorovat ani ten fakt a ten má nikoliv dlouhodobý a spíš ten dennodenní výkyvový dopad, že česká koruna podléhá i výkyvu vztahu euro a dolar, to znamená, situaci na světových devizových trzích, a pokud dochází k nějakým dennodenním výkyvům, je to do značné míry ovlivněno i tímto faktorem.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Říká Petr Zahradník a konečně Vratislav Kulhánek. Odpovídá podle vás, vy jste šéfem největší tuzemské firmy s velkým obratem, která se desetinou podílí na exportu, odpovídá síla koruny stavu ekonomiky?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
No, podle mého názoru rozhodně stavu ekonomiky neodpovídá. Ta síla koruny může být, nebo síla jakékoliv měny, může být definována dvěma způsoby. Jeden způsob je skutečně na bázi slibné ekonomiky a druhý způsob je na bázi očekávání. A já mám vážné obavy, že ten kurz, který je současně na bázi očekávání. To znamená, na bázi očekávání velkých prodejů, které podle vyjádření oficiálních sektorů by se měly pohybovat někde mezi 250 až 300 miliardami korun, a to jednorázových prodejů. A já bych trošíčku opravil ten příliv zahraničního kapitálu. Ono to není až tak jednoznačné, protože třeba motorárna je definována jako příliv zahraničního kapitálu a přitom my to kryjeme z vlastního cash-flow. Takže mluvit o přílivu kapitálu bych byl trochu opatrnější. V každém případě v ekonomice, která je ze 70 % HDP orientována na export. Ten kurz, který je teď, ta tendence hlavně, a já se nebojím použít tak silného slova, jako je vražedný. A jenom bych si dovolil připomenout, že kolega Zahradník už to tady před chvílí říkal, že podobný kurz byl krátce před balíčkovou dobou v roce 1997.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Zeptám se i viceguvernéra centrální banky na jeho hodnocení stavu ekonomiky kontra kurz koruny.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
V devizovém trhu se střetávají různé devizové příjmy. Na jedné straně jsou to příjmy, které souvisejí s obchodní bilancí, se schopností ekonomiky vyvážet a současně se zde střetávají devizové příjmy spojené s kapitálovými toky. A podle našich analýz jednoznačně současně dominují kapitálové toky, související s prodejem státního majetku. Jestli mohu dál upřesnit tato čísla, tak pro tento rok se předpokládá prodej státního majetku ve výši sto miliard, pro příští rok, pokud bychom vyšli z vládních návrhů privatizace ČEZ, distributoru Transgasu a dalších akcií, tak tento příjem můžeme čekat ve výši až 340 miliard. To znamená, že jestliže dnes hovoříme o silném kurzu, tak ve světle těchto úvah ta situace příští rok v tomto smyslu je ještě dramatičtější.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Když se hovoří o tom, že koruna je silná, tak to jistě má nějaké důsledky. Jestli je na tom něco pozitivního a něco naopak negativního? Začnu u Petra Zahradníka.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Ta pozitiva a negativa si myslím, že je docela vhodné rozdělit z krátkodobého i z dlouhodobějšího hlediska a řekněme z jakéhosi povrchního vnímání a z jakéhosi hlubšího vnímání. To krátkodobé povrchní vnímání je bezesporu spojeno s tím, že všechno, co je spojené s dovozy, to znamená, dovozy spotřebního zboží, ale, koneckonců, i dovozy investičních statků, v České republice jsme již hovořili o tom, že ta míra otevřenosti je vysoká, ale ta míra otevřenosti je vysoká nejen z hlediska exportu, ale v podobně vysokém poměru i z hlediska importu. Takže spotřebitelé mohou v dané chvíli levněji nakupovat spotřební zboží dovážené ze zahraničí. Současně s tím mohou i relativně levněji cestovat, kupovat zahraniční měnu, a tak dále, což je na první pohled šálivé a uspokojující. Na straně druhé ovšem ta česká ekonomika se právě sestává i z exportérů, respektive z výrobních podniků orientovaných na export.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Před chvílí jste říkal, že je to 70 %.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Přesně tak. Tak. A tyto podniky zaměstnávají české zaměstnance, českou pracovní sílu. Za předpokladu, že by síla kurzu koruny natolik podvázala exportní schopnost české ekonomiky, tak do jisté míry hrozí to, že ty čeští zaměstnanci těchto zahraničních podniků do jisté míry přestanou být zaměstnanci těchto podniků.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
To znamená, že si moc té elektroniky nenakoupí.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Ano. Síla koruny nebo síla kurzu vede v první reakci k tomu, že dochází k eliminaci nezbytných nákladů, které eliminovat ještě lze. Ale dokud, nebo pokud se dostaneme do fáze, kdy už náklady snižovat nelze, tak asi zřejmě je nutné omezovat výrobu a snižovat výrobní potenciál.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Říká Petr Zahradník. A jak to vypadá konkrétně v praxi, nám popíše ředitel Vratislav Kulhánek.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Konkrétně v praxi se to dá vyjádřit velice jednoduše. Ale já bych teď začal přeci jenom obecněji velice krátce v číslech. Za deset měsíců loňského roku vývoz v markách, dá se říci, do markové nebo euro oblasti, představoval 402 miliard a za deset měsíců v letošním roce 322 miliard. To je 20% meziroční pokles, přepočteno do korun, pochopitelně.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Teď máte na mysli vaši firmu anebo celou českou ekonomiku?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Ne, ne. Mluvím o celé české ekonomice. A jaký to má, co to má za následek? Tady se nedá hovořit, že by byl menší počet kusů vyvezen, menší počet jednotek, ale za stejnou částku v eurech obdrží firmy výrazně méně v korunách. A v korunách musí platit vývoj a v korunách musí investovat. Čili, pokud nedostanete tyhle ty peníze, tak první, co samozřejmě musíte utlumit, je vývoj a investice. Jakmile utlumíte vývoj a investice, tak do roka, do dvou, možná do třech let, utlumíte celou firmu a objeví se jiná firma, která vás zcela zastoupí. A teď když se vrátíme...

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Ještě byste mohli utlumit zisk. Ale to asi moc nelze.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Takhle. Ze zisku platíte zase investice a ze zisku platíte vývoj. Takže když utlumíte zisk, když vezmu třeba příklad Škody Auto, tak my našim akcionářům neodvádíme vůbec nic. Prakticky všechno, co vyděláváme, reinvestujeme. Čili to není téma Volkswagenu, ale je to téma omezení výdajů na vývoj. My jsme ekonomicky silní, takže nás to nepostihne, ale je v republice spousta firem, které vyvážejí a které nemají takové rezervy, jako máme my a ty to potom postihne krutě.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Nicméně může to postihnout vaše dodavatele, jak nedávno jste dali ve známost.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Může to postihnout naše dodavatele, protože ty rozdíly v cenách procentuálně proti srovnatelným konkurenčním cenám jsou od dvou až do dvoumístné částky procent. A tam, kde je těch dvě, šest, sedm procent při tomto trendu koruny, samozřejmě se ta výhoda ztrácí a pro nás pak nemá smysl, abychom nakupovali dráž v České republice jenom proto, že je to v České republice.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Stejná otázka výhody a nevýhody silné koruny, viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já to vidím podobně jako pan Zahradník. Tady nelze co objevovat. To jsou klasické poučky, které se objevují v každé učebnici. Jestli bych jenom mohl doplnit pana Kulhánka. Musíme si uvědomit, že vedle problému, které našim vývozcům působí silný kurz, se zde projevuje i klesající výkonnost západoevropské ekonomiky, vůbec celý svět jakoby sklouzává do hospodářské recese. Stále nevíme, jestli v Německu, našim nejvýznamnějším obchodním partnerům bylo dosaženo určitého dna pesimismu, tak to je rovněž velmi významný faktor. A k tomu, když se ještě samozřejmě přidává kurz koruny, tak si dovedu představit, že ta situace našich /nesrozumitelné/ není zrovna růžová.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Mohl bych k tomu něco podotknout? Totiž právě v téhle té době, kdy západoevropští výrobci mají poměrně velké problémy, by byla bývala obrovská šance pro českou ekonomiku při rozumném kurzu koruny, prakticky obsazovat ty trhy v západní Evropě. A téhle té výhody my jsme se za cenu prodeje, kdečeho, de facto vzdali.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Ta situace ekonomická ve světě je ještě určena událostmi, ke kterým došlo 11. září, teroristické útoky v New Yorku, na které potom Amerika reagovala rozsáhlou pomocí firmám, které byly ohroženy zmíněnou náladou Američanů, měly spíše tendenci šetřit, než utrácet. Jak se toto dotklo, tento vývoj v Americe Evropy a vás? Vratislav Kulhánek.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Já bych tady k tomu nepřikládal tak velký význam, jaký se tomu dává, protože po tom poklesu se už zase ta situace vyrovnala, a pokud budeme hovořit o podpoře leteckých dopravců, tam je to o něčem jiném, tam to prostě má naprosto jiný podklad. Ale auta už se prodávají, tak jako se prodávaly, třeba ve Spojených státech, ale ta tendence zhoršující se evropské ekonomiky, ta už běží od čtvrtého čtvrtletí minulého roku.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Souhlasí i Petr Zahradník?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Souhlasí. Dodal bych, že pan Kulhánek před chvilkou zmiňoval, že vývoj ekonomických veličin se řídí, za prvé, jejich reálným vývojem v daném čase a očekávání. Včera zveřejněný index, respektovaný index Ifo ohledně spotřebitelské důvěry v Německu naznačoval, že řekněme, útlum ekonomiky je možná horší, respektive větší, než bylo dosud předpokládáno. To znamená, že nejenom Evropská unie, respektive vůdčí stát Evropské unie, ale i všichni významní obchodní partneři navázáni na Evropskou unii svými obchodními vztahy zřejmě mohou očekávat nepříliš příznivé období do budoucna.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Já se vás zeptám, když hovoříme o tom kurzu, jestli existuje nějaká možnost kurz měny ovlivnit. Má se o to, podle vašeho názoru, snažit centrální banka svými nástroji, je to úkolem vlády, anebo to není v moci nikoho a musí se to jenom vydržet a přežít? Oldřich Dědek.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak v této souvislosti se pozornost často upírá na centrální banku, na její schopnost devizových intervencí, jistě všichni víme, že devizová intervence byla provedena před čtrnácti dny. V současné době se kurz nalézá ještě na pevnější hladině, než bylo před touto intervencí. Tím ovšem nechci říci, že ta intervence byla neúspěšná, protože bychom museli vyhodnocovat, kde by byl kurz bez této intervence. Možná, že by byl ještě v současné době mnohem silnější. Dále bych ještě k této otázce podotkl, že jestliže si uvědomíme příčinu toho zhodnocování, což jsou zejména ty obrovské privatizační příjmy, které naše ekonomika v současné době inkasuje a bude inkasovat, tak proti těmto příjmům je víceméně neúčinná úroková politika. Snížením úrokových sazeb tyto toky neovlivníme, mohu potvrdit, že v současné době Česká republika není objektem zájmu krátkodobého spekulativního kapitálu, který by těžil z úrokového diferenciálu. Ten ve výši 2 % je víceméně nezajímavý a my v současné době jednoznačně identifikujeme z našich čísel platební bilance, že to jsou zejména tyto toky související s přímými zahraničními investicemi.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Jak se na ty úrokové sazby dívá Petr Zahradník?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Opět obdobně. Když se vrátím k vaší původní otázce, nedomnívám se, že vláda by měla být tou autoritou, která by se měla nějakým způsobem snažit ovlivňovat měnový kurz.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
V případě, že by neuskutečnily ty prodeje, tak by se všechno rychle změnilo, ne?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Bezesporu tímto nepřímým způsobem ano, ale nějaká přímá ingerence do vývoje přímé veličiny měnového kurzu, že by například premiér intervenoval namísto národní banky proto, aby kurz byl takový a nikoliv takový, to si myslím, že není adekvátní tržní ekonomice. Mám pocit, že je současně dobré, že centrální banka se pokusila o devizovou intervenci, čím vyjádřila alespoň, nebo poskytla trhu informaci, že není spokojena se stávajícím posilováním kurzu koruny. Nicméně ten výsledek svědčí o tom, že centrální banka nemá ve svých silách ovlivnit dlouhodobě kurzovou veličinu a že tato se skutečně řídí těmi tržními principy. A já si myslím, že to je dobře.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
No, asi to není dobře pro vás, teď se obracím na Vratislava Kulhánka. Vy určitě, když to sledujete, tak možná máte námět, kdo by měl co udělat, aby se vám lépe žilo.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Samozřejmě, že máme námět. Tak jako tady říkali kolegové, banka, centrální banka, skutečně má velice omezené nástroje. A ty nástroje jenom mohou znejistit ty investory, ale úplně zvrátit situaci nemohou. A může to samozřejmě zvrátit jedna jediná věc, to znamená, buď odložení prodeje těch nejdražších subjektů, nebo respektive spolu s tím rozložit ten prodej do několika let, eventuálně rozložit splácení za to prodané třeba do deseti let. Teoreticky to zmrazení ve formě deviz na jednom účtu, jak byla původní představa, ale tam mám vážné obavy, že každá vláda, když se dostane do nějakých úzkých, tak ráda tyhle ty peníze použije a se sympatiemi všech občanů, na obnovu bytového fondu anebo do fondu dopravy. A pak je tam ještě jedna, podle mého názoru, ne příliš rozumná věc. Poněvadž i verbální prohlášení mají vliv na, podle mého názoru, na kurz koruny, a pokud oficiální verbální prohlášení jsou jenom o tom, jak jsme dobří, jak jsme vynikající, jak jsme stabilní a jaké jsou před námi krásné světlé zítřky, tak to samozřejmě nepřímo tu korunu posiluje také.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
To znamená, kdybychom signalizovali blbou náladu, tak bychom na tom byli lépe?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
No, tak já si myslím, že by stačilo, kdybychom popisovali reálný stav. Ekonomika totiž, to není to nejšťastnější pole pro politický boj.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Říká Vratislav Kulhánek. Vy jste nezmínil další možný nástroj jak něco s tou korunou udělat, a to je devalvace měny. To se možná ale ani nesmí vyslovit. Zeptám se Oldřicha Dědka.

Oldřich DĚDEK, viceprezident České národní banky
--------------------
Devalvace je něco, co my vlastně ani nejsme schopni operativně zabezpečit, protože jsme v režimu tzv. řízeného plování, odborně floatingu, to znamená, že tržní síly určují, jaký ten kurz bude. To by se musel zcela změnit systém kurzového režimu. Museli bychom přejít na pevný kurz, ale ten má možná ještě větší rizika než plovoucí kurz. Protože jedním z faktorů, který přispěl k minulé krizi v roce 1997, byl právě pevný kurz. Protože, kde máte pevný kurz, tak to je ideální místo pro spekulanty, aby testovali schopnost centrální banky tento kurz bránit a podobně. Takže toto zcela jistě není způsob řešení daného problému.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Ještě se obrátím na Petra Zahradníka, než přijde taková pomyslná polovina toho dnešního Radiofóra. Prodávat, neprodávat?

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
No, já si myslím, že to je velmi klíčová otázka, že privatizace samozřejmě je zapotřebí, je žádoucí. Myslím si, že z hlediska vlastního vývoje privatizovaných firem by privatizace jako taková byla skutečně zapotřebí. Nicméně, pokud skutečně vykazuje tento efekt nad kurzový vývoj, tak zamyslet se nad tím, rozfázovat.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
A poslední věta, Vratislav Kulhánek.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
K tomu jednu maličkost. Efekt privatizace má být ve zlepšení managementu nebo manažerského řízení podniku, to je také špatně řečeno. A Volkswagen například koupil v první etapě 30 % a v průběhu deseti let česká vláda doprodala až do 100 %. Tím pádem to bylo rozloženo, celý ten proces, v deseti letech, ten náraz nebyl takový, a přitom ty výhody z toho, vlastně byly čerpány už od prvního momentu.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
To je zatím, to všechno, co zaznělo v té první části dnešního Radiofóra, ve kterém hosty jsou viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek, předseda představenstva akciové společnosti Škoda Auto Vratislav Kulhánek a ekonom společnosti Conseq Finance Petr Zahradník. Hovoří se o pevné české koruně. Budeme pokračovat druhou částí, ve které budete mít příležitost se vyjádřit, anebo se na něco zeptat i vy, naši posluchači.

redaktor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 1 radiožurnál. Živé telefonáty, které teď budeme vysílat, nejsou redigovány a vyjadřujeme osobní názory posluchačů.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
V dnešním Radiofóru se hovoří o pevné koruně, o zesílení české koruny. A v této části se budete moci k tomuto námětu vyjádřit svým názorem, anebo se na něco zeptat i vy, naši posluchači. K tomu potřebujete znát naše telefonní čísla, ta jsou 02, to je předvolba, 21552155. To je první číslo. A to druhé, to je 0221552255. A prvního posluchače, který se k nám dovolal v této chvíli, již vítáme a přejeme dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý večer.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Můžete hovořit.

posluchač
--------------------
Prosím vás pěkně, asi takto. Stále posloucháme, jak je silná koruna a zdá se mi, že se vytváří uměle jakýsi strašák. Já bych se zeptal pánů ekonomů asi na toto. Nedozrály náhodou okolnosti v současné době, které je třeba využít k vzestupu právě produktivity práce a zlepšení obrazu té české ekonomiky jako jednoho z nejvýznamnějších zdrojů pro růst našeho exportu? Co si o tom myslíte?

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Děkuji vám velice pěkně za vaši otázku. Zdravíme dalšího posluchače, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý večer. Vondruška, Praha. Já jsem se chtěl zeptat pana Zahradníka. Já si vzpomínám na květen 1998, "21" Česká televize, Tachecí - Zahradník, kde nás Zahradník strašil tím, že když vyhrají sociální demokraté volby, tak bude marka za 22 korun. Tři roky jsou sociální demokraté u vlády, marka je za necelých 17. Co nám řekne pan Zahradník v květnu 2002, jestli bude euro za 25 nebo za 40? Děkuji.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
My vám také děkujeme. Já jsem si to úplně přesně nezapamatoval. Pan Petr Zahradník určitě ví, o čem se jedná a určitě si pamatuje na tu "21". Já již ne. Zdravím dalšího posluchače. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den. Masnička, východní Čechy. Já bych jenom chtěl říci můj názor, že si myslím, že pan Kulhánek má tak trochu smůlu, když by chtěl tu ekonomiku charakterizovat jako slabší, protože nejen tato diskuse, ale vůbec i ostatní věci, ty svědčí o tom, že opravdu ti odborníci špičkoví, ti u nás jsou a chtěl bych se zeptat na dvě věci, za a) kam až by se ta koruna hypoteticky mohla dostat při tomhle vývoji a při těch prodejích. Někdo říká, že v porovnání k marce by to mohlo jít až na, řekněme, nějakých 15 až 16 korun v poměrně blízké době. A druhá otázka je velice prostá. Kde by tito pánové jednotlivě teď spořili své drobné střadatelské peníze? Do čeho by nyní investovali, jestli do eura nebo do koruny. Díky. Na shledanou.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
No, tak jestliže vám odpovědí, tak budou šířit paniku. Ale samozřejmě otázka je položená. Dostane se vám odpovědi. Zdravíme dalšího posluchače, dobrý den.

posluchač
--------------------
Haló, dobrý večer.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Můžete hovořit, anebo se ptát.

posluchač
--------------------
Já jenom jsem chtěl právě, co ten posluchač mě předběhl, jak si to představují, když se ta naše koruna trochu sníží, ten rozdíl mezi markou i cizími měnami, když se to uměle drží nahoře, když o padesát haléřů se sundá koruna, ta koruna k té marce, tak je poprask.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Počkejte, tak vy myslíte, že poprask vznikne, když koruna klesne, když bude slabší?

posluchač
--------------------
Koruna je silná, snad, když bude stát patnáct korun marka a ne osmnáct, ne?

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Doufám, že jste všichni přebrali a že se vám dostane odpovídající odpovědi. Zdravíme dalšího posluchače. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Haló? Dobrý večer, tady Šmíd. Chtěl bych se zeptat pánů ve studiu na jejich názor, co udělá s těmi slabšími podniky. Kombinace posílení koruny vůči cizím měnám a zvýšení například minimálních mezd pro příští rok. Protože já osobně působím v botařské firmě, kde se pohybujeme dnes, při dnešních podmínkách, v ziskovosti v řádech zlomku /nesrozumitelné/. To znamená, jestliže se, dejme tomu, o x desetin procent zpevní měna, my tím pádem se dostaneme do problému s tržbami v zahraničí. Čili to je přesně to, o čem pánové hovořili. A k tomu budeme muset zaměstnancům vyplatit více. Myslíte si, že jsme schopni v těchto méně ziskových oborech udržet zaměstnanost?

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Děkujeme za otázku. Vyslechneme ještě dva posluchače a jejich dotazy k tématu. Toho prvního z nich zdravíme. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Podívejte se, pokud se týká těch valut, od roku 89 za první republiky se, kdo chtěl valuty, kdo chtěl ven, tak si musel žádat státní banku. A dneska si to bere, kdo chce, jak chce. To znamená, naše peníze si vyměnili za cizí a vyvezli je ven. A potom, co je další...

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Myslíte, že naše měna je vyvážena do ciziny, a to je příčinou problémů, ano?

posluchač
--------------------
Ano, to je také. A Západ tak chce, aby vyvezl své zboží, spíš ke konci roku, tak naši korunu zvedl, aby naše zboží bylo drahé a nikdo to nekupoval. A to jsou právě koumáci, tam jak sedí, ty jsou všichni stejní. Víte, jak na tom Západě, tak u nás. Dělej, co se dělej, všechno jde o prachy.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
My vám děkujeme za zavolání. No, o peníze jde pokaždé, to máte asi pravdu. My zdravíme dalšího posluchače. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý večer. Slyšíme se?

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Ano, slyšíme vás.

posluchač
--------------------
Zdravím všechny přítomné. Prosím vás, já bych chtěl jenom takovou drobnost. Jsem ekonom a v posledním týdnu, když se hovoří vlastně hodně o posilování kurzu, můj dotaz bude směrován do oblasti mikroekonomie, čili nebude na člena nebo zaměstnance České národní banky. Hodně se mluví o tom, že podniky ztrácí díky silné koruně, respektive za svou fakturu, která zní na zahraniční měnu, dostanou menší množství českých korun, problém je v tom, že já jsem člověk, který se zabývá zajišťováním kurzových rizik. Nikdo vlastně z ekonomických redaktorů jaksi na rozebírání tohoto tématu nezmínil, že existuje tento termín zajištění kurzového rizika a že naopak zatímco tuzemský vývozce jaksi ztrácí kurzovou ztrátu při posílení kurzu třeba vůči marky, tak naopak německý dovozce k nám je v opačné pozici a existují finanční instituce, banky, které nabízejí produkty z řad finančních derivátů, opční obchody nebo termínové obchody a je možné toto riziko kurzové velice snadno za určitou cenu, která se nazývá opční prémie, která je zlomková vůči celkové částce, na kterou...

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Vy si děláte v tuto chvíli tak trošku reklamu. Vy říkáte, že by se na vás měli obrátit, abyste jim pomohl.

posluchač
--------------------
To ne, to ne. Já bych chtěl, aby se k tomu vyjádřili přítomní. Jestli je to možnost, jak prostě částečně omezit tyto ztráty českých podniků, které se zabývají exportem.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Výborně. Děkujeme vám velice pěkně za tento dotaz. Můžeme rovnou přesně tímto dotazem začít. Pomohlo by Škodě Auto, kdyby zajistila kurzová rizika?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Tak Škoda Auto samozřejmě kurzová rizika zajišťuje. Jenže on to není až tak zlomek. Ta zajištění těch kurzových rizik jednak žádná banka nepojistí, v našem případě celé objemy a pokud by, tak bychom na tom pravděpodobně tratili téměř tolik, kolik tratíme na té silné koruně. Takže ono to není až tak jednoduché.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
A pomohlo by to třeba těm menším?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Částečně by to menším pomoci mohlo, ale pořád to snižuje to celkové použitelné množství prostředků pro investice, pro vývoj.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Zeptám se Oldřicha Dědka, respektive obrátím se na něj s dotazem našeho posluchače, který říká, co se stane s těmi slabšími podniky, když efekt silné koruny se zkombinuje ještě se zvýšením mezd, které mají být vypláceny? My jsme o tom nedávno mluvili s odboráři.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Tak já myslím, že ten posluchač chce slyšet, že by ty problémy byly stejné, jaké zde zmiňoval pan předseda Kulhánek. Otázka je, zda existují třeba nějaké vnitřní rezervy firmy, jak se s tímto vypořádá, zda tedy nějakým způsobem se to neodrazí v nižším mzdovém vývoji, v úsporách nákladů, ale to já nejsem schopen z této pozice objektivně posoudit.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Petr Zahradník, stejná otázka.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Možný bych dodal, že na úrovni minimální mzdy pracuje zhruba 1,5 % zaměstnanců. Jinými slovy není to rozhodně masový problém, byť samozřejmě otázka tak častého zvyšování minimální mzdy, jakého jsme svědky v uplynulých zhruba dvou a půl letech, ubírá motivaci pro zaměstnance a přidává vrásky zaměstnavatelům z hlediska celkových nákladů spojených se zaměstnáváním lidí. Kombinace těchto dvou faktorů, silný kurz koruny, plus minimální mzda ad absurdum stažena, samozřejmě může znamenat ztížení odbytových možností, zejména exportérů. Nicméně nedomnívám se, že v rozsahu, v jakém je minimální mzda v současné době zvyšována, to bude mít skutečně masový dopad. Dovedu si představit, že to postihne jednotlivce, ale nebude to masový problém.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Mě zaujal posluchač, který říká, že jste všichni stejní, jde vám o peníze, a to v tom smyslu, jako ti na Západě, ti venku, ti ostatní. To je vlastně kompliment, ne? Vratislav Kulhánek.

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Já bych to neviděl až tak jako kompliment a rád bych toho posluchače jaksi nějak ujistil, že jak znám nás tři tady, tak nám rozhodně o peníze až tolik nejde. Totiž ten dosah může být daleko horší. Uvědomte si, že pokud ten trend bude pokračovat a pokud skutečně dojde k tomu, jak tady pan Šmíd říkal, že ty slabší podniky prostě zaměstnanost neudrží, zvýší se míra nezaměstnanosti, řada podniků, jejich výrobky na trhu mohou být nahrazeny výrobky z dovozu, tak v tom je to neštěstí. To se našich peněz dotkne, stejně tak jako se to dotkne peněz všech ostatních a hlavně se to může dotknout toho nejpodstatnějšího, z čeho tahle republika žije, čili celého národního hospodářství.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Kam až koruna může dospět, jak až pevná může být a do čeho investovat? Ptá se další posluchač. A Oldřich Dědek z centrální banky ukazuje směrem k ekonomovi Petru Zahradníkovi. Zřejmě nechcete o tom mnoho říci.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Já se teďka vyhnu soudům, vyhnu se soudům toho, zda vláda má odložit, či neodložit privatizaci a budu se snažit, řekněme, načrtnou scénář, jaký vidím já. Podle mého názoru příliv z přímých zahraničních investic do České republiky bude pokračovat. Bude ovlivňovat vývoj kurzu české koruny a přibližování se české ekonomiky k zemím Evropské unie nejen v souvislosti s negociacemi a s vyjednáváním vstoupit do Evropské unie, ale i s následky. To znamená, přizpůsobení cenových hladin, a koneckonců, i politika Evropské komise podle mého názoru povedou k tomu, že silný kurz české koruny potrvá. Dovedu si představit, že v jakémsi optimistickém scénáři dokonce v průběhu příštího roku se může dotknout hranice zhruba 32 korun a 50 haléřů za euro a mám pocit, že Česká národní banka, aniž bych chtěl předvídat její měnová rozhodnutí, zhruba v horizontu dvou, tří let, přistoupí k tomu, co tady nastínil pan Dědek, to znamená, změní model, respektive mechanismus kurzu z toho stávajícího flexibilního na fixnější. Dojde k nějaké, řekněme, fixaci, či upevnění kurzu koruny ve vztahu k euro. A já se domnívám, že částka okolo 32 korun za euro, řekněme, v horizontu dvou až tří let nemusí být úplně utopická, ale je to scénář, který samozřejmě může vyvolat diskusi.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Když to slyší Vratislav Kulhánek, co ho napadá?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Tak mě napadají dvě věci. Jednak pan kolega Zahradník jistě nemyslel vážně, že to je optimistický vývoj.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
On říká, že by to mohlo vyjít ještě hůř. Je to tak?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Ale já prostě pořád mám na mysli jednu věc. Ono se hovoří o přílivu zahraničního kapitálu. Pan Zahradník říkal také příliv zahraničního kapitálu. Ale ten příliv zahraničního kapitálu je nejen do výrobních investic, ale hlavně jsou to prodeje. A ty prodeje nepřináší ani nová pracovní místa, v některých případech snad naopak a hlavně, je to jednorázový příliv a teď si představte, že v jednom roce přiteče do téhle ekonomiky a použije se 350 miliard a v dalším roce ne. Nebo v dalších letech ne, protože už nebude co prodávat. Co to udělá s tou ekonomikou?

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Co to udělá podle vás?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Podle mého názoru by mohlo dojít k úplně obrácenému zvratu.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Do jaké míry podle vás, nemám tady nikoho z politiků, je schopna politická garnitura docenit tato rizika, tyto hrozby?

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
My jsme v neustálém kontaktu s ministerstvem financí. Ministr financí se účastní jednání bankovní rady, tak my s ním tyto otázky projednáváme. A domníváme se, že zejména ministr financí si je vědom těchto souvislostí, což třeba vyvozuji z toho, že deklaroval, že vláda odkládá plán emise, zahraničních eurobondů, které by ten problém s přílivem devizového kapitálu ještě více zkomplikovaly.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Ještě tady je konkrétní otázka, do čeho investovat? Chce se někomu z vás poradit našemu posluchači, co udělat s pevnou korunou? Oldřich Dědek.

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Já jako viceguvernér České národní banky nemohu říci nic jiného, než investujte do české koruny, věřte české koruně. A tím samozřejmě věříte i v budoucnost této ekonomiky.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
To říkáte totéž, co říkal americký prezident Bush svým občanům po teroristických útocích. Jděte do obchodů a nakupujte a nejlépe americké zboží. Zeptám se Petra Zahradníka, zda chce komentovat otázku posluchače, který si vzpomněl na jeho účast v "21" v květnu 1998, kdy jste údajně hrozil, že když přijde ČSSD k moci, a tak dále.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
Já bych si dovolil říci, že paměť pana posluchače je chatrná. Protože já jsem v životě v "21" s paní Tachecí nebyl. A predikce ohledně vývoje kurzu koruny někam k 22 korunám za marku jsem nikdy neříkal. Já jsem možná upozorňoval, ale rozhodně ne v tomto pořadu na možná rizika, která jsem vysvětloval, proč by mohla za určitých podmínek vláda sociální demokracie vést k tomuto kurzovnému znehodnocení. Tato varianta se nestala skutečností, ale rozhodně to nebylo diskutováno v roce 1998 v pořadu "21".

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Pevná koruna podle úplně prvního, dostali jsme se k dotazu na začátku našich posluchačů, je umělým strašákem. A to, co by se mělo dít, je zvyšování produktivity podniku, které už by to velice potřebovaly. Co si o tom myslí Vratislav Kulhánek?

Vratislav KULHÁNEK, předseda představenstva Škoda Auto, a. s.
--------------------
Víte, já bych byl hrozně rád, kdyby byla umělým strašákem. Ale já bubnuji na poplach možná už třetí nebo čtvrtý měsíc. Ze začátku mě neslyšel nikdo a teď si všimněte, že už se shodujeme. A já bych byl hrozně nerad, aby ta budoucnost mi dala zapravdu v tom, co říkám, pokud ten vývoj bude takovýhle. Ale mám obavy, že to skutečně... to není totiž o tom. Můžete zvyšovat produktivitu do určité míry. Produktivitu můžete zvyšovat tím, že máte nové produkty, produktivitu můžete zvyšovat novými stroji, když ty stroje nebudete moci koupit, když na ně nebudete mít peníze, tak prostě tu produktivitu nezvýšíte. Intenzita práce to není... to je jediná cesta. A já bych si netroufl tvrdit, že intenzita práce v České republice zase je až tak kritická. To není tak zlé. Čili ty rezervy nevidím až tak moc.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Petr Zahradník.

Petr ZAHRADNÍK, ekonom Conseq Finance
--------------------
K tomu nemám co dodat. Jenom bych možná dodal jednu větu, že produktivitu práce lze krátkodobě zvyšovat i propouštěním, což může být jeden z důsledků právě, řekněme, nerealisticky silného kurzu jakékoliv měny vůči stavu v domácí ekonomice. Netvrdím, rozhodně ne v přesvědčení, že tento stav platí plošně pro českou ekonomiku. I při tomto stavu, i při této výši kurzu, jak vidno, tak ta vnější nerovnováha české ekonomiky není rozhodně kritická. Na straně druhé při pokračování toho vývoje v delším časovém horizontu může dojít k těmto, řekněme, elementárním způsobům zvyšování produktivity práce.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Říká Petr Zahradník. Poslední slovo Oldřich Dědek, stejná otázka. Je pevná koruna umělým strašákem?

Oldřich DĚDEK, viceguvernér České národní banky
--------------------
Určitou hrozbou je. Já bych jenom využil této příležitosti k tomu, že my jsme tento týden měli v České národní bance delegaci zástupců odborových svazů. Dohodli jsme se s nimi na určitém rozumném mzdovém vývoji s tím ovšem, že odbory nám slíbily, že budou velmi flexibilní, že budou i vnímavé k situaci jednotlivých podniků a že si jsou tedy i velmi dobře vědomy i této skutečnosti, že nebudou prosazovat nereálné mzdové požadavky v těch firmách, kde právě silná koruna v současné době působí starosti managementu těchto podniků.

Ivan HOFFMAN, moderátor
--------------------
Tak to je to poslední, co zaznělo z dnešního Radiofóra. Dalo by se pokračovat dál. Nicméně je 17.51 hodin. Mně nezbývá, než zopakovat, že našimi hosty dnes v Radiofóru byli viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek, předseda představenstva akciové společnosti Škoda Auto Vratislav Kulhánek a ekonom společnosti Conseq Finance Petr Zahradník. Dobrý poslech Radiožurnálu přeje Ivan Hoffman.