INTERVIEW HN MIROSLAV SINGER, viceguvernér České národní banky
PRAHA, 17. 12. 2007
Otřesy na finančních trzích, které vyvolala krize na trhu rizikových hypoték v USA, ještě neodezněly. Naopak, podle sobotního vyjádření šéfa švýcarského bankovního dohledu Daniela Zuberbühlera se mohou ještě rozšířit a postihnout jak spotřebitelské, tak firemní úvěrování v Evropě.
Česku by se ale měly jakékoli tvrdé údery vyhnout, říká v exkluzivním rozhovoru pro HN viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. »Problémové investice jsou ve zdejším finančním systému opravdu minimální,« uvádí hlavní důvod Singer. Umí si ale představit, že kvůli krizi může například poklesnout zájem investorů o Česko.
* HN: Do jaké míry se mohou nynější problémy na globálních finančních trzích dotknout české
ekonomiky?
Ihned poté, kdy vypukly problémy v USA, jsme si udělali v ČNB průzkum toho, jaké investice
vlastně jsou ve finančním systému. Vycházeli jsme z toho, co nám jednotlivé instituce
»reportovaly«, případně jsme ještě zasílali dotazy, abychom získali více informací. A zdá se mi, že
problémové investice jsou v našem finančním systému zastoupeny minimálně. Říkám-li minimálně, pak
tím myslím, že u několika institucí představují velmi bezvýznamnou část portfolia. To může nejvýš
znamenat, že daná instituce bude mít v daném roce o něco málo nižší zisk. V Česku se zkrátka nekoná
žádné drama. V celé finanční soustavě jde o zlomky procenta problémových investic. Ve srovnání s
tím jsou běžně prováděné bankovní odpisy mnohem vyšší.
* HN: Takže jsme vůči otřesům zcela imunní?
Českou ekonomiku mohou teoreticky zasáhnout prostřednictvím toho, že se sníží zájem
mezinárodních institucí či developerů o zdejší projekty. To souvisí s tím, že nebudou mít globálně
tolik peněz. To je jeden kanál. Problémy by se k nám teoreticky mohly přelít druhým kanálem -přes
krizi nějaké nadnárodní finanční instituce, která je u nás výrazně zastoupena. Jsem ale přesvědčen,
že domácí regulátoři udělají všechno pro to, aby k něčemu takovému nedošlo. Nejpravděpodobnější je
ovšem třetí varianta - kdyby se vyspělý svět dostal do nějakých hospodářských problémů či dokonce
recese. To by českou ekonomiku, silně orientovanou na export, postihlo.
* HN: Co říkáte prognózám, podle kterých nebude ani příští rok pro globálně působící banky
příznivý?
Předpokládám, že příští rok si banky především vyjasní, kde a jak velké problémy jim
vznikly. V tomto smyslu většina pozorovatelů očekává, že se situace zklidní. Zatím to vůbec
nevypadá tak, že by se většina finančních institucí ve světě dostávala do ztrát. V tom nejhorším
případě jim klesají zisky, i když bychom našli pár výjimek.
* HN: Jak hodnotíte společný zásah hlavních centrálních bank světa, které poskytly určitou
finanční injekci komerčním ústavům?
To, že centrální banky jsou schopny se dohodnout na koordinovaném zásahu, je určitě dobré.
První reakce na jejich akci v polovině minulého týdne byla nesmírně pozitivní, ale poté se objevily
názory, že situace musí být hodně špatná, když přiměla centrální banky koordinovat postup.
Schopnost centrálních bank domluvit se a koordinovat své zásahy je podle mne nyní větší než před
takovými pěti lety. Je to vidět jak na úrovni Banky pro mezinárodní platby v Basileji (BIS), tak
především u Evropského systému centrálních bank. To je také důvod, proč poslední koordinovaný zásah
vznikl poměrně rychle. Myslím si, že podobné kroky uvidíme čím dál tím častěji. Ale trh si na ně
zvykne a nebude přemítat, zda je situace opravdu tak špatná, když centrální banky společně
zasahují.
* HN: Hovoříte o častějších zásazích centrálních bank. Znamená to, že problémů bude přibývat?
Nikoli. Já se snažím říci, že i když problémů přibývat nebude, schopnost centrálních bank
společně zasáhnout sílí, neboť takový postup je pro ně levnější a snazší -ve smyslu úsilí a
komunikace.
* HN: Na newyorském Wall Streetu přibývá ekonomů, kteří předpovídají, že ve Spojených státech
hrozí recese. Nakolik je podle vás pravděpodobná?
Myslím, že ji nelze vyloučit, je to tak půl na půl. Pokud jde o hlasy hráčů na finančních
trzích, je v jejich zájmu přimět americkou centrální banku k co největšímu uvolnění měnové
politiky, aby se rozproudila likvidita. Hlavním problémem v USA byly velice levné peníze, což se
ale tak trochu týkalo i nás. Pak se může stát, že vznikne situace, ve které se ne vždy úvěruje
rozumně. Nelze vyloučit, že otřes v ekonomikách, které jsou těsně propojeny a hodně proúvěrovány,
může být silný. Z tohoto pohledu problémy v USA nepodceňuji, ale na druhou stranu jejich reálná
ekonomika zatím vykazuje dobrá čísla.
Myslím, že společné zásahy centrálních bank uvidíme v budoucnu stále častěji. A trhy o nich
nebudou tolik přemítat jako nyní.