Tomáš Holub Petr Král (Ekonom 13.3.2008 strana 57, rubrika: Názory & komentáře)
V závěru loňského a v prvních měsících letošního roku se inflace rychle zvyšovala a v únoru se zastavila na 7,5 procenta. Významné zrychlení bylo sice očekáváno, jeho skutečná míra však překvapila všechny, kdo se prognózami hospodářského vývoje České republiky zabývají. Včetně České národní banky. Ve vývoji inflace se přitom odrážel nepříjemný souběh několika proinflačních vlivů. Ty ve svém souhrnu znamenaly, že se inflace dostala vysoko nad horní okraj tolerančního pásma cíle České národní banky.
Mezi nepříznivé faktory patří zejména růst světových cen zemědělské produkce, který zčásti souvisí s dočasným výpadkem nabídky, jelikož loňská úroda byla špatná. Ke zrychlení růstu cen potravin (ale nejen jich) přispěla rovněž skutečnost, že snížená sazba daně z přidané hodnoty stoupla od ledna letošního roku z pěti na devět procent. Byla to jedna ze součástí vládní reformy veřejných financí, nicméně zní vyplývající zvyšování cen proběhlo již v době předvánoční nákupní horečky.
Od ledna spotřebitelskou inflaci dále živil růst mnoha regulovaných cen, zejména z oblasti bydlení. Majitelé domů si letos pospíšili a regulované nájemné vesměs navýšili již od ledna, zatímco v loňském roce bylo zvyšování rozloženo do delšího období. Vzrostly také ceny energií, ovlivněné vývojem cen ropy na světových trzích a zavedením ekologických daní. Nezanedbatelný dopad na inflaci mělo též zavedení poplatků ve zdravotnictví.
Přestože lze všechny uvedené vlivy považovat za nákladové, jejich dopad byl umocněn příznivým poptávkovým prostředím. To panovalo v celém minulém roce, když růst ekonomiky přesáhl již třetím rokem šestiprocentní hranici. Nezaměstnanost se navíc snižovala nevídaným tempem a růst mezd a spotřeby domácností také atakoval rekordní hodnoty.
Proto se vedle bezprostředně zasažených položek spotřebního koše směrem vzhůru vydal i ukazatel »jádrové inflace«, který pro vyjádření fundamentálních inflačních tlaků používá Česká národní banka (je tím v tomto případě míněna takzvaná korigovaná inflace bez pohonných hmot).
Je však pravděpodobné, že v únoru letošního roku dosáhla inflace svého dosavadního vrcholu a v dalších měsících bude nejprve pozvolna a na přelomu let 2008 a 2009 již velmi znatelně klesat. Co k tomu podle našeho názoru povede?
Většina nákladových cenových šoků byla jednorázové povahy. V nejbližších měsících je proto možno očekávat zklidnění situace a stabilizaci cenové hladiny. To potvrzují únorová data například u cen potravin. Z inflace pak uvedené šoky odezní »do roka a do dne«.
Zcela vyloučit sice nelze riziko cenové nákazy, nepřiměřeného zvýšení mzdových požadavků a růstu dosud dobře ukotvených inflačních očekávání, ale případné náznaky těchto jevů centrální banka pozorně a dlouhodobě sleduje a je připravena na ně reagovat, když to bude nutné. Na zpomalení inflace bude zároveň působit očekávané zvolnění hospodářského růstu i spotřeby domácností a nedávné prudké posílení kurzu české koruny.
Z uvedeného je tedy možné předpokládat, že inflace bude v příštím roce dále plynule pokračovat v poklesu směrem k novému inflačnímu cíli ve výši dvou procent, který začne platit od roku 2010. Inflační vlna se rychle přežene, aniž by zanechala ničivé následky.