Aleš Michl (Mladá fronta DNES 27. 5. 2019 strana 9, rubrika Názory)
Jestřábi a holubice
V Karviné od revoluce klesl počet obyvatel o 25 tisíc. Za posledních pět let o pět tisíc. Přijel jsem do Karviné minulý týden předat cenu v soutěži o nejlepší studentskou esej, kterou organizuje ostravská pobočka ČNB spolu s Obchodně podnikatelskou fakultou Slezské univerzity. Vítěz soutěže a čerstvý maturant Milan Šimek píše o tom, jak koruna přirostla Čechům k srdci. Což o to, má pravdu, ale co sama Karviná? Proč nám samo město nepřirostlo moc k srdci a lidé se stěhují?
Místní borci včera ve finále ligy v házené těsně prohráli s Plzní. Historie místní házené sahá až do roku 1952, kdy studenti učiliště Dolu 1. máj vytvořili házenkářský kroužek. Přišly tituly, prohraná finále, ale i pády do druhé ligy. Podobně město. Díky velkodolům patřilo k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslovým městům u nás – koncem 70. let zde žilo 80 tisíc obyvatel, dnes 53 tisíc. S útlumem těžkého průmyslu se dostalo i se svým původním kostelem na šikmou plochu. Ať už je to v házené, nebo v ekonomice, můžete mít super trenéra (děkana fakulty profesora ekonomie Stavárka), ale rozhodnou hráči (podnikatelé).
Když jsem koukal na místní archiv, možná by neškodilo si připomenout, že ekonomiku původního města táhl Larischův pivovar, papírenství Krůta, pila, octárna a lihovar vše Larisch-Monnich, hotel Unger, holičství a kadeřnictví Hříva, oděvy Raab, potraviny Postep, restaurace Kubala, lakýrnictví Kremer, stavebnictví Kadlec anebo Dalpas, lékárna Langer, kloboučnictví Hořínek, bednářství Gajda, řeznictví Kotula nebo Halfar nebo Oczko, zahradnictví Dvořák, hodinářství Toch, kovárna a zámečnictví Herz, pekárna Faikis, stolařství Blecha, likérka Better, sodovkárna Alianc...
Tak jako Karviná vytvořila z individualit tým a patří mezi TOP české týmy v házené, mohl by jí návrat k podnikavosti lidí pomoci vrátit se do první ligy měst.