Daniel Takáč (ČT24 4. 11. 2021, pořad Interview ČT24)
Daniel TAKÁČ, moderátor
Centrální banka nečekaně tvrdě zasáhla proti zdražování v Česku. Udělala to velkým zvýšením úrokových sazeb na mezibankovním trhu, o jeden celý a čtvrt procentního bodu. Nejvíc od roku 1997. Cílem je zastavit růst cen, tedy inflaci tak, aby zhruba za rok až rok a půl byla inflace tam, kde má být, tedy na očekávaných zhruba dvou procentech. Proč centrální bankéři vybrali takto razantní krok? Popisují správně příčiny vysoké inflace a vybrali tudíž správný nástroj? A jak moc to přibrzdí ekonomiku, od které všichni očekávají její růst. V Interview ČT24 o tom budeme mluvit s Vojtěchem Bendou, se členem Bankovní rady České národní banky. Dobrý večer, děkuji, že jste dorazil.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Dobrý večer, děkuju za pozvání.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Tak ta úvodní otázka se, pane Benzo, pane Bendo, vlastně nabízí. Proč takto razantně, obvyklé je to čtvrt procentního bodu, půl procentního bodu, když se pohybuje s úrokovými sazbami ze strany centrálních bank. Tak proč jste do toho, proč jste vzali takhle velké kladivo, abych tak řekl?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Tak máte pravdu, že ta obvyklá, obvyklá stopa měnově politické je teď čtvrt procenta maximálně půl, ale my nejsme v úplně obvyklé době. Protože čelíme poměrně vysoké inflaci, která není stoprocentně, samozřejmě vytvořená zde. Velkou část jí máme dovezenou díky globálním faktorům, o kterých se asi budeme mít ještě příležitost bavit, ale v této chvíli jsme dospěli k názoru nebo většina bankovní rady dospěla k názoru, že není důvod, aby ekonomiku ještě více stimulovala výrazně uvolněnou měnovou politikou, protože to, co nás zajímá více, než je samotná úroveň těch nominálních číselných sazeb, jsou ty reálné sazby. A vzhledem k tomu, že inflace poměrně výrazně narostla, tak se sazby v té současné úrovni dostaly ještě hlouběji do záporného teritoria, což znamená, že v podstatě jakoby jsou více prorůstové, jsou více proinflační. Centrální banka, pokud chce dělat politiku, která má brzdit případné inflační tlaky a bránit tomu, aby se přelévaly do inflačních očekávání, do mzdových kontraktů, do cenových růstu firem a podobně. Tak musí tu politiku přizpůsobit situaci a z našeho pohledu se jevilo správné v podstatě, dostat se na tu úroveň, která by mohla být časem odpovídající rychleji. Ale je třeba říct, že ještě tam zřejmě nejsme. To znamená i z našeho sdělení, které jsme dali dneska veřejnosti, vyplývá, že ten růst úrokových sazeb nejspíš bude pokračovat, samozřejmě v závislosti na ekonomickém vývoji. A toto není zřejmě poslední zvýšení úrokových sazeb.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Tak o tom guvernér mluvil, že je potřeba s tím počítat. Jednak, že se o tom budete bavit na zasedání bankovní rady, patrně už na tom příštím a že tedy nějaké další zvyšování nastane. Ale pojďme tedy k důvodům toho řešení, které jste zvolili. Vy už jste říkal, že řada těch proinflačních tlaků je v zahraničí, že není tady u nás doma, tak vzali jste tu správnou zbraň na to? Ostatně mimochodem reakce předsedy vlády je, venku jsou na nule s úroky a že je zvědavý, jak chcete tímto ovlivnit ceny energií například jo. Tedy ty vnější faktory.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Já myslím, že nikdo nečeká, že jsme takoví hlupáci, že bychom očekávali, že zvýšením úrokových sazeb o jakoukoliv částku zítra vstaneme a ceny energií budou tam, kde byly letos někdy v zimě nebo loni na jaře. To skutečně takhle hloupí nejsme. Víme, že to jsou věci, které působí mimo nás a mimo naší jurisdikci. Druhá věc je, my jsme zodpovědní za měnovou politiku zde v České republice. To znamená nezodpovídáme a nemůžeme se vymlouvat na to, že někdo dělá svojí politiku jinak, ať už dobře nebo špatně. Ale ty faktory, které způsobují ten cenový tlak, jsou víceméně globální a jsou všude stejné. V podstatě ekonomiky se nějakým způsobem poměrně rychle vyhrabaly z těch lockdownů. Lidé začali utrácet. Objevila se určitá euforie taky živená tím, že všude ve světě v podstatě dost podporovali tu spotřebu poměrně štědré vládní výdaje. Což nelze hodnotit ani špatně ani dobře, prostě je to politika vlád, které, kterou prostě oni představují, že by měli dělat a narazili na nepřipravenou nabídkovou stranu. Firmy neměly nakoupený materiál, neměly objednané kontrakty. Zjistilo se, že je málo kontejnerů anebo i dost, ale jsou seskupeny na špatném místě a trvá, než se převezu zase tam, odkud se zboží může prodávat, dovážet. Což se samozřejmě promítlo do toho, že tato úzká hrdla tlačí ty ceny průmyslové třeba těch průmyslových výrobců a těch komodit nahoru. Navíc se nám do toho potkaly i ty ceny energií. Neproudí do Evropy dostatek plynu, jsou prázdné zásobníky, což se promítá do cen nejen plynu, ale tím pádem i elektrické energie. Skupina států, kteří těží ropu, se dohodli před nějakým časem, že jí budou těžit méně, aby vydělali více. To jsou všechno věci, které samozřejmě víme, že neovlivníme naší cenovou politiku. Předpokládáme, že nějakým způsobem do určité doby vyvanou. Ta situace se stabilizuje, ale na rozdíl třeba od eurozóny, kdy jsme v jiné situaci ohledně domácí situace české ekonomiky. My už před covidem jsme byli svědky poměrně přehřátého trhu práce. Extrémně nízká nezaměstnanost, což je samozřejmě dobře. Pokud je ta nezaměstnanost příliš nízká a příliš dlouho, při uvolněných politikách fiskální a měnové, tak to tlačí na růsty cen a na růsty mezd, které neodpovídají nějakému dlouhodobě udržitelnému konkurenčním prostředí.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Když to, když to tedy rozdělím, dobře, ty zahraniční vlivy pro vyšší inflaci, ty říkáte, že relativně rychle mohou odeznít, až se zásobíme plynem, až budou kontejnery, kde mají být, takže se obchod rozeběhne tak, jak to bylo před covidem a tam inflační tlaky podle vás tedy zmizí? Tedy ti, co říkají, že inflační tlaky zmizí rychle možná už příští rok, tak v této části mají pravdu podle vás?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Tyto inflační tlaky mohou zmizet, nebude to asi tak rychle, jak někteří tady ty zastánci říkali. Už sami i tyto centrální banky, které, které byly zmíněny, že mají, že jsou na nule, tak už taky přehodnocují ten svůj pohled. Začínají říkat, že to asi nebude tak jako hned, že to bude nějakou dobu trvat. Už se objevují hlasy, jsou tam, vznikají tam tábory těch, kteří by ukončili ty režimy poměrně rozsáhlé volné měnové politiky. A pokud bychom předpokládali nějaký extrémní scénář. To znamená, že by tyto úzká hrdla a tyto vlastně omezení pro výrobu a vysoké tlaky na průmyslové ceny přetrvávaly déle, mohlo by se to přelít do nějaké jednak recese. To znamená firmy by třeba začaly propouštět, přestávaly by, omezovaly by výrobu. Ale zároveň by zůstala inflace v myslích lidí, v myslích firem. Zvykli by si na to, že ceny jsou dlouhodobě, rostou nebo ceny dlouhodobě rostou rychle. To jsou ta odtržená nebo odkotvená inflační očekávání, na které si centrální banky musí dávat velký pozor. A měli bychom situaci, kdy nemáme růst, ale máme poměrně vysokou inflaci. To je pro centrální banku nejhorší moment, protože potom musí udělat velmi nepopulární, nepopulární kroky a ekonomiku musí stlačovat třeba až do recese, což dělala mimochodem americká centrální banka koncem sedmdesátých, začátkem osmdesátých let, aby se zbavila velmi dlouhé vleklé recese při růstu cen, takzvané stagflace. A tomu my se chceme vyhnout. To znamená my nebojujeme teďko s cenami energií, to skutečně nikdo nemůže čekat, že jsme tak naivní. Ale bojujeme s tím, aby ty ceny energií a ty ceny průmyslových výrobců a ty globální úzká hrdla, která tu dneska vidíme, se nepřelily do mentálního nastavení lidí a firem a neprojevily se nějak dlouhodobě akceptovanou silnou inflací.
Daniel TAKÁČ, moderátor
To se může stát, že se někde mentálně uloží a lidi s tím budou počítat, že je vysoká inflace? Naučí se s tím třeba pracovat, kalkulovat s tím, spekulovat s tím. To může nastat?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
No, může to nastat, v historii právě proto vznikaly vlastně mandáty centrálních bank pro krocení inflace. Protože dneska se třeba divíme, ještě nedávno se lidi divili, že vůbec máme mandát na dvouprocentní inflaci, jestli to není moc. Jestli by ceny neměly být dlouhodobě stabilní. Ale ty vznikaly v době, kdy inflace činila třeba 20 %. To znamená prostředí, které je nepředvídatelné, nejste schopen si naplánovat cenové kontrakty. Nevíte, kolik vám vzrostou náklady na mzdy. A když ráno vstanete, tak nevíte, o kolik méně si koupíte za svojí vejplatu chleba na ulici, anebo běžného zboží anebo služby, které využíváte. Takže proto centra a tam je důležité, aby centrální banka dlouhodobě byla transparentní, aby byla čitelná. Aby samozřejmě uklidňovala lidi a říkala, toto třeba jsou momentálně nákladové šoky, se kterými nějakou dobu budeme žít. My je nemůžeme hnedka okamžitě zkrotit. Ale jsme tu od toho, abychom zabránili, aby se přelévaly dál. A rozdíl eurozóny a české ekonomiky je v tom, že my jsme signály přehřívání zde viděli již před covidem, rok a půl před covidem. A proto jsme také zvyšovali úrokové sazby až těsně před covid, ale zároveň jsme byli schopní v okamžiku, když vláda vyhlásila lockdowny a řekla ekonomika, část ekonomiky se uzavírá, tak jsme přispěli s tím, že jsme tu měnovou politiku rychle uvolnili. Ale s tím, že v okamžiku, kdy toto nebude potřeba tento stimul, tak ho vrátíme zpátky.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Než se dostaneme k tomu, proč to teď už potřeba není. Tak pochopil jsem správně ty vnější vlivy, ty tedy někdy možná příští rok, možná později, ty někdy odezní. Těm se věnovat nebudeme, protože je nemůžeme ovlivnit a budeme řešit ten domácí příspěvek k inflaci. To je postoj centrální banky?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Ano, přesně tak. A bohužel to, že ty ostatní centrální, velké centrální banky, které skutečně mají ten globální vliv, jsou zatím relativně pozadu v tom, co by zřejmě podle nás měly dělat. O to větší tlak budeme mít v těch dovozních cenách ze zahraničí, přes, přes ty dovážené ceny. Protože tam stejně tak jako u nás naráží poptávka na průmyslová nebo produkční omezení. A pokud centrální banky nezačnou v nějaké dohledné době aspoň signalizovat zpřísnění své měnové politiky. Tak budeme o to více muset, pokud vám do toho oleje prostě, který chcete hasit, někdo přilejvá petrolej, tak o to více vody na něj musíte polívat. To znamená ano, jeden z těch faktorů, který by měl ovlivnit i ten dnešní růst úrokových sazeb, je devizový kurz, který pokud by nám ulítl směrem k té slabší úrovni, měli bychom těch inflačních tlaků víc, ale my si toto nepřejeme. Předpokládáme, že by slušelo české ekonomice to pozvolné posilování devizového kurzu, který může aspoň částečně tyto inflační tlaky ze zahraničí tlumit.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A pojďme tedy k tomu, jestli jste ve správné době s tím opatřením? Jsme v nějaké postcovidové době. Není naopak ještě chvíli nechat ty otěže uvolněné, aby se ekonomika měla šanci co nejvíce nadechnout, co nejvíce rozjet, co nejvíce investovat?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Já si myslím, že jsme začali ve správné době. Paradoxně se ukázalo.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Někdo říká, že pozdě tedy mimochodem.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Ano, tak nikdy se nezavděčí člověk.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ano.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Není na světě /souzvuk zvuků/ nezavděčil všem jo. Ano, já vím koho myslíte. Někdo naopak říká, že jsme neměli vůbec nic jo. Ta ekonomie je v tomhle tom ohledu strašně volná disciplína, v podstatě každý si /souzvuk zvuků/.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Váš názor na to, jestli teď nejsme v době, kdy je potřeba ekonomiku co nejvíce podporovat, aby se co nejvíce rozjela?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
No, to že tady vidíme nejen tu inflaci dovezenou nebo tu, kterou způsobily ty dočasné poruchy v těch dodavatelsko-odběratelských vztazích, ale už i inflaci domácí, protože u nás nerostou jenom ceny energií a komodit, ale rostou ceny prakticky všeho, včetně bydlení a bytů a domů. Tak je to známka toho, že ta ekonomika už známky přehřívání a inflačního prostředí zažívá. Bez ohledu na to, jestli vidíme silný nebo slabý růst. A zde centrální banka musí skutečně efektivně zasáhnout. Takže to rozhodnutí bylo určitě správné a přišlo ve správný čas. Samozřejmě vždycky můžeme někdo přijít, že to mohlo být o čtvrt bodu víc nebo míň, anebo to mohlo být prostě o 14 dní dřív nebo později. To s tím se nebudu přít, ani hádat. Ale ten směr je správný a jsem přesvědčený o tom a ty signály máme, že stejným směrem se budou vydávat i jiné centrální banky. Mimochodem polská centrální banka, která ještě nedávno byla velmi váhavá v tom, že by měla vůbec zpřísňovat měnovou politiku a řekl si, budeme podporovat ekonomický růst. Zčistajasna dodala poměrně silné zpřísnění úrokových sazeb, stejně tak maďarská centrální banka.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Není zejména v naší situaci, kdy alespoň taková poptávka, to vypadá že tady je, kdybychom měli zkvalitňovat ekonomiku, povyšovat její přidanou hodnotu. Není to další argument pro to, proč se má investovat čím dál tím víc?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
No, v podstatě ta výše úrokových sazeb má to vliv. Pardon, protože, když máte dlouhodobě nízké nebo záporné úrokové sazby, tak de facto podporujete provozy a technologie, které nemají třeba takový potenciál růstu produktivity. Protože ty peníze jsou laciné. V případě, že zdražujete peníze, tak se vám z toho dostává situace, kdy naopak vlastně podporujete spíše ty investice, které mají dlouhodobě vyšší návratnost, vyšší růst produktivity. A druhá věc je, my nemáme v ekonomice jenom firmy. Nemáme v ekonomice jenom exportéry nebo vývozce teda a tak dáme. Máme zde i občany, který mají svoje úspory a měnová politika by měla být fér ke všem. To znamená, my jsme myslím velmi dost byli schopni připravit a pomoci podnikům a firmám v okamžiku, když je trápil třeba silný kurz nebo trápil je vysoké nebo drahé, drahé ceny peněz. Když ekonomika šla do recese, ale není normální, aby dlouhodobě úspory domácností měly záporný úrok. I to vytváří tlaky, že potom lidé samozřejmě hledají různé další cesty, kam ty peníze uložit. Ať už do různých kryptoměn, které mohou slibovat nějaký vyšší výnos, anebo třeba do nemovitostí, což je pak věc, která pálí všechny, protože ceny bydlení rostou příliš rychle. A to jedna z těch věcí je, kam samozřejmě i to zvýšení úrokových sazeb míří.
Daniel TAKÁČ, moderátor
No a tohle lidem tedy pomůže jak? Krom toho, že by se tedy měly snížit ceny nebo minimálně přestat růst ceny všeho, jak jste říkal, tak budou i vyšší, vyšší úroky z úvěru například? Klesnou ceny nemovitostí tak, že si to bude moct dovolit víc lidí?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Ano, takhle ta měnová politika má přerůst v přerozdělující funkci stejně jako ta veřejná politika vládní. Někde daně berete a někde dáváte dotace. Stejně tak měnová politika občas straní dlužníkům s nízkými nebo zápornými reálnými úrokovými sazbami. A naopak vlastně obírá ty majitele depozit. A pak je období, kdy je to naopak. My nezkoumáme, jestli prostě máme hájit jednoho nebo druhého. Ale vytváříme takový mix politiky, aby to bylo dlouhodobě prospěšné pro všechny. To znamená předvídatelné cenové prostředí, nízký růst inflace, ekonomika, která se pohybuje kolem svého nějakého potenciálu. A z tohohle pohledu si myslím, že je správné, že to teď jsme v té fázi, kdy úroky prostě rostou a porostou, ale není to nějaké výrazné zpřísňování.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Všechny úroky myslíte? To znamená jak úroky úvěrů tak úroky z uložených peněz?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Ano, ten dopad měnové politiky by měl mít v podstatě plošný, ale samozřejmě do různých úroku se promítá různě. Nemůžeme asi očekávat, že bychom na běžném účtu, ze kterého se dělají běžné platby, najednou vyskočily přes noc úroky o nějaké procenta. To jsou opravdu účty, které neslouží k nějakému uložení hodnoty nebo tak. Ale na termínovaných účtech a spořicích účtech by se to mělo samozřejmě projevit.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Částečně se to projevuje už to poslední rozhodnutí, uvidíme, jak rychle, jak rychlá reakce bude na vaše dnešní rozhodnutí, když zůstanu u těch nemovitostí. Dokážete odhadnout dopad na ceny hypoték?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
To nejsem schopen asi úplně říct, je třeba říct, že.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Tak ještě než odpovíte, tak já tady doplním stanovisko místopředsedy představenstva hypoteční banky Vlastimila Nigrina. Od něj jsme odpoledne slyšeli, že přišel do vysílání s tím, že když centrální banka ještě trochu zpřísní, že to možná začne čtyřkou ty úroky z hypoték do konce roku, když slyšel to vaše rozhodnutí, tak říkal, že to určitě bude začínat čtyřkou úroky u hypoték. Takto vysoko půjdou úroky u hypotečních úvěrů?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
To už záleží na bankách, který ty úroky samozřejmě poskytují. Tam se promítá jednak ty krátké sazby, které hodně ovlivňuje centrální banka a jednak ty očekávají na těch dlouhých sazbách. Tam se to bude propisovat postupně. Vzhledem k tomu, pokud začnou číst všichni, všechny subjekty na trhu pečlivě naše prognózy a budu věřit tomu, že to, co tam máme, tam jsme schopni a připraveni dodat. Tak uvidí, že ty úroky zřejmě porostou dál. Zdraží se hypotéky, ano, zdraží se. To, že hypotéky jsou výrazně levné, což sluší době, dejme tomu, kdy jsou nějaké nejistoty ohledně příjmů, jsme v recesi, vysoká nezaměstnanost. Ekonomika potřebuje vzpruhu a tak dále. Tak to je, to není, není situace, která by slušela období, kdy skutečně vidíme poměrně silnou masivní poptávku po bydlení, kterou nejsou schopni tyto developeři, o kterých mluvíte uspokojit. Ať už z důvodů administrativních a náročnosti toho procesu nebo toho, že nestaví dost, anebo že prostě si byty kvůli levným penězům kupují různí spekulanti na investice. To není situace, která by byla asi dlouhodobě příznivá, protože je sice hezký mít levnou hypotéku, ale když vám roste cena nemovitostí, kterou si chcete koupit každý rok o 20 %. Tak tím, že máte o 1, 2, 3 % na hypotéce nižší, nižší splátku, nezískáte nic. Je lepší prostě mít systém, kde tyto věci jsou nějakým způsobem v rovnováze, včetně růstu cen bydlení. Ale na ně máme specifika, speciálně zvláštní nástroje, které máme schváleny i v novele zákoně o ČNB a to jsou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Dostanu se, dostanu se k nim, jestli použijete, nebo nepoužijete. Ještě zůstanu tedy u těch cen, jaký dopad toho vašeho rozhodnutí stran cen nemovitostí očekáváte? Tedy o kolik by měly ceny nemovitostí poklesnout a nastane to? Nenastane naopak pohyb v tom smyslu, že se bude stavět ještě míň, protože už se to nevyplatí, protože na to nebudou ty levné peníze a ceny nemovitosti naopak vzrostou ještě.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Tam počítat jako nějakou přímou jako úměru, kolik, o kolik procent zpomalí ceny nemovitostí, při změně úrokových sazeb úplně nelze, protože ty modely samozřejmě, které na to můžeme používat, jsou v tomhle tom relativně široké a mají navíc celou řadu vstupu, které my nejsme tam schopni ovlivnit. Jo jedna z těch věcí je, mimo jiné inflační očekávání. To znamená, kdybychom my tolerovali, že lidé uvěří tomu, že inflace už nikdy nezpomalí a že poroste každý rok 10, 15 procenty, tak se do toho trhu nemovitostí vrhnout ještě o to víc a spustí tu spirálu růstu cen nemovitostí, kterou jsme v životě neviděli jo, i tomuhle se snažíme zabránit. Takže jestli ceny, víme, jsme schopni říct, že růst úrokových sazeb zdraží financování, hypoteční financování nemovitostí. To znamená, měl by působit na ochlazení toho růstu poptávky po nemovitostech. A tím pádem by se měl projevit i zpomalením růstu cen. Víme, že to je asi správný směr. Nejsem schopen asi říct, jak silná je tam magnitura, kterou bychom měli vidět.
Daniel TAKÁČ, moderátor
K těm nástrojům, které máte, vy jste připraveni je použít? Přímé nástroje na ovlivňování hypotečního trhu. To znamená, zjednodušeně řečeno, nastavit hranice pro přístup k hypotéce?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Ano, tam přímo nestanovujeme, ty nástroje neslouží k tomu primárně, abychom nějakým způsobem určovali ten koridor těch cen. Ale slouží k tomu, abychom ochránili de facto finanční systém i domácnosti před jimi samými a vytvořili prostředí, které nebude do budoucna vytvářet nějaké příšerné bubliny, které jsme viděli třeba ve Spojených státech, kdy vláda uvolnila totálně hypoteční trh a možnost koupit si bydlení na dluh, bez možnosti, s možností odložit splátky na několik let a tak dále. Výsledkem byla globální krize, která spláchla prakticky celý finanční systém široko daleko a dotkla se i nás tou velkou recesí. Takže tyto nástroje by měly sloužit na to, aby byly správně oceněny nemovitosti ve vztahu k úvěrům, a aby.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Aby klienti byli správně oceněni, jestli na to mají.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Přesně, jestli na to mají, jestli jsou schopni splácet.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Budete hodně zpřísňovat ty parametry, tedy podmínku, kolik člověk musí vydělat, aby si vůbec mohl nějakou nemovitost dovolit? To je, to je to, co máte v rukách?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Tak na rozdíl od těch úrokových sazeb, kde publikujeme nějakou trajektorii, která může vyjít a nemusí anebo se mění v čase, tak tyto trajektorie nepublikujeme. To znamená, budeme se o tom bavit v druhé půlce listopadu, kdy bude, kdy bude projednávána zpráva o finanční stabilitě, kde, která je velmi zevrubná a velmi detailní. Jsou zde rozebírány všechny tyto aspekty. A můj osobní gas, můj osobní jako typ je, že se na ty indikátory podíváme. Protože jejich nastavení.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A zpřísníte je?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Vzhledem k tomu, že máte pouze jeden aktivní momentálně, a to je podíl úvěru k ceně nemovitosti nebo odhadní ceně nemovitosti. Ostatní dva jsou vypnuté, tak jakékoliv použití těch nástrojů může vést v podstatě jenom k jejich zpřísnění, ale vzhledem k tomu, my jsme dosavaď.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Můžete je nechat být, že ho?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
My jsme víceméně ty nástroje nastavovali tak, aby nebyly skutečně pro ten trh nějakým způsobem výrazně omezující. Ale vychází jejich nastavení, zhodnocení současné situace nějakých dlouhodobých trendů. A dle mého názoru by neměly být na rozdíl třeba těch úrokových sazeb, který si myslím, že bychom měli být schopni používat relativně flexibilně. Tak tyto nástroje by měly být nastaveny třeba, dejme tomu s nějakou životností třeba roku dvou. Aspoň aby byly, aby bylo předvídatelné prostředí pro ty, kteří si chtějí, plánují vzít hypotéky. Pro banky, které, kteří, které si plánují, jak kolik klientů naberou a kolik jsou schopni rozdat peněz. Takže bude to velmi pečlivě posouzeno. Jako do jaké výše a kam budou nastaveny a jestli je aktivujeme všechny. To vám nejsem schopen teďko říct, protože tu zprávu ještě ani nemám a budu se rozhodovat na základě toho a všichni se budeme rozhodovat na základě toho, co vyplyne z té zprávy.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A to bude během listopadu? Během listopadu se dozvíme, jestli přímo zpřísníte podmínky pro přístup k hypotékám?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
No, to jednání je, tuším 22. listopadu, takže potom by mělo být už známo, jestli jestli je zpřísníme a pokud tak o kolik.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Vaším rozhodnutím samozřejmě zdraží i peníze pro firmy. O tom jsme se bavili, když si vzpomenu na devadesátá léta, tak tam se politici hodně rozčilovali, když centrální banka zasáhla zvýšením úrokových sazeb do ekonomiky. Pravda parametricky úplně jinak. Ta čísla jsou úplně jiná. To, co bylo v devadesátém sedmém, a to co jste udělali dnes. Nicméně ta základní zpráva tehdy byla, že jste, že centrální banka tehdejší příliš šlápla na brzdu. Tentokrát jste příliš nešlápli na brzdu?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Jsme přesvědčeni o tom, že ne, jinak bychom to rozhodnutí dneska neschválili. To znamená, odpovídá to dané situaci. Samozřejmě mohli bychom být v pozici takových těch váhavců, který říkají, počkáme ještě na další data a tak dále. Ale pak by došlo k takovýmu tomu, pak hrozí riziko přecedění a přesezení a že ta centrální banka ztratí důvěryhodnost. Ono je strašně hezky říkat, nebojte se, inflace odvane a tak dále. Když lidé vidí, že ta centrální banka nedělá nic, tak přestanou věřit, že ta centrální banka s tím skutečně chce něco dělat nebo, nebo jestli náhodu není ve vleku vlády. To znamená, jak říkáte, protože politikům se nelíbí, když centrální banky zvyšují sazby. Oni by chtěli, aby úrokové sazby byly vždycky strašně nízké. Protože jednak to snižuje financování státního dluhu. Jednak to prostě vítají podnikatelé, že jo a vítají to lidi, kteří si berou úvěry. Ale proto je zde ten institut nezávislosti centrální banky, aby v těchto rozhodnutích byla centrální banka naprosto nezávislá. I s vědomím toho, že to nebude obecně populární krok. Protože centrální banka by neměla dělat populistickou politiku a měla by sníst kritiku, která vyplývá z toho, že to není úplně všem po chuti, ale.
Daniel TAKÁČ, moderátor
No a co se podle vás tedy stane tímto vaším krokem? Nastane to, co jste říkal před chvílí, že firmy začnou investovat do potenciálně výdělečných technologií, když to řeknu takhle v budoucnosti, tedy do modernějších technologií anebo se ekonomika zbrzdí, protože nikdo nebude dělat nic?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
No, ono jim v podstatě těm firmám ani nic moc jinýho nezbyde, protože trh práce je totálně vybraný. Vzhledem k naší přísné imigrační politice zde nám chybí zahraniční pracovníci, který by mohli doplnit ta chybějící místa, když se podíváte na trh práce, tak vidíte, že počet nezaměstnaných je nižší než počet volných míst, které firmy poptávají. Takže pokud chce firma udržet výrobu nebo jí dále rozvíjet, nemaje rezervoár pracovní síly, ze síly, ze kterého by mohla čerpat, musí investovat, musí do těch technologií. Takže on stejně nakonec uvidíme, že ty investice budou poměrně silné a budou poměrně masivní. Samozřejmě s ohledem na ekonomický vývoj, který je pořád velmi nejistý. Vidíme oslabení v eurozóně, to, to, jak se to rozdělilo to hurá po tom covidu, tak ztratilo trochu /nesrozumitelné/ teďko v tom závěru roku. A je otázka, jestli se to prostě, jak, jak, jak rychle se to zase, zase rozjede, kdy se začnou dovážet čipy a polovodiče a plasty a bude dostatek stavebních materiálů a tak dál. To všechno samozřejmě bude, na tom to bude záviset. A i na tom jaká, jaký bude pozitivní výhled, nebo jak pozitivní bude výhled těch firem na ten budoucí vývoj na české exporty. Podle toho se budou vyvíjet investice. My předpokládáme, v tomhle jsme relativně optimisti a předpokládáme, že v tom příštím roce ta investiční aktivita bude poměrně svižně růst.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Soukromé investice nebo i veřejné investice, stát bude investovat?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Stát bude taky investovat, ale z hlediska, z hlediska v podstatě těch v porovnání toho mixu, tam ten stát nehraje zas až takovou roli, protože ten prostor pro ty investice už není moc velký. Ten vlastně stát má poměrně vysoký podíl mandatorních výdajů, které zkonzumují velkou část těch příjmů, který stát má, takže na takovou tu diskréční, jak se říká tu rozhodovací politiku. To znamená, když si skutečně něco zásadního změnit. Potom těch peněz je víceméně daný a fixní, fixní objem a nebude to asi výrazně víc, než to bylo, než to bylo v letošním roce.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ta oznámená snaha snížit schodek státní rozpočtu na příští pod 300 miliard. Ta zpráva vám říká co? Kam půjdou peníze a bude to inflaci podporovat či brzdit?
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Já bych si počkal na to, až uvidím detaily, protože samozřejmě jedna věc je, když řeknu, doma příští, příští rok běží maraton. A pokud mě všichni uvidí na kanapi s pivem, tak si řeknou, to asi, tohle zatím nevypadá, že jo. Takže já potřebuju vidět toho sportovce, jak začíná trénovat atd. takže si počkáme skutečně na ty konkrétní, že ještě vlastně není sestavena nová vláda, není jmenovaná, nepřišla s konkrétními kroky, a tak já věřím tomu že protože všichni říkali, že ten závazek té konsolidace veřejných rozpočtů, jako si berou jako zásadní cíl, že s tím přijdou, jak to vstupuje do inflace, v podstatě, no vy mě chcete přerušit.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Musím, protože začínají Události, /souzvuk zvuků/, ale tak doprobereme to příště, děkuju, na shledanou.
Vojtěch BENDA, člen bankovní rady České národní banky
Děkuju za pozvání, na shledanou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Události právě teď.