Vladimír Tomšík (Právo 16.12.2013 strana 19, rubrika Trhy & ekonomika)
Nežiji mimo zdejší realitu a plně si uvědomuji, jak rodiny s nižšími příjmy a zejména starší spoluobčané vnímají oslabení koruny. Zároveň chápu jejich reakce na šířící se často až poplašné zprávy o zdražování zboží, zejména toho ze zahraničí.
Přiznejme si však, že české hospodářství na tom už několik let není dobře. Česká národní banka se již pět let snaží tuto situaci řešit snižováním úrokových sazeb. Po vyčerpání této možnosti musela ČNB slabé ekonomice ohrožené trvalým poklesem cen, mezd, platů a důchodů (tzv. deflační pastí) naordinovat lék, který sice v krátkém období vyvolává bolestivou reakci v podobě vyšších cen dováženého zboží, ale v období několika čtvrtletí tento lék zabere a ekonomika se začne uzdravovat. Navíc ne všechno zboží je z dovozu. Máme v mnoha případech srovnatelné české výrobky.
Kdybychom v ČNB nic nedělali a již několik let nešlapali na pedál podporující stabilní vývoj hospodářství, tak by se ekonomika dál propadala, lidé by ztráceli zaměstnání a začaly by se snižovat nejenom ceny, ale i hodnota majetků domácností, včetně nemovitostí. Přibývalo by nezaměstnaných a stále více zboží by v obchodech leželo ladem. Každý z nás je sice rád, pokud nám klesají ceny nakupovaného zboží, ale to pouze do té doby, než si uvědomíme, že klesá také odbyt, podniky se zavírají a lidé přicházejí o práci. Neustálý pokles cen zboží a služeb dlouhodobě nevede k tomu, že se lidé mají jenom lépe. Pokles cen si dříve či později musí vynutit i pokles mezd, platů, důchodů a všech sociálních dávek. Pouze dluhy zůstávají.
Ten, kdo říká, že trvalý pokles cen a mezd není špatný, by si měl uvědomit, že průměrná česká čtyřčlenná domácnost má dluh 500 tisíc korun a deflační past by ji dříve či později přivedla do neřešitelných problémů. Nejvíce to platí pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, které nemají úspory a často mají jen dluhy.
Nelze zpochybnit, že oslabení koruny podpoří české výrobky nejenom na našem trhu, ale zvýší i jejich konkurenceschopnost v zahraničí. V malé a otevřené ekonomice, jakou je ta naše, má takový krok svůj velký smysl, jelikož podpora vývozu je vlastně podporou výkonnosti české ekonomiky. A tedy i zásadním příspěvkem k zachování pracovních míst. A to je to, o co ČNB jde – stabilizovat vývoj cen, podpořit českou ekonomiku a zachovat pracovní místa.
Každý z nás se dívá na svět jinýma očima. Ale základní fakta nelze popřít. Za prvé žádné rychlé a bezbolestné řešení pro dlouhodobě slabou českou ekonomiku neexistuje. Za druhé naše úspory, majetky, nemovitosti nepřepočítáváme každý den do cizí měny, naopak spoříme a platíme účty v korunách, takže prostým oslabením koruny jsme nezchudli. Za třetí žádné celoplošné a dramatické zdražování se konat nebude. Příští rok ceny v průměru porostou jen o 1,3 procenta. To bude druhá nejnižší inflace za posledních 10 let. A konečně za čtvrté oslabení koruny podpoří české výrobky, český export, a tím i celou českou ekonomiku.