(ČT 1 24.8.2014, pořad Otázky Václava Moravce)
Přijetí eura, důvěryhodnost ČNB
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vítejte a hezkou neděli vám všem. Probereme nejen oslabování české koruny a to s viceguvernérem centrální banky Vladimírem Tomšíkem. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Přísnější regulace kampeliček v ohrožení. Poslanci se podle informací Otázek chystají zmírnit vládní novelu zákona upravující fungování družstevních záložen. Lobbing zástupců kampeliček může slavit úspěch například u paragrafů, které mají omezit výši úvěrů poskytovaných záložnami na třicet milionů korun. Centrální banka pod tlakem. A to kvůli devizovým intervencím. Dál ji kritizuje nejsilnější odborová centrála v zemi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Komplot České národní banky proti přijetí eura. Tak vidí devizové intervence prezident Miloš Zeman. Kvůli oslabení kurzu české měny útočí prezident Zeman na centrální banku opakovaně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane viceguvernére, nad čím jste přemýšlel, když jste poslouchal prezidentova slova?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím říci, že Česká národní banka standardně výroky pana prezidenta nebo obecně politiků nekomentuje. Na vaši otázku, nad čím jsem přemýšlel, musím říci, že mezi oslabením koruny a datem přijetí do eurozóny nebo datem přijetí eura v České republice není absolutně žádná souvislost. Ekonomicky to můžu doložit minimálně dvěma argumenty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kterými dvěma argumenty?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Ten první je, že dlouhodobě měnová politika České národní banky nepředstavuje žádnou překážku pro přijetí eura v České republice. Naopak dlouhodobě jsme měli problémy s fiskální politikou, s rozpočty, to z toho důvodu, že Česká republika byla v takzvané proceduře nadměrného schodku a to vám neumožňuje přijetí eura. A dál dlouhodobě máme problémy s nedokončenou penzijní reformou a samozřejmě stále je tady nepružný trh práce. Úplně nakonec si dovolím takovou poznámku, že pokud se podíváme třeba na to, co dělala Česká národní banka, to znamená začala používat kurz jako druhý nástroj měnové politiky, aby zajistila adekvátní uvolnění měnových podmínek a tím pádem podpořila stabilitu inflace, stabilitu inflačních očekávání a ekonomický vývoj této země, tak k velmi podobnému kroku už více než před třemi lety přistoupilo Švýcarsko. A myslím, že nikdo si nedovolí říci, že Švýcarsko přistoupilo k tomuto kroku, aby oddálilo přijetí eura ve své zemi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ani zmínkou v těch uplynulých devíti měsících, od kdy jste spustili devizové intervence, tak na bankovní radě nezazněl ten argument, bojíme se vstupu do eurozóny, protože jako centrální banka přijdeme o své kompetence a my jako centrální bankéři nebudeme tak mocní.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Česká národní banka je jednou z nejstransparentnějších institucí nejenom v České republice, ale i ve světě. Pravidelně zveřejňujeme zápisy z jednání na bankovní radě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak důležité pro vás, jako pro centrální banku, důvěryhodnost vaší instituce, v jejímž jste čele?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Je to naprosto základní věc, protože ve chvíli, kdy stavíte na tom, že máte z ústavy zaručit cenovou stabilitu a zveřejňujete prognózy a zároveň i nástroje, které vedou k zaručení, k naplnění těch prognóz, které by měly vést právě ke stabilitě cen, k tomu, aby byl finanční sektor stabilní, tak ve chvíli, kdy by byla narušena důvěryhodnost, tak ztratíte velmi mnoho.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám teď v logice těch vašich slov namítl, že ta důvěryhodnost může být oslabována i tou neutuchající kritikou prezidenta republiky jako nejvyššího ústavního činitele této země, který navíc má k bankovní radě přímý vliv, protože jmenuje členy bankovní rady, tudíž že Miloš Zeman ten argument používá opakovaně, použil ho už na začátku těch intervencí, to neexistuje komunikace mezi vámi jako centrální bankou a Hradem?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Česká národní banka se samozřejmě účastní diskuzí, odborných diskuzí nejenom s jednotlivými veřejnými činiteli a veřejnými institucemi, ale i s odbornou a laickou veřejností, řeknu s širokou veřejností.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Prezident je laická veřejnost?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Ne. Samozřejmě prezident je hlava státu, velmi vážená hlava státu a my pravidelně hlavě státu zasíláme veškeré naše analýzy, jako jsou pravidelné zprávy o inflaci, veškeré naše podklady. A vrátím se k té důvěryhodnosti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Spíš k té komunikaci. Protože říkám, že prezidentova slova mohou v části veřejnosti zanechat tu stopu, že Česká národní banka nepostupuje transparentně a důvěryhodně, když hlava státu opakovaně osm měsíců kritizuje centrální banku za devizové intervence a spekuluje o motivacích.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Jsem přesvědčen o tom, že transparentnost a důvěryhodnost není založena na tom, jak si jednotlivé instituce přes média vyměňují názory, proto nebudeme komunikovat výroky pana prezidenta ani řekněme určitých politických stran přes média. Ale ta důvěryhodnost a transparentnost je a musí být postavena na tom, že zveřejňujeme naše podklady, analýzy a zveřejňujeme vše. Navíc jsme přistoupili k tomu, že zveřejňujeme i tiskové zprávy, veškeré prezentace - a to je ta největší síla.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A přímou komunikaci mezi prezidentem a vedením centrální banky považujete za dostatečnou?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Jsme otevřeni každé komunikaci, jsme otevřeni, pokud jakýkoliv činitel chce s námi komunikovat, má dveře otevřené a samozřejmě pokud obě dvě strany vyjádří i přesvědčení, že je vhodné následně závěry z té komunikace zveřejnit, jsme připraveni. Ale musí to vyjádřit obě dvě strany.
Naše komunikace by měla být primárně o tom, za co jsme odpovědni. A jsme odpovědni za cenovou stabilitu, a ne za to, že bychom měli reagovat na jednotlivé mediální výroky. A cenovou stabilitu, za kterou jsme odpovědni, se snažíme veřejně, transparentně komunikovat, vysvětlovat veřejnosti přes všechny možné dostupné kanály.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy tu cenovou stabilitu hlídáte v rámci inflačního cílení právě buď úrokovými sazbami, anebo právě devizovými intervencemi. Je to necelých devět měsíců, co jste zahájili systém devizových intervencí. Ještě loni na podzim se česká koruna obchodovala i za 25 korun za euro. 7. listopadu Česká národní banka zahájila už zmiňované devizové intervence s cílem českou měnu oslabit. Ještě téhož dne se propadla koruna o víc než jednu korunu k euru i k dolaru. V průběhu letošního roku se kurz české měny pohyboval v průměru kolem 27 korun a padesáti haléřů za euro. V srpnu ovšem přišlo další oslabení. Koruna nakrátko otestovala i hranici 28 korun za euro. Například podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera je těžké hledat za tímto pohybem nějaký jasný faktor. Zveřejněné ekonomické údaje nahrávaly spíš posilování kurzu koruny, ale svoji roli tak podle všeho sehrálo rostoucí napětí ve světě a geopolitická rizika, včetně ukrajinské krize. Letní měsíce jsou navíc poznamenané i nízkou likviditou a kromě toho se na trzích spekuluje o zájmech některých velkých hráčů vyhnat kurz české měny vůči euru na vyšší úrovně. Vedení centrální banky opakuje, že kvůli kurzu koruny přímo neintervenuje na trzích už tři čtvrtě roku. Nakolik je pro vás překvapivé, pane viceguvernére, že se kurz české koruny v posledních týdnech pohybuje u té hranice 28 korun za jedno euro?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Myslím, že je dobré hned tady v úvodu zopakovat, že nadále trvá kurzový závazek České národní banky na hladině 27 korun za euro. Tento závazek je jenom jednostranný, to znamená, že my jsme dali závazek, pokud by koruna atakovala hranici 27 a níže, budeme okamžitě na trhu intervenovat. A řekli jsme, že to v této chvíli vypadá až do roku 2016.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nakolik je tedy pro vás překvapivé, že koruna atakovala a atakuje hranici 28 korun, tedy je o korunu slabší než ta vámi deklarovaná hranice?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------Pokud se ptáte na ten aktuální kurz, který se pohybuje až řekněme k 28 korunám, tak musím říci, že se jedná o tržní faktor, o tržní vlivy. Česká národní banka na trhu není v této chvíli přítomna a je to odrazem aktuální situace. Ekonomická teorie bohužel nedává vodítko v krátkém období, jak se kurz může pohybovat. Je to takzvaná náhodná procházka. Já jsem schopný dát vodítko pro nějaké střední období nebo delší období. A proto i naše prognózy jsou postaveny na střední, respektive delší období.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nepočítáte s tím, že to budete muset upravit, jestliže teď koruna oslabuje víc, než jste vy sami předpokládali ještě před devíti měsíci, než jste zahájili systém devizových intervencí?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
V této chvíli je velmi populární bavit se o úrovni 28 korun a tak dále, ale většinou je to pod vlivem aktuálního dění. Když se podíváme na to, jaká byla diskuze mezi laickou veřejností, ale i ekonomickou odbornou veřejností, tak naopak dříve ty diskuze byly přesně opačné. Říkalo se, co se stane s korunou ve chvíli, až opustíme ten kurzový závazek. A já se pamatuji, není to tak dávno, je to několik týdnů, kdy lidé říkali, ta koruna naopak začne prudce posilovat. A to je právě to střední období, delší období, kdy už nějaké vodítko mohu dát, a tam budou přesně minimálně čtyři faktory, které mohu říci, že ta koruna neposílí při exitu, jak se bojíte. Zaprvé jestli vůbec může dojít ke skokovému posílení do budoucna. Já rovnou říkám, že dneska si ekonomika už zvyká na slabší kurz na úrovni 27, možná i slabší, a dneska vidíme, že to probublává do cen i mezd, protože Česká republika se za těch devět měsíců, kdy jsme začali používat kurz, vyhnula deflaci.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Používáte minulý čas. Nemůže se stát, že by znovu přišlo deflační riziko a že byste posunuli hranici kurzu koruny kvůli možným dalším devizovým intervencím?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Aktuální prognóza, která je na internetu České národní banky k dispozici, míří inflaci v horizontu dvanácti až osmnácti měsíců právě ke dvěma procentům inflace zespodu. A bankovní rada na svém posledním měnovém zasedání identifikovala rizika, že skutečně může dojít k dalším protiinflačním rizikům. A já to tady zdůrazňuji z toho důvodu, že pokud někdo má strach, že by došlo k dalšímu oslabení kurzu koruny, že by Česká národní banka přistoupila k posunu toho intervenčního závazku, tak my jsme už dříve několikrát řekli, že bychom k tomu přistoupili pouze v situaci, kdyby došlo k naplnění výrazných, ale opravdu výrazných dalších protiinflačních rizik.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to se stát může. To připouštíte.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Nikdy to nelze vyloučit. My jsme ta protiinflační rizika identifikovali, minimálně to první, které jsme identifikovali, je aktuální vývoj v eurozóně, protože eurozóna sice oživuje na straně hospodářského růstu, ale na straně vývoje inflace nedochází k vývoji, jaký jsme očekávali. A další, co je velká neznámá, je vývoj v bankovním sektoru v eurozóně s ohledem na právě probíhající prověrku kvality aktiv bankovního sektoru, protože výsledky budou zveřejněné až v listopadu letošního roku a samozřejmě je velký otazník, ale to neidentifikujeme jako riziko, ale nejistotu, to znamená, může to jít oběma směry, proinflační i protiinflační, je aktuální vývoj ohledně konfliktu Ukrajina a Rusko.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proto zatím pro vás není řekněme znepokojivé, že koruna dál oslabuje i přes ten deklarovaný cíl sedmadvaceti korun k osmadvaceti korunám, protože vidíte, že by mohlo dojít k posunu i té hranice kurzu koruny z pohledu centrální banky?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
My jsme posun hranice nikdy nevyloučili, ale vždycky jsme řekli, že musí být naplněna velmi výrazná protiinflační rizika. Takže v této chvíli jsme o tom nediskutovali.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ty tady ta rizika jsou, ale nejsou ještě naplněna. Ale objevují se.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Samozřejmě jsme identifikovali i nějaká rizika, ale pojďme se dívat na střednědobý i dlouhodobý horizont, protože já si myslím, že lidi bude mnohem více zajímat, co se stane v tom roce patnáct, šestnáct.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste řekl, že nemáte obavy.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Nemám. Z prudkého posílení. A jsou tam minimálně čtyři faktory.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Protože to, co je vám vytýkáno, je to, že kurz koruny, když se znovu podíváme na kurz koruny vůči euru, který máme k dispozici, tak je to ta volatilita, tedy rozhýbanost kurzu koruny i po těch devizových intervencích.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Ale to tak není, protože když se podíváte, většinou se lidé zaměří pouze na rozkolísanost kurzu koruny k euru. Kdybychom srovnali ale rozkolísanost jiných středoevropských měn k euru nebo k dolaru, tak zjistíme, že koruna je ještě jedna z nejstabilnějších měn. To zaprvé. A k té rozkolísanosti. Já se vrátím k těm faktorům, proč by koruna neměla prudce posílit, protože tato skutečnost bude hrát taky roli. Já jsem uvedl jeden; není důvod, aby ekonomika, když si zvykla na slabší kurz, aby prudce najednou pak posílila. Druhý důvod je, že v hlavách českých občanů je stále zakořeněna představa, že se obnoví silně konvergenční proces, to znamená proces dohánění české ekonomiky k Západu, který byl vždycky motorem toho posilování. Bohužel musím říci po té ztrátě hospodářského růstu, který jsme tady měli v posledních letech, nelze očekávat, že by proces dohánění byl tak silný, takže ani posílení koruny nebude tak silné. A třetí velmi významný důvod je, že pokud jsou na trhu nějací spekulanti, nějací hráči, kteří si nakoupí před oznámeným exitem z těch devizových intervencí korunu za 27 nebo za 27,50 a očekávají, že ji po exitu prodají výhodně za 26,50 nebo za 26, tak zde chci upozornit veřejnost, že je otázka, jestli najdou na tom devizovém trhu protistranu, protože všichni transparentně, důvěryhodně komunikujeme ten exit a kdo vám to prodá, když to všichni dopředu vědí? A úplně poslední důvod, a teď už navážu na to, co jste říkal před chvílí ohledně právě té volatility, kdyby všechny tyto tři ekonomické faktory selhaly, ale není důvod, proč by selhaly, tak zde existuje ještě Česká národní banka, která vždy říkala, že i po exitu budeme sledovat vývoj kurzu a v případě mimořádně vysoké volatility na trh vstoupíme a stabilizujeme ten kurz.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste uvedl čtyři faktory, přičemž ten čtvrtý je taková záchranná brzda, pokud to mohu laicky vyjádřit. Čemu říkáte, posílení kurzu koruny nebude tak výrazné. To je rozpětí jedné koruny? Co je to pro vás? Pro mě jako pro laika bych chtěl nominální vyjádření.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak znovu uvedu, že nelze takhle jednoznačně říct, jestli se bavíme o desetníku, dvacetníku nebo o jedné koruně. My dáváme vývoj kurzu koruny do souvislosti s celou ekonomikou. A ve chvíli, kdy uvidíme, že by koruna začala prudce posilovat, že by to výrazně zasáhlo české exportéry nebo že by to zasáhlo celou cenovou hladinu, že by mohla stáhnout opět do deflačních vod, do deflačních rizik, tak zasáhneme. Nedokážu v této chvíli stanovit, co to je intervenční pásmo, jestli je to posílení o dvacetník, o korunu, to nedokážu říci a navíc musím říci, že Česká národní banka, jedná se o sedmičlenný orgán, musí tuto informaci vždycky prodiskutovat v rámci sedmi lidí a každý z nás musí, nebo každý z nás vidí právě to neadekvátní posílení trochu jinak. Proto rozhodujeme kolektivně.
Oslabování české koruny
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kvůli těm devizovým intervencím kritizují centrální banku i odbory. Připomeňme si čtvrteční slova předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly.
Josef STŘEDULA, předseda ČMKOS, 21.8.2014
--------------------
My tu situaci považuje za fatální. V době, kdy v listopadu loňského roku došlo k intervenci, tak nám bylo slibováno, že ta intervence zajistí třicet tisíc pracovních příležitostí. Nevíme o žádné pracovní příležitosti, která vznikla z titulu zhoršení kurzu české koruny. Podle našeho soudu český občan má právo na jiný směnný kurz a zdaleka se neblíží ani náhodou kurzu 28 korun při případné směně. My si myslíme, že český zaměstnanec pracuje daleko lépe a daleko intenzivněji ve všech firmách, než že by přepočet byl 750 nebo 800 euro. My prostě nechceme jít s holým pozadím do eurozóny.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čtvrteční slova předsedy nejsilnější odborové centrály v zemi Josefa Středuly. Až se za několik týdnů jako vedení centrální banky setkáte na pravidelné schůzce každoroční s odbory, tak jak vyvrátíte ty výše citované námitky šéfa nejsilnější odborové centrály?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
V prvé řadě musím znovu zopakovat, že závazek, který jsme přijali, je prostě jednostranný a všechno, co je nad 27 korunami, je tržní vývoj. A říkám to z toho důvodu, že pokud zaznívají na veřejnosti názory, že česká ekonomika má mít jiný kurz, tak vždycky říkám, je to otázka nabídky - poptávky, jak se dané ekonomice daří, jak jsme hodnoceni zahraničními investory jako riziková země, rizikový faktor a jaký existuje třeba úrokový diferenciál. Protože my...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale ty devizové intervence jsou krok netržní a vy jste tím posunuli i kurz koruny k těm 28 korunám za euro. Tím netržním krokem, který jste učinili v loňském roce.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Každý krok, každé rozhodnutí České národní banky je prostě netržní. Ať už to byl posun úrokových sazeb nahoru nebo dolů, i to je netržní faktor. To si prostě řekněme, že my jsme veřejná instituce, která hlídá stabilitu jak cenovou, tak na celém bankovním trhu. To znamená, každé rozhodnutí o úrokových sazbách ovlivní poskytnutí úvěru, nebo naopak stahování likvidity. To znamená, že každý krok je netržní. A k tomu, co jsme naordinovali české ekonomice v listopadu loňského roku, tak to byl lék, který se ukázal víc a víc jako nutný.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Odboráři si to nemyslí. Znovu se ptám, co řekněte k těm argumentům Josefa Středuly, že jste zatím nepředložili veřejnosti žádnou analýzu, kde byste ukázali, zda se naplňuje jeden z argumentů, že ty devizové intervence přinesou i nová pracovní místa, posílení tuzemské ekonomiky.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak nejprve musím říci, že velmi vítám každou odbornou ekonomickou debatu, a už jste sám zmínil, my se pravidelně setkáváme nejenom s odbory, ale i se zaměstnavateli i s vládou. Takže vítám každé možné odborné setkání, kde si tyto věci vzájemně ujasňujeme, prezentujeme. Vím, že následně taky zaznělo, abychom se pravidelně setkávali nebo dostavovali se na takzvanou tripartitu. Já musím v reakci na všechno toto říci, že Česká národní banka odmítá se pravidelně účastnit nějakých politických jednání, protože tripartita samozřejmě je i o vládě a vláda je politický orgán.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A že byste ale zúčastnili mimořádně, protože tripartita míní probírat právě hospodářskou strategii České republiky v návaznosti na ta geopolitická rizika, o nichž jste mluvil.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já si dokážu představit skutečně ad hoc setkat se, pobavit se o ekonomických argumentech, nikoliv o politických rozhodnutích a musím uvést, že neexistuje na světě žádná centrální banka v rozvinuté zemi, která by se pravidelně účastnila tripartitních jednání. A pokud bych se měl vrátit k argumentu, že jsme nepředložili žádnou analýzu, kde bychom dokumentovali, jak naše rozhodnutí dopadlo na českou ekonomiku, tak se musím odvolat na to, co už jsme tady spolu na začátku diskutovali, pravidelně zveřejňujeme nejenom naše analýzy, ale i následně takzvané vyhodnocování našich kroků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kolik tedy pracovních míst podle vás přinesla...?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
A já musím říct, že je prokazatelné, že v době, kdy bylo přijato to rozhodnutí před více než devíti měsíci, ekonomika opravdu nastoupila na trajektorii ne úplně velkého, ale minimálně takzvaného stabilního, robustního růstu kolem tří procent jak pro rok letošní, tak i pro ten příští. A existuje prokazatelná ekonomická závislost mezi vývojem cen, nespadli jsme do deflace, jsme na úrovni velmi nízké inflace, velmi nízké. Stabilního hospodářského růstu. A dnes se prokazuje, že s určitým zpožděním zaprvé nedochází k nárůstu nezaměstnanosti, naopak to číslo se stabilizovalo. A co je mnohem zajímavější, dneska už nedochází k nárůstu počtu takzvaných zkrácených pracovních úvazků, ale naopak dochází k navyšování těch zkrácených na celé úvazky. A začínáme vidět první signály, že dochází k růstu nominálních mezd.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vliv těch intervencí na tyto kroky umíte nějak kvantifikovat?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já si tady pomůžu ekonomickou teorií, která říká, že minimálně jednoprocentní růst hrubého domácího produktu se vám odrazí až ve dvouprocentním růstu zaměstnanosti. Takže pokud bych měl skutečně jít do detailu, tak můžu mluvit o několika desítkách tisících míst. Nebo řekněme navyšování těch zkrácených pracovních úvazků.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A z toho předpokládaného růstu tří procent, tak v jaké procentní hranici nebo koridoru se pohybují ty devizové intervence jako takové?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já bych se spíš podíval na to, jestli ty devizové intervence zabránily propadu cenové hladiny do deflace. A ukázala se čísla z června, července, že jsme byli skutečně na hraně nulového meziročního růstu cen. Říkám to proto, že kdyby ten krok nepřišel, tak dnes jsme skutečně v deflaci a ta deflace má velmi nepříznivý vliv, že lidé začnou uvažovat nad tím, jestli neodloží nákupy spotřebních statků, investičních statků. Rozumím tomu, že neodloží nákupy takových těch nezbytných statků, jako jsou potraviny. Ty budete kupovat vždy. Ať jejich cena padá nebo roste. Ale my dneska už prokazatelně vidíme, že se stabilizovala míra úspor, lidé začínají víc a víc spotřebovávat i investovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdybych vám ale teď namítl, že to může být krátkodobé, protože se můžeme podívat na data z Evropy, nejnovější data z Evropy, která máme k dispozici, horší, než se čekalo. Tak takový byl ale i výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí. Místo předpokládaného růstu o tři desetiny procenta hrubý domácí produkt ve srovnání s prvním čtvrtletím stagnoval. To je Česká republika. V celé Evropské unii rostl o dvě desetiny procenta, což věru není robustní růst, ovšem státy eurozóny hlásí také stagnaci. Nejvarovnější signál vyslala ekonomika Německa. Klesla o dvě desetiny procenta, ve stejném mínusu je Itálie. Záporné znaménko Kypr, dokonce o jedno procento kleslo Rumunsko. Jak vidíte z mapy Evropy, z našeho srovnání, které jsme vám připravili. Pane viceguvernére, neukazuje se, že fiskální i monetární nástroje dál selhávají a že ta rozsáhlá ekonomická krize, která začala po roce 2008, tak nám jenom pokračuje, jen jsme ji překryli na pár měsíců pseudorůstem?
(Ne)končící ekonomické potíže
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Myslím, že hodí se říci vyjádření, že jedna vlaštovička jaro nedělá. Takže pokud tady máme čísla jenom za nějaké jedno čtvrtletí, navíc vždycky ty čísla podléhají velmi výrazným revizím, tak já to nevidím jako významný signál.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No Itálie, tam to rozhodně není jedno čtvrtletí. Francie, také varující.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Rozumím vám. Ale připadá mi korektní říci, že určitá rizika udržení růstu v eurozóně samozřejmě existují. Já myslím, že už jsme je tady zmínili. Nikdo neví, jak bude dál pokračovat konflikt Ukrajina - Rusko a jaké dopady to bude mít na eurozónu nebo na Evropskou unii.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já se omlouvám, že zase vstoupím do řeči, nemohu si pomoci, nevymlouváme se na ukrajinsko-ruskou krizi, protože vlastně může zastřít skutečné problémy globální evropské ekonomiky? Když jsem četl teď analýzu německého ministerstva financí, jak odůvodňuje ten pokles o dvě desetiny procenta, tak se také vymlouvají na ukrajinský konflikt. Není to jen výmluva?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Je to určitě zajímavý názor, co prezentujete. Já nedokážu hovořit za politiky Evropské unie a za celou evropskou ekonomiku, nicméně to, co vy tady prezentujete jako názor, si dokážu představit jako určitý zajímavý dopad na bankovní sektor. Proč o tom hovořím? Protože je otázka, jestli pro bankovní sektor v EU, tím pádem možná i v České republice, lze skutečně očekávat takovou budoucnost, jakou měli jsme v minulosti, to znamená obrovský růst.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Teď mluvíte o růstu ekonomiky.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
O růstu ekonomiky, ale i o růstu bankovního sektoru, protože přišla krize a ukázalo se, že mnoho, a teď to převedu na bankovní domy, musí být sanováno veřejnými financemi, což naštěstí nebyl případ České republiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My jsme si to zažili v letech devadesátých.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Řeklo se, aby se už dál takhle nepokračovalo, přišla nová a nová regulace. A já si kladu otázku, jestli ta nová a nová regulace pro bankovní sektor a následně pro celou EU skutečně umožní udržet konkurenceschopnost ve světovém hospodářském růstu. Takže pokud se vrátím k tomu, co vy říkáte, jestli ten konflikt nemůže být určitou výmluvou, nedokážu posoudit, ale samozřejmě dívám se na to i z pohledu celé konkurenceschopnosti Evropské unie. Nicméně naše prognózy jsou postaveny na takzvaných tržních očekáváních z Evropské unie. A tam zatím jsou poměrně optimistická očekávání. Mimochodem i proto, abych dodal divákům trochu optimismu, že pozitivní dopady některých opatření, která byla přijata vládami i Evropskou centrální bankou, na ekonomiku lze teprve očekávat. Takže ještě nejsme úplně v tom procesu implementace.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Otázkou je, jestli vám, centrálním bankéřům v celé Evropě, nezbývá nic jiného než optimismus, který pak mohou zkalit ta reálná data z ekonomiky. Když se podíváme ještě na kurz eura versus dolaru. Zatímco koruna slábne, americký dolar v těch posledních dnech roste. Tento trend je dán několika faktory. Tím nejpodstatnějším je odlišný vývoj americké a evropské ekonomiky. Zatímco Spojené státy se těší pokračujícímu hospodářskému oživení, v eurozóně jsou data spíš zklamáním. Velkou roli hrají i rozdílná očekávání v oblasti měnové politiky. Zatímco ve Spojených státech se diskutuje o jejím zpřísňování, Evropská centrální banka ji naopak měla dál uvolňovat. K posílení dolaru přispělo podle ekonoma Miroslava Frayera i vyjádření šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, že silnější kurz eura představuje hrozbu pro udržitelnost hospodářského oživení v eurozóně. To prohlásil v červenci. Jak sami vidíte, euro od loňského září vůči dolaru významně posilovalo o víc než 5 %, a to se podepisovalo na konkurenceschopnosti eurozóny. Česká ekonomika je na tu ekonomiku eurozóny velice úzce napojena. Počítáte s tím, že ty nedořešené problémy eurozóny můžou v těch následujících měsících znovu uvrhnout i českou ekonomiku do recese?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já jsem už uvedl, že samozřejmě velmi pečlivě sledujeme, jak dopadne prověrka aktiv bankovního sektoru v eurozóně. Ta prověrka bude zveřejněna v listopadu letošního roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dělá vám starosti? Protože vy máte...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Neřekl bych starosti, ale velmi pečlivě to sledujeme, protože 90 % bankovního sektoru je v rukou zahraničních vlastníků. A my musíme sledovat, co se děje v bankovních domech venku, protože od chvíle, kdy vypukla krize, a do této chvíle bylo přijato mnoho nových regulatorních opatření a jedno z těch klíčových, které nám ale dělá skutečně velké vrásky, je, že dochází k takzvanému posílení, řekněme možnosti takzvaného transferu likvidity aktiv v rámci mezibankovních skupin.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když to řeknu hezky česky, vy mluvíte hezky odborně ekonomicky, půjde o vysátí zisku, části zisku, významné části zisku z těch menších bank k jejich matkám. Société Générale versus Komerční banka. Česká spořitelna versus Erste Group.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím uklidnit veřejnost, že samozřejmě tyto úvahy se čas od času na veřejnosti objeví a tyto úvahy už se objevily na začátku této krize. Česká národní banka na principu takzvaného denního dohledu (banky nám poskytují denně své údaje o likviditě, o tom, co chystají za významnější obchody)banky sleduje na pravidelné bázi a už jsme přijali určitá opatření, aby...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste posílili bankovní dohled.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
K tomu se hned vyjádřím, protože dochází k některým dezinformacím. A chci uklidnit veřejnost, že my trváme na tom, aby tam byla dostatečná kapitálová přiměřenost, dostatečná likviditní přiměřenost, a následně je samozřejmě plně právo vlastníků, ve chvíli, kdy splní základní požadavky pro bankovní licenci a pro bankovní operace v této zemi, rozhodnout, co se svým nadbytečným ziskem udělá. To vůbec není dotčeno. Navíc velmi často se tato otázka možná až příliš medializuje, protože já si stojím za tím, že management bank, který tady máme, je velmi zodpovědný a je si velmi dobře vědom, že nemůže dělat nějaké obchody, které by poškodily vkladatele.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže nemáte obavy, že ty stres testy ukáží v listopadu, protože když jsem se pročítal červnovou studií Banky pro mezinárodní platby, která je renomovaná, tak říká, že evropský bankovní systém i po téměř šesti letech od vrcholu světové finanční krize se nachází v kritické situaci. To znamená, že nám ta listopadová data mohou ukázat, jak kritická je ta situace, což může vést k vysátí toho zisku z českých bank?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím říci, že se řídíme příslovím „důvěřuj, ale prověřuj“. Takže zaprvé, my to sledujeme. Už jsme přijali adekvátní opatření ohledně možnosti angažovanosti dceřiných skupin ke svým matkám i ohledně možnosti přenosu likvidity nebo řekněme aktiv. Vždycky to musí být na tržním principu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Omlouvám se, hezky česky. Přeložte mi to do češtiny.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Transfer likvidity, to znamená transfer peněz od svých dcer k matkám do zahraničí. Ta opatření byla přijata již dávno v době krize. A to, co vy jste zmínil - posílení dohledu, mně připadá jako naprosto logický krok, protože my jsme i dlouhodobě avizovali, že uděláme restrukturalizaci v České národní bance, kterou jsme udělali mimochodem tím, že jsme zredukovali síť našich poboček a řekli jsme, kde potřebujeme posílit, z mnoha důvodů. Jeden z těch klíčových důvodů je, že se valí víc a více složité mezinárodní regulace na banky a dohled na to musí adekvátně reagovat. Musí vědět, co se děje v bankách. Mimochodem, kvalitních odborníků, kteří rozumí dohledu, rozumí mu i po byznys stránce, je jako šafránu. A proto už hledáme lidi.-Chci ujistit veřejnost, že český bankovní sektor je velmi stabilní.
Banky pod dohledem
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Bankovní sektor v Česku je tak zdravý, že být zdravější snad ani nemůže. Od časů naplno propuknuvší ekonomické krize sloužilo a slouží tohle ujištění jako uklidňující pevný bod v rozbouřených finančních vodách Evropy. Jenže právě kvůli okolním bouřím se teď znovu objevují obavy z toho, aby tuzemské banky nemusely dotovat zahraniční propady. České bankovní domy jsou totiž většinou pouhými dcerkami, které musejí poslouchat své rodiče. Centrální banka zostřuje dohled nad tokem kapitálu. Posílený tým odborníků má dohlédnout na tuzemské banky, aby z nich zahraniční vlastníci nestahovali peníze.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tyto nástroje mají v rukou právě lidé z takzvaného Útvaru kontroly obezřetnosti České národní banky. Zmiňovaný útvar však teď zahlcují problémy s kampeličkami, a jak před čtrnácti dny referovaly Hospodářské noviny, cituji, záložny, přestože se podílejí na finančním sektoru ani ne jedním procentem, na sebe stahují stále větší počet pracovníků dohledu. Pokud ještě budu chvíli u těch bank, tak v případě, že ty stres testy, tedy testy, které ukazují, jak zdravé či nezdravé jsou evropské silné komerční banky, tak když dopadnou špatně, co to může znamenat pro český bankovní sektor? Dejme tomu hypoteticky už zmiňovaná Erste Group. Co to může znamenat pro Českou spořitelnu, když se v listopadu ukáže, že evropské komerční banky, ty silné evropské komerční banky jsou víc nemocné, než jsme předpokládali?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak já nejprve musím říci, že bavíme se o zátěžových testech, které jsou designovány pro eurozónu, pro finanční skupiny. Česká národní banka si tvoří své vlastní zátěžové testy a testujeme, co by se stalo s Českou spořitelnou, kdyby se vývoj pustil doleva nebo doprava.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale laicky kdybych řekl, a říkám to hypoteticky, nechci vyvolávat paniku, to upozorňuji předem. Padla-li by Erste Group, co to může udělat s Českou spořitelnou?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já musím hned tady mírnit vůbec ty představy a slovo pád. To si nedokážu představit, protože dneska jsou mechanismy nastaveny tak, že musí mít určité ukazatele kapitálové přiměřenosti. A já nejsem ten správný, který by měl hovořit za Erste Group nebo řekněme za Českou spořitelnu, to musí ti jednotliví představitelé. Já můžu mluvit za celý finanční sektor a za celý finanční sektor budu srovnávat. Mezinárodní regulace hovoří o kapitálové přiměřenosti osmi procent, minimální kapitálová přiměřenost. My si děláme své vlastní zátěžové testy. Ať už se děje cokoliv s matkami nebo s eurozónou nebo s Ukrajinou, my požadujeme v této chvíli až dvojnásobnou kapitálovou přiměřenost. Konkrétně za celý bankovní sektor je dnes kapitálová přiměřenost ne osmiprocentní, ale až 17procentní. A u těchto nejvýznamnějších bankovních domů dokonce máme takzvanou speciální kapitálovou přirážku pro systémové riziko, takže my nic nepodceňujeme, nevíme, jak dopadnou zátěžové testy pro eurozónu na podzim, ale jsme připraveni, a už ty nástroje používáme - kapitálová přiměřenost, likviditní přiměřenost, angažovanosti vůči matkám, zajištění stability pro český bankovní sektor.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Platí-li tedy tato vaše věta, ukáží-li se výsledky těch testů jako problematické, tak to podle vás nebude mít vliv na stabilitu českého bankovního sektoru? Jednoznačná odpověď.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Domnívám se, že nebude, protože pokud se ukáže, že je problém v nějakých zahraničních bankách, tak musí být připravené takzvané back stops, to znamená nástroje, jak dostatečnou kapitálovou přiměřenost okamžitě zajistit. Konkrétně to znamená, konvertovat dluhopisy bank na akcie a tak dále. Nesmí se to dotknout samostatných dceřiných skupin a my zde požadujeme velmi adekvátní kapitálovou přiměřenost, aby se skutečně ty výsledky zahraničních bankovních domů nedotkly dcer.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česko už si zažilo jednu bankovní krizi. Už jsem zmiňoval léta devadesátá. Teď několik let prožíváme krizi družstevních záložen. Právě dohled nad družstevními záložnami vás v centrální bance teď zaměstnává víc asi, než je zdrávo. Když o tom tuzemském bankovním sektoru říkáte, že je zdravý, pronesl byste tuto větu i o sektoru družstevních záložen?
Kampeličky pod dohledem
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Když srovnám na faktech, na číslech stav bankovního sektoru a družstevního sektoru, tak mohu zodpovědně říci, že družstevní sektor je mnohem rizikovější a je potřeba přijmout adekvátní nástroje k posílení jeho stability. Vy sám jste to takhle jednoznačně oddělil. Já jsem doposud mluvil pouze o bankovním sektoru, protože je čím dál tím více zřetelnější, že bankovní sektor a družstevní je o něčem jiném. Bankovní sektor je přece o tom, že tam jsou principy bankovnictví, které jsou následující: přijde střadatel, vkladatel, uloží si svůj vklad a nemusí mít žádný členský podíl, nestará se vlastně o to, jak ta banka funguje. Družstevnictví by mělo být postaveno na úplně jiných principech. A nejsou to principy, které si v uvozovkách vymyslela Česká národní banka.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
My se k těm principům záhy dostaneme, protože o nich jsme tady mluvili před zhruba čtyřmi měsíci, kdy jste byl hostem Otázek naposledy. Vy jste koncem června odňali licenci záložně WPB Capital. Fond pojištění vkladů bude lehčí o necelé tři miliardy korun kvůli tomu, že se z tohoto fondu budou vyplácet náhrady družstevníkům. Teď nám v Česku funguje jedenáct záložen. Ty už jsou stabilní?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já můžu opět mluvit pouze za průměrná čísla. Možná je korektní si říci o těch fungujících družstevních záložnách, jaká je tam dynamika růstu a v čem jsme identifikovali obecně ty základní problémy. Když se podíváte na to, jak ten sektor družstevních záložen byl velký před rokem 2008, kdy byla přijata na evropské úrovni klíčová novela, která zvýšila morální hazard, a ta novela zní, že všechny vklady, včetně úroků, budou plně hrazeny do sto tisíc euro bez jakékoliv spoluúčasti, tak v té době ty družstevní záložny měly bilanční sumu kolem pěti miliard. Od té doby, dnes jich je kolem pětadvaceti, to narostlo na pětkrát tolik a bavíme se o tom, že v poslední době byla odňata licence jedněm z největších družstevních záložen. Připomeňme Unibon, připomeňme MSD, připomeňme, právě jste zmínil WPB Capital. Jinými slovy, kdyby to pokračovalo dál, tak ten morální hazard je velký.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy myslíte, že to může pokračovat dál? Protože znovu kladu tu otázku, jestli těch jedenáct záložen, který teď fungují, jestli ten systém je zdravý? Jasná odpověď.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já se obávám, že pro ozdravení toho systému, pro fungování na dlouhodobé stabilní bázi je nutné přijmout zásadní regulatorní opatření vedoucí k posílení principu družstevnictví. Nikoliv aby družstva fungovala na bázi bankovnictví.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže i po pádu těch tří družstevních záložen v uplynulých letech, zmiňme Metropolitní spořitelní družstvo, o kterém jsme mluvili nebo WPB Capital, tak stále ta nestabilita tady je? I těch jedenácti dalších.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Je mnohem menší stabilita ve srovnání s bankovním sektorem a je nutné ji posílit základními regulatorními kroky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jste byl hostem Otázek naposledy, tak jsme tady probírali tuto novelu, ta je teď v Poslanecké sněmovně. Je to sněmovní tisk 253. Poslanci ho schválili v tom takzvaném prvním parlamentním čtení, byť Sobotkova vláda navrhovala, aby tato novela, tato důležitá právní norma, aby byla přijata v takzvaném zkráceném řízení. Překvapilo vás, že to zkrácené řízení neprošlo ve sněmovně a že teď se poslanci vrhnou svými pozměňovacími návrhy na tu novelu?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Vy se mě ptáte, jestli mě to překvapilo. Já musím říci, že jsem profesionál, takže osobní pocity musejí jít stranou. Ale vrátím se k tomu, co jsem říkal. Jako člověk, který je zodpovědný za dohled v České národní bance, budu dělat všechno pro to, aby ty legislativní nutné kroky vedoucí ke stabilitě družstevních záložen byly přijaty co nejrychleji, s nejrychlejší možnou účinností a skutečně tak, aby vedly k posílení principu družstevnictví.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, to vypadá, že to bude horší, ten zákon. Při projednávání vládní novely zákona o družstevních záložnách zmínil poslanec KSČM Jiří Dolejš obavy kampeliček, že návrh právní normy s nimi nebyl projednán. A poslanec Dolejš ještě dodal...
Jiří DOLEJŠ, poslanec /KSČM/, 17.7.2014
--------------------
Kampeličky říkají, že je část té viny na straně ČNB a že kdyby pracovaly postupnými, věcnými kroky, že se některé problémy daly utlumit. Nevím. Pravdou je, že tady byla citován zpráva Mezinárodního měnového fondu, který tady před dvěma lety byl a cosi na toto téma sdělil. A pravdou je, že dnešní stav družstevních záložen je tak trochu hybridním stavem.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zaznamenaly Otázky v polovině července v Poslanecké sněmovně slova místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše. Podle informací Otázek mají poslanci řadu pozměňovacích návrhů, které mají novelu zmírnit. Ty pozměňovací návrhy bude probírat sněmovní rozpočtový výbor. Například by se změna mohla týkat tohoto důležitého paragrafu. Družstevní záložna může poskytnout jednomu členovi, členům, kteří jsou ekonomicky spjatými osobami nebo členům, kteří jsou osobami blízkými podle občanského zákoníku, úvěr do úhrnné výše třiceti milionů korun. S tím, že ta hranice může být posunuta. Jste připraven na to, že z té novely, kterou jste tak prosazoval, tak vznikne poslanecký ementál a bude zjemněna?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Tak nejprve zareaguji na to, co zaznělo, že za některé věci může i Česká národní banka. Já zcela zodpovědně musím říci, že sektoru kampeliček, který tvoří méně než jedno procento celého finančního trhu, se dnes věnuje více než 30 % kapacit dohledu České národní banky. Tudíž tam, kde vidíme opravdu největší rizikovost, tam jsme okamžitě. To zaprvé. Zadruhé zaznělo, že některé věci byly diskutovány na půdě Poslanecké sněmovny již mnohem dříve. Ano. Již v únoru, konkrétně 29. února, kdy byl přestupný rok v roce 2012, jsme diskutovali naprosto otevřeně s Poslaneckou sněmovnou, s rozpočtovým výborem, jaké kroky je potřeba co nejrychleji přijmout ke stabilizaci sektoru. Je to více než dva roky. A vy se dnes ptáte, co může se stát s tou novelou? Nedokážu říci, co se může stát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já vám naznačuji, co se s ní může stát. To, co se jeví velmi pravděpodobné...
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Ale Česká národní banka konzistentně, dlouhodobě upozorňuje na ta nejrizikovější místa. A vy jste zmínil třeba zvýšit možnost poskytování úvěru jednotlivcům ze záložen z třicetimilionové výše, tak já rovnou říkám, že se ukazuje, to je dlouhodobý poznatek dohledu České národní banky, že nejproblematičtější, nejvíce rizikové a ty, které nejvíce spadají do nesplacenosti, jsou ty nejvyšší úvěry. A to je jedna z těch nerovností mezi bankovním sektorem a kampeličkami, protože kampelička má základní kapitál pouhých 35 milionů, kdežto banka minimálně 500 milionů. Takže když poskytnete úvěr, který je dneska více než třicet milionů, 35, je otázka, jestli tam je dostatečné kapitálové krytí na ty úvěry.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže když ta hranice bude posunuta, tak tady jasně říkáte veřejnosti, že zůstane dál systém kampeliček nestabilní. Pokud poslanci změní tu novelu.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Pane Moravče, já stále věřím, že zvítězí zdravý rozum, aby docházelo k ochraně fondu pojištění vkladů veřejných peněz.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kde žijete? Promiňte, pane viceguvernére, kde žijete? V Česku myslíte, že zvítězí zdravý rozum?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Já velmi vítám tuto veřejnou diskuzi, protože je nutné víc a více ty informace, které Česká národní banka veřejně prezentuje ve zprávě o finanční stabilitě, o rizikovosti jednotlivých segmentů, veřejně diskutovat, upozorňovat na to a jsme připraveni jako Česká národní banka veřejně upozorňovat na ty problémy, obhajovat...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy se chystáte k poslancům?
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Na tuto přímou otázku můžu odpovědět, ano, jsme připraveni poskytnout analýzu, odborné vysvětlení a ano, chystáme se konkrétně i tuto novelu obhajovat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říká první host Otázek, kterým byl viceguvernér centrální banky Vladimír Tomšík. Děkuji za tento rozhovor a těším se na další.
Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB
--------------------
Děkuju za pozvání. Na shledanou.